Předchozí (418)  Strana:419  Další (420) |
|
|||
419
|
|||
|
|||
slovy h. V. — o čem kde. Když za stolem
mnoho o svém štěstí heraltoval. V. - - H. čím, s čím = chlubiti se. Plk., Rk. — H., vlásti, poroučeti, herrschen. Jg. — H., příliš haněti, posmívati se, übermässig höhnen. Plk. Heraltský, heraldský, heroltský, herold-
ský, Herold-. H. úřad, Us., hůlka. V. Heraltství, n., heraltský úřad, die Herold-
schaft. Herart (Heralt), a, m., Erhard, Gerhard. Gl.
Herb, u, m., der Besitz. Pakli by kdo v hoře
nalezen byl v ní herbu (erbu ?) nemaje. Gl. 61. Herbář, e, m., z lat. herbarium, bylinář,
rostlinář. Vz více v S. N. III. 734. Her- barium, Kräuterbuch, Sammlung getrockneter Pflanzen. Herbářník, a, m., Botaniker. V.
Herbářství, n., bylinářství, Botanik. D.
Herberk, u, m., z něm. Herberge, cechovní
hospoda. Herbergsmutter, něm., panímáma. Šp. — Hercegovina, y, f., Hercegova země, jiho-
západní čásť Bosny. Rk. Vz více v S. N. III. 740. — 746. Hercynský les, dle Caesara jméno všech
lesnatých pohoří v Germanii od Černého lesa až do Karpat. Vj. Herčiště, ě, n., divadlo, Schaubühne,
Theater. D. Herda, y, f., rána do zad, štulec, ein
Schlag in den Rücken. Us. Semil. Herdlička — hrdlička. Us. v Klat. Er. P.
170. — Herdovati, herdy dávati, puffen, schlagen.
Vz Herda. Us. Herec, rce, m., druhdy: hřec, gt. herce.
Spieler, Schauspieler. H. divadelní. Herecký. H. společnost', umění. Schau-
spieler-. Herectví, n. Schauspielerkunst. D.
Herectvo, a, n., das Schauspielerpersonale.
Rk. — Herečka, y, f. Schauspielerin.
Heresie, e, f., z řec., kacířství, Häresie,
Ketzerei. — Heretik, a, m., kacíř, Ketzer — Heretický, kacířský, häretisch, ketzerisch. Hereš, e, m. = Hermann. Gl. 61.
Heretiti se, il, cení = přicházeti, jíti,
gehen, kommen. — se s čím. Právě s poštou se heretí. Div. z ochot. Herink, a, m., z něm. Häring. V. Živý h.:
sleď; nasolený: slaneček. Us. Herka, y, f., kobyla, klisna, die Stutte.
Koně k herkám připouštěti. V. — H. klisna špatná a vůbec hubený kůň, mrcha. Jg. Stará h. Us. Mähre. Herkulan-um, a, n., lat., mě. v Kampanii
zasuté soptěním Vesuva r. 79. po Kr. Vz více v S. N. III. 750. Herkul-es, a, m., řec. Herakles. Vz Herakles.
Herkyně, ě, f. = herečka.
Hermafrodit, a, m., obojúdec, z řec. 'i^/^'
a 'Aęyodirrj, syn Hermův a Afroditin. Vz více v S. N. Zwitter. Heřman, a, m. Herrmann. Dal.
Heřmánek, nku, m. H. obecný (rmen,
rmenek), římský. Jg. Kamille. Hermanice, nic, pl., Hermsdorf; Herms-
dorf. Rk. Dle Budějovice. Heřmánkový. H. květ, odvar. Kamillen-.
|
Heřmanov, a, m., mě. v Sedmihradsku.
Herrmannstadt. Lépe: Sibiň, ě, f., lat. Cibinium.
Heřmanův Městec, gt. Heřmanova Městce
atd., m., Heřmanův dle Otcův; mě. v Chrudim- sku. Vz S. N. III. 755. Hermeneutika, y, f., z řec, vykladačství,
vykladatelství, Hermeneutik, Erklärungskunst, Auslegungslehre. — Hermeneutický, herme- neutisch, erklärend, auslegend. Herm-es, ea (a), m., lat. Mercurius, syn
Diův (Jovišův) a Majin, hlasatel bohův, bůh obratné řeči, nalezavosti a výmyslnosti, ob chodu, lsti; ochranný bůh cest, tělocviku, průvodce zesnulých na druhý svět. Vj. Hermetický, z řec, neprůdušný, Rk.,
hermetisch, luftdicht zugemacht. Hermežd = hlemýžď.
Herm-os, a, m., řeka v Lýdii, nyní Sarabat.
Vj. — Herna, y, f., divadlo, Schauspielhaus;
Spielhaus. Us. Herné, ého, n. Spielgeld.
Herní, herný, Spiel-. H. divadlo, tova-
ryšstvo, zkouška, řád, Jg., sázka, dluh. J. tr. Zápis herní účinku nemá; herních dluhův žádný soud k sobě nepřijímá. Rb. Herní slib nevíže. Pr. měst. Neb jsú od starodávna herních věcí páni ani úřad nesoudili. Pr. Hernice, e, f., herečka; 2. herna. Rk.
Herník, a, m., herec, Schauspieler, Spieler,
Us., Bankhälter. Rk. Herodes, a, m., král židovský. Někoho od
Herodesa k Pilatovi posýlati (od jednoho k druhému). Č. Herodia-s, dy, f., Herodias. Br.
Herodot-os, a, m., slavný dějepisec řecký,
nar. r. 484. př. Kr. Vz více v S. N. III. 759. Heroický, z řec., hrdinský, heroisch, hel-
denmässig, Helden-. II. báseň = báseň hrdin- ská, epická. Heroický prostředek n. lék, násilný (stark wirkend). Rk. H. mysl, ctnosť, přirození. V. Heroida, y, f. Posláním (epištolou) slove
báseň obsahu buď výpravného buď rozjíma- cího ve způsobe listu. Poslání heroiny slušící heroovi slove heroidou a jest vždy obsahu elegického. KB. 230. Heroina, y, f., z řec, hrdinná ženská,
die Heldin. L. Heroi-s, dy, f., řec, rekyně, Heldin.
Heroism-us, u, m., z řec, hrdinství,
rekovství. Rk. Heldenmuth. Hcroj, e, m. = heros.
Herold, a, vz Heralt.
Heronův zdroj, zřídlo, Ck., něm. Herons-
brunnen; Heronova baňka, Heronsball. Nz. Hero-s, a, m., řec, rek, Held. Vz Herous.
Herous, a, m. Herousa dělati = silného.
Bramarbas. Dch. Herousiti, il, ení, bramarbasiren. — se
čím = chlubiti se, prahlen. Šm. Herovit, a, m. = Svantovit. Jg.
Herovky, pl., f., boží milosti, na Slov.,
eine Art Mehlspeise, Schneeballen. Jg. Herrnhut, Ochranov, a, m., mě. v Sasích.
Vz více v S. N. III. 764. Herský, hezký, hübsch. Na Slov. Koll.
Hersky. Jíti si po h. (nádherně, stolz,
v hojnosti). Na Slov. Mt. S. Herstellen, něm. Links (rechts) herstellen.
V levo (v pravo) se-zřiď. Čsk. |
||
|
|||
Předchozí (418)  Strana:419  Další (420) |