414

Haute volée, fr., (hót volé), výbor nejpřed-
nější šlechty, vyšší stavové (volée = stupeň,
důstojenství).

Hautrelief, fr., (hóreliefi, řezba vysoko
vypuklá, sehr hervorspringendes Schnitzwerk.

Háv, u, m., odění, armatura, Rüstung. Gl.
57. Dobrým hávem oděný. Háj. Z hávu ho
svlékl. V.

Háva, y, f., nadávka ženské, bezvkusá,
nespořádaná ženská. Us. Jil.

Haván, vz Habán.

Havarie, e, f., škoda, která se lodi n.
nákladu stala po čas plavby. H. malá, veliká,
zvláštní. Vz více v S. N. III. 675.

Hávati se o čem: o věcech božských
(pátrati?). Rokyc. výkl.

Havěď, havěť, i, f., drůbež, das Geflügel.
Dalas Havěti jísti? Us. — H. = chasa, zběř,
das Gesindel. To je havěď. Us. H. dětí. Koll.
H. psův a chrtů. Koll. — H. = vši, Läuse,
Ungeziefer. Us.

Havějš, e, m., Panzer-, Schalfisch. Rk.

Havel, vla, Havlík, a, Havlíček, čka, m.,
Gallus. Já o Havlu, ty o Pavlu (sr. Já o hubách,
ty o slívách). Vz Nedorozumění. Č. Jak na
Havla, tak na Pavla. Mt. S. Syt H. mouky.
Také už II. mouky syt. Syt H. mouky, nechce
otrubův. Vz Škoda. Č. Zaplatiti má na sv.
Havel. Schön. Petr na Pavla a Pavel na Havla.
Vz Petr. Zpívá co slavíček po svatém Havle.
Jg. Doptal se toho u Havla (= našel věc
ztracenou). Jg. Sv. Havel do zelí zajel. Er.
P. 91. Vz Urban, Jakub, Havlův.

Haver = hever.

Havez, u, m. (h., i, f. ), rostl., cacalia, Pest-
wurz. H. pobělavá. Jg.

Havinec, nce, m., hmyz, thymalus. Krok.

Havíř, havéř, e, m., z střněm. Houwer,
Hauwer, kovkop, horník, rudník, horkop, der
Bergmann, Berghauer, Knappe. Jg., V. Havíři
kopají nosákem (nosatcem, špičákem, havíř-
ským čekanem) a klínem štoly a chodníky,
a rudu na hunty (vozíky) kladou. Pt. Učiněný
to havíř (= celý umazaný). Vz Ušpiněný. Lb.
Chodí jako h. Jg. — Vz Horník, Hory.

Havířka, y, f., die Knappin. Jg.

Havírny, pl., f., slínové jámy, Mergel-
Brüche. Jg.

Havířský, Bergknapp-, Gruben-. Jg. H.
kukle, Ros., kladivo, Fäustel, kytle (Gruben-
kittel), stoupa, Pochwerk. Jg. Vz Horník, Hory.

Havířství, n., Bergbau.

Havířstvo, a, n., havíři, Knappschaft. Ros.

Haviti, vz Ohaviti.

Havlův, ova, ovo. Štědrý hráč, milostivý
zloděj, nábožná kurva, ranní ožralec, pozdní
hříbě, Urbanův oves, žito Havlovo, řídko
bývá z toho co dobrého. Rým. Havlovo žito,
Urbanův oves, co z toho bude, potom mi
pověz. Vz Hospodářský. Lb. Dem Gallus
gehörig.

Havnatěnka, y, f., peltidea, rostl. Rostl.

Havnice, e, f., peltaria, rostl, řerichovitá.
Rostl. — H., hmyz, seutellera. Krok.

Havokrytec, tce, m., hmyz, thyreophora.
Krok.

Hávonoš, e, m., členýš, seutigera, Krok.

Havořiti = hovořiti. Na Mor.

Havotvářka, y, f., sagedia, lišejník, rostl.
Rostl.

