Předchozí (420)  Strana:421  Další (422) |
|
|||
421
|
|||
|
|||
Historie, e, f., z řec., bádání, zvídání, pá-
trání a nabytá tudy vědomost', známosť, znalosť; vypravování o něčem, co se událo n. co kdo slyšel, rozprávka; zvl. dějiny, dě- jepis. Vj. Vz tato slova. Geschichte. Když se věc stalá povídá, historie jest; když smyšlená, bajka. Kom. H. o králi. Br. Ta h. takto se dála, Br., sběhla. V. Z h-rií vyhledati. V. Historie spisovati, psáti. V. H. válek. Bur. Historik, a, m., Historiker, Geschichts-
schreiber, -forscher. Kom. Historiograf, a, m., z řec, dějepisec. Rk.
Historiograph, Geschichtsschreiber. Historiolog, a, m., z řec., špatný děje-
pisec. Rk. Historní = historický.
Hj (gj) směžďuje se v ž: stráhja = stráža
= stráže. Kz. Strouhati — strouži m. strou- hji; lože m. lohje od lehnu atd. Zk. Vz Směžďování. Hlacení, n., das Krystallisiren. Presl.
Hlacenství, n., způsob hlacení. Krystal-
lisations-Suite. Krok. Hlacený, krystallisirt. H. hmota. Krok.
Hlacnouti, cnul a cl, utí = uhoditi, pra-
štiti, hauen, schlagen. Us. v Krkonoš. Hláč, e, m., nějaké moučné jídlo. Na Slov.
Koll. Hlačice, pl., f., punčochy, Strümpfe. Plk.
Hlad, u, m., hladovitosť, lačnost, chtíč
k jídlu, žádosť jídla, der Hunger. H. psí (cho- robný, nepřirozený). S. N. Z hladu, hladem ze- mříti, umříti, pojiti, zhynouti, se umořiti. D. Hladem a žízní mříti. Leg. Hladem vymříti. V. Hlad trpěti; h. a nouzi tříti. D. Hl. nésti. Zav. H-dem sklíčený. Hlas. Jedni přesycením říhali, druzí hladem zívali. Kom. Hlad naň doléhá. Us. Dlouho, mnoho dní (Us. ) o hladu býti. Lom. H-dem umořiti, vymořiti, ne- chati hladem umříti, hladem umořený. V. Své koníčky o hladě moříte. Mor. Pís. O hladě nedojdu domů. Us. Hrys v hladu (jasněji: hladov jsa) doráží i na krávy. Km. O hladu býti; v tom městě jest hlad; z prvu nouze, pak hlad nastává. Nt. Město hladem vyležeti, vymořiti. Jg. Hl. zahnati a spokojiti, ukrotiti, skrotiti, V., míti. Us. Hl. nejlepší kuchař. H. je najlepší kuchár. Mt. S. H. je výborný kuchař. Vrat. 112. Byl tehdy veliký hlad. Rk. Hlad se šibenice nebojí. Č., Lb. Vz Chudý. Hlad ani šibenice sa nebojí; Hlad čertov brat; H. je velký pán; Zaspi h., vy- spíš dva; H. ho opásal, ale taký, žeby sa aj do vlka oddal; H. mu klopká v žalúdku; Hladom zdýma, Mt. S. Hl. důvtipný; hlad všemu naučí. Hl. vlka z lesa vyvolá. L. Hl. naučil osla (medvěda) na housle hráti. D. Hl. se nedá slovy utišiti. Trnk., Č. Kdo pra- cuje, hladem neumře. Má hlady co mlyná- řova slepice. Vz Nenasycený. Lb., Jg. Hl. a žízeň příročí žádného nemá. Č. Hlad všecko ztráví. Č. Na bílý chléb máslo, na, černý hlad. Č. Hl. je nestyda. Č. Hl. oči zaprodal. Č. Lépe jest se po hrubešsku najísti, než zdvořile hladem mříti. Č. Lépe jest se hru- biansky najíst, nežli zdvořile h. trpěti; Když sobě pro groš hladu užene, ani dvěma ho nezažene (vz Malicherný); H. učí krásť; Při nečinnosti hladu dosti (vz Lenosť); II. horší než had; Čím vetší nouze, tím větší hlad. |
Lb. Těžko nasycenému o hladu mluviti. H.
