420

Hert, u, m. (něm. Herd), Hutní pec, Schmelz-
ofen. Rohn.

Hertové (čistěné) stříbro. Gl. Vz Hert.
Geläutert.

Herynk, vz Herink.

Hes, a, m., ein Hesse. Hesici, pl., Dal.

Heselní, Parole-, Losungs-. H. znamení,
heslo. Ros.

Hesiod-os, a, m., slavný básník řecký,
narodil se v Kumách v Ml. Asii, odkud se
přestěhoval do Asker boeotských. Vz více
v S. N. III. 770.

Heslo, a, n., tajné slovo, které si ve vojsku
dávají, aby se svoji poznali, Losung. Jest
jméno nějakého města. Csk. Vz Parola, Po-
křik. Heslo nahlas se dává, jinak jest jen
němé znamení. V. Uložili mezi sebou heslo.
Háj. To za h. měli. Šm. — H., troubení na
myslivecký roh, aby se myslivci na určeném
místě sešli. Šp. — H. = významné slovo n.
průpověď, jež sobě kdo vyvolí za pravidlo
života. Wahlspruch. Vz hesla českých mužův
v Mus. 1855., 1856. Měl za heslo: respice finem.
V. — H., jméno, erb. Kat. 1270. Albrecht ze
Šternberka, syn pana Ježka téhož hesla. Arch.
1. 143. — H., zámínka. Pod heslem vysvo-
bození knížete. Gl.

Hesnouti, slovem se zmíniti, sich verlauten.
Us. —

Hesovaný kroj (vlečka?). Chč. Síť, 152.
Hesovati = křičeti, na koho: na psy,
Šp.; 2. ožírati se, marně utráceti, mrhati,
schlemmen, prassen. V.

Hess, a, m. Ht. Obr. 14.

Hessy, pl., Hessen; Hessensko, a, n. Do
Hes, z Hes jeti. V. — Hesský, hessenský.
Vz více v S. N. III. 772. — 775.

Heterodoxie, e, f., z řec., bludařství. Rk.
Irrlehre, Ketzerei.

Heterogenní, z řec, rozdílný, nestejný,
Rk., heterogen, ungleichartig, fremdartig.

Heteroklita, gt, -klit, pl, n., dle „Slovo";
slova rozličných kmenův, týž nominativ míti
mohoucích, ku př. ó &/. óro^, gt. tou óy. ótov
n. tö óxÓTo*:, gt. rov (jxótovc (tma). Vn. Slova,
která se dle rozličných deklinac skloňují.

Hetovný oděv. Chč. 382.

Hev = sem. Pojď hev. Hen = tam. Llk.

Hevdábný, zastr. = hedvábný. Krab.

Hever, u, m., zdvihák, kolozub, Nz., zdvi-
hadlo, jeřáb, Jg., na Slov. podjem, u, m.
Hebelade, Ck., die Winde, Haspel, das Hebe-
zeug, die Wagen-, Zug-, Hebewinde. Jg.
Heverem vůz zapadlý vyzdvihují. Us. — H.

= mlýn, kde paleční kolo rovnovážně leží. Us.

— H., koštýř, Bierheber. — Heverem = ševe-
rem, hned v pravo, hned v levo. Na Slov. Koll.

Heverník, a, m., kdo hevery dělá, Winden-
macher. D.

Heverovati, vytahovati, winden. — co:
vůz. Jg. Vz Hever.

Hevle, vz Hebl.

Hevsal, u, m., v horn. z něm. Heinzenseil,
řetěz k hejnování. V.

Hexametr, u, m., z řec, šestiměr. Vz Mk.
Ml. 318.; Zk. Ml. II. 191.; Sš. 22.; Šestiměr.

Hezkosť, hezoučkosť, hezounkosť, i, f.,
Hübschheit, artiges Wesen. Us.

