422

(ometá) liščím ocasem (Jinak mluví a jinak
myslí. Vz Lstivý). Lb Plátno hladidlem, Jg.,
někoho pěstí, Sych., rukou, D., kyjem, Lomn.,
prádlo cihličkou h. D. — koho po čem:
po bradě, D., po srsti. V. — co komu:
vlasy, tvář, ruku. Us. — co, koho jak:
proti srsti (= poličkovati, bíti; 2. drážditi).
Vlasy k předu h.. D., k levé straně h. Hlučně
k sluchu ji hladiece = hladce, lahodně mlu-
více. Kat. 3264, — kde atd. Hladil ho v háji,
aby ho uchlácholil. — adv. Lichotivě ně-
koho hladiti. Nt,

Hladítko, a, n. H. zednické. Reibebrett-
chen. Us.

Hladivý = hladicí, glättend. Sal.

Hládka, y, f. Rybáři dělají si z ní (kůry
pantoflového dřeva) kolečka k svým nevo-
dům a sítím, nebo svou lehkostí olověných
hládek spodních pozdvihují. Herb. (Jg. )

Hladkan, a., m., gymnotus, ryba. Krok.

Hladko, vz Hladce.

Hladkochlupý, glatthaarig. Rk.

Hladkomluvnosť, i, f., Wohlredenheit. Jg.

Hladkoprs, a, m., sargus, hmyz. Krok.

Hladkoslovný = hladkozvučný, wohltö-
nend.

Hladkosrstný, glatthaarig.

Hladkosť, i, f., nedrsnatosť, die Glätte,
Politur. H. zrcadla, Us., hlavy (lysina). V.

— H. = lahodnosť, die Sanftheit, Milde. H.
obyčejův. Jg. — H. = krása, pěknosť, Schön-
heit, Nettigkeit, Kdo se komu líbí, dosti má
hladkosti. L.

Hladkoústka, y, f., idya, slimýš. Krok.

Hladkovlasý, schönhaarig. Us.

Hladký, hladek, dka, dko; komp. hladší;
hlaďoučký, hlaďounký, hladičký, hladinký;
hladce, hladko. Vz -ký. H. = neostrý, ne-
drsnatý, rovný, glatt, eben. IT. jak zrcadlo.
Jg. H. ako lad, čistý ako oko; H. ako sklo,
jasný ako křišťál. Mt. S. H. papír, sedlo,
cesta, čelo (jasné, veselé), V., kůže. D. — H.
ryba (bez šupin, jako úhoř). L. Hladký jako
úhoř. Pk. H. rýnok, glatter Roch. V. — H.
sukně (bez řásy). Us. — H. = okřesaný,
otesaný, gehobelt, fein, dressirt. Rozum, L.,
jazyk, Aqu., mluva. Nt, — H. = pěkný,
sličný, schön, hübsch, artig. H. dcera, Troj.,
mládenec, hrdlo. Jel. — H. = tichý, sanft. V.

— H. = dobře vypasený, vykrmený, glatt,
fett. H. kůň. Ros. Tlust a hladek z míry
jsi. Aesop. — Hladkou míti = hlad míti. Sř.
Pan Hladký ho upomíná. Vz Hladový. Lb.

Hladně = hladově, hungrig.

Hladněti, hladověti = lačněti, hladovým
počínati býti, hungrig werden. Ros.

Hladnosť, i, f., hladovitosť, der Hunger,
Hungrigkeit, Jg.

Hladný, hladen, dna, dno; hladový, hla-
dovitý, hladovit, a, o, hungrig. Obyčejně
hladový; na Mor. hladný. D. Hladovitý =
velice hladový. Vz -itý. D. Husa hladová
(nekrmená). Hladovým životem (lačným). Us.
Hl. jako pes, jako vlk. Č. Hladový, ukousl
by kamene. Jg. Hladnému nesmích. L. Střevo
hladovité, hladové (lačné). Krom. Umřel hlad-
nou smrtí. KB. Hladový jsi, jako mlyná-
řova slepice. Hladovité břicho nedá se slovy
ani pěknou řečí spokojiti. V. Hladovému
vždy poledne (vždy se chce jísti). Hladný

