403

se hádá. Dlouho se hádali. Us. V již. Čech.
také: korčit se. Kts. — se oč. H. se o sle-
pičí trus (kvoč), o kozí vlnu, o psí kot, o kůži
oslovu. Lb. O žabí vlasy, o komárovo sádlo
(= o nic) se h. Vz Hádka (daremná). Č.
O slova se h. Ros. O rozdělení dědictví se
h. Kom. — se jak. Neměj s ním řečí, on
se hádává do úpadu. Sych. — se o co s kým.
Us. — se o čem (jak). O otázkách po-
chybných na obě strany s důvodním pro-
kazováním hádá se (kdo uměle o věcech
rozmlouvati umí). Kom. Hádají se o věcech
nejistých. Ros. — se přes co: špatně m.
oč. Jv. — že. Hádám, že je večer. Us.
Hádavosť, i, f., Zanksucht; Wahrsagerei.

Jg —

Hádavý, kdo hádá, Red-, Streit-, Wahr-
sager-. H. reči. — H., kdo se rád hádá, wei-
gern streitet. Us.

Hadbák, u, m. = hedbáv. Na Slov.

Hádce, e, m., hádší, rozsudí, ubrman,
Schiedsmann. Jmenovali své hádce n. ubr-
many. Půh. Vz Hádší.

Hádě, ěte, haďátko, a, n., eine junge
Schlange. Us.

Hadec, dce, m., Serpentin, hornina. H. še-
dozelený, skvrnitý, žilkovaný, jemný. H. ob-
sahuje vodu, kyselinu křemičitou a kyslič-
ník horečnatý. H. zrnitý n. celistvý, vzácný.
Vz Hornina, Steatit. Bř. Vz S. N. III. 563.

Hádek, dka, m., vz Had.

Haděnec, nce, m. = hádě. — H., echium,
rostl.

Haderlák, handrlák, a, m. = hadrník.
Na Moravě. Lumpensammler. Plk.

Had-es, u, m., řec., podsvětí, svět stínův.

— 2. H., a, m., bůh podsvětí, Rk., Pluto.
Hadí, Schlangen-, Natter-. V. hadí kůže,

přirození, díra, uštknutí, sviečky (kůže), pro-
rok, plémě, žluč, hlava, pokolení, kamínek,
zub; umění (hádání); hlava (hmyz: motýlice,
šídlo, Nymphe, Wasserjungfer). — V botanice:
hadí česnek, jazyk, hlava, kořen, koření,
(svalníček), tykev (n. dlouhá), mléko n. mlíčí.

— Jg.

Hadice, e, f., had samice, Schlange. —
Na Slov. šídlo, hadí hlava, Vz Hadí. — Ha-
dice válečná, ein Geschütz, dělo. Plk. — H.
u stříkačky, Schlauch. Rk.

Hadinec, nce, m., hadí kořen. Natter-
wurz. Us.

Hadisko, a, n. = hadiště, 1.

Hadiště, ě, n., ošklivý had, eine häss-
liche Schlange. Th. — H., hadí brloh, Schlan-
genlager. Jg.

Haditi 3. os. pl. -dí, il, ěn, ění = ha-
něti, tupiti, tadeln. — kde koho. Před
židy velmi mě hadil. St. skl. — se. Hadili se
= haněli se. Us. — Cesta, potok se hadí —
je z něm. schlängelt sich a lepší je starší:
potok se vine. Šr.

Hádka, y, f., rozmluva, spor, odporování,
hádání, různice, Unterredung, Wortwechsel,
Disput, Gezänk, Zwist, Streit, Wortstreit,
Klopffechterei. D., Jg. Nechtěj se v hádku
dávati. Lom., Jir. dh. Hádku mezi sebou měli.
V. Hádku s někým míti. Us. Do hádky se
s kým dáti. D. Oč jest hádka. D. Něco
v hádku dáti. Br. Hádku vésti. Reš. Znikła
hádka. Sych. Měl s ním tuhou hádku. Kram.