Hezký, hezoučký, hezounký; komp.
hezčí n. hezčejší; hezky, hezoučky, hezounky,

komp. hezčeji. Hübsch, artig, fein, schön.
Hezký v Krkonoších = dobrý. Kb. Má se
hezky. D. Je hezky zima. Rk. Přijď hezky
brzo zase. D. Dejte mi hezky mnoho. Jg.
Hezká dívka. Us. Hezké holky mozek mu
hatí. Sych. Co je hezké, není těžké. Prov.
Jest hezký jako posrané dřevíčko po dešti.
Us. Hezká, zajíce jídá. Č. Netřeba jí šocovice
jísti (dosti je hezká). Vz Tvář. Stran přísloví
vz: Děvče, Holka, Chlapec, Krásný, Pěkný,
Tělo, Vejce. — Stran nehezký: Krása, Pěkný,
Proso, Zelí. Č. — On jí dělá hezky šp. m.
dvoří se, koří se jí, lichotí jí atd. — čím:
osobou. Šm. Každý dům hezký dobrým
hospodářem. Č.

Hezliti, nepěkně se smáti. V Krkonš. Kb.
Štířiti se, zubiti se. Lpř.

Hiat-us, u, m., lat., vz Průzev. Gähn-,
Uibellaut.

Hiberňácká ulice, od hiberňákův, irských
františkánův (Hibernia = Irsko), kteří v té
ulici klášter (nyní: nový ungelt) měli. S. N.
Hiberner Gasse (v Praze).

Hic, u, m., z něm. Hitze. To je dnes hic.
Kamna dávají hic; šp. m. horko, vedro;
kamna silně hřejou. Jg.

Hid, u, m. = drůbež. Má mnoho hidu =
všivý. Na Slov.

Hierarchie církevní, vz S. N. III. 784.
Priesterherrschaft, geistliche Herrschaft.

Hieroglyfy. Vz v S. N. III. 785. Hiero-
glyphen, Bilderschrift bei den alten Aegyptern,
Geheimschrift.

Hierovit, a, m., Hirovit = Svantovit.

Hilovec, vce, m. Hilovcem volať = velmi
křičeti. Llk.

Himalaja. Vz v S. N. III. 791.

Himera, y, f., řeka a mě. v Sicilii. Vj.

Hinco, Hynco = Hynek. Gl. 61.

Hind, a, m. = Ind, Indier.

Hindrovati, v horn., z něm., překážeti;
hindrování, překážka. Pr. Vz Hyndrovati.

Hinko, Hynko, a, m., Hynek. Gl.

Hinsicht. In jeder H., ve všem. In dieser
H.: v tom (oboru), v té míře, v tom vzhledě.
Ich war im Zweifel hinsichtlich der zu beobach-
tenden Ordnung. Byl jsem na rozpacích, jaký
pořádek zachovati. Víno má na barvě nážlutlé
býti. Vz Beziehung. Mk.

Hipparch-os, a, m., syn Pisistratův, jenž
s bratrem Hippiem v Athenách vládl. Vj.

Hippi-as, a či e, m. Vz Hipparchos.

Hippo, gt. Hippona, m., mě. v Africe
a v Hispanii. — Hippoňan, a, m. — Hipponský.

Hippocentaur, a, m., z řec, bytosť báječná
mající podobu člověka s koněm srostlého. Vj.

Hippodrom, u, m., z řec, Pferderennen,
Rennbahn.

Hippokrat-es, ea (a), m., slavný řec lékař.

Hippokren-e, y, f., studánka na Helikonu
Musám posvěcená, dupnutím Pegasovým
vzniklá. Vj. Musenquelle.

Hippolyt-os, a, m., syn Theseův.

Hippoua-x, -kta, m., řecký básník.

Hirdozt, zastr. = hrdosť.

Hispani-a, e, f., Španěly. — Hispanský.

Historický, dějepisný, dějepravný, histo-
risch, geschichtlich. V. H. kalendář. H. drama,
román, právo, sloh, pravda, spisy, osobnosť.
Nt, Vz S. N. III. H. čas, vz Čas.