417

Hejsati, hýsati, výskati, prassen, schwel-
gen, flott leben, schlemmen. Ros.

Hejsek, hýsek, hések, ska, m., mrhač,
kdo, jak chce, si vede, hýří, kvasí, vesele
utrácí, Prasser, Wüstling, Schwelger, Zech-
bruder, Schlemmer, V.; 2. mladý člověk (po-
tupně), ein Junge, Laff, Bursche. Plk. To je
h. ! Co tam ten h. chtěl?

Hejsovný, marnotratný, verschwenderisch.
Plk. —

Hejta, hůta, y, f.. Besuch. Na h-tu přijíti =
návštěvou. Šm. Hejtú jíti. V Domažlicku.
Bž. Vz Táčky, Přástva.

Hejtman, a, m., pl. hejtmané. Vz -an.
Hauptmann. H, představený, krajský, pod-
krajský; ve vojště: setník; polní h. = nej-
vyšší h. Rk., V. H. nad tisícem (tisícník), h.
nad stem (setník). V., D. H. nad dvěma pra-
porci. Sl. H. zemský, h. království českého,
krajský. Vz Gl. 58. II. loupežníkův, hradu
n. hradní. D. — Vz Rb. str. 266.

Hejtmančiti, koňařiti, Pferdehandel
treiben.

Hejtmánek, nka, m., koníř, Rosshändler.
D. —

Hejtmanění, n., vévodění, das Komman-
diren. Jel.

Hejtmanice, e, f.. Hauptmannin, Anfüh-
rerin. V.

Hejtmaniti, anführen. — nad kým: nad
vojskem. Jel. — kdy: vo válce. Pont. o stat.

Hejtmanka, y, f., setnice, Hauptmannin;
paní hejtmanova. Jg.

Hejtmanová, é, f., choť hejtmanova. Haupt-
mannsgattin,

Hejtmanský. H. oděv, úřad. V. Haupt-
manns-.

Hejtmanství, í, n., hejtmanský úřad,
Hauptmannschaft. Ztratil h. V. H. nad zemí
(zemské), D., nad městem (městské), na zámku
(purkrabství). V. Jíti do h. V h. se sešli
a tam rokovali. H. nařídilo, aby.. Od (z) h.
obeslánu býti k jednání. II. vydalo rozkaz,
dalo ho stíhati.

Hejtmanstvo, a, n., die Hauptleute. Rk.

Hej zelna, y, f., topořiště u kladiva, Hammer-
stiel. Rohn.

Hek, u, m., heknutí, einmaliges Stöhnen,
Aechzen. Napil se piva až do heku. Zlob.

Hekabe, vz Hekuba.

Hekálek, lka, m., Aechzer. Rk.

Hekalka, hekalna, y, f., Aechzerin. Rk.

Hekat-e, y, f., dci Perseova, byla ctěna
jako podzemní bohyně kouzel a hrůz pří-
šerných, pročež místo Proserpiny a Diany
matně kladena bývá. Vj.

Hekati, hykati, hekávati; heknouti, knul
a kl, utí = těžce dýchati, stöhnen, krächzen,
ächzen. Jg. — abs. Ten nemocný těžce heká.
Ros. Pořád stůně, pořád heká. Us. Dám ti
jednu (ránu), až hekneš. Us. Udeřil ho, až
heklo (až hekl). Ros. Vyťal mu facku, až
hekl. Sych. — (čím) k čemu. Máti mdlobou
k smrti heká. Puchm. K porodu h. — kdy:
při porodu h. Us. — kde. (Sedlák) před
pánem heká. Er. P. 410. — že. Heká, že
dostal ránu do hlavy. Sych.

Hekatomba, y, f., z řec, slavná oběť
jednoho sta skotu; slavná oběť vůbec. Heka-
tombe. —

Hekla, y, f., sopka v Islandu. Vz S. N.

Hektar, u, m. H. činí 100 árův, či 10000
metrův, či IQ hektometr, či 1-74 jitra.

Hektický, souchotinářský, úbytný, mi-
savý. H. horečka. Z řec. Hektisch, schwind-
süchtig, auszehrend.

Hektogram, u, m. H. činí 100 gramů.

Hektolitr, u, m., činí 100 litrů (as 70 1/5
mázu), či 10 dekalitrů, či 1-626365 měřice
(8 hekt. as 13 měřic), či 1-068264 korce
(1 hektol. víc než korec), či 1. 767129 vědra
(4 hekt. as 7 věder).

Hektometr, u, m. H. činí 10 dekametrů,
či 100 metrů. — IQ hekt. činí 100_] deka-
metrň, či 10. 000Q metrů.

Hektor, a, m., slavný trojský vojevůdce
proti Řekům v trojské válce. Vz S. N. III. 710.

Hekuba, y, f., manželka Priamova, matka
Hektorova.

Hel, u, m., Malachit. Jg.