Hádku měli v obšírné a odporné řeči mezi
sebou. V. II. perem. Hádku začíti o čem. Šm.
Hádky chtivý. Šm. V marné Hádky se ne-
dávej, samu pravdu zachovej. Pr. Hádka
o louku. Ml. H. daremná, vědecká. V hádce

ustup. Pk. Stran přísloví vz: Hádati se,
Chrt, Kocour, Kot, Kozí, Kůže, Lejno, Sádlo,

Vlas, Vlna, Vrabec. — H. sporný spis,
Streitschrift, D. — H. otázka, Frage. Jest
tu h. o to. L. — H. na Slov. Räthsel,
pohádka, povídka. L., Tabl.

Hadlav, u, m., Spagat. Na Mor. a Slov.

— 2. Ve tkadlcovství oko s patkou spojené.
Krok.

Hadlina, y, f., dlouhá tráva rybničná na
stlaní. Jg.

Hadlivě, potupně, schimpflich. Rkk. 17.

Hadlivosť, i, f., Tadelsucht. Jg.

Hadlivý, tupivý, schimpfend, tadelnd, Jg.;
hanlivý, potupný (zastar. ). Jir.

Hadohlav, a, m., ryba, ophiocephalus.
Krok.

Hadohubec, bce, m. Aqu. Schlangen-
tödter.

Hadojed, a, hadojedec, dce, hadojídek,
dka, m., hadožrout, Schlangenfresser. D.

Hadomorný. Schlangen tödtend.

Hadopěnice, e, f., pěnice, Grasmücke.
Na Slov.

Hadovec, vce, m., rostl., hadí kořen (větší,
menší či planý, luční). Schlangenwurzel. Na
Slov. Bern.

Hadovitý, schlaugenförnrig, -artig. C.

Hadovka, y, f., hadove koření. Rostl.
Schlangenwurz.

Hadovlasý, sehlangenhaarig. H. vzteklice.
Koll.

Hadovník, u, m., rostl., ráček, postřelencc,
crueiata. Jád. Kreuzenzian. Rk.

Hadový, hadní, Schlangen-. Hadový jed,
Us., kůže, Jád., potok (vinoucí se, křivo-
laký), Puch. H. pokolení, koření (hadovka).

— Jg. Vz Hadí.

Hadožer, a, m., Schlangenfresser, -falke.
Rk. —

Hadr, u, m., hadra (na Mor. ), y, f., na
Slov. handra, f.; hadřík, u, hadříček, čku,
m. = onuce, lavičník, veteš, capart, cár, der
Lumpen, Wischlump, Hader, Wischhader.
Hadr na čištění. Šp. Hadrem prachovým prach
utříti. Us. Hadry kartounové, halické bílé
a polobílé, plátěné, míchané, modré, pro-
středně bílé, režné n. křečné pěkné, hrubé,
sprosté, uherské nejlepší bílé. Kh H. onuci
haní. H. onuci našel. II. onuci tresce, žádný
(sám) se polepšit nechce. Vz Podobný. Lb.
Nemá než hadry na sobě. Papír na hadry.
Us. H. onuci pojal. Jg. He! co sprostého, na
stranu — hadr jede (pyšný). Č. Hadr onuci
haní, obadva strhaní. Č. H. (špatný, člověk,
lump) onuci vždy najde. Kom., Č. Hadr
onuci, kmet bábu pojal. Č. — H. = hádka,
půtka, svár, Zank, Hader. Hadry (nevole)
odložiti, porovnati. V. Hadrům konec uči-
niti. V.

Hadra, vz Hadr.

Hadrapat, u, m. - hadr. Na Mor. MM.

Hadrář, e, m., Lumpensammler. — Ha-
dráři (Haderer) — horní tesáky černé zvěři.

— Šp.