Předchozí (431)  Strana:432  Další (433) |
|
|||
432
|
|||
|
|||
Hledieše = hleděl, a, o. Kat.
Hledík, u, m., hledíček, antirrhinum, Lö-
wenmaul. Rostl. — H., planý mák, wilder Mohn. Us. Hledíkový kořen. Vz Hledík.
Hlediště, ě, n., něm. Gesichtspunkt. Leč
z obojího hlediště pře ta v takovou ne- snadnosť upadá. Měst. bož. Ze svého vlast- ního h. věc uvážiti. Div. z ochot. Obyčej tento z h. krasovědného důležitý jest. Mus. — H. = výhled, Aussicht. Z vysokého h. toho do okolí pozírá. Mus. llledítko, a, n., Theaterperspektiv. Rk.
Hledivý, H. len = prahlý, který se sám
na slunci otvírá, na Mor. zřelý. Der sehende, offene Flachs. D. Vz Hlídlík, Hlídlý. Hlednouti = hlídnouti.
Hlednouti, chluchnouti, chnul a chl,
utí; ochlechnouti = hluchým se stávati, taub werden. — abs. On hlechne. Již ohlechl. Ros. — 2. Sluchu se tratiti, nicht gehört werden. — kde. V podzemním žaláři hlechne všecko bědování. Jg. Hlemek, mka, m., ryba úhořovitá, ophi-
surus. Krok. Hlemejžď, hlemýžď, ě, hlemejždík, a, m.
(dříve: hermežd, hlemizd), die Schnecke. V. H. zahradní, lesní, vodní, šarlatový; perlový, zemský, mořský, bodlavý. Jg. Plížiti se jako hl. V. Až h. zajíce přehoní (nikdá). V. Jako hl. když ze skořepiny vyleze (dle domnění chybného), Br. Hlemejždi y skořepině nejlíp a knězi na faře. Pk., Jg., Šp. — Hlemýždě, ěte, n., mladý hlemýžď, junge Schnecke; Feldsehnecke. Jg. — Hlemejždí chaloupka, domek, skořípka. Schnecken-. Hlemýždík, a, m. = hlemýždě. V.
Hlemýžditi = wimmeln. Jg.
Hlemýždník, a, m. Sehiieckenhändler. Th.
Hlemýžďovitý, schneckenförmig. Puch.
Hlemýžďovna, y, f., Schneekengrube. Jg.
Hlemýžďový, Hlem. domek, skořípka.
Schneckenhaus. V. Hlen, u, m., na Slov. = bláto z louže,
Schlamm. Ribay. — H. na jazyku, na zu- bech nečistota, Schleim. Kdyžby h. byl na jazyku n. na zubích, ústa vínem n. octem buďte vymývána. Kas. Jazyk hlenem obe- střený. Ja. — H., Blutwasser. Světoz. Hlenový, hlenovitý, plný hlenu, od
hlenu, Sal., Schleim-. H. jazyk. Ja. Hleptati co po kom. Ten něco po chůvě
h. zná. Jg. Hlesnouti, snul n. sl, utí. = hlas vydati,
cknouti. Nesmí ani hl. Rk. Jen hlesne (jen slovíčko promluví), již mu to dá. Us. Ať ani nehlesne. Us. Laut von sich geben, sich ver- lauten. Jg. Hléšť, i, f. = hlísta.
Hlezen, zna, m., hlezno, a, n., kotník,
kůtek, der Pussknöchel, Knorren. Čásť cho- didla hned pod kotníkem nad patou. Presl. Příhbí v hleznách. Jad. Ve krvi do hlezna brodieše. Dal. Kotník, jemuž staří Čechové říkali hlezno. Hlas. Rúcho dlúhé až do hlezen. Ben. — Hlezenný, hlezný. H. kosť, nálevky (Fuss-
gallen). Jg. Hlezi, zastr. = hledím. Kat. 1009.
Hleziu, zastr. = hledím. Jir.
|
Hlídací, Wart-. Rk.
