421

Historie, e, f., z řec., bádání, zvídání, pá-
trání a nabytá tudy vědomost', známosť,
znalosť; vypravování o něčem, co se událo
n. co kdo slyšel, rozprávka; zvl. dějiny, dě-
jepis. Vj. Vz tato slova. Geschichte. Když se
věc stalá povídá, historie jest; když smyšlená,
bajka. Kom. H. o králi. Br. Ta h. takto se
dála, Br., sběhla. V. Z h-rií vyhledati. V.
Historie spisovati, psáti. V. H. válek. Bur.

Historik, a, m., Historiker, Geschichts-
schreiber, -forscher. Kom.

Historiograf, a, m., z řec, dějepisec. Rk.
Historiograph, Geschichtsschreiber.

Historiolog, a, m., z řec., špatný děje-
pisec. Rk.

Historní = historický.

Hj (gj) směžďuje se v ž: stráhja = stráža
= stráže. Kz. Strouhati — strouži m. strou-
hji; lože m. lohje od lehnu atd. Zk. Vz
Směžďování.

Hlacení, n., das Krystallisiren. Presl.

Hlacenství, n., způsob hlacení. Krystal-
lisations-Suite. Krok.

Hlacený, krystallisirt. H. hmota. Krok.

Hlacnouti, cnul a cl, utí = uhoditi, pra-
štiti, hauen, schlagen. Us. v Krkonoš.

Hláč, e, m., nějaké moučné jídlo. Na Slov.
Koll.

Hlačice, pl., f., punčochy, Strümpfe. Plk.

Hlad, u, m., hladovitosť, lačnost, chtíč
k jídlu, žádosť jídla, der Hunger. H. psí (cho-
robný, nepřirozený). S. N. Z hladu, hladem ze-
mříti, umříti, pojiti, zhynouti, se umořiti. D.
Hladem a žízní mříti. Leg. Hladem vymříti.
V. Hlad trpěti; h. a nouzi tříti. D. Hl. nésti.
Zav. H-dem sklíčený. Hlas. Jedni přesycením
říhali, druzí hladem zívali. Kom. Hlad naň
doléhá. Us. Dlouho, mnoho dní (Us. ) o hladu
býti. Lom. H-dem umořiti, vymořiti, ne-
chati hladem umříti, hladem umořený. V.
Své koníčky o hladě moříte. Mor. Pís. O hladě
nedojdu domů. Us. Hrys v hladu (jasněji:
hladov jsa) doráží i na krávy. Km. O hladu
býti; v tom městě jest hlad; z prvu nouze,
pak hlad nastává. Nt. Město hladem vyležeti,
vymořiti. Jg. Hl. zahnati a spokojiti, ukrotiti,
skrotiti, V., míti. Us. Hl. nejlepší kuchař.
H. je najlepší kuchár. Mt. S. H. je výborný
kuchař. Vrat. 112. Byl tehdy veliký hlad.
Rk. Hlad se šibenice nebojí. Č., Lb. Vz
Chudý. Hlad ani šibenice sa nebojí; Hlad
čertov brat; H. je velký pán; Zaspi h., vy-
spíš dva; H. ho opásal, ale taký, žeby sa
aj do vlka oddal; H. mu klopká v žalúdku;
Hladom zdýma, Mt. S. Hl. důvtipný; hlad
všemu naučí. Hl. vlka z lesa vyvolá. L. Hl.
naučil osla (medvěda) na housle hráti. D.
Hl. se nedá slovy utišiti. Trnk., Č. Kdo pra-
cuje, hladem neumře. Má hlady co mlyná-
řova slepice. Vz Nenasycený. Lb., Jg. Hl.
a žízeň příročí žádného nemá. Č. Hlad všecko
ztráví. Č. Na bílý chléb máslo, na, černý
hlad. Č. Hl. je nestyda. Č. Hl. oči zaprodal.
Č. Lépe jest se po hrubešsku najísti, než
zdvořile hladem mříti. Č. Lépe jest se hru-
biansky najíst, nežli zdvořile h. trpěti; Když
sobě pro groš hladu užene, ani dvěma ho
nezažene (vz Malicherný); H. učí krásť; Při
nečinnosti hladu dosti (vz Lenosť); II. horší
než had; Čím vetší nouze, tím větší hlad.

