415

(s) z čeho, odkud. Dívkami z oken házeli.
Háj. Kamením s věže h. Let. 43. Z praku.
Solí. — čím po čem, po kom: kamením,
sněhem, blátem, očkem po někom h.. Us.,
D. H. sebou po zemi, po trávě. Bern. Jiní
sebou po provazích zhůru a dolů házeli.
Kom. — koho komu k čemu: dravé
zvěři k sežrání. Kom. — co odkud, od
koho. Házím od sebe přízeň, statek. Kom.
— se komu kde. Srdce se mu v těle jako
kapr hází (silně tluče). Us. — čím oč:
o zem. — se k čemu hoditi. K nejtěžším
pracem se h. Hodí se k sobě. Nt. — se za
co. On dobře se hodí za řečníka. Nt. —
se komu. Ona se mu dobře hodí. Vz Hoditi.

Háziště, ě, n., Wurfplatz. Um. les.

Házka, y, f., der Wurf. Us.

Hazuchy, pl., Strümpfe ohne Sohlen. Na
Mor. Rk.

Hazuka, hazučka, y, f., V., dlouhý šat
s rukávy, zvl. jako mniši mají, langes Kleid;
Mönchshabit, Kutte. — H., částka kožichu
přes plece visící. Plk. Vz Gl. 57. Na Mor.:
šat cikánský. Mřk.

Hazuna, y, f. == kočka. Ms. Bib.

Hbě, lokal (ve Hbě), nom. Heb.

Hbitě, rychle, křepce, obratně, čile, ochotné,
bedlivě, geschwind, behend, hurtig, schnell.
Jg. H. k něčemu se míti. Ros. H. jíti, něco
činiti. Us.

Hbito. Na h. něco udělati, na pospěch,
in Eile. V.

Hbitosť, i, f., ohebnost', obratnosť, čilosť,
rychlosť, ochotnosť, Geläufigkeit, Hurtigkeit,
Fertigkeit, Behendigkeit, Regsamkeit. D., Jg.
Na hbitosti mnoho záleží. V. Hbitost' rozumu,
vtipu. V., jazyka. Jel. — Jg.

Hbitý; hbit, a, o; čerstvý, spěšný, bed-
livý, bystrý, křepký, rychlý, obratný, čilý,
ochotný, behend, schnell, thätig, fertig, flink,
hurtig. Jg. Hbitými nohami skákati. Rkk.
H. písař (rychlý). Jelen hbitý jest. Kom. H.
jako jelen. Pk. H. řeč, jazyk (obratný), po-
větří. Boč. — čím. Hbitější je tělem než
rozumem. Us., Kom. — kde, v boji. —
k čemu. K lapání ptákův hbitý. Kůň k běhu
hbitý. Kram. Jsem ke všemu h. Jir. dh.

Hažmuka, y, f., jídlo. H. ze zaječí krve.
Kuch. Kn.

Hdy = kdy, je. Jg.

Hdýně = kdýně. Na Mor.

He, k vyslovení nevole. Nepřestaneš-li, he?
L. — Divení-se. Co mluvíš, he? — Volání.
He! he! slyšíš? — Lhostejnosti. Noc celou
nespať, to nezdravo. He co tam, to neškodí.
L. — Hekání nemocného. Jg.

1. Heb, Hba, Cheb, Chba, m., mě. v Če-
chách, Eger. — 2. Heb, hbi, f., ohbí. Bug,
Gelenk. Rána mezi hbí a paží. Ras.

Hebce, heboučce, hebounce, geschmeidig.
Us. —

Hebd, u, m., hebdí, n., Attich. Vz Chebd,
Chebdí. 2. Hebdí, n., Kleinigkeiten. Rk.

Heb-e, y, f., bohyně mladosti, dcera Jo-
višova a Junonina, číšnice bohů před Ga-
nymedem, manželka zbožnělého Herkula. Vj.

Hebedo, a, m., blb, Dummkopf. Na Slov.
Plk. Cf. Nemehlo.

Hebenový = ebenový.

