Předchozí (407)  Strana:408  Další (409) |
|
|||
408
|
|||
|
|||
Hamižně, nešlechetně, hanebně, nieder-
trächtig, schändlich. H. na lidech něco vy- šantročiti, V., dobývati. Plk. Hamižnosť, i, f., hanebnost', Niederträch-
tigkeit, Schändlichkeit. Měst. bož. Hamižný. H. milosť blští se (lichá, oše-
metná, niederträchtig). Zrc. moudr. Hamoň, ě, hamula, y, m., hlupák, Tölpel;
2. lakomec. Filz. Puch. Hamonil, a, m., hamonič, e, m., tlachač, Č.; lakomec. Us. Hamoniti, 3. pl. -ní, il, ěn, ění = lako-
měti, geizen; tlachati, schwätzen. Us. — se s kým = vaditi se. Us. u Jil. Hamotiti, hamtiti = hamoniti. Us. v Hra-
decku. Hamous, a, m. = hamata.
Hamovačka, y, f., Hemmschuh. Us.
Hamovati, z něm. hemmen, držeti. — co:
dobytek, lépe: zajati; svobodu, lépe: ome- ziti; kolo (u vozu), lépe: zavříti. Rk. Střídmý žádosti hamuje (na uzdě drží). Kom. Sudy h. = měřiti. Ros. — co čím. Žádosti právy a soudy h. (= zastaviti, na uzdě držeti). Kom. Postem žádosti se hamují. Kom. — koho v čem: v jeho štědrosti. Na Slov. Hamovní řetěz. Hemmkette, Radsperre,
šubka. Hamovník, u, m., hamovní řetěz, Hemm-
kette. Jg. Hamparátí, í, n., harampátí, obnošené
šaty, staré nádobí. Gerumpel. Puch., Jg. Hampejs, u, m., hampejsy, psí bouda,
peleš. Hundshäuschen. Ros. — 2. Obydlí obecných žen, Bordell. V. — 3. Smilný sku- tek, Unzucht. Lom. — 4. Kuželna, valour, valoun, Kegelbahn. D. = Jg. Hampejsiti, hampejsovati = psíti se, oplzle
žíti, ein liederliches Leben führen. Ros. Hampejský, nectný. H. dům. Bordell.
Hampejsovati koho = peskovati, láti,
hubovati, schmähen. Plk. Paní Martha řekla: Můj milý, jak mne ctí tyto, jak milují a hampejsují. Svěd. 1569. Hampejsnice, e, f., ein liederliches Weibs-
bild. Rk. Hampejsník, a, m., hráč veřejný, öffent-
licher Spieler. Kom. — H., smilník. Hampora, y, f. = úročky, Ansprang. Na
Slov. Plk. Hamr, u, hamry, ův, pl., m., hamrna, y,
f., na Slov. hámor, kladivo, mlat, zvl. v rud- nictví stroj n. dílna, v které se kovy (železo, ocel, měď, mosaz) hamrem (těžkým kladi- vem) kovají a vytahují, tento pak hamr vodou a koly se pohybuje. Lépe: samo- kov. Der Hammer, das Hammerwerk, die Hammerhütte. Jg., Vys. Hamry železné, mě- děné, na zbraň. D. Chytiti hamr = podstrčiti podstavec, aby hamr dále netloukl, den Hammer auffangen. Us. Přbr. Hamra, y, f., hubený kůň, vůl (kráva). Ja.
Hamraď = chamraď. Mor.
Hamrale, vz Amarelle.
Hamrna = hamr.