Hlídač, e, m., (str. hlédač), der Wächter,
Hüter. V. H. krámu, nemocných, zahrady, obilí, polí, úlův, polní, ovoce, bažantův. Jg. H. při krádeži ho postihl. H. číhá v boudě. H. chodí po polích. — Hlídačka, y, f. H. nemocných, kachen, koz. Jg. Hüterin, Wäch- terin. — Hlídání = dívání-se; ostříhání; chování,
das Sehen, Schauen; Hüten, Bewachung; Pflege, Wartung. Jg. Dítě na h. dáti. Us. Za h. dítek dostává měsíčně 20 zl. Hlídati (zastr. hlédati), hlídávati. H. =
hleděti (více v složených), sehen, schauen; brániti, ostříhati, hüten, bewachen, bewahren; chovati, pflegen, warten, sorgen. Jg. — abs. Pásl, hlídal a ostříhal. Tkdl. — co: dobytek (chovati). Us. Postel hl. šp. m. nemocným býti. Ht. Obr. 18. Volil by někdo plný dčber blech hlídati, nežli jednu všetečnou a fre- jovnou dívku pod svou stráží míti. Syr. — po kom. Po jiných mládencích nehlídej (= nehleď). Er. P. 314. — kam = hleděti. Na ni hlídá = kouká. Us. Kdy budeš s vy- sokých hlídat' na svoje lidstvo hradů. Krok. — koho, čeho: domu, V., Br., hrobu, břemen, vinic. Br. Těžkoť jest toho hlídati, kdož sám na sebe péče nemá. Mus. Dává kozlu hlídati petržele. Jg. Hl. stromkův, D., krav. V. A hned je knechty osadili, aby jich hlí- dali, žádnému k nim jíti nedajíce. Bl. — koho kde (pro koho). Ženu hlídej po ci- zích domech. Č. V městě se nevěsta pro vás hlídá. Hlas. Někoho ve vězení hlídati. Ml. — kam (do čeho). Do psaníčka hlídá. Mor. Pís. — Hl. mimo dům, ob den, po celý rok, v noci (V. ), v zahradě, bez psův, se psy, u lesa, pod n. nad loukou, po půl noci, aby nikdo nekradl. 1. Hlídka, y, f., stráž, ponůcka, hláska,
Wache, Warte, Hut. Hl. vojenská. H- jez- decké, objíždky, Kavallerie-Patrouillen; h. čelní (přezvídka), Vorpatrouille; h. posunutá či ztracená (vorgeschobener Posten); h. me- zitímní (Zwischenposten), polní, valná h. (stráže). Čsk. Stráže a hlídky rozstaví se po všech cestách. Od hlídky přestati. Art. Vin. Na hlídce státi, vzhlídati. V. 2. Hlídka (strážná věž) na vyšším místě,
Wachthurm, Warte. Kom. — H., budka pro strážníka, Schilderhaus. D. — H., jednot- livé hodiny hlídky noční. O třetí hlídce. Nt. — H.., stráž, die Wache, der Wach- posten. D. Hlídlík, u, m., hlídlíček, len n. mák,
z něhož semeno samo prší, Springmohn, -flachs. Jg. Vz Hledivý. Hlídlý = hledivý. H. len, mák, vz Hlídlík.
Hlídnouti, hlednouti, dnul, dl, utí = po-
hleděti, blicken, hinsehen. Hledni sem (po- dívej se). Us. Kamkoli blednou, nic nevidí. Č. — na koho. Gníd. — Více v složených: po-, zhlídnu. Ros. Hlídný, bedlivý, strážlivý, wachsam. D.
Hlína, (obyčejně) hlina, hlinka, ne hlínka,
y, f., země táhlá, mastná, der Lehm, Thon, die Thonerde. Nad hlínou. V. Hl. jest jíl ne- čistý, hnědožlutý s křemennými zrnky smí- šený, z něhož se cihly pálí a mlaty pěchují. Hl. hrnčířská. Bř. H. benátská, z Lenina, |
||
|
|||
Předchozí (431)  Strana:432  Další (433) |