404

Hadrářka, y, f., hadniice, Lumpensamm-
lerin. D.

Hadrářský. Lumpen-. H. živobytí. D.

Hadrářství, n., hadrářská živnosť; dare-
báctví. D.

Hadrava, y, m, kdo se rád hádá. Zänker. Reš.

Hadrbolec, lce, m. = hadroplet.

Hadria, vz Adria.

Hadrian-us, a, m., císař římský. Vz S.
N. III. 566.

Hadříček, vz Hadr.

Hadřiti co, zu Fetzen machen.

Hadřivý, co se snadno hadří, was leicht
zu Fetzen wird. IL sukno. Us.

Hadrkovati, hadrykovati se s kým =
hádati se. Us. Vz Kádrovati, streiten.

Hadrlák, a, m. = hadrář. Rk.

Hadrnice = hadrářka. Us.

Hadrnický = hadrářský. Us.

Hadrnictví, n. = hadrářství. H-ím se ži-
viti. D.

Hadrník, hadrlák, na Mor. haderlák, a,
m. hadrář. Il-lák na hnojišti hadrů hledá.
Sych. — H., hadrník, odranec, Lump. Chodí
jako h-ník (Vz Otrhaný). Lb.

Hadromel, e, m., nástroj k drcení hadrů.
Hadermhle. Sedl.

Hadronožka, y, f. Er. P. 247.

Hadroplet, hadropletník, a, m., nedbalec,
Lump. Er. P. 255.

Hadrořez, u, m., nástroj k řezání hadrů.
Lumpenschneider. Sedl.

Hadrování, n., hádání-se. Streit, Wort-
streit. V.

Hadrovati = trhati, zerreissen. — co:
šaty. Ros. H. se, hadrkovati, handrkovati se
= vaditi, hádati se, streiten. — se o co.
Lidé se často mezi sebou o to hadrují a vadí.
V. H. se o věc ničemnou. V. Daremně se
o slova hadruje. Kom. — se s kým. Židé
se s Petrem hadrují, že se k neobřezancům
obrátil. Ben. V.

Hadrovitý, jako hadry, Lumpen-. H pe-
níze. Lumpengeld. D.

Hadrovnice, e, f. Zänkerin. L.

Hadrovník, a, m., Zänker. L.

Hadrovný, svárlivý, zanksüchtig. V. H.
lidé, žena, školník. — H., špatný, schlecht.
H duch. Kom.

Hadrový, od hadru, Lumpen-.

Hadrpant, a, m. = hadrovník. Reš.

Hadrumet-um, a, n., bylo mě. v Africe.
— Hadrumeťan, a, m. — Hadrumetský.

Hadrunk, hadruňk, u, m., sváda, svár,
Zwist, Gezänk, Hader. V., Kom. Vz Hadr.

Hadstvo, a, n. = hadi, die Schlangen.
Světoz.

Hádší, m., hádce, ten, kdo mezi stranami
rozhoduje, zastar. Poněvadž mezi nimi hádší
nevyřkli, nemá svědek odpovídati. Půh. Olom.
1405. Der Vermittler, Schiedsmann. Vz Gl. 55.;
kn. drn. 130.

Hadyně, ě, f., druh okurek, Schlangen-
gurke. D.

Haeduové = Aeduové.

Haemonie, e, f. = Thessalie.
Haem-us, a, m., Balkán.

Haf, psí štěkot.

Hafač, e, hafák, a, m., štěkavec, Beller,
Belferer. D.

Hafan, a, m., pes. Bullenbeisser. Sssav.

Hafanovitý, hafanu podobný. Jg.

Hafati; hafnouti, fnul n. fl, utí, hafávati
= štěkati, bellen, belfern, kläffein. — Pes
hafá neustále. Us. Lišky hafají. Kinsk. —
na koho. Sych. — H. = hubovati. Maul
haben. Us.

Hafavý, rád n. Často hafající, belferisch.

Hafery, pl., f., borůvky. Na Mor., na Rož-
novsku. Brt.

Hafkati = hafati, bellen. Pes hafká. Us.

Haflena, y, f. = hafna, štěkna = zlá
ženská. Us. u Humpolce. Sř. Zänkerin.

Hafna, y, hafnice, e, f., štěkna, Zänkerin,
Bellerin. Us.

Hafřiti, bíti, prügeln. Na Slov.

Hach, hách, a, m., choulostivý, slaboch,
häklich. Us.

Haché, fr. (hašé), sekaný; sekanina, krmě
ze sekaného masa. S. N.

Hachle. hachlice, e, f., vochle, náčiní
k zdrhování lnu, die Hachel. Osení husté
jak h. Us. — H., místo pod pupkem. Us.

Hachlovati, vochlovati, len česati, ha-
cheln (hecheln). Len a konopě vysušené
trlicí se trou, tož se hachlují (vochlují), an
zůstane tam pazderí, tuto koudel. Kom. —
H. = bíti; pomlouvati. Jg.

Hachný, häklig.

Haj, k honění husí. Haj, husičky, haj! Jg.

Háj, e, hájek, jku, hájík, u, háječek, há-
jíček, čku, m., hájení, i to co hájeno, der
Hag, Hain; háječek, hájíček, háječka = ha-
jicí bidlo n. jiné znamení na louce, aby tam
nepásli atd., ein Hägewisch. — H. = hájem-
ství, lesík, ein Hain, Wäldchen. V. H. lískový,
březový; krásný, rozkošný k procházkám.
Krávy hore hájem. Sš. Pís. 529. H. zelený.
V. — H. posvátný. V. Pohané v hájích oběti
na oltářích obětovali. Kom. Vyhání z hájev
krahujce. Rkk. — H. = zábradlí, které soudce
od obecenstva dělilo a jež se zavíralo, když
soud začíti se měl. Odtud rčení: soud, sněm,
hromadu zahájiti. Kn. Tov. 40. (Pch. ) Vz
Hájiti.

Hajan, hajany. Půjdeme na hajan (spať). C.

Hajati, hajičkati = ležeti, spáti (o dě-
tech), schlafen. Us.

Hajc, e, m.., v dětské řeči = pocelování,
políbení, pohlazení, Kuss (Streicheln). Dej mu
hajc. Us. Dáme mu h. proti srsti. Cf. Kyjem
někoho pohladiti. Us. — Jg.

Hájce, e, m., Beschützer. Rk.

Hajcnouti, ul, utí. — koho = políček
mu dáti. Jg.

Hajcovati, hajc dávati, hladiti. Vz Hajc.
Us. -

Hajdákati, mrhati, verschwenden. Koll.
Na Slov.

Hajdalák, a, m. = uličník, Us. Polič.
skoták. Us.

Hajdati, táhnouti, pryč jíti, weggehen.
Hajdaj husy na vodu. Us. — Jg.

Hajduk, a, m., z maď., dráb, policajt, der
Heiduck, Gerichtsdiener. Na Slov.

Hajdum, hajdy, vari, gehe weg. D. Hajdy
s námi = pojď s námi. Jg.

Hajecí = vz Hajicí.

Háječek, vz Háj.

Háječka, vz Háj.