hněvivý; hladných i moucha povalí. Jg.
Hladové břicho lehčí a syté lepší. Č. Hla-
dovému chléb na mysli. Č. Mlsný jen když
oblízne, hladový jen když se nají. Č. Nej-
lepší ta novinka, když zvoní hladovému ho-
dinka. Č. Hladový žaludek tuhou buchtu
snese. Č. Raděj chci tučný plakati, než hla-
dový kopati; Hladové oko nespává; Hla-
dové slepici o prosu se snívá. Pk. Stran
pořekadel vz ještě: Břicho, Drštka, Fabian,
Hladký, Huba, Kačenka, Pátek, Žlab. — Cf.
Žaludek lačný štěká. Svítí mu v žaludku.
Nemá co louskati. Vlka by snědl. Má toho
sotva na zub atd. Š. a Ž. — čeho. Všeho
dobrého hladovitý. Št. o obec. věc, 262.

Hladolet, a, m., planeta, der Saturn. V.

Hladomor, u, m., Hungersnoth.

Hladomorna, y, f., hladomře, f., Hunger-
thurm, Verliess. Stuchlík z h-ny, Knicker,
Geizhals. Rk.

Hladomře, smyšlené místo, Hungerheim.
Pan Stuchlík z H-mře. Rvač. — H., f. =
hladomorna,

Hladomřič, e, hladomřil, a, hladomři-
vec, vce, m., skrbec, Schmalhans. Jg.

Hladomřivosť, i, f., Hungerleiderei, Knau-
serei. Jg.

Hladomřivý, geizig, knauserig. Jg.

Hladook, aj m., eurydice, kývoš. Krok.

Hladoš, e, m., Hungerleider. Na Slov. Plk.

Hlaďoučký, hlaďounký. Vz Hladký.

Hladově, hungrig.

Hladověnka, y, f., draba, rostl. řeřicho-
vitá. Hungerblümchen. Rostl.

Hladověti, vz Hladněti.

Hladovice, e, f. = hlad. S h-cí domů
jiti. Us. — H., bulimus, plž. Krok.

Hladoviště, ě, n., v oekonomii, Mager-
fleck. Rk.

Hladovitě = hladně.

Hladovitosť, i, f., hlad, der Hunger. Kom.

— H., veliký hlad, der Heisshunger. D. — H.,
nesytosť, die Fresssucht, neduh koňský. Ja.

Hladovitý = velice hladový, heisshungrig.
Tkadl. Vz Hladový.

Hladovosť, i, f, Hungrigkeit.

Hladový, vz Hladný.

Hladýn, a, m., leucosia, korýš. Krok.

Hladyš, e, m., laserpitium, Laserkraut.
Rostl.

Hlahol, u, m., hlaholek, lku, m. = hlas,
zvučení, der Hall, Schall, Ton. V. Slyším
nějaký hlahol. Ros. Hlahol židovský. Pass.
K zvuku a hlaholu trub se sběhli. V. V zezni
hlahol trub i kotlóv. Rkk. 40. H. slov. V.
H. po stěnách se rozléhal. Kom. Napodo-
bení, paprsek, vlna hlaholu; hlaholu vodivý
(hlaholovodný), schallleitend. Nz. — H. =
ohlas, echo, der Wiederhall, das Echo. Kom.

— H. = řeč, mluva, nářečí, die Sprache.
V český hlahol z latinského přeložena, Berg.
Zavolá srdcem z věrného h-la, Kat. 596. - - Alx.
1108. — H. = lid. Nařčení, kteréž jest jemu
a skrze to vší české koruně i hlaholu če-
skému připisováno. Arch. III. 182.

Hlaholiti, 3. pl. -lí, il, en, ení; hlaholí -
vati, tönen, schallen; mluviti, sprechen. Jg.

— kdy, jak. Jedni po druhých hlaholili.
Plk. Hadím jazykem počne h. lstivé zkušení.
Ráj. — s kým. Puch. — Jg.