432

Hledieše = hleděl, a, o. Kat.

Hledík, u, m., hledíček, antirrhinum, Lö-
wenmaul. Rostl. — H., planý mák, wilder
Mohn. Us.

Hledíkový kořen. Vz Hledík.

Hlediště, ě, n., něm. Gesichtspunkt. Leč
z obojího hlediště pře ta v takovou ne-
snadnosť upadá. Měst. bož. Ze svého vlast-
ního h. věc uvážiti. Div. z ochot. Obyčej
tento z h. krasovědného důležitý jest. Mus.
— H. = výhled, Aussicht. Z vysokého h.
toho do okolí pozírá. Mus.

llledítko, a, n., Theaterperspektiv. Rk.

Hledivý, H. len = prahlý, který se sám
na slunci otvírá, na Mor. zřelý. Der sehende,
offene Flachs. D. Vz Hlídlík, Hlídlý.

Hlednouti = hlídnouti.

Hlednouti, chluchnouti, chnul a chl,
utí; ochlechnouti = hluchým se stávati, taub
werden. — abs. On hlechne. Již ohlechl.
Ros. — 2. Sluchu se tratiti, nicht gehört
werden. — kde. V podzemním žaláři hlechne
všecko bědování. Jg.

Hlemek, mka, m., ryba úhořovitá, ophi-
surus. Krok.

Hlemejžď, hlemýžď, ě, hlemejždík, a, m.
(dříve: hermežd, hlemizd), die Schnecke. V.
H. zahradní, lesní, vodní, šarlatový; perlový,
zemský, mořský, bodlavý. Jg. Plížiti se jako
hl. V. Až h. zajíce přehoní (nikdá). V. Jako
hl. když ze skořepiny vyleze (dle domnění
chybného), Br. Hlemejždi y skořepině nejlíp
a knězi na faře. Pk., Jg., Šp. — Hlemýždě,
ěte, n., mladý hlemýžď, junge Schnecke;
Feldsehnecke. Jg. — Hlemejždí chaloupka,
domek, skořípka. Schnecken-.

Hlemýždík, a, m. = hlemýždě. V.

Hlemýžditi = wimmeln. Jg.

Hlemýždník, a, m. Sehiieckenhändler. Th.

Hlemýžďovitý, schneckenförmig. Puch.

Hlemýžďovna, y, f., Schneekengrube. Jg.

Hlemýžďový, Hlem. domek, skořípka.
Schneckenhaus. V.

Hlen, u, m., na Slov. = bláto z louže,
Schlamm. Ribay. — H. na jazyku, na zu-
bech nečistota, Schleim. Kdyžby h. byl
na jazyku n. na zubích, ústa vínem n. octem
buďte vymývána. Kas. Jazyk hlenem obe-
střený. Ja. — H., Blutwasser. Světoz.

Hlenový, hlenovitý, plný hlenu, od
hlenu, Sal., Schleim-. H. jazyk. Ja.

Hleptati co po kom. Ten něco po chůvě
h. zná. Jg.

Hlesnouti, snul n. sl, utí. = hlas vydati,
cknouti. Nesmí ani hl. Rk. Jen hlesne (jen
slovíčko promluví), již mu to dá. Us. Ať ani
nehlesne. Us. Laut von sich geben, sich ver-
lauten. Jg.

Hléšť, i, f. = hlísta.

Hlezen, zna, m., hlezno, a, n., kotník,
kůtek, der Pussknöchel, Knorren. Čásť cho-
didla hned pod kotníkem nad patou. Presl.
Příhbí v hleznách. Jad. Ve krvi do hlezna
brodieše. Dal. Kotník, jemuž staří Čechové
říkali hlezno. Hlas. Rúcho dlúhé až do hlezen.
Ben. —

Hlezenný, hlezný. H. kosť, nálevky (Fuss-
gallen). Jg.

Hlezi, zastr. = hledím. Kat. 1009.

Hleziu, zastr. = hledím. Jir.

Hlídací, Wart-. Rk.