Héla, y, f., hra a píseň hélská, provozovala
a zpívala se v pondělí n. v úterý velikonoční;
nyní i v jiné jarní dni. Vz Er. P. G4.

Helb, u, m., topůrko, Hackenstiel. Na Slov.
Plk. —

Helbuní, n., topůrko sekyry tesařské. Na
Slov., Jg.

Hele ho (hlehle) = podívejte se naň.
V obec. ml. — Jir.

Helekač, e, m., Jodler. Rk.

Helekačka, y, f., Jodlerin. Rk.

Helekati, holekati, v obec. mluvě: hulá-
kati, křičeti nesrozumitelnými hlaholy jako
pastevci atd., stark schreien, jodeln. Jg. Vila
sem ťa (věneček) helakaja, rozpletám ťa na-
říkaja. Mor. P. 440. (Zb. ).

Helena, y, f., dci Jovišova a Ledina, choť
Menelaova svou krásou proslavená, jejímž
unesením Paris k válce trojské příčinu dal.
Voj. Vz v S. N. III. 711.

Helen-os, a, m., syn Priamův, proslulý
věštec. Vj.

Heliady, gt Heliad, pl., f., dcery Heliovy
a sestry Faëthontovy, po jehož smrti v topoly
se proměnily. Vj.

Helikon, a, m., hora v Boeotii Apollinovi
a Musám zasvěcená; nyní Zahora. Vj.

Heliodor-os, a, m., slavný řecký učitel
řečnictví, za Horatia. Vj.

Heliopol-is, e, f., z řec, bylo mě. v Aegyptě.

Heliosop, u, m., z řec, sluneční daleko-
hled Rk. Sonnenfernrohr.

Heliostat, u, m. Ck.

Hella-s, dy, f., řec, staré Řecko.

Helle, y, f., dci Athamanta, krále boeot-
ského. Chtíc zniknouti trýzni macechy Inony,
vsedla s bratrem Fryxem na berana zlato-
rouného a do Kolchidy se nesla, ale spadši
utonula v moři po ní, Hellespontos' nazva-
ném. Vj.

Hellebarde, něm., Spiess mit einer Art
Streitaxt, halapartna, bradatice.

Hellebor, ellebor, u, m., Niesswurz. Kom.

Hellenové, hellenský = Staří Řekové,
řecký.

Hellespont-os, a, m., moře Hellino, úžina
mezi Europou a Asií, průplav dardanellský.
Hellespont. Vz Helle. — Hellespontský.

Helm, u, m., helma, y, f., hemelín, helmelín,
u, m, železný klobouk, přílbice, přílba, šišák,



