437

byl krajem velmi hluboký. Er. P. 195. —
H. udává velikost stupně, jehož věc došla.
H. pokoj, mlčení, L., usnutí. V., spaní. (1.
tvrdé). — H. — temný. V hlubokém smutku
choditi. Us. — H. ton, opak: vysoký. Hlu-
bokým basem zpívati. Jg. — H. = daleko
zašlý, pozdní, tief hinein gedrungen, spät, tief.
Jg. H. věk, Jg., noc. V. Do h. (tmavé, černé,
Brt. ) noci; v h. noc. V hluboké hádky za-
hoditi. L. — H. rozum (bystrý), myslení
(živé), V., mysl, D., učenosť. Us. Muž hlubo-
kého soudu. Sych. H. nauka (důkladná; k po-
chopení příliš nesnadná). Jg. H. vedomosti,
studie, vědecká známosť, myšlénka, Nt., pa-
měť. Kat. 1501. — H. tajemství (skryté). Kom.
Nejhlubší skrytosti srdce někomu otevříti.
L. V hluboké samotě vychovaný. Hlas. H.
pravda (svatosvatá, čistá, čirá, věrná. Pk. Cf.
V pravdivé pravdě vidím. Kom. ).

Hlubosť, i, f., zastr., hlubokosť, die Tiefe.
Ros. —

Hlúbovník, u, m., zelník, vdolek zelím,
hlúby (košťály) nadívaný, naplněný. Na vých.
Mor. Krauttalke.

Hlubuň, ě, f., hlubina, Tümpel, Tiefe.
Us. Semil.

Hlubý, zastr. = hluboký. Ros.

Hlučan, a, n., křikloun, Schreihals. Us.

Hlúček, čku, m., hlouček, hrstka. Rkk. 14.

Hlučení, n., hluk, das Brausen, Getöse.
H. moře.

Hlučeti, 3. pl. -čí, hluč, -če (íc), el, ení;
hlučívati = hluk vydávati, ječeti, tosen,
schallen, tönen, brausen, erschallen. Jg. —
abs. Řeka hlučí, Jel.; hlučí voda, vítr, Us.,
národ, Br., zástup. — čím. Domy hudbou
hlučí. Kom. Sváry všecky kouty hlučí. V.

— komu kde. V uších mi hlučí (hučí).
Th. — Jg.

Hlučivý, lärmend. Rk.

Hlučně, hlukem, zvučně, tosend, brau-
send. H. živu býti. D. Na té hostině šlo to
h. Sych. H. si vésti (hluk činiti). Nt, — H.

= u velikém počtu, valně, häufig, scharen-
weise. Jg. Loupežníci h. a náhle přišli. Jel.
Lidé h. přicházejí. Háj. H. město navštěvo-
vati. Jel. — Kat. 3264.

Hlučnice, e, f., hlučná silnice, Heer-, Land-
strasse. Reš.

Hlučnosť, i, f., Geräusch, Troj.; 2. mno-
hosť (lidí), Menge. Jg.

Hlučný; komp. hlučnější. H. = hlučící,
schallend. H. trúby, Rkk. 33., hodování,
Rkk., hlas, Us., hudba, D., ryk, vítr, pověsť.
Troj. H. střelba z děl. Jg. Hlučné pověsti
se o něm roznášely. Měst. bož. Hlučný po-
čátek tichý konec mívá. Č. — kde. Hlas
v lese h. Rkk. — H. = lidný, silně navštěvo-
vaný, volkreich, stark besucht. H. cesta (silnice,
hlučnice), brána, V., rota, město, tovaryšstvo,
Troj., synoda, shromáždění, Kom., vojsko,
sjezd, sbor, trh, posvícení, Ros, sněm, rada,
Jg., ulice. D. — H. = slavný, ansehnlich,
prächtig. H. svatba. Us. —

Hlůdovina, y, f., hlůza, luza, das ge-
meine Volk. D.

Hluch, u, m. = sluch, das Gehör. Zlob.

Hluchán, a, m., hlušec, ein Tauber. Us.

— H., hluchý tetřev, der taube Auerhahn.
Plk. —

Hluchavka, y, f., lamium, Taubnessel.
H. (rostlina): bílá, krvavá, objímavá, Presl,
skvrnatá, nachová, pitulník žlutý, krásná
dobronika n. medovník. Čl.