Hlídač, e, m., (str. hlédač), der Wächter,
Hüter. V. H. krámu, nemocných, zahrady,
obilí, polí, úlův, polní, ovoce, bažantův. Jg.
H. při krádeži ho postihl. H. číhá v boudě.
H. chodí po polích. — Hlídačka, y, f. H.
nemocných, kachen, koz. Jg. Hüterin, Wäch-
terin. —

Hlídání = dívání-se; ostříhání; chování,
das Sehen, Schauen; Hüten, Bewachung;
Pflege, Wartung. Jg. Dítě na h. dáti. Us.
Za h. dítek dostává měsíčně 20 zl.

Hlídati (zastr. hlédati), hlídávati. H. =
hleděti (více v složených), sehen, schauen;
brániti, ostříhati, hüten, bewachen, bewahren;
chovati, pflegen, warten, sorgen. Jg. — abs.
Pásl, hlídal a ostříhal. Tkdl. — co: dobytek
(chovati). Us. Postel hl. šp. m. nemocným
býti. Ht. Obr. 18. Volil by někdo plný dčber
blech hlídati, nežli jednu všetečnou a fre-
jovnou dívku pod svou stráží míti. Syr. —
po kom. Po jiných mládencích nehlídej
(= nehleď). Er. P. 314. — kam = hleděti.
Na ni hlídá = kouká. Us. Kdy budeš s vy-
sokých hlídat' na svoje lidstvo hradů. Krok.
— koho, čeho: domu, V., Br., hrobu, břemen,
vinic. Br. Těžkoť jest toho hlídati, kdož
sám na sebe péče nemá. Mus. Dává kozlu
hlídati petržele. Jg. Hl. stromkův, D., krav.
V. A hned je knechty osadili, aby jich hlí-
dali, žádnému k nim jíti nedajíce. Bl. —
koho kde (pro koho). Ženu hlídej po ci-
zích domech. Č. V městě se nevěsta pro
vás hlídá. Hlas. Někoho ve vězení hlídati.
Ml. — kam (do čeho). Do psaníčka hlídá.
Mor. Pís. — Hl. mimo dům, ob den, po celý
rok, v noci (V. ), v zahradě, bez psův, se
psy, u lesa, pod n. nad loukou, po půl noci,
aby nikdo nekradl.

1. Hlídka, y, f., stráž, ponůcka, hláska,
Wache, Warte, Hut. Hl. vojenská. H- jez-
decké, objíždky, Kavallerie-Patrouillen; h.
čelní (přezvídka), Vorpatrouille; h. posunutá
či ztracená (vorgeschobener Posten); h. me-
zitímní (Zwischenposten), polní, valná h.
(stráže). Čsk. Stráže a hlídky rozstaví se po
všech cestách. Od hlídky přestati. Art. Vin.
Na hlídce státi, vzhlídati. V.

2. Hlídka (strážná věž) na vyšším místě,
Wachthurm, Warte. Kom. — H., budka pro
strážníka, Schilderhaus. D. — H., jednot-
livé hodiny hlídky noční. O třetí hlídce.
Nt. — H.., stráž, die Wache, der Wach-
posten. D.

Hlídlík, u, m., hlídlíček, len n. mák,
z něhož semeno samo prší, Springmohn,
-flachs. Jg. Vz Hledivý.

Hlídlý = hledivý. H. len, mák, vz Hlídlík.

Hlídnouti, hlednouti, dnul, dl, utí = po-
hleděti, blicken, hinsehen. Hledni sem (po-
dívej se). Us. Kamkoli blednou, nic nevidí.
Č. — na koho. Gníd. — Více v složených:
po-, zhlídnu. Ros.

Hlídný, bedlivý, strážlivý, wachsam. D.

