440

vrbová, bekyně sosnová, přástevník medvědí,
bourovec hruškový n. martináč veliký, bou-
rovec habrový, atlas, ß) Můry, die Eulen:
můra osenní, m. luční, m. zelná, můra sosno-
kaz, m. gamma, m. vrbová n. stužkonoska
červená, m. jasanová n. stužkonoska modrá.
/) Píďalky, die Spanner: píďalka zimní, p.
angreštován. harlekýn. - - d) Motýlové drobní,
Kleinschmetterlinge: obaleč moučný, zaviječ
jableční, zaviječ dubový, mol obilní, mol šatní,
mol čalouní, m. kožišní, m. špižírní, perna-
tuška pětiperná a šestiperná. — 4. Hmyz
dvoukřídlí, Zweiflügler, a) Mouchy, die
Fliegen: moucha domácí, m. bzučivá n. bručál,
m. zlatá, m. masařka, střeček koňský, stře-
ček hovězí, střeček ovčí, ovád bzikavka,
mouchy roupcovité, mouchy příživné, mouchy
vrtavé, mouchy čmelákové. — b) Komáři, die
Mücken: komár písklavý, k. golubecký, mo-
skytové, k. dubenčivý, tiplice. — c) Blechy, die
Flöhe: blecha obecná, b. písečná. — 5. Síťo-
křídlí, die Netzflügler: mravkolev obecný,
denívka zlatooká, chrostík žlutorohý, šídlo
vodní, vážky (vážka ploská, v. čtyrskvrnná),
jepice podeňka, jepice dlouhochvostná n.
moucha tisanská, všekaz kousavý. — 6.
Rovnokřídlí, Geradflügler, a) Běžci, Läufer:
škvor obecný, šváb obecný, šváb americký,
rusi n. tarakáni, kudlanka nábožná, pako-
bylka vyzáblá, lupenitka zelená. - - b) Skákaví,
Springer: krtkonožka obecná neb štír krtko-
nohý, cvrček polní, cvrček domácí, saranče
n. kobylka stěhovavá, saranče vrzavá, marša
hnědá, kobylka zelená. — 7. Polokřídlí,
Halbflügler. a) Lichokřídlí, Ungleichflüg-
lige: a) Stěnice zemní, Landwanzen: ploštice
zdobená, ploštice šedá, ploštice bezkřídlá,
štěnice obecná n. stinka. — /?) Stěnice vodní,
Wasserwanzen: vodoměrka obecná, znako-
plavka žlutošedá, splešťule blativá. — b)
Stejnokřídlí, Gleichflügler. a) Křísi, Zirpen:
křís manový n. cikada, pěnodějka obecná,
svítilka surinamská. — c) Mšice, Pflanzen-
läuse: mšice růžová, mšice krvavá, mšice
topolová, červec nopálový, červec lakový.

— 8. Bezkřídlí, Flügellose: veš dětská. Jhl.
(Pokorného názorný přírodopis živočišstva
II. vydání, str. 145. — 204., vzdělal Jehlička.
V Praze u Tempského 1870. Vz tam více).
Plno lidu jako hmyzu. Kom.

Hmyza, y, f. = hmyz, zastar.

Hmyzadlo, a, n. = hmyz, zastr. 1404.

Hmyzati = hmyzeti.

Hmyzdati se = hmyzeti.

Hmyze, ete, n., hmyz. Lom.

Hmyzení, n., das Gewümmel, Gewühl.

Hmyzeti, (h. se, D. ), 3. pl. -ejí, el, ení;
hmyzděti (hmýžděti, h. se, Zlob. ), 3. os. pl.
ějí, ěl, ění; hmyzívati (hmyzdívati); hmyziti
(h. se), 3. pl. zí, il, ení; hmyzati, hmyzdati
se = hemzati se, hemziti se, lézti, wimmeln,
wiebeln, knebeln, kriechen wie ein Insekt.

— abs. Hmyzející mravenci. Troj. — kam.
Hmyzilo se všecko do těch nejdrobnějších
věcí. Kom. — odkud. Červi z nohy hmyzají.
Kom. — čím. Úd od těla odťatý musí hniti
i Červy hmyzdětí. Jel. — se kde. Červi se
ve všem těle hustě hmyzdali. Jel.

Hmyzí, Insekten-.
Hmyzojed, Immenkäfer.

Hmyzokam, u, m., Entomolith. Krok.

Hmyzosloví, n., -zpyt, u, m., Entomo-
logie, Insektenlehre. Jg.

Hmyzot, u, m., hemzot, das Gewimmel.

Hmyzový, Insekten-.

Hmyzoznalee, lce, -zpytec, tce, m., En-
tomolog.

Hmyzožravci, ů, m., pl.: Krtek, D., rysek,
ježek atd. Š. a Ž. Vz násl.

Hmyzožravý, insektenfressend