411

patky, pl. = haraburda. Má tolik harampátí,
že neví, kam s ním. Us.

Haramužný = srdnatý, tapfer. Kb.

Harangue (fr., harang), řeč při slavnosti,
chvalořeč. Rk.

Haranka, y, f., rostl, hořcovitá, houstonia.
Rostl.

Harant, a, m., těkavý, běhavý člověk,
Herumschwärmer; 2. ženská nespořádaná.
divá, nemoudrá, toulavá. Us. Jil. — 3. Ha-
ranti v již. Čech. = malé děti (s opovržením,
rozhorlením). Bž. Ti h-ti pořad zlobí.

Harantovati, harantiti, běhati, herum-
laufen. Us. Polič.

Harapát, u, m., harapátí, Trödel.

Harapatky, vz Harampátí.

Harapník, u, m., myslivecký bič s krát-
kým bičištěm. Die Hetzpeitsche. Šp.

Haraš, harras, u, m., raš, e, m., látka,
tkanina vlněná n. hedvábná, nazvaná od fr.
mě. Arras-a. Harras, Rasch, Kameelhaar, wol-
lenes Zeug.

Haraska, y, f., šat z harasu, sukně hara-
sová, kameelhärenes Kleid.

Harasník, a, m., Raschmacher. Žid., D.

Harasový, z harasu, kameelhären, von
Rasch. H. košile. Sych.

Harašeti, 3. pl. -ší, el, ení = chrastiti,
rachotiti, rauschen. Myš, potůček, vůz ha-
raší. Us. — Jg.

Hárati, iter. od hořeti, brennen, lodern. —
v čem: v hněvu. — na koho: Hněvivě na
Leontara hárala. Johann. — 2. H. = vařiti.

— H. = prudce, skokem jíti. — kam. Lišky
do zahrad háraly. Samson Act, IV. — se =-
b) hráti se, honiti se. Kráva se hárá, rindert.
Us. — b) = vařiti se. Voda se hárá. Chm.

— se kde. Už se knedlíky v hrnci hárají.
U Blatné. — H. = raditi, anrathen. — komu.
Us., Jg.

Haravara, y, f. = váda. H. se strhla. Na
Slov. Zank, Streit.

Háravý, hitzig, brennend. Vz Hárati. D.

Haraždí, n., drobné roždí, Reisig. Us.
Tura.

Harban, u, m. = koruna, vínek, Krone.
Žal. vit.

Harc, e, m., počátek bitvy, první útok
vojákův a potkání-se s kým. Der Anfall, das
Scharmützel, Vorspiel der Schlacht. Jg. Stran
odvození z maďarského harcz (bitva, útok)
vz Mz. 33. Vpády a harce něčí zastaviti. V.
Harc k městu pustiti. V. Na h. s něčím vy-
jížděti (na ránu). Jg., Br. Ne se vším na
harc, něco v zálohách. Prov. (= nechlub se
se vším). Č. Dáť mi ho pán Bůh na harc.
Přijde mi na harc (= pomstím se. Vz Msta,
Vyhrůžka). Č. Pořád se mi to jen na harc
mate. Us. Čert ti to dal na h. Nenech to le-
žeti na h. Us. Necháváš všecko na h. Us.
Nechal to na h., přišel o to. Us. Na harc
s něčím vyjíti = ukazovati to. Šm. — Harce
na koni strojiti = koně burdovati, honiti,
das Pferd tummeln. L.

Harcéř, harcíř, e, m., drabant, halapartník,
Leibtrabant, Hatschier. Gl. 57., V. Vz Harc.

Harcéřský, harcířský, Hatschier-. V.

Harciště, ě, n., Rennbahn, Kampfplatz.
Plk. -

Harcovati, harcovávati = nepříteli na oči
vyjížděti, vybízeti ho, potýkati se, Schar-
mützeln; sem tam jezditi a nepřítele hledati,
herumstreifen, traben. Jg. — abs. Mládenci
h. počali = dorážeti. Háj. — jak (čím). Na
koni cvalem harcuje. Cyr. Čásť jich rychlým
během harcuje. Ráj. — jak za kým. V pa-
tách chlapec za včelou harcuje (běží), všecko
zlé jí slibuje. Puch. — na čem s čím.
Dívky s dřívím na koních harcovaly. Háj.

— kam: k vojně. Tur. kron. Až ke zdem
harcujíce, V., k hradu. Rk. K hradu harco-
vali a našich k bitvě pobízeli. Mus. H. na
picování. Br. — proti komu. Vrat. — kudy:
po vinohradech harcovati, Vrat., okolo města.
Háj. — od koho. Koně zabodše pryč od nás
harcovali (cválali). Vrat. — se s čím kam
(do čeho) = štrachati se. Rk. — kde. Děti
harcují na ulici = dovádějí. Na Mor. Mřk.

— koho: koně (projížděti). Gl.
Harcovna, y, f., Trampelbude. Rk.
Harcovní (-ný). Scharmützel-. H. troubení.

Jg. -
Harcovnice, e, f., dělo harcovníkův. Gl.

— H., žena sem tam harcující, zvl. s pří-
hanou běhna, Landstreicherin. Ros.

Harcovník, a, m., kdo harcuje, dobro-
volník. Freireiter. Ros. Kdo vybíhá v půtku.
L. Harcovníci ve vojště staročeském jedno-
tliví, po různu sestavení bojovníci. Rk. —

— H., něm. Plänkler, Tirailleur, jednotlivý
voják v rojnici (Schwärmlinie). Rojnice nej-
přednější čára šiku v rozptýleném pořadu
sestaveného. Rf., Čsk., Gl. 57.

Harem, u, m., arab., obydlí tureckých
žen. Rk.

Harfa, y, f.. harfečka, harfička, die Harfe.
Na harfu hráti. V. H. italská n. špičatá, dvojitá
n. Davidova, pedalní, Ossianova. S. N. —
H., dlouhá, tesařská pila. Us. — H. v mozku,
jisté klenutí kosti. Krok., Jg.

Harfář, e, m., Harfenhändler; harfeník,
Harfenspieler. Ros.

Harfenice, e, harfenistka, y, f., Harfenistin.
Plk. —

Harfeník, a, m., der Harfenist. V.

Harfovati, na harfu hráti, die Harfe spielen.
Br. —

Harfovní, Harfen-, H. struna, kolík. Jg.

Har har: k vysmívání-se jinému. Děti
mrkvičku, jak říkáme, si strouhajíce říkají:
har har, har har. Zisch aus. Us. — Jg. Na
Mor.: kyš, kyš! Mřk.

Harharovati, har har říkati, vysmívati
se, verhöhnen. — komu: Bohu. Apol.

Harhulatý, hrbolkovitý, knollig. Us.

Harhule, e, f., bakule, Knoten, Gechwulst;
2. nemotorná bába. Us., Jg.

Harhulky, pl., f., hrušky harhulaté. Us.

Harhulovatý, harhulatý, knotig, knollig.
Us. —

Harlaf, arlaf, u, m., u tkadlců = brdo,
soukání, die Kammlitze. — H., úvazek ží-
něný, Bindfaden aus Ross-, Kuhhaaaren.
Aqu. — Jg.

Harlekin, a, m., z fr., šašek. — 2. Pestrá
vlněná látka anglická. — Harlekinady, pl.,
f. = šašky. Rk. Harlckinade.

Harliník, u, m., rostl, lilkovitá, burgmansia,
H. bělostný, libovonný, strakatý. Rostl.