Hlína, (obyčejně) hlina, hlinka, ne hlínka,
y, f., země táhlá, mastná, der Lehm, Thon,
die Thonerde. Nad hlínou. V. Hl. jest jíl ne-
čistý, hnědožlutý s křemennými zrnky smí-
šený, z něhož se cihly pálí a mlaty pěchují.
Hl. hrnčířská. Bř. H. benátská, z Lenina,



	432

	Hledieše = hleděl, a, o. Kat. Hledík, u, m., hledíček, antirrhinum, Lö- wenmaul. Rostl. — H., planý mák, wilder Mohn. Us. Hledíkový kořen. Vz Hledík. Hlediště, ě, n., něm. Gesichtspunkt. Leč z obojího hlediště pře ta v takovou ne- snadnosť upadá. Měst. bož. Ze svého vlast- ního h. věc uvážiti. Div. z ochot. Obyčej tento z h. krasovědného důležitý jest. Mus. — H. = výhled, Aussicht. Z vysokého h. toho do okolí pozírá. Mus. llledítko, a, n., Theaterperspektiv. Rk. Hledivý, H. len = prahlý, který se sám na slunci otvírá, na Mor. zřelý. Der sehende, offene Flachs. D. Vz Hlídlík, Hlídlý. Hlednouti = hlídnouti. Hlednouti, chluchnouti, chnul a chl, utí; ochlechnouti = hluchým se stávati, taub werden. — abs. On hlechne. Již ohlechl. Ros. — 2. Sluchu se tratiti, nicht gehört werden. — kde. V podzemním žaláři hlechne všecko bědování. Jg. Hlemek, mka, m., ryba úhořovitá, ophi- surus. Krok. Hlemejžď, hlemýžď, ě, hlemejždík, a, m. (dříve: hermežd, hlemizd), die Schnecke. V. H. zahradní, lesní, vodní, šarlatový; perlový, zemský, mořský, bodlavý. Jg. Plížiti se jako hl. V. Až h. zajíce přehoní (nikdá). V. Jako hl. když ze skořepiny vyleze (dle domnění chybného), Br. Hlemejždi y skořepině nejlíp a knězi na faře. Pk., Jg., Šp. — Hlemýždě, ěte, n., mladý hlemýžď, junge Schnecke; Feldsehnecke. Jg. — Hlemejždí chaloupka, domek, skořípka. Schnecken-. Hlemýždík, a, m. = hlemýždě. V. Hlemýžditi = wimmeln. Jg. Hlemýždník, a, m. Sehiieckenhändler. Th. Hlemýžďovitý, schneckenförmig. Puch. Hlemýžďovna, y, f., Schneekengrube. Jg. Hlemýžďový, Hlem. domek, skořípka. Schneckenhaus. V. Hlen, u, m., na Slov. = bláto z louže, Schlamm. Ribay. — H. na jazyku, na zu- bech nečistota, Schleim. Kdyžby h. byl na jazyku n. na zubích, ústa vínem n. octem buďte vymývána. Kas. Jazyk hlenem obe- střený. Ja. — H., Blutwasser. Světoz. Hlenový, hlenovitý, plný hlenu, od hlenu, Sal., Schleim-. H. jazyk. Ja. Hleptati co po kom. Ten něco po chůvě h. zná. Jg. Hlesnouti, snul n. sl, utí. = hlas vydati, cknouti. Nesmí ani hl. Rk. Jen hlesne (jen slovíčko promluví), již mu to dá. Us. Ať ani nehlesne. Us. Laut von sich geben, sich ver- lauten. Jg. Hléšť, i, f. = hlísta. Hlezen, zna, m., hlezno, a, n., kotník, kůtek, der Pussknöchel, Knorren. Čásť cho- didla hned pod kotníkem nad patou. Presl. Příhbí v hleznách. Jad. Ve krvi do hlezna brodieše. Dal. Kotník, jemuž staří Čechové říkali hlezno. Hlas. Rúcho dlúhé až do hlezen. Ben. — Hlezenný, hlezný. H. kosť, nálevky (Fuss- gallen). Jg. Hlezi, zastr. = hledím. Kat. 1009. Hleziu, zastr. = hledím. Jir.	