Hamrnický. H. řád, Hammerwerksord-
nung. Rk. Hamrník, hamerník, a, m., hamry mající
neb v nich pracující, Hammerherr, Hammer- kneeht. Jg. Na Slov. hámorský pán. Jg. |
Hamta, y, m., hamtavý člověk. — Hamty,
pl., f., obuv veliká, nemotorná. Us. Hamtati, chamtati; hamtnouti, tnul a tl,
utí, hamtávati, schnappen. — co. Pes shamtl maso (popadl). — po kom čím: zuby po něm hamtl. Ros. — se kam. Jan zabodl svůj kůň, tam slepý hamtal se mezi své nepřátely. Háj. 313. b. Hintorkeln, tappen. Hamtavý = hamtající, vz Hamtati. 2. Kdo
těžce a nemotorně v chůzi napadá. Us. Hamtil, vz Hamčil.
Hamtolina, y, f., schlechtes Essen. Rk.
Hamula, vz Hamoň.
Hamulatý, hamule mající, knollicht. H.
strom. Us. Hamule, e, f., boule, Beule, Knollen; Us.
Turn.; 2. moučná kaše. Mehlbrei. Plk. Hamulec, lce, m., závěrka, držadlo, Hemm-
holz, Hemmkette. Jg. 1. Hana, y, f., vystavení nedostatku, viny,
Tadel. Jakou mu hanu dáti můžeš ? V pravdě není co hany dáti. Já mu nevím žádné hany. Ros. Všemu hanu najde. Kom. Hany hoden. D. Jakú mně, můj milý, jakú hanu dáváš? Mor. P. 389. — H., s dotknutím cti neb s urouháním, porok, Schimpf, Hohn. Hana za hanu, rána za ránu. Č., Lb. Vz Msta. — H. = vada, nedostatek, Mangel, Tadel. Ros. — H. = hanebný skutek, Schandthat. Vše-
liké hany páchati. Hlas. Holka bez hany nemá se zač hanbiti, byť se haléřem ho- nositi nemohla, Sych. Vz stran přísloví: Baňka, Česť, Huba, Jazyk, Kobyla, Ocas, Šatlava, Ucho, Ústa, Vidlička, 2. Hana, y, f., řeka na Moravě, ale Haná,
é, f., krajina tamtéž. Tedy na Haně, šp. m.: na Hané; je-li řeč o krajině. Sb. I by prosta Haná Tatar vrahóv. Rkk. — Hanák, a, m., pl. Hanáci. — Hanačka, y, f. — Hanaččin. — Hanácký (hanacký). Vz více o Hané v S.
N. III. 627. Hanba, y, f., v obec. mluvě v Čech. hamba,
na Mor. haňba = hanění, hana, der Tadel. V. — II. = nečest' u lidí snižující, nepocti- vost, lehkost', potupa, Schande, Schmach, Schimpf. Za hanbu si pokládati. D. Je svě- titá h. D. Hanba by bylo. D. Do hanby a potupy přijíti. D. Znamení světské hanby. V. Světskou hanbu nésti. V. V světskou hanbu uvésti. V. Někomu hanbu činiti, udě- lati, způsobiti; hanbu trpěti; k hanbě po- čísti; za hanbu pokládati, položiti (komu co). V. K hanbě počteno bývá; za hanbu se dává, pokládá; hanbu nese. V. K mé hanbě se to vztahuje. V. K dobrému zveď syna svého, aby potom hanby neměl. V. K hanbě ně- koho přivésti. V. Z toho před Bohem žádné hanby neponesu. Br. To žádná není hanba, Husa u vězení papež vsadil nám na hanbu. Zb. S hanbou živu býti. Flav. Hanbu na sebe uvoditi. Jel. Pro tu hanbu (pohanění) se vrátili. Dal. Hanby dojíti. T. To je h. Us. Vypadá to u něho, až hanba. Hanba nebo dvě musím se přiznati. Na Mor. Samého tebe vlastní hanba bude. Mark. Měli toho hanbu. Svěd. S hanbou propuštěn býti. Šm. Na někoho hanbu uvaliti. Šm. Bylo by h., byla by to h.; hanbu míti, trpěti, nésti z něčeho. Ošklivý, až hanba, Hanba tobě! Us. Málo dáti hanba, mnoho škoda. Č. Starý hřích novou |
||
|
|||
Předchozí (407)  Strana:408  Další (409) |