	417

	Hejsati, hýsati, výskati, prassen, schwel- gen, flott leben, schlemmen. Ros. Hejsek, hýsek, hések, ska, m., mrhač, kdo, jak chce, si vede, hýří, kvasí, vesele utrácí, Prasser, Wüstling, Schwelger, Zech- bruder, Schlemmer, V.; 2. mladý člověk (po- tupně), ein Junge, Laff, Bursche. Plk. To je h. ! Co tam ten h. chtěl? Hejsovný, marnotratný, verschwenderisch. Plk. — Hejta, hůta, y, f.. Besuch. Na h-tu přijíti = návštěvou. Šm. Hejtú jíti. V Domažlicku. Bž. Vz Táčky, Přástva. Hejtman, a, m., pl. hejtmané. Vz -an. Hauptmann. H, představený, krajský, pod- krajský; ve vojště: setník; polní h. = nej- vyšší h. Rk., V. H. nad tisícem (tisícník), h. nad stem (setník). V., D. H. nad dvěma pra- porci. Sl. H. zemský, h. království českého, krajský. Vz Gl. 58. II. loupežníkův, hradu n. hradní. D. — Vz Rb. str. 266. Hejtmančiti, koňařiti, Pferdehandel treiben. Hejtmánek, nka, m., koníř, Rosshändler. D. — Hejtmanění, n., vévodění, das Komman- diren. Jel. Hejtmanice, e, f.. Hauptmannin, Anfüh- rerin. V. Hejtmaniti, anführen. — nad kým: nad vojskem. Jel. — kdy: vo válce. Pont. o stat. Hejtmanka, y, f., setnice, Hauptmannin; paní hejtmanova. Jg. Hejtmanová, é, f., choť hejtmanova. Haupt- mannsgattin, Hejtmanský. H. oděv, úřad. V. Haupt- manns-. Hejtmanství, í, n., hejtmanský úřad, Hauptmannschaft. Ztratil h. V. H. nad zemí (zemské), D., nad městem (městské), na zámku (purkrabství). V. Jíti do h. V h. se sešli a tam rokovali. H. nařídilo, aby.. Od (z) h. obeslánu býti k jednání. II. vydalo rozkaz, dalo ho stíhati. Hejtmanstvo, a, n., die Hauptleute. Rk. Hej zelna, y, f., topořiště u kladiva, Hammer- stiel. Rohn. Hek, u, m., heknutí, einmaliges Stöhnen, Aechzen. Napil se piva až do heku. Zlob. Hekabe, vz Hekuba. Hekálek, lka, m., Aechzer. Rk. Hekalka, hekalna, y, f., Aechzerin. Rk. Hekat-e, y, f., dci Perseova, byla ctěna jako podzemní bohyně kouzel a hrůz pří- šerných, pročež místo Proserpiny a Diany matně kladena bývá. Vj. Hekati, hykati, hekávati; heknouti, knul a kl, utí = těžce dýchati, stöhnen, krächzen, ächzen. Jg. — abs. Ten nemocný těžce heká. Ros. Pořád stůně, pořád heká. Us. Dám ti jednu (ránu), až hekneš. Us. Udeřil ho, až heklo (až hekl). Ros. Vyťal mu facku, až hekl. Sych. — (čím) k čemu. Máti mdlobou k smrti heká. Puchm. K porodu h. — kdy: při porodu h. Us. — kde. (Sedlák) před pánem heká. Er. P. 410. — že. Heká, že dostal ránu do hlavy. Sych. Hekatomba, y, f., z řec, slavná oběť jednoho sta skotu; slavná oběť vůbec. Heka- tombe. —	Hekla, y, f., sopka v Islandu. Vz S. N. Hektar, u, m. H. činí 100 árův, či 10000 metrův, či IQ hektometr, či 1-74 jitra. Hektický, souchotinářský, úbytný, mi- savý. H. horečka. Z řec. Hektisch, schwind- süchtig, auszehrend. Hektogram, u, m. H. činí 100 gramů. Hektolitr, u, m., činí 100 litrů (as 70 1/5 mázu), či 10 dekalitrů, či 1-626365 měřice (8 hekt. as 13 měřic), či 1-068264 korce (1 hektol. víc než korec), či 1. 767129 vědra (4 hekt. as 7 věder). Hektometr, u, m. H. činí 10 dekametrů, či 100 metrů. — IQ hekt. činí 100_] deka- metrň, či 10. 000Q metrů. Hektor, a, m., slavný trojský vojevůdce proti Řekům v trojské válce. Vz S. N. III. 710. Hekuba, y, f., manželka Priamova, matka Hektorova. Hel, u, m., Malachit. Jg. Héla, y, f., hra a píseň hélská, provozovala a zpívala se v pondělí n. v úterý velikonoční; nyní i v jiné jarní dni. Vz Er. P. G4. Helb, u, m., topůrko, Hackenstiel. Na Slov. Plk. — Helbuní, n., topůrko sekyry tesařské. Na Slov., Jg. Hele ho (hlehle) = podívejte se naň. V obec. ml. — Jir. Helekač, e, m., Jodler. Rk. Helekačka, y, f., Jodlerin. Rk. Helekati, holekati, v obec. mluvě: hulá- kati, křičeti nesrozumitelnými hlaholy jako pastevci atd., stark schreien, jodeln. Jg. Vila sem ťa (věneček) helakaja, rozpletám ťa na- říkaja. Mor. P. 440. (Zb. ). Helena, y, f., dci Jovišova a Ledina, choť Menelaova svou krásou proslavená, jejímž unesením Paris k válce trojské příčinu dal. Voj. Vz v S. N. III. 711. Helen-os, a, m., syn Priamův, proslulý věštec. Vj. Heliady, gt Heliad, pl., f., dcery Heliovy a sestry Faëthontovy, po jehož smrti v topoly se proměnily. Vj. Helikon, a, m., hora v Boeotii Apollinovi a Musám zasvěcená; nyní Zahora. Vj. Heliodor-os, a, m., slavný řecký učitel řečnictví, za Horatia. Vj. Heliopol-is, e, f., z řec, bylo mě. v Aegyptě. Heliosop, u, m., z řec, sluneční daleko- hled Rk. Sonnenfernrohr. Heliostat, u, m. Ck. Hella-s, dy, f., řec, staré Řecko. Helle, y, f., dci Athamanta, krále boeot- ského. Chtíc zniknouti trýzni macechy Inony, vsedla s bratrem Fryxem na berana zlato- rouného a do Kolchidy se nesla, ale spadši utonula v moři po ní, Hellespontos' nazva- ném. Vj. Hellebarde, něm., Spiess mit einer Art Streitaxt, halapartna, bradatice. Hellebor, ellebor, u, m., Niesswurz. Kom. Hellenové, hellenský = Staří Řekové, řecký. Hellespont-os, a, m., moře Hellino, úžina mezi Europou a Asií, průplav dardanellský. Hellespont. Vz Helle. — Hellespontský. Helm, u, m., helma, y, f., hemelín, helmelín, u, m, železný klobouk, přílbice, přílba, šišák,