407

Us. u Krásné Hory v Táborsku. — se, také
hlasitě smáti se, helllaut lachen. Ty se mi
budeš do očí haliti V Us. v Krkonš.

Haljuf, u, m., nemoc kopyta, Straubfuss.
Snad z něm. Hohlhuf. Gl. 56.

Hálka, hálečka, y, f., na Slov. kulka,
Kugel. H. k hráni. II. na kostelní věži (ma-
kovice) n. na domě. Hálky dubové = dubenky.

Halle, e, f., kde sůl dělají, Salzen, Hälle. V.
— H., jméno některých měst německých. Jg.

Hallstadt, u, m., mě. Hor. Rakous. —
Hallstadtské jezero.

Hallucinace, e, f., z lat., mam, polud,
klam smyslův, nepravé obrazy a vidiny
utkvělé v nemocném n. opojeném mozku,
neopírajíce se o žádný vnější předmět. S. N.
Hallucination, Träumerei; Irrthum.

Halmy n. hyzelky, f., v horn. topůrka
z pevného pružného dříví. Am. Stiel.

Halouzka, y, f., vz Haluz.

Hálovec, vce, m. Haloid. Hálovce jsou
nerosty nekovového vidu, rozličných barev,
ale bílého vrypu (barva prášku jest bílá):
sádrovec, vápenec, aragonit, kazivec, apatit.
Vz jednotlivé a Nerost. Bř.

Halový, z hálu, Steinsalz-. H. louh. Techn.

Halten, něm. Zemanův k sobě na Vyšehrad
povolav dlouhou a širokou řeč učinil. Háj.
Es mit Jemanden halten. Státi při kom, jíti
s kým, míti s kým. Der Ausschuss hielt es
um so mehr für angezeigt. Výboru vidělo se
přijati tento rozvrh tím spíše... Ml.

Haltéř, haltýř, e, haltéřek, haltýřek, řku,
m., z něm. Halter, sádka ryb n. rybí. V. II.
na úhoře, na kapry, D., na hlemýždě. Jel.
H. pro úhoře. D.

Halucha, y f., Rebendolde. Rk.

Haluška, haluska, haluštička, y, f., na
Slov. = kulička, Kügelchen. Haluška z mouky
= knedlík; maková, jaterná, sýrová. Mohn-,
Leber-, Käseklösse. Bern. — Halušky =
vdolky z bramborův a mouky. — Na Slov.
nudle, slíže, trhance, škubance.

Haluškový, Klösse-. H. neděle (družebná).
Na Slov.

Haluz, i, haluza, halouzka, halouzečka, y, f.
= větev, ratolesť z kmene vyrostající. Ast. Jg.,
Kom. Haluzy so na ratolesti rozrostají. Kom.

Haluzanka, y, f., amphinome, červ. Krok.

Haluzatěnka, y, f., tritonia, mlž. Krok,

Haluzí, n., více haluzí, Aeste. Br. — H.,
kulaté dříví. Steckenholz. Us. Litomyšl.

Haluzina, y, f. = haluzí. Zák. sv. Ben.

Haluzisko, a, n., veliká, nehezká haluz. Jg.

Haluzitosť, i, f. Aestigkeit. Jg.

Haluzitý, haluznatý, ästig. Jg.

Haluzka, y, f., malá haluz, Aestchen. Jg.

Haluzkovatý, haluzky mající, na způsob
haluzky, zweigartig. Presl.

Haluzna, y, f., veliká, pustá, nepřívětivá
(Kts. ) světnice n. stavení. Vystavěl si jakousi
haluznu. Us. Jest tu zima jako v haluzně.
Us. Z strněm. Hallhús, Hallenhaus. Gl. 56.

Haluznatosť, i, f., Aestigkeit. H. stromu.

Jg —

Haluznatý, ästig. II. buk. Um. les.

Haluzník, a, m., mladý pták, který od
haluzi k haluzi za starým ptákem lítá. Šp.

