426

Der Nachtwächter. A ti hlásní nemají ve dne
těžkým a dlouhým dílem obtěžováni býti, aby
v noci tím bedlivěji hlásati mohli; meteni
zámků to jejich práce denní býti má. Gl. 61.
Hlásný na věži. V. Hlásný povinností. Br.

Hlasoměr, u, m. Tonmass. Krok.

Hlasonosný. H. oběť. Rkk. 54.

Hlasovací list, lístek, právo, síň. Šp.
Stimm-, Wahl-.

Hlasování, í, n., die Abstimmung, das
Abstimmen. H. většinou hlasův prostou (abso-
lutní), poměrnou (relativní); tajné, veřejné;
ústní, písemní; kuličkami (bílými pro návrh,
černými proti návrhu); vstáním n. nevstáním.
S. N. Oprávněný, způsobný k hl. Šp. Po
(skončeném) h.; k h. přikročiti; h. začíti,
skončiti. Vz Hlas.

Hlasovatel, e, m., Stimmführer. Rk.

Hlasovati, abstimmen. — na co. Deset
údův na smrť jeho hlasovalo. Víd. list. —
k něčemu. J. tr, Šp. — pro co. Hlasuji
pro návrh pana N., lépe: Hlasuji za návrh
pana N., Bs., k návrhu pana N., J. tr., při-
dávám se k návrhu pana N., Š. a Ž., souhlasím
s návrhem pana N., srovnávám se, snáším se
s čím. — jak. Dle jistého pořádku. Do
posledního voliče všichni svorně hlasovali.

— kde čím: v radnici kuličkami. — s kým.
Us. — kdy. Po něm hned já jsem hlasoval.

—Vz Potaz.

Hlasovný, Stimm-, Musik-. H. nádoba, Boč.

Hlasový, Stimm-. H. dírka, musika n.
choralní, Vokalmusik, L., opak: instrumen-
talní n. nástrojní. H. ústrojí: průdušnice,
svazy hlasové, hltán, ústa, nos, čípek, jazyk,
zuby, pysky. Vz Dychadla. Š. a Z.

Hlať, i, f., špatně m. hráň, ě, f., Č., krystal,
křišťal, kříšťál, Krystall. Rk.

Hlaticí, ku hlacení náležitý. Světoz.

Hlatipisec, sce, m., Krystallograph.

Hlatipisný, krystallographisch. Min.

Hlatisloví, n. Krystallologie. Mus.

Hlatitělný, krystallisationsfähig. Presl.

Hlatiti, il, cen, ení, krystallisiren. Presl.

Hlatitý, krystallförmig, Krystall-.

Hlatní, Krystall-. Presl.

Hlaťovitý, krystallartig. Ssav.

Hlaťový, Krystall-. Ssav.

Hlava, y, hlávka, y, hlavice, e, hlavička,
y, f. Kopf, Haupt. Gt. pl. hlav; ale v obec.
mluvě již. Čech. hláv: daň z hláv, stál u hláv.
Kts. — Části hlavy: Vrchní čásť hlavy:
temeno (témě, vrch), zpodní vzadu: týl. Na
ní: vlasy. Na stranách čela: skráně (židoviny)
a pod nimi uši. Na obličeji: čelo, oči, nos
s dvěma chřípěmi, ústa (huba), líce (tváři)
a brada. Pysky (rty) jsou před ústy. V ústech:
jazyk, nad ním: ponebí; před ním: zuby
v dásni a čelisti (sáňce). Vous na hořejším
pysku: kníry, na tvářích: licousy, na bradě:
brada, kozí brada. (Vz Fous). Pt. Hlava
plochá, skoro trojhranná, čtverhranná (u ro-
háče), h. v rypák prodloužená, Jhl. Předek,
zadek, vrch, úraz hlavy. D. Vz Kosť, Kostra.
Hl. člověčí. D. Hl. obrostlá, holá, lysá (pleš),
šedivá, strupovitá, odkrytá, pokrytá. Jg.
Ozdoba hlavy. D. Vlasy si z hlavy trhati.
Har. Každá h. oblezla. Br. Hlavou klátiti;
kynutím hlavy úmysl svůj oznámiti; skrze
kynutí hlavy mluviti, hlavou mluviti; po