Hluchnouti, hlechnouti, chnul n. chl, utí;
ohluchnouti, taub werden. — abs. Hluchne,
již ohluchl. — proč, čím. To by člověk
ohluchnouti mohl pro křik, Us., křikem.

Hlucho = ticho, es ist ganz still. H. o tom.
Při dvoře v hluchu (tiše) byl živ. D. — H.,
z hlucha o něčem mluviti, psáti (nesrozuměle).
Kat. 3246.

Hluchoněmý, hlušeněmý, taubstumm. Jg.
Ústav hluchoněmých, das Taubstummenin-
stitut. Us.

Hluchosť, i, hluchota, hluchotina, y, f.,
die Taubheit. Hluchostí i němostí zaražený.
L. Proti hluchotině. Sal. Voda z řetkve
všecku hluchotu odejme, Jád. Starý dluh
rád v h-tu (zapomenutí) přichází. Kom.

Hluchý; hluch, a, o; komp. hlušší. H. =
neslyšící, taub, gehörlos. H. jako pařez, poleno,
peň, jako pěnice, jako špalek, Jg., jako
tetřev. Vz Tělo. Č. H. jako dřevo, Pk., ako
stena. Mt. S. Hluchému snadno housti. Lb.
Hluchému zpívati. V. Hluchému zpívati a ve
dne svíčku páliti; S hluchým se smlouvati;
Hluchému lháti; Hluchého kárati. Vz Chy-
bování. Č. Němý hluchému pošeptal, aby
beznohý utíkal. Prov. Hluchému darmo co
povídati, nebo neslyší; hluchému darmo slova;
hluchého nerozveselí zpívání; hluchý rychleji
se s hluchým smluví. L. Co h. nedoslyší, to
si domyslí. Trak. — jak dlouho. Od na-
rození. Ml. — H. nechtící slyšeti, taub
gegen etwas, unfolgsam. Jg. Darmo hlu-
chému co dobrého raditi. Jg. Hluchému
housti, hluchého kárati (daremná věc). Ros.
Hluchým se dělati. Hluchému dvakrát mlu-
viti třeba. L. — na co. Hlucha bude na
prosby tvé. Jg. — k čemu. Syté břicho
k učeni hlucho. Bs. — II. tichý, pokojný,
still, ruhig. Hory hluché člověka straší. L.
Hluchý les. V hluché noci. Hluchá a pa-
doucí nemoc. Aesop. — H. = nesubtilný,
nicht fein. U. sedlák. Ros. Hluché truňky
dělati (přílišně píti). V. — H. tetřev (hluchan),
pěnice (Grasmücke), had, trní (wilde Dornen),
vrba, Buschweide. Jg. — H. semeno (jalové,
unfruchtbar, taub), zrno, klas, květ, oves,
ořech (bez jádra), sláma (leer), kopřiva (ja-
blečník), Jg., V., peníz (necinkající), led (bílý,
pod nohami se drtící). Us.

Hluk, u, m., hlouček, čku, m., od hučeti,
1 je vsuto, Šf., několikerý v hromadu se srá-
žející hlahol, das Brausen, Getöse, Getöne,
Gemurmel, Hall, Gelärm, Geräusch, Geschrei,
Rumor, Sturm. Jg. Jaký je to hluk? Us.
V radostném hluce. Rkk. Hlukem hrozným
křičeti. Pass. II. bubnův n zvuk trub. Kom.
II. od lidu. D. Mnoho hluku o něčem na-
dělati; h. činiti, stropiti, dělati. Jg. S hlukem
= bouřlivě. V. Množství s sebou h. nese.
Kom. Život bez hluku ztrávil. V. H. světa.
Kom. Rád by do hluku přišel (do pověsti).
Šm. Sotva to za řeč stojí a. co už o tom
hluku. Vz Pověsť. C. Mnoho hluku, málo
zvuku. Vz Křikloun. Jg., C. — H. hro-
mada lidí, ein Haufen, Schwall, Menge Volks.
H. dítek. D. Rozstúpi se vás jeden h. Rkk.