Předchozí (405)  Strana:406  Další (407) |
|
|||
406
|
|||
|
|||
Hakenpflug. Us. — H. = překážka, Hinderniss.
Vz Háček. Tuto bude hák. Ros. — Kliky háky, nečitelné psaní, škrabanice, Gekritzel. To jsou kliky háky. Us. Haklice, e, haklička, y, f., Heftlein. Us.
Háklich, z něm. haekelig, haeklig, hei-
kelich (-g), nedůtklivý, choulostivý, rozmařilý. Haklík, u, haklíček, čku, m., háček k za-
pínání, Häklein, Heftlein, Hakel, Haftel. V., Kom. — H. = okolky. Uslyšíte divné h-ky a okolky. Solf. — H., překážka, Hinderniss. Ctib. Haklovati co, häkeln. Rk.
Hakmak, hakymaky = kliky háky, leda
bylo, hala bala, Hack Mack; allerhand durch einander gemischte Dinge, Wirrwarr. Č. H. mluviti. D. Všecko hakmak bylo. V., Kom. H. dělati. Plk. Lepší rád, nežli hakmak (hať- mať). Us. — Jg. Hakmatilka, y, f., matenina, směsice. Plk.
Přezděl knize h. Sych. Wirrwarr, Kauder- wälsches Zeug. Jg. Hakmatiti, il, cen, cení = másti něco,
hakmak dělati, wirren. Jg. Hakovanina, y, f., hákované pole, ge-
hackter Acker. Kouble. Hákovati, hákem trhati, orati, haken. —
co: pole. Us. Hákovatosť, -ovitosť (hakovitosť, V. ), i,
f., klikatosť, Hakenförmigkeit. Jg. Hákovatý, -ovitý (hakovitý, V. ), klikatý,
hakig. Reš. H. čnělka, Rostl., kosť. Ssav. Hákovec, vce, m., trní, Kreuzdorn. Jg.
Hakoviště, ě, n., násada u háku, Haken-
stiel. Us. Hákovní, Haken-. H. ručnice. V. Vz Há-
kovnice. Hákovnice, e, f., střelná zbraň ručnici
podobná, Haken-, Wallbüchse. V., Mus. Z hákovnic s mostu stříleti. St. let. Některé h. po zadu se nabíjejí. Pref. Hákovník, a, m. = arkabuzar. V.
Hákový, Haken-. H. cihla, Falzziegel,
V., kleště, Stollenzange, čepy (ve mlýně), Wellenzapfen. Us. — Jg. Hakule, e, f., nějaká želva, rhinochelis.
Krok. — Hakymaky, vz Hakmak.
Hál, u, m., z něm., kamenná sůl, Steinsalz.
Chym. Halabala = hakmak, naspěch, lecjaks,
povrchně, ledabylo. Jen h. něco dělati. D. Schleuderisch, obenhin. Jg. Halabaliti = halabala dělati. Ros.
Haladrye, e, f. = dryačnice. Omylové.
Halafanc, vz Alafanc.
Halafěrna, y, f., fena, štěkna, Mauldre-
scherin. Us. Halama, halma, y, m., (dle „Despota")
= mamlas, maňas, otrapa, troup, blivoň, Lümmel, Bengel, Schlingel. Plk., Jg. — H., příjmí české starodávné. Nebožátka velmi hloupá méně smyslu mající nežli plzeňský H. Prov. Méně smyslu má, nežli plzeňský Halama, Vrat — Jg. Halančík, a, m., anableps, ryba. Krok.
Halanda, y, f. = halena. Us.
Halapartna, halaparta, halapertna, y, f.,
ze strněm: hëlnbarte, hëlnbarte, hëllenbarte, Hellebarde, Mz. 96.; it. alabarda. — H. = |
sekera s obou stran broušená n. ostrá. V.
Druh kopí, zbraň spohu sekací i bodací. Vz S. N. III. 586. Halapartník, a, m., kdo nosil halapartnu.
Der Hellebardier. V. Halberstadt, u, m., mě. v prus. Sasku.
Halbstiefel, něm., polobota, poloviční
bota, kratice, uherská = čižma, Šp. Halcyon, a, m. = ledňáček, Eisvogel. V.
Halda, haldička, y, f., hromada jakých-
koliv věcí, ein Haufe, Menge, V., Jg., hromada rudy, dříví, kamení, trusek, Rk., S. N.; v horn. = hromada z dolu vytěženého kamení jalového, soli, uhlí, rudy n. hutných trusek, die Halde. Halda rozškvarkův, rud, kamení, trusek u huti. Vys. — Haldiště = místo pro haldu. Vys. — H. uhlířská = milíř; haldu za- nítiti, einen Meiler zubrennen. — U hutníkův: hromada trusek n. přísad k rozpouštění rudy potřebných, ku př. kamene vápenného. S. N. II. dříví (hranice, Holzstoss). Haldy kněh. Kom. Na jednu haldu váleti. V. — H. = kmen, peň, kořen, Stamm, Wurzel. Vorl. — — H. = stěžeň korábu, der Mastbaum. Us. — H. = nevěstka, Jg. Haldář, e, m., Stürzer, Kohlenschlichter.
Rk. — Haldecký, od haldy, Halden-. II. kurva
(obecná). V. Haldiště, ě, n. Vz Halda.
Haldovní, haldový, z haldy. H. dříví.
Halden-. Ros. Hálečka, vz Hálka.
Halena, y, f., na Mor. halina = sedlský
plátený n. soukenný svrchní šat mužský. Leinkittel, Jacke. Choditi v halene. Halenu obléci. Us. — Na Slov. h. krátká = krátký uherský kabát, h. dlouhá = houně n. šat ze sukna hrubého, tlustého. Bern. H. vojenská, blúza, Čsk. Halonář, e, n., kdo haleny šije. Halena-
sclmeider. Na Slov. Halenovina, y, f., grobes Tuch. Rk.
Halenový = houněný, aus rohem Tuche.
Bern. Haléř, halíř, e, haléřek, halířek, řku, m.,
malá mince, půl vídeňského, babka, Heller. Drah za haléř. Na Slov. Varuj (Vari) haléři, groš sedne. Vz Moc. H. k haléři a ze 12 bude groš. Č., Lb. Vz Šetrnost'. Za 3 haléře drahý. V. Nesleví haléře. V. Pod pokutou 6 haléřův. Pr. pr. Nenechal na něm cti za halíř. Mus. Jest na halíř jako čert na hříšnou duši (lakomec). Č. Halicie, e, f. = Halič.
Halič, e, m., halické n. vladimířské krá-
lovství. O půdě, vodstvu, podnebí, obyva- telstvu, živnosti, osvětě a dějinách Haliče vz S. N. III. 589. — 609. —Haličem, a, m. — Haličanka. — Holický (z haličský). Zlob. Halikarnass-us, a, m., mě. Karie. —
Halikarnasský. Halina, vz Halena.
Halíř, vz Haléř.
Haliti, 3. pl. -lí, hal, -le (íc), il, en, ení,
halívati = krýti, vinouti, hüllen, decken, wickeln. Užíváme více časoslov složených: ob-, za-, od-, rozhaliti. Jg. — se, co več: Vrcholy hor halily se v mraky. Ml. — co. Ten halil oči = vyvalil oči, překvapen jsa. |
||
|
|||
Předchozí (405)  Strana:406  Další (407) |