412

Harmala, y, f., rostl. routovitá, peganum.
Rostl.

Harmecký, ého, m., nižší soudce; soudní
sluha. Na Slov. Plk.

Harmonický, souhlasný, souměrný. H.
postup, stupeň, úměra. Harmonisch. 8 N.

Harmonie, e, f., z řec., souhlas, souzvuk.
V hudbě současné spojení jednotlivých tonův
n. tonořad čili melodií v celek podlé přiro-
zeného zákona zvuku. S. N. Harmonie dechová
několik foukacích. nástrojův ku produkci
hudební. Hd. — 2. Každé příjemné shodo-
vání-se rozmanitého: h. výrazu, jasna a tmava,
barev atd. (ve výtvarném umění). S. N. —
Vz Zk. Ml. str. 174.; Mk. Ml. 29tí.

Harmonika, y, f. H. chemická, elektro-
magnetická, Petřinova. Nz. Harmonik.

Harobiti, il, en, ení, šetřiti, sparen. Us.
v Krkonš.

Harobitný, hospodářský, sparsam. Us.
v Krkonš.

Harošiti, il, en rachotiti, rauschen. Po-
tůček haroší. Us. Vz Harašeti.

Hárovec, vce, m., panský dvoukolý vůz.
Ros. —

Harovit, a, m. = Svantovid. Krok.

Harovitý, harobitný. Jsou h-tí a praco-
vití. Marc. Polo. ms.

Harpag-us, a, m., ministr Astyaga krále
medského; vojevůdce krále Daria, syna Hystas-
pova. Vz v S. N. III. 651.

Harpuna, y, f., kopí s hákem (podobné
šípu), kterým se po rybách hází při lovení
jich. 8. N. Harpune. H. k pracím mikrosko-
pickým. Vz Nástroj. Cn.

Harpye, í, f., pl. Bytosti bájeslovné, odpolu
ptáci odpolu panny, které všecko unášely
a ukálely. Vj. Vz 8. N. III. 652.

Harpynohý, harpyenfiissig. Vz Harpye.
Koll. —

Harras, vz Haras.

Hartula, y, f., ovocná kaše, Obstbrei. Na
Slov. Plk. Na Mor. chamula. Brt.

Hartusiti, il, ení; hartusívati = harušiti,
láti, schelten. — na koho. Us. (láti; naléhati).

Harusp-ex, ika, m., lat., u Římanův etrurský
Hadač z drobu obětovaných zvírat, později
hadač n. věštec vůbec. Vj. Vz 8. N.

Harušiti, 3. pl. -ší, il, ení láti, schelten.
Na Slov. — koho. Koll.

Hasačert, u, m., ve mlýně pružina či hůl
do vřetena vstrčená, která otřásá moučným
pytlem, aby se odloučila mouka od otrub,
der Beutelstock. Aqu., Jg. — H., a, m., zlý
ďábel, zlý člověk, böser Teufel, Teufelskerl.
Reš. — Jg.

Hasačka, y, f., obilná kosa. Na Mor.

Hasák, a, m., kdo hrabicemi žne; nezbedný
člověk, ein Unbändiger. Jg. — H., u, m.,
stroj k vyzdvihování velikých tíží, die Heblade;
kosa, Sense; provaz u rybářův. Jg.

Hasákovati = obilí hrabicemi sekati. Vz
Hasačka, Na Mor.

Hasati = rejditi, sich herumfummeln. Us.
Bosk.

Hasenburg, v Praze pod Petřínem: Nebo-
zízek. Šm.

Hasicí, k hasení sloužící. Lösch-. H. nářadí,
náčiní, řád, J. tr., sbor. Rk.

Hasič, e, m. = hasil.

Hasičský, hasický. Lösch-. H. sbor, Feuer-
wehr, Feuerlöschcorps; mistr, Feuerlösch-
meister. Rk.

