423

Hlaholivý, hlaholící, tönend. H. údolí.
Víd. list.

Hlaholní, Schall-.

Hlamáček, čku, m., falešné koření černé.
Frühlings-Adonis. Ja.

Hlamoziti = lamoziti. Jg.

Hlaný. H. buk (s hladkou korou bez su-
kův). Us. Na Mor. Brt.

Hlas, u, hlásek, sku, hláseček, čku, m.
Glast, lit. garsas, skr. koř. je asi gr., chvá-
liti, slaviti, týž ve zdvojeném glagolati, mlu-
viti. Schl. Die Stimme. H. rozumný či sroz-
umitelný, výslovný. V. H. sípavý, třesavý,
tichý, zmlklý, hřmotný, žalostivý, zvučný,
řvoucí, veliký, vysoký, žalostný, zvonový,
povýšený, živý, ostrý, celý, drsnatý, zlý,
dobrý, Jg., škrablavý (chraplavý), tenký,
Rk., draslavý, jistý, pevný, táhlý n. prodlou-
žený, vyražený, chudý, jasný, ohebný, čistý,
silný, slabý, vydatný, temný, nezvučný,
hrdelný (fistule, kozmice, přehlas), měkký,
ohebný, hebký, jadrný, Nz., pěkný (vz Zpí-
vati). Má h. jako starý hrnec. Us. Taký máš
h., ako dieravý hrniec; H., ako čoby vích-
rica lípy lámala. Mt. S. Silným hlasem zvolal.
Hlasy rohóv. Rkk. H. hrdličky. Br. Tuposť
hlasu. V. Změna, zvýšení, snížení, seslabení,
dusení, objem hlasu. Hlas měniti, vyrážeti,
tužiti, seslabovati, zvýšiti, snížiti, dusiti;
vznésti, povznésti, povznášeti hlasu; hlas
zemdliti; hlasu pozemdliti, netužiti, Nz.; hlas
vydati, vypustiti, dáti, udati, povýšiti, laditi,
rovnati, rozdouti. Hd. Hlas vypustiti (pro-
mluviti). V. Zvířata, která mají plíce, hlas
vydávají. Jg. Ručiem hlasem svolá. Rkk.
Zvučným hlasem mluviti počal. Solí. Hlas
její v kostele se rozhlašoval (rozléhal). Háj.
Hlasem svým k Hospodinu volám. Br. Ve-
likým hlasem jsme volali. Vrat. Po hlasu
zvěř vypátrati. D. Hlasem žalostným zavolal
naň. Br. Živým hlasem učiti. V. Zvučným,
vším hlasem zpívati; co kdo hlasu má, zpí-
vati, křičeti. V. Ostrým hlasem mluviti. V.
Půl hlasem zpívati. V. Na hlas krále = na
volání, na poručení. Ráj Hlasem volati (na-
hlas). Má h. jako zvon, Č., jako zvonek. Pk.
Hlas se mu třese. Nz. Psí hlas do nebe ne-
jde. Pán Bůh psího hlasu neslyší. Páv má
peří jako anděl (angelské), krok jako zloděj
(zlodějský), hlas jako čert (ďábelský). Jg.
Hlasem vzdychnouti. Har. Celým hlasem mluví
(co hlasu má, křičí). V. — Co hlasu = co
hrdla. Kdo co hlasu má, zpívati, křičeti (ce-
lým, vším hlasem). V. Co má hlasu to do-
bytče ? (co stojí ?) Sych. — Na hlas, nad
h. = hlasem, hlasitě. Na hlas čísti, D., mlu-
viti. V. Alkoran nad hlas čtou. Tur. kron.
Všem nad hlas pověděl. St. skl. — Hlas při-
rození, der Ruf der Natur. D. — V mysli-
vectví: hlasem honiti = štěkáním psův. Pes
vydává hlas na honbě. Us. — H. = ton,
hlasem vydaný, die Stimme, der Laut, Ton.
Musika, píseň na dva, na tři atd. hlasy. Na tři
hlasy zpívati. Trouba hlasu velikého. Hlas
harfy, zpěvákův. Br. Hlasy strun rovnati,
srovnati. D., V. Hlas 1. mužský: a) bas
(hluboký), b) tenor (vysoký); 2. ženský: a)
alt (hluboký), b) diskant n. sopran (vysoký).
Vedlejší hlasy: baryton n. vysoký bas; mez-
zosopran n. hluboký sopran. Hd. — Hl. =