výmluvnosti učí. Pk. Vz mimo to: Drštka, Hladový, Huba, Chudý, Louskati, Páteř, Zub, Žaludek a zvl. Žrout. — H. = veliká chti- vosť, prahnutí, žízeň něčeho, Verlangen, Hun- ger. Hl. bohactví, slova božího. L. — Hl. = nedostatek chleba a živnosti vůbec, prv- ních potřeb, der Hunger, die Hungersnoth.. V. Byl toho roku veliký hlad. Ros. Bojíme se hladu. Zlá milosť (láska) o hladě. O hladě milosť ozáblá. Jg. Hlaď, i, f = hladina. H. mořská. Krok.
Hladati (zastr. ) — hleděti, hledati, sehen,
schauen. — koho. St. ski. — o co. O duši nic nehladáš. St. skl. Hladce, hladko, komp. hladčeji = rovně,
nedrsnatě, gleich, eben, glatt. Aby to hlad- čeji šlo, měšci podmazovali. Kom. Hladko mu leb uťal (do cista). L. H. co po másle. Pk. — H., pěkně, schön, fein. O všem hladce a pěkně mluviti. L. — H, dle přání, nach Wunsche, glücklich. Hladko se z toho vy- kroutil. Ne velmi hladce se tam mají. Ros. — H., lahodně, přátelsky, gelinde, im Guten. Král tu věc hladce upokojil. L. — Jg. Hládek, dku, m. = hlad.
Hladek = hladký.
Hladen = hladný.
Hladí = hladký, lahodný, glatt. H. hlasy.
Kat. 323C. Hladicí, Polir-, Glätt-. H. pilník, kámen
(Schmergel), hoblík, Jg., ocel (ocel k hlazení), Šp., kladivo, Platthammer. Techn. Hladič, e., m., hladitel, der Polirer, Glät-
ter. D. — IL, hladík, Hobel. Reš. — Hladíč, e, m., líbáček, die Flitterwochen. Reš. Hladičce, zcela hladce, ganz glatt. Us.
Hladička, y, f., die Glätterin. — H.,
deska k hlazení, das Reibbrett. I). Hladičký = hladký. V.
Hladidlo, hladítko, a, n., Glätteisen, -stein,
-glas. H. u ševců = fidlovačka, das Glätt- holz; h. podpatní, patníčkové, ostré, Šp.; u knihaře (slonová kosť, das Falzbein). D. Hladík, a, m., hladitel a hladík, u, m.,
hoblík, hladič; hladicí pilník. Kom. Hladilka, y, f. = hladička.
Hladina, y, f., hladké místo, die Glätte,
Politur; rovina, Fläche, Ebene; hladina moře, die Meeresfläche. V. Hladinou voda ležela. Ros. Pod mořskou hladinou bývá bezedná hloubka. Sych. Po hladině moře rychle platili. H. vodní. Hladíř, e, m. = hladič.
Hladírna, y, f., Glattmühle.
Hladířský. H. břidlice, Polirschiefer.
Vys., Sedl. Hladitel, e, m. = hladič.
Hladiti, o. pl. -dí, hlaď, -dě (íc), il. zen,
zení, na Slov. -děn; hladívati. — H. = rov- nati, glätten, poliren, ebnen; ozdobovati, zieren, putzen; pilovati, lepšiti, opraviti, fei- len, bessern; krotiti, streicheln; pochlebovati, streicheln, schmeicheln. Jg. — abs. Musíš h., chceš-li čeho dojíti. Pk. Napřed hladí, zadu škrabe. Jg., Lb. - koho, co. Voda hladí tvář. L. II. sklo, D., vlasy (česati), V., hrubé mravy (opravovati), Hlas., koho (těšiti), D., lidi (jich lásku si jednati), L., hříchy, viny, dluhy h. (ničiti). L. — co, koho čím. Hladí |
||
|
|||
Předchozí (420)  Strana:421  Další (422) |