Hasičstvo, hasictvo, a, n., Löschmann-
schaft. Rk.

Hasidlo, a, m., Löschapparat, -trog.

Hasil, a, hasič, hasitel, e, m., der Löscher;
hasil, ochlasta. Plk. — Jg.

Hasírna, y, f., u řemeslníkův = hasidlo,
Löschtrog. V. II. vápna, Löschgrube.

Hasisvíčka, y, f., Lichtauslöscher; poslední,
der Letzte. Rk.

Hasitel = hasil.

Hasitelský = hasičský. Rk.

Hasitelstvo = hasičstvo. Rk.

Hasiti, 3. pl. -si, has, -se (íc), il, en, ení
n. šen, šení, löschen. — abs. Co tě nepálí,
nehas. Lb. Nehas, když tě nepálí. Koho ne-
pálí, nechť nehasí. Jg. — co: oheň, Troj.,
žízeň, vápno. Jg. II. vodu pro nemocné,
Wasser ablöschen; h. hrnce černě (v peci po
vypálení zacpáním děr všech udusiti). Us.,
Jg. — koho čím = zatmívati, verdunkeln.
Páv svou pěkností hasí všecky ptáky. L. —
koho za co = za vlasy — trestati. Jg. —
co komu. Ruta hasí smilstvo mužům a ženám
přidává. Jád. — co kde: horké železo ve
vodě. Vys. — co čím: žízeň vodou, Us.,
oheň vodou. T. — s kým ----- píti. 8 nimi
hasil. Br. Zaprav dluh, hasil jsi s námi. Sych.

— Od „hasiti" liší se „hasnouti": oheň,
světlo hasne. Vz Hasnouti.

Hasivka, y, f., rostl., pteris aquilina,
Saumfarn. Presl.

Hasivo, a, n., hasicí náčiní. Feuerlösch-
material. Jg.

Haska, y, f., něm. die Alze, u ševcův.
H. na jednu nohu, poloviční, svrchní. Sp.

Hasnouti, hasnu, hasni, -sna (ouc), snul
a sl, utí = hořeti přestávat', dohořívati, er-
löschen, verlöschen, ausgelöscht werden. Jg.

— Hasnouti je nepřechodné, hasiti jest pře-
chodné: oheň hasne, hasíme oheň. Šm. Člověk
hasí (ruší) oheň, ale oheň sám hasne. Shas
svíčku, ne: shasni. Hasiči hasili oheň, až oheň
uhasl. Když není drev, hasne oheň. Br. Oči hasly
a tváře modraly. Hlas. Světlo hasne. D. Již
zhasl (umřel). Ros. — čím. Sluncem hasne
hvězda nižší. Koll. Oheň ohněm nehasne,
nýbrž se více vznímá. Sš. Mat. 75.

Hasot, u, m., Tummel. Rk.

Haspra, y, f.. hamulec, der Sperrhaken.
Na Slov. Plk.

Hasprovati, hasprou zavříti. Na Slov. Bern.

Hastrkovati se = hašteřiti se, vaditi se,
streiten. — se s kým o co. Jg., Rk.

Hastrman, a, m., z něm. Wassermann,
vodní duch neb strašidlo, vodník. Jg.

Hastroš, e, m., v polích přistrojené holi
v hadrách k odstrašení ptákův, strašidlo,
strašák, das Krautmännchen, Popanz, Schreck-
bild, Vogelscheuche. Jg. — 2. Potvorně oble-
čený člověk. H. dětí. D. To je h. Us. Ty
hastroši (lidem neustrojeným, nepořádně odě-
ným se říká). Jg.

Hastrošovitý, vogelscheuchartig. Rk.

Hašení, hasení ohně, vz Rb. str. 266. Das
Löschen. Nástroje k hašení. Löschgeräthe. D.

Hašený, hasený, gelöscht. H. vápno, uhlí.
V nehašeném vápně upálen. V.