416

hedvábím (nečiň na věc nepatrnou velikých
výloh). V., Č. Spí, jakby hedvábím šil. Vz
Spaní. Č. Znáti, co jest hedváb a co pavu-
čina. Prov. Choditi v hedvábí.

Hedvábárna, y, f. = hedvábna, L.

Hedvábec, bce, m., hedvábník. Ros.

Hedvábek, bku, m., hedvábný provázek,
Seidensehnur. Puch.

Hedvábí, vz Hedváb.

Iledvábina, y, f., hedbávina, hedvábný
šat, Seidenstoff. V.

Hedvábiti, in Seide einhüllen. L.

Iledvábitý, seidenhaarig. Rk.

Hedvábko, a, n., hedvábná niť. Seiden-
faden. D.

Hedvábná, y, f., Seidenfabrik. Rk.

Hedvábní, hedbávní, Seiden-. II. (h-ný,
V. ) červ. Ros., tkadlec, Seidenweber. Vz
Hedvábný.

Hedvábnice, hedbávnice, e, f., Seiden-
Händlerin. V. — H., Seidenpflanze. D. —
H., jablko, hruška. D.

Hedvábnický, hedbávnický. Seidenhänd-
ler-. Ros.

Hedvábnictví, n., Seidenhandel, Ros.;
Seidenbau, -kultur. D., Plk. Vz S. N. III.
092. — Dějepis hedvábnictví v Cechách, vz
S. N. 11. 315.

Hedvábník, hedbávník, a, hedvábníček,
čka, m., hedvábní červ, bourec. Seidenraupe.
V. — H., Seidenschwanz (pták). Us. — H.,
Seidenhändler, kdo s hedvábím kupčí. Troj.

— H., Seidenfärber. D. — H., rozkošník,
Zärtling. Br. — H., u, m., stroj k navíjení
hedvábí, Seidenmühle; hedvábný šat, Seiden-
stoff. Ctil).

Hedvábnitý, hedvábím pokrytý. Rostl.

Hedvábnosť, i, f., rozmazanosť, Weich-
lichkeit. Ms. bib.

Hedvábný, hedbávný, Seiden-. H. šat,
niť, tkanice, látka. Jg. Na hedvábných pol-
štářích líhati (měkce chovánu býti). Kram.
Jemné látky hedvábné: gaz, krep, závoje,
hedv. stramin, blondy. S. a Z. Vz Hedvábí.

— H. = měkký, rozmařilý, útlý, weichlich.
II. vůdce. Br. Hedvábná slova (sladká). L.
Hedvábná slůvka dává. Č. = H. kaše (z mouky
pro děti), slivky, jablka, hrušky (druh sliv
etc. ), Seiden-. Jg.

lledvábočerv, a, m. hedvábník.

Hedvábohlav, u, m. (ef. zlatohlav), Sei-
denstoff.

Hedvábohlavník, a, m., Seidenstoffar-
beiter. Dch.

Hedvábopřed, a, ni. Hedvábník. Aqu.

Hedváborodný, seidenerzeugend. L.

Hedvábovitý, seidenartig. Rostl.

Hedvábový, Seiden-. Krok.

Hedvika, y, f., Hedwige. V.

Hedžra, hedžera, y, f., arab., útěk Maho-
medův z Mekky do Mediny, l5. července 622.
po Kr., pořádek mahomedského letopočtu. Rk.
Der Anfang der türkischen Zeitrechnung.

Hefaist-os, a, m., syn Diův Heřin, choť
Afroditin, bůh ohně a kovářství.

Hefthemimerická caesura ve čtvrté stopě
po arsi, s kterouž obyčejně spojena jest pře-
rývka v druhé stopě po arsi. Líbezný voňa-
vými nosí křídélkama zápach. Vz příklady
v Zk. Ml. II. 192., Sš. 19. Vz Caesura.

Heftovati, z něm. heften, stěhovati, vel-
kým stehem sešívati, přistěhovati.

Hegemonie, e, f., z řec., nadvládí, nad-
vláda, vrchní panství. Rk. Oberherrschaft,
Obergewalt.

Hehotati se, lachen (he, he!), vz Chech-
tati se. Na Mor. Rk.

Heidelberg, u (-ku), m., mě. v Badensku.
S. N. III. 701. Vz Tam.

Heimweh, něm., tesknota po domu, na
Mor., tesknosť, stesk, touha po domově, do-
mácí nemoc, stýskání. Rk. Vz Tesknota.

1. Hej. Vybízení. Hej od vody. H, což
meškáte ? Us. — Radování. H., to bude trefa!
— Naříkání, stýskání. H, palác nepravosti!
Plk. — O to jest hej! = to má kdy. D., Č
Vám je hej, máte peníze.

2. Hej-, vz Hý-.

Hejbadla, pl., n., kvasnice. Rk.

Hejble, vz Hebl.

Hejcuk, u, m., z něm. Abzug, trativod,
stoka, vylívka v domě. Vlíti pomyje do hej-
cuku. Us.

Hejčka, y, f., Schaukel von Leintuch.
D., Puch.

Hejčkati, hýčkati, hejčkávati konejšiti,
rukama, houpati, auf den Armen schaukeln,
hatscheln. — koho: dítě na rukou. Us. —
se. Us.

Hejda! hejdum! vz Hej.

Hejdlička, y, f., Cäthacke. D.

Hejduk, vz Hajduk.

Hejduše, e, f., Heidekorn, Buchweizen.
Vz Heduše.

Hejha! Us.

Hejhati B = hýbati. Rk.

Hejhot, u, m., das Geschrei der Gänse. Rk.

Hejhuha, y, m., ein wilder Mensch. Us.
v Krkonoš.

Hejdchu! juchej. Rk. Na Mor. juchu! Mřk.

Hejič, e, m., v horn. dělník, který špatné
pláty od dobrých odlučoval, hejil. Am. Plat-
tenschneider.

Hejkadlo, a, n., ein den Reisenden nach-
rufendes Gespenst. Jg-

Hejkal, a, m., der Schreier: Rk.

Hejkati na koho, schreien, rufen. Štelc.

Hejl, zřídka hýl, a, m., pták, má červené
prsy, der Gimpel, Rothfink, Dompfaff. Chytá
hejla (zevluje). Má hejla na, nose (má nos
zimou červený). Chytil hejla na nos. Máš
hejla na nose. Us. Ušel vším hejlem. Lb.

Hejně, v hejnu, scharenweise. Us. (Táb. )

Hejnice, vz Hajnice.

Hejno, a, n., hromada, stádo. II. ptákův.
Us. Flug, Kette, Strich, Haufen. Na Slov.
krděl. II. koroptví, D., lidu. Us. Hejnem cho-
diti. Na Slov. Slonové rádi chodí hejnem.
Hlas. — Jg., Rk.

Hejný = hajný.

Hejpank, u, m., v horn., z něm. Häng-
bank, začátek vazby nad šachtou, zhlaví. Vys.

Hejral, a, m. = hýral.

Hejřil, hýřil, a, hejřič, e, hejřilec, lec, m.,
marnotratník, Verschwender.

Hejřilov, a, m. Bratr z H-va. Schwelger.
Rk. —

Hejřiti, vz Hýřiti.

Hejřivý, vz Hýřivý.

Hejrus, a, m., Luchs. Na Slov.