Hlídací, Wart-. Rk. Hlídač, e, m., (str. hlédač), der Wächter, Hüter. V. H. krámu, nemocných, zahrady, obilí, polí, úlův, polní, ovoce, bažantův. Jg. H. při krádeži ho postihl. H. číhá v boudě. H. chodí po polích. — Hlídačka, y, f. H. nemocných, kachen, koz. Jg. Hüterin, Wäch- terin. — Hlídání = dívání-se; ostříhání; chování, das Sehen, Schauen; Hüten, Bewachung; Pflege, Wartung. Jg. Dítě na h. dáti. Us. Za h. dítek dostává měsíčně 20 zl. Hlídati (zastr. hlédati), hlídávati. H. = hleděti (více v složených), sehen, schauen; brániti, ostříhati, hüten, bewachen, bewahren; chovati, pflegen, warten, sorgen. Jg. — abs. Pásl, hlídal a ostříhal. Tkdl. — co: dobytek (chovati). Us. Postel hl. šp. m. nemocným býti. Ht. Obr. 18. Volil by někdo plný dčber blech hlídati, nežli jednu všetečnou a fre- jovnou dívku pod svou stráží míti. Syr. — po kom. Po jiných mládencích nehlídej (= nehleď). Er. P. 314. — kam = hleděti. Na ni hlídá = kouká. Us. Kdy budeš s vy- sokých hlídat' na svoje lidstvo hradů. Krok. — koho, čeho: domu, V., Br., hrobu, břemen, vinic. Br. Těžkoť jest toho hlídati, kdož sám na sebe péče nemá. Mus. Dává kozlu hlídati petržele. Jg. Hl. stromkův, D., krav. V. A hned je knechty osadili, aby jich hlí- dali, žádnému k nim jíti nedajíce. Bl. — koho kde (pro koho). Ženu hlídej po ci- zích domech. Č. V městě se nevěsta pro vás hlídá. Hlas. Někoho ve vězení hlídati. Ml. — kam (do čeho). Do psaníčka hlídá. Mor. Pís. — Hl. mimo dům, ob den, po celý rok, v noci (V. ), v zahradě, bez psův, se psy, u lesa, pod n. nad loukou, po půl noci, aby nikdo nekradl. 1. Hlídka, y, f., stráž, ponůcka, hláska, Wache, Warte, Hut. Hl. vojenská. H- jez- decké, objíždky, Kavallerie-Patrouillen; h. čelní (přezvídka), Vorpatrouille; h. posunutá či ztracená (vorgeschobener Posten); h. me- zitímní (Zwischenposten), polní, valná h. (stráže). Čsk. Stráže a hlídky rozstaví se po všech cestách. Od hlídky přestati. Art. Vin. Na hlídce státi, vzhlídati. V. 2. Hlídka (strážná věž) na vyšším místě, Wachthurm, Warte. Kom. — H., budka pro strážníka, Schilderhaus. D. — H., jednot- livé hodiny hlídky noční. O třetí hlídce. Nt. — H.., stráž, die Wache, der Wach- posten. D. Hlídlík, u, m., hlídlíček, len n. mák, z něhož semeno samo prší, Springmohn, -flachs. Jg. Vz Hledivý. Hlídlý = hledivý. H. len, mák, vz Hlídlík. Hlídnouti, hlednouti, dnul, dl, utí = po- hleděti, blicken, hinsehen. Hledni sem (po- dívej se). Us. Kamkoli blednou, nic nevidí. Č. — na koho. Gníd. — Více v složených: po-, zhlídnu. Ros. Hlídný, bedlivý, strážlivý, wachsam. D. Hlína, (obyčejně) hlina, hlinka, ne hlínka, y, f., země táhlá, mastná, der Lehm, Thon, die Thonerde. Nad hlínou. V. Hl. jest jíl ne- čistý, hnědožlutý s křemennými zrnky smí- šený, z něhož se cihly pálí a mlaty pěchují. Hl. hrnčířská. Bř. H. benátská, z Lenina,