hlavě svrci, shoditi, strčiti; po hlavě se zdi
někoho strčiti; od vrchu hlavy až do paty
nohy; od paty nohy až do vrchu hlavy;
v hlavu bíti; hlavy k nebi pozdvihnouti;
přes hlavu hleděti (vzhůru). V. Bolení hlavy
(vz Obleviti co s čím). Saň o sedmi hlavách.
Anth. II., 300. Hlavu svěsiti, věšeti, skloniti.
(Cf. Uši ochlípiti). Bart. 4., 26. H. mne bolí;
h. ho rozbolela; hlavu pádem si rozbiti; hlavu
o zeď utrhnouti. D. Loupá mi v hlavě. Us.
Jest blázen na vrch hlavy. Hlavu kloboukem
přikryti, pokryti. S odkrytou hlavou jíti, státi
S přikrytou hlavou. Hl. se se mnou točí;
hlava mi kolem jde. Hlavou kývati. Klepe
se mu hlava. Hlavou dolův, na důl = nohama
vzhůru. Hlavou se rodí člověk. Po hlavě
(hlavou napřed). Od hlavy až do paty, do
pat. Hlavou o stěnu udeřiti. Tluč hlavou
o zeď, co si vytlučeš ? Pro mne se na hlavu
postavte. Jg. Dřímající hlavou kývá. Hlavu
s Kornelem sklopě chodí. Kom. Po hlavě jej
shodil. Jel. Po hlavě smrštěn jest. Ráj. Po
hlavě padati, Reš., někoho někam házeti.
Solf. Po hlavě a úprkem padati v nepravosti.
Žalansk. Hleďme raději k hlavě než k ocasu.
Solf. Dá mu v hlavu mečem. Dal. Siemu
hlava rozčepena. Rkk. Vienek s hlavy. Roz-
razi hlavu; v hlavu mlat. Rkk. Hlavu mu
ranou na dvé rozvrátil. Háj. Za času Antiocha
hlavy vyskytnouti nesměli. Br. Něco v hlavě
přemítati; Dítě rodičům přes hlavu vyrostlo;
Má kočky v hlavě = je blázen; Ten spis
nemá ani paty ani hlavy (Nemá to ani hlavy
ani paty. Vz Ztřeštěný. Lb. ); Hlavou zeď
proraziti; Hlavou pracovati; Hlavu si něčím
lámati; Hlavu něčeho plnu míti; Neví, kde
mu hlava stojí; Něco do hlavy si vzíti; To
hlavu jasní; V hlavě o kolečko více míti;
V hlavě se mu popudilo (= blázen). Š. a Z.
Holému snadno se hlava holí. Na Slov. Bůh
vysoko, král daleko, pravdy nikdež, jediné
zavina hlavu smrti dočekati. Na Slov. Kam
ocas, tam hlava; kam noha, tam ruka. Na Slov.
Pověz pravdu, pobijíť hlavu. Na Slov. Kdo
nevděčnou pánům pravdu hude, houslemi
o hlavu míti bude. Scip. Dobrá vůle koláče
jí, zlá hlavu tepe a řídké pivo pí. Jg. Hlavu
líbá a vlasy rve. Č. V svou hlavu (v hrdlo)
lháti. Č. Totě mu hlavu strčilo (= proto při
prohrál). Č. Už ho h. nezabolí. Č. Už ho
hlava ani zuby nebolí (kdo něčeho byl pů-
sobce. Vz Smrť, Umrlý. ). Č. V hlavu někoho
nenáviděti. Vz Nenávisť. Neseť naň hlavu
(= chce se pomstiti). Č. Běží, jakoby mu hl.
hořela, Vz Spěch. Č. Veliká hlava, veliký
klobouk. Čím větší hlava, tím větší klobouk.
Vz Moc. Lb., č. Zdi hlavou neprorazíš. Č.
Div hlava na něm. Div si hlavy nestrhne
(starostí). Ani hlavy měkce nepoložím, dokud
toho nespravím. Hl. jako konev (věrtel; velikou
má starosť). Lb. H. zmytá. Mám hlavu smytou,
zmytou (když kdo v nesnadných věcech
cestu k spravení jich nalezl; všech starostí
zbavený). Lb. Dosti hlavy nalámal. Vz Péče.
Vrazils mi hřebík do hlavy. Hřebík si do
hlavy strká. Hlavu pavučinami naplněnou míti.
Vz Péče. Č. Strkati psí hlavu na někoho
(= sočiti. Vz Poštívání. ). Č. By se na hlavu
stavěl (by sebou o zem bil), s nic býti nemůže.
Vz Neštěstí. C. Nebude mne ani tebe hlava