Lb. Těžko nasycenému o hladu mluviti. H.
výmluvnosti učí. Pk. Vz mimo to: Drštka,
Hladový, Huba, Chudý, Louskati, Páteř, Zub,
Žaludek a zvl. Žrout. — H. = veliká chti-
vosť, prahnutí, žízeň něčeho, Verlangen, Hun-
ger. Hl. bohactví, slova božího. L. — Hl.
= nedostatek chleba a živnosti vůbec, prv-
ních potřeb, der Hunger, die Hungersnoth..
V. Byl toho roku veliký hlad. Ros. Bojíme
se hladu. Zlá milosť (láska) o hladě. O hladě
milosť ozáblá. Jg.

Hlaď, i, f = hladina. H. mořská. Krok.

Hladati (zastr. ) — hleděti, hledati, sehen,
schauen. — koho. St. ski. — o co. O duši
nic nehladáš. St. skl.

Hladce, hladko, komp. hladčeji = rovně,
nedrsnatě, gleich, eben, glatt. Aby to hlad-
čeji šlo, měšci podmazovali. Kom. Hladko
mu leb uťal (do cista). L. H. co po másle.
Pk. — H., pěkně, schön, fein. O všem hladce
a pěkně mluviti. L. — H, dle přání, nach
Wunsche, glücklich. Hladko se z toho vy-
kroutil. Ne velmi hladce se tam mají. Ros.
— H., lahodně, přátelsky, gelinde, im Guten.
Král tu věc hladce upokojil. L. — Jg.

Hládek, dku, m. = hlad.

Hladek = hladký.

Hladen = hladný.

Hladí = hladký, lahodný, glatt. H. hlasy.
Kat. 323C.

Hladicí, Polir-, Glätt-. H. pilník, kámen
(Schmergel), hoblík, Jg., ocel (ocel k hlazení),
Šp., kladivo, Platthammer. Techn.

Hladič, e., m., hladitel, der Polirer, Glät-
ter. D. — IL, hladík, Hobel. Reš. — Hladíč,
e, m., líbáček, die Flitterwochen. Reš.

Hladičce, zcela hladce, ganz glatt. Us.

Hladička, y, f., die Glätterin. — H.,
deska k hlazení, das Reibbrett. I).

Hladičký = hladký. V.

Hladidlo, hladítko, a, n., Glätteisen, -stein,
-glas. H. u ševců = fidlovačka, das Glätt-
holz; h. podpatní, patníčkové, ostré, Šp.;
u knihaře (slonová kosť, das Falzbein). D.

Hladík, a, m., hladitel a hladík, u, m.,
hoblík, hladič; hladicí pilník. Kom.

Hladilka, y, f. = hladička.

Hladina, y, f., hladké místo, die Glätte,
Politur; rovina, Fläche, Ebene; hladina moře,
die Meeresfläche. V. Hladinou voda ležela.
Ros. Pod mořskou hladinou bývá bezedná
hloubka. Sych. Po hladině moře rychle platili.
H. vodní.

Hladíř, e, m. = hladič.

Hladírna, y, f., Glattmühle.

Hladířský. H. břidlice, Polirschiefer.
Vys., Sedl.

Hladitel, e, m. = hladič.

Hladiti, o. pl. -dí, hlaď, -dě (íc), il. zen,
zení, na Slov. -děn; hladívati. — H. = rov-
nati, glätten, poliren, ebnen; ozdobovati,
zieren, putzen; pilovati, lepšiti, opraviti, fei-
len, bessern; krotiti, streicheln; pochlebovati,
streicheln, schmeicheln. Jg. — abs. Musíš h.,
chceš-li čeho dojíti. Pk. Napřed hladí, zadu
škrabe. Jg., Lb. - koho, co. Voda hladí
tvář. L. II. sklo, D., vlasy (česati), V., hrubé
mravy (opravovati), Hlas., koho (těšiti), D.,
lidi (jich lásku si jednati), L., hříchy, viny,
dluhy h. (ničiti). L. — co, koho čím. Hladí