419

slovy h. V. — o čem kde. Když za stolem
mnoho o svém štěstí heraltoval. V. - - H. čím,
s čím = chlubiti se. Plk., Rk. — H., vlásti,
poroučeti, herrschen. Jg. — H., příliš haněti,
posmívati se, übermässig höhnen. Plk.

Heraltský, heraldský, heroltský, herold-
ský, Herold-. H. úřad, Us., hůlka. V.

Heraltství, n., heraltský úřad, die Herold-
schaft.

Herart (Heralt), a, m., Erhard, Gerhard. Gl.

Herb, u, m., der Besitz. Pakli by kdo v hoře
nalezen byl v ní herbu (erbu ?) nemaje. Gl. 61.

Herbář, e, m., z lat. herbarium, bylinář,
rostlinář. Vz více v S. N. III. 734. Her-
barium, Kräuterbuch, Sammlung getrockneter
Pflanzen.

Herbářník, a, m., Botaniker. V.

Herbářství, n., bylinářství, Botanik. D.

Herberk, u, m., z něm. Herberge, cechovní
hospoda. Herbergsmutter, něm., panímáma.
Šp. —

Hercegovina, y, f., Hercegova země, jiho-
západní čásť Bosny. Rk. Vz více v S. N.
III. 740. — 746.

Hercynský les, dle Caesara jméno všech
lesnatých pohoří v Germanii od Černého lesa
až do Karpat. Vj.

Herčiště, ě, n., divadlo, Schaubühne,
Theater. D.

Herda, y, f., rána do zad, štulec, ein
Schlag in den Rücken. Us. Semil.

Herdlička — hrdlička. Us. v Klat. Er. P.
170. —

Herdovati, herdy dávati, puffen, schlagen.
Vz Herda. Us.

Herec, rce, m., druhdy: hřec, gt. herce.
Spieler, Schauspieler. H. divadelní.

Herecký. H. společnost', umění. Schau-
spieler-.

Herectví, n. Schauspielerkunst. D.

Herectvo, a, n., das Schauspielerpersonale.
Rk. —

Herečka, y, f. Schauspielerin.

Heresie, e, f., z řec., kacířství, Häresie,
Ketzerei. — Heretik, a, m., kacíř, Ketzer —
Heretický, kacířský, häretisch, ketzerisch.

Hereš, e, m. = Hermann. Gl. 61.

Heretiti se, il, cení = přicházeti, jíti,
gehen, kommen. — se s čím. Právě s poštou
se heretí. Div. z ochot.

Herink, a, m., z něm. Häring. V. Živý h.:
sleď; nasolený: slaneček. Us.

Herka, y, f., kobyla, klisna, die Stutte.
Koně k herkám připouštěti. V. — H. klisna
špatná a vůbec hubený kůň, mrcha. Jg. Stará
h. Us. Mähre.

Herkulan-um, a, n., lat., mě. v Kampanii
zasuté soptěním Vesuva r. 79. po Kr. Vz
více v S. N. III. 750.

Herkul-es, a, m., řec. Herakles. Vz Herakles.

Herkyně, ě, f. = herečka.

Hermafrodit, a, m., obojúdec, z řec. 'i^/^'
a 'Aęyodirrj, syn Hermův a Afroditin. Vz více
v S. N. Zwitter.

Heřman, a, m. Herrmann. Dal.

Heřmánek, nku, m. H. obecný (rmen,
rmenek), římský. Jg. Kamille.

Hermanice, nic, pl., Hermsdorf; Herms-
dorf. Rk. Dle Budějovice.

Heřmánkový. H. květ, odvar. Kamillen-.

Heřmanov, a, m., mě. v Sedmihradsku.

Herrmannstadt. Lépe: Sibiň, ě, f., lat. Cibinium.

Heřmanův Městec, gt. Heřmanova Městce
atd., m., Heřmanův dle Otcův; mě. v Chrudim-
sku. Vz S. N. III. 755.

Hermeneutika, y, f., z řec, vykladačství,
vykladatelství, Hermeneutik, Erklärungskunst,
Auslegungslehre. — Hermeneutický, herme-
neutisch, erklärend, auslegend.

Herm-es, ea (a), m., lat. Mercurius, syn
Diův (Jovišův) a Majin, hlasatel bohův, bůh
obratné řeči, nalezavosti a výmyslnosti, ob
chodu, lsti; ochranný bůh cest, tělocviku,
průvodce zesnulých na druhý svět. Vj.

Hermetický, z řec, neprůdušný, Rk.,
hermetisch, luftdicht zugemacht.

Hermežd = hlemýžď.

Herm-os, a, m., řeka v Lýdii, nyní Sarabat.
Vj. —

Herna, y, f., divadlo, Schauspielhaus;
Spielhaus. Us.

Herné, ého, n. Spielgeld.

Herní, herný, Spiel-. H. divadlo, tova-
ryšstvo, zkouška, řád, Jg., sázka, dluh. J.
tr. Zápis herní účinku nemá; herních dluhův
žádný soud k sobě nepřijímá. Rb. Herní slib
nevíže. Pr. měst. Neb jsú od starodávna
herních věcí páni ani úřad nesoudili. Pr.

Hernice, e, f., herečka; 2. herna. Rk.

Herník, a, m., herec, Schauspieler, Spieler,
Us., Bankhälter. Rk.

Herodes, a, m., král židovský. Někoho od
Herodesa k Pilatovi posýlati (od jednoho
k druhému). Č.

Herodia-s, dy, f., Herodias. Br.

Herodot-os, a, m., slavný dějepisec řecký,
nar. r. 484. př. Kr. Vz více v S. N. III. 759.

Heroický, z řec., hrdinský, heroisch, hel-
denmässig, Helden-. II. báseň = báseň hrdin-
ská, epická. Heroický prostředek n. lék, násilný
(stark wirkend). Rk. H. mysl, ctnosť, přirození. V.

Heroida, y, f. Posláním (epištolou) slove
báseň obsahu buď výpravného buď rozjíma-
cího ve způsobe listu. Poslání heroiny slušící
heroovi slove heroidou a jest vždy obsahu
elegického. KB. 230.

Heroina, y, f., z řec, hrdinná ženská,
die Heldin. L.

Heroi-s, dy, f., řec, rekyně, Heldin.

Heroism-us, u, m., z řec, hrdinství,
rekovství. Rk. Heldenmuth.

Hcroj, e, m. = heros.

Herold, a, vz Heralt.

Heronův zdroj, zřídlo, Ck., něm. Herons-
brunnen; Heronova baňka, Heronsball. Nz.

Hero-s, a, m., řec, rek, Held. Vz Herous.

Herous, a, m. Herousa dělati = silného.
Bramarbas. Dch.

Herousiti, il, ení, bramarbasiren. — se
čím = chlubiti se, prahlen. Šm.

Herovit, a, m. = Svantovit. Jg.

Herovky, pl., f., boží milosti, na Slov.,
eine Art Mehlspeise, Schneeballen. Jg.

Herrnhut, Ochranov, a, m., mě. v Sasích.
Vz více v S. N. III. 764.

Herský, hezký, hübsch. Na Slov. Koll.

Hersky. Jíti si po h. (nádherně, stolz,
v hojnosti). Na Slov. Mt. S.

Herstellen, něm. Links (rechts) herstellen.
V levo (v pravo) se-zřiď. Čsk.