pověsť, das Gerede, Gerücht. Do hlasu při-
jíti; někoho (něco) do hlasu dáti; hl. o ně-
kom (o něčem) pustiti. J. tr. A potom byl
h. puštěn o tom, co se stalo. Bart. 1., 18.
Obecný h. V. Pustil o něm hlas, že... V.,
D., Sych. H. zlý. Us. Jde o tom jediný hlas
(souhlas). Nt. Po všech zemích hlasové jdú,
Arch. H. proskakuje. Brt. Pustiv hlas mezi
lidem svým, že... Skl. Hlas v Čechách běží,
že to koncilium nemělo před se jíti. Arch.
(Gl. ) Jest o něm h., že jest nenechavý. Sych.
Na kterého hlas byl puštěn. Bart. Kr. P. 181.

H. = přivolení, mínění, die Stimme, die
Wahlstimme. H. poradný, rozhodný, vydatný,
zvláštní, virilní či osobní. Vz Votace. Nej-
víc hlasů dostati, obdržeti; žádného h-u ne-
dostati; h. svůj k čemu dáti = svoliti, schvá-
liti; jeden h. = souhlas. Nt. Dáti hlas, dá-
vati hlasy. Jg. Více hlasů míti, větším počtem
hlasův přemoci. Jg. O dva hlasy měl více.
D. Všemi hlasy volenu býti. Us. Více hlasův
volí. Ros. Skrze hlasy je vybrali. Kom. Hlasy
prohledati. Hlasy obviněnému nepříznivé, J.
tr. Dáti h. o něčem; dáti svůj h. někomu;
hlasy sbírati, počítati; dáti svůj h. k něčemu.
J. tr. Rovnosť, většina, sbírání hlasův. Šp.
Nadpolovičná většina hlasův (absolutní). J.
tr. Prostá většina hlasův (relativní), většina
hlasův vůbec. J. tr. Poměr hlasův mezi se-
bou. Jsou-li hlasové počtem sobě rovni. J.
tr. (Ne: při rovnosti hlasův). Na čem se více
hlasův usneslo, shodlo, to mívalo vždy obecné
platnosti; toho šetřili pak všichni, ať se již
k tomu přimlouvali n. tomu na odpor byli.
Vst. Uzavřeli většinou hlasův. Ml. Hlasu
něčího poslechnouti; h. srdce uposlechnouti.
Hlas a místo v radě míti. J. tr. Když
hlasové obešli = když každý hlas svůj dal.
Žer. Záp. I. 267. Neradi páni přítel přítele
pro posilu hlasu zbaví (das Stimmrecht,
entziehen). O. z D. — H., kurie sněmovní, die
Stimme, Kurie im Landtag. Poněvadž jste
sami bez nás třetího hlasu sněmovali. Gl.
61. — H. = svědectví, přímluva, das Zeugniss.
Všichni mu ten hlas dávali, že toho času
byl ze všech nejučenějším. Eus. — H., volný
hlas, volnosť mluvení, das Recht seine Stimme
zu geben. Jg. Prosím o hlas (= o dovolení
mluviti). Má hlas L. Při obecném jednání
svůj hlas a svobodnou přímluvu mají. V.
Právo k dání hlasu, das Stimmrecht. D.

Hlasák, hlásal, a, m.. Herold. Ros.

Hlásání, n. II. (chvály) od obecného lidu
nehledá. Kom. Das Ausrufen. II. slova bo-
žího = kázání, Predigen. Jg. — H. = po-
nocování, bdění, stráž. V. Das Wache halten.

Hlasatel (ne: hlasatel, vz -tel), e, m., pl.
hlasatelé, hlásce, e, m. = zvěstovatel, der
Verkünder, Herold. Lom., Ráj. — H. a ka-
zatel slova božího. Prediger. V.

Hlasatelka, y, f., Verkünderin. Jg.

Hlasatelna, y, fi, die Rednerbühne. C.

Hlasatelský, Verkünder-. Scip.

Hlasatelství, n., Verkündigeramt.

Hlásati = volati, provolávati, oznamovati,
rufen, ausrufen, verkünden, bekannt machen;
modliti se, beten; ponocovati, wachen; h.
se = hlásiti se, znáti se, sich melden. Kamo
otčík dáváše krmě bohóm, kamo k nim hlásat
chodíváše (modliti se). Rkk. 8. — co. H.