Heber — hever.

Hebkosť, i, f., ohebnost', Biegsamkeit,
Geschmeidigkeit, Gefügigkeit. H. vody, Aqu.,
některé látky.

Hebký, heboučký, hebounký = ohebný,
mrštný, tažný. Komp. hebčí, hebčejší. — II.
lýko, Rkk., proutí, kůže, stéblo (V. ), jazyk,
strůmek. Jg.

Hebl, e, m., heble, hejble, hýble, ete, pl.
heblata, n., hýblata, n., z něm. Hebel, Hebe-
latte, Hebearm, Hebling, Hebtaze, lépe: zdvi-
hák, pracka zdvihací; 2. pachole děravé.
Vys. — Na Mor. hebl = malý peníz, Heller.
Nemá ani heble (nic). — Heble, heblata =
brykole, vrtochy, Grillen, Hirngespinnste,
Mucke, Alfanzerei. Jg. Z toho se hněvám,
že hloupá hejblata za pravdu máte. Sych.
Prve více v takových půtkách a heblích
býval. V. Hejblata míti. D. Heble a čáry pro-
vozovati. Plk. Heble z někoho si dělati =
za blázna ho míti. Us. Jil.

Heblí, n., heblina, y, f., nízké křoví, Ge-
sträuch.

Helmě, ohebně, biegsam. Jg.

Hebnosť, i, f. = ohebnosť, heblosť. Bieg-
samkeit. D.

Hebnouti, biegsam werden. Jg.

Hebný, hebký, ohebný, biegsam; měkký,
geschmeidig, lind. MM.

Hebrej, e, m. = žid, der Hebräer. — He-
brejský n. hebrajský = židovský. H. jazyk,
literatura, hudba. Vz více v S. N. III. 687.

Hebridy, ostrovy, vz S. N. III. 690.

Hebr-us, a, m., řeka v Thracii, nyní Ma-
rica. Vj.

Heča, chlachula = žena ráda se smějící.
Na Mor.

Hečar, u, m., nějaký peníz. Boč.

Hečepeče, pl, f., z angl., šípky, Hage-
butten. Us.

Hečna, y, f., přeslice, na které se sedí,
podprdačka, Sitz beim Spinnrocken. Us.

Heduše, hejduše, e, heduška, y, f., Heide-
kom, Buchweitzen, jinak pohanka, na Mor.
též tatarka. Háj., Jg.

Hedváb, hedbáv (zastr. hedbáb, hedváv),
u, m., hedvábí, hedbábí, hedváví, n., slov.
hodbáb, pol. jedwab, rus. seilet, srb. svila,
lat. serica, fr. soie, ang. silk, něm. Seide;
staroslov. godovabli>, strněm. gotavebbi (bys-
sus, sericum). Gota souvisí s it. cottone, fr.
coton; druhá část' vebbi je německá, vebbi
= textura. Mkl. Příze hedvábníkův. Hedváb
dělati. Orb. pict. Hedvábí od červů. V.
Červ, který hedvábí přede. V. Hedbáví. Br.
Barvíř hedbáví. Jg. Hedvábí předené, V.,
asijské, bengálské, burmové, cyperské, čínské,
drané, floretové, francouzské, hindostanské,
husetové, janovské, k prošívání, kroucené,
kytajské, molucké, mongolské, nankynské,
na podšívku, nejčernější, nesoukané, niťové,
orientalské, osnovné, pelové, polovarené, po-
lovičné, prošívací, surové, svinuté, šicí, špa-
nělské, štepovné, tonkynské, třepané, turecké,
vařené, vyšívací, zadní, žapanské (japanské),
Kh., barevné, otevřené, polousekané, neapol-
ské, skotské, Šp., hladké (dykyta), grosgrain
(grogrén), vzorkované (damašek), brilantin,
aksamitové (aksamit), plyš, atlas. Vz Hedvábný.
Š. a Ž. Nacpi do pytle režného samé dukáty,
neuděláš z něho hedvábí. Hnš. Nešij pytle