Havran, a, pl. -ni, havránek, nka, havranec,
nce, m., Jg.; havránče, Šp.; die Saatkrähe,
Rabenkrähe, der Racker, der Kohlrabe. Jg.
IL kráká, kváká. Zlob. Vlasy černé (Černý)
jako havran. Ros. Nechť je havranů strýc
(komu zlého konce přejeme). Ros. Zlý havran,
zlé vejce (havránce); zlý strom, zlé ovoce.
Br. Nepomůže havranu mýdlo. Vz Zvyk. Šp.,
Lb. Nesebral (havránků) všech (o nerozumném).
Č., Lb. Vz Hloupý. Bílý jako havran. Č.
Usedlý co h. na topoli (o nejistém dlužníku).
Vz Dluh. Č. — H. = krkavec. Aqu.

Havráně, ěte, havránce, ete, havránek,
nka, m., havraňátko, havrančátko, a, n., junge
Rabenkrähe. Ros.

Havraní, havranový, Raben-. H. peří,
noha, hnízdo, hlas, Jg., vlasy (černé).

Havránka, y, f., svačina, Vesperbrod. Na
Slov. Plk.

Havranočerný, rabenschwarz. Rk. Vz
Havran.

Havrda, y, m., Widerbeller.

Havrditi = havrediti.

Havrediti, il, ění = štěkati, bellen. Lom.

Havrlant, a, m., uličník. Us. v Krkonš.
Gassenbube.

Havůr, u, m. = hovor. Llk.

Havýš, e, m., ryba, ostracion. Krok.

Hazard, u, m. (fr., hazár), náhoda, pří-
padek, odvážení, odvážlivosť, Ungefähr, Wag-
niss, Zufall, Hasard. — Hazardní hry
(v karty: cvik, ferbl, půldvanáctá, jeden-
advacet, farao, makao; v kostky: rouge a noir
atd. ) = odvážné, kde jen pouhá náhoda rozho-
duje, hasardirt, gewagt, gefährlich, verwegen.

— Hazardovati = odvážiti se, odvážně
hráti, hasardiren, wagen, aufs Spiel setzen.
Hasardspiel. S. N., Rk.

Házecí, Wurf-. H. kopí, oštíp, braň, střela,
šíp, sekerka (V., švýcarka), dálka, podálí.
Jg, D.

Házeč, e, m, der Werfer. Us.

Házečka, y, f, Werferin; Wurfschaufel,
Rk.; prak, die Schleuder.

Házedlo, a, n., prak, Wurfgerüst. — H.,
pentle ve vlasech. Jg.

Házeti, házím (na Mor. hážu), 3. pl. -zejí,
házej (v již. Čech. haž, Kts. ), -eje (íc), el,
en, ení; házivati; hoditi: = metati, vrci, werfen.
Jg. — abs. Kůň hází (tluče, kopá, schlägt
aus). Us. Házej! — co: peníze. Us. Házím
pryč jeho sliby (pohrdám jimi). Kom. II.
půmy. D. Kobyla hříbě hází, Ja., krev. Lk.

— čím: míčem. V. Hází nohama (houpá).
Kůň nohami hází (bije, tluče). Us. H. úštipky,
Kom., krví (plíti), očima, nosem, sebou, kopím.
Us. — čím za čím: vejcem za volem (kdo
chce dostati veliké za malé). Č. Nesluší za vrab-
cem vejci h. V. — co, čím kam (na co,
mezi co, za co, do čeho). Kamením házel na
Davida, lir. Blátem, okem, očkem. Jg. Očima
na všecky strany h. Ml. Vůl hází rohem prsť
do nebe, ana na hřbet mu padá. Č. Do říd-
kého bláta neházej kamením. 0. Pivo mnohými
hází na zeď. Jg. Šilhavým okem na někoho
házeti. Kom. Házejí na sebe lotry, potvorníky,
kurvami. Reš. Peníze mezi lidi h. Jg. H. perly
do bláta. Us. Kamením do okna h. Us. H.
za hřbet (odkládati to), Sych.; co za záda
(něco mimo sebe pouštěti). D. — čím, kým