Haluzovatý, -ovitý, ästig, astreich. H.
strom. Ros.

Halva, y, f., tvrdý nádorec, Sackgeschwulst.

— H., zavilý pařez. Us., Jg.

Haly-s, a, (e, Zk. ), m., největší řeka M.
Asie, nyní Kisil-Irmak.

Halže, e, f., z něm. die Halse, Halskette.
Obojek, řetěz, ozdoba na hrdlo, řetěz, zápona,
V. Též mnohé paní pojdu bujně k oltáři
v obojcích jako v halžích. Št. (Gl. 56).

Ham, u, m., šubka. Gl. Subtilnější hlavy,
aby se před časem nevytáhly, budou tu míti
ham (werden im Zaume gehalten). Kom. Diel.

— H., míra sudu. Bednáři po vší zemi na ten
ham a na to vědro bečky dělati mají. Vína
aby se prodávala na ten ham toho vědra.
Sněm. 1549. Weinvisir. — H., kůl k zadržení
vody. Hamy v rybníce obíti. Chm. — H.,
das Schnappen.

Hamácký = mamlasský, rekelhaft. D.

Hamáctví, n., mamlasství, Rekelei. D.

Hamák, a, m., hafák, Rekel (Hund); 2.
hrubián. D.

Hamala, y, m., halama, Bengel. MM.

Hamar, u, m., váda, Gezänk. Na Mor. D.

Hamata, y, m., Grossmaul, Rk.; hltavý. Us.

Hamati, u dětí = jísti; 2. chňapati, lapati,
schnappen. Us. — co. Dítě hamá kaši. Us.

— po čem. Pes po mase hamá. Rk.
Hámati, na Slov. = klábositi.
Hamatný, na Slov. = neohrabaný.
Hamatý, kdo má veliké šlapěje, ťapavý.

Dch. —

Hambalek, lku, m., z něm. Hahnbalken,
Jg., Hangbalken, Jir., příční dřevo, kteréž
dvě krokve blízko u jich spojení víže. Jg.
Lže ve všecky hambalky. Č. Střelil v ham-
balky (lhal, log, dass sich die Balken bogen.
Jg. ). Č. Umí v hambalky mezi holuby šípem
nerovným stříleti. Č. V hambalky mluví (nic
k věci). Ros. Ten člověka po hambalcích
vodí (na místa nebezpečná). Na Mor. Ve
všecky hambalky tepe, v holuby střílí a pod
každé sedlo se trefí (obmyslný a chytrý
prokurator). Smrž.

Hambalkovati = lháti, pleskati, plau-
schen. Zlob.

Hambar, u, m., truhla na žito, Kornspeicher.
Na Mor. a Slov.

Hambity, ův, m., místo, ambity' z lat.
ambitus, křížové cesty. Vz Ambit.

Hamboh, a, m.. = Perun. Krok.

Hambous, a, m., kdo se nehanbí, nestyda.
Kb. —

Hamburk, u (a), m., mě. v Německu.
Hamburg. Vz více v S. N. III. 619. — Ham-
burčan, a, m. — Hamburský.

Hamčil, hamtil, a, m., der Esser, Fresser;
Geizhals. Rk. - - Us. Polič.

Hamčiti, hamtiti — hamati, často jísti,
sehr oft essen. — H. — lapati, schnappen.

— po čem. Us. — H. - lakoměti. Ten by
rád všecko sám zhamtil. Us. Polič.

Hamčivý, hamtivý = žravý, gefrässig;
lakomý, habsüchtig. Us.

Hamerník, vz Hamrník.

Hamešnej, v již. Čech. = falešný. Kts.

Hamfest, hampest, hantfest, u, m., z něm.
die Handfesten, výsada, Gl. 56.

Hamiž,. o, hamýžď, ě, m., všeliká neřesť
na poli, písek, kamení, Unrath im Feld,
Steine etc. — H., bídné pole. Us.