Předchozí (403)  Strana:404  Další (405) |
|
|||
404
|
|||
|
|||
Hadrářka, y, f., hadniice, Lumpensamm-
lerin. D. Hadrářský. Lumpen-. H. živobytí. D.
Hadrářství, n., hadrářská živnosť; dare-
báctví. D. Hadrava, y, m, kdo se rád hádá. Zänker. Reš.
Hadrbolec, lce, m. = hadroplet.
Hadria, vz Adria.
Hadrian-us, a, m., císař římský. Vz S.
N. III. 566. Hadříček, vz Hadr.
Hadřiti co, zu Fetzen machen.
Hadřivý, co se snadno hadří, was leicht
zu Fetzen wird. IL sukno. Us. Hadrkovati, hadrykovati se s kým =
hádati se. Us. Vz Kádrovati, streiten. Hadrlák, a, m. = hadrář. Rk.
Hadrnice = hadrářka. Us.
Hadrnický = hadrářský. Us.
Hadrnictví, n. = hadrářství. H-ím se ži-
viti. D. Hadrník, hadrlák, na Mor. haderlák, a,
m. hadrář. Il-lák na hnojišti hadrů hledá. Sych. — H., hadrník, odranec, Lump. Chodí jako h-ník (Vz Otrhaný). Lb. Hadromel, e, m., nástroj k drcení hadrů.
Hadermhle. Sedl. Hadronožka, y, f. Er. P. 247.
Hadroplet, hadropletník, a, m., nedbalec,
Lump. Er. P. 255. Hadrořez, u, m., nástroj k řezání hadrů.
Lumpenschneider. Sedl. Hadrování, n., hádání-se. Streit, Wort-
streit. V. Hadrovati = trhati, zerreissen. — co:
šaty. Ros. H. se, hadrkovati, handrkovati se = vaditi, hádati se, streiten. — se o co. Lidé se často mezi sebou o to hadrují a vadí. V. H. se o věc ničemnou. V. Daremně se o slova hadruje. Kom. — se s kým. Židé se s Petrem hadrují, že se k neobřezancům obrátil. Ben. V. Hadrovitý, jako hadry, Lumpen-. H pe-
níze. Lumpengeld. D. Hadrovnice, e, f. Zänkerin. L.
Hadrovník, a, m., Zänker. L.
Hadrovný, svárlivý, zanksüchtig. V. H.
lidé, žena, školník. — H., špatný, schlecht. H duch. Kom. Hadrový, od hadru, Lumpen-.
Hadrpant, a, m. = hadrovník. Reš.
Hadrumet-um, a, n., bylo mě. v Africe.
— Hadrumeťan, a, m. — Hadrumetský. Hadrunk, hadruňk, u, m., sváda, svár,
Zwist, Gezänk, Hader. V., Kom. Vz Hadr. Hadstvo, a, n. = hadi, die Schlangen.
Světoz. Hádší, m., hádce, ten, kdo mezi stranami
rozhoduje, zastar. Poněvadž mezi nimi hádší nevyřkli, nemá svědek odpovídati. Půh. Olom. 1405. Der Vermittler, Schiedsmann. Vz Gl. 55.; kn. drn. 130. Hadyně, ě, f., druh okurek, Schlangen-
gurke. D. Haeduové = Aeduové.
Haemonie, e, f. = Thessalie.
Haem-us, a, m., Balkán. Haf, psí štěkot.
Hafač, e, hafák, a, m., štěkavec, Beller,
Belferer. D. |
Hafan, a, m., pes. Bullenbeisser. Sssav.
Hafanovitý, hafanu podobný. Jg.
Hafati; hafnouti, fnul n. fl, utí, hafávati
= štěkati, bellen, belfern, kläffein. — Pes hafá neustále. Us. Lišky hafají. Kinsk. — na koho. Sych. — H. = hubovati. Maul haben. Us. Hafavý, rád n. Často hafající, belferisch.
Hafery, pl., f., borůvky. Na Mor., na Rož-
novsku. Brt. Hafkati = hafati, bellen. Pes hafká. Us.
Haflena, y, f. = hafna, štěkna = zlá
ženská. Us. u Humpolce. Sř. Zänkerin. Hafna, y, hafnice, e, f., štěkna, Zänkerin,
Bellerin. Us. Hafřiti, bíti, prügeln. Na Slov.
Hach, hách, a, m., choulostivý, slaboch,
häklich. Us. Haché, fr. (hašé), sekaný; sekanina, krmě
ze sekaného masa. S. N. Hachle. hachlice, e, f., vochle, náčiní
k zdrhování lnu, die Hachel. Osení husté jak h. Us. — H., místo pod pupkem. Us. Hachlovati, vochlovati, len česati, ha-
cheln (hecheln). Len a konopě vysušené trlicí se trou, tož se hachlují (vochlují), an zůstane tam pazderí, tuto koudel. Kom. — H. = bíti; pomlouvati. Jg. Hachný, häklig.
Haj, k honění husí. Haj, husičky, haj! Jg.
Háj, e, hájek, jku, hájík, u, háječek, há-
jíček, čku, m., hájení, i to co hájeno, der Hag, Hain; háječek, hájíček, háječka = ha- jicí bidlo n. jiné znamení na louce, aby tam nepásli atd., ein Hägewisch. — H. = hájem- ství, lesík, ein Hain, Wäldchen. V. H. lískový, březový; krásný, rozkošný k procházkám. Krávy hore hájem. Sš. Pís. 529. H. zelený. V. — H. posvátný. V. Pohané v hájích oběti na oltářích obětovali. Kom. Vyhání z hájev krahujce. Rkk. — H. = zábradlí, které soudce od obecenstva dělilo a jež se zavíralo, když soud začíti se měl. Odtud rčení: soud, sněm, hromadu zahájiti. Kn. Tov. 40. (Pch. ) Vz Hájiti. Hajan, hajany. Půjdeme na hajan (spať). C.
Hajati, hajičkati = ležeti, spáti (o dě-
tech), schlafen. Us. Hajc, e, m.., v dětské řeči = pocelování,
políbení, pohlazení, Kuss (Streicheln). Dej mu hajc. Us. Dáme mu h. proti srsti. Cf. Kyjem někoho pohladiti. Us. — Jg. Hájce, e, m., Beschützer. Rk.
Hajcnouti, ul, utí. — koho = políček
mu dáti. Jg. Hajcovati, hajc dávati, hladiti. Vz Hajc.
Us. - Hajdákati, mrhati, verschwenden. Koll.
Na Slov. Hajdalák, a, m. = uličník, Us. Polič.
skoták. Us. Hajdati, táhnouti, pryč jíti, weggehen.
Hajdaj husy na vodu. Us. — Jg. Hajduk, a, m., z maď., dráb, policajt, der
Heiduck, Gerichtsdiener. Na Slov. Hajdum, hajdy, vari, gehe weg. D. Hajdy
s námi = pojď s námi. Jg. Hajecí = vz Hajicí.
Háječek, vz Háj.
Háječka, vz Háj.
|
||
|
|||
Předchozí (403)  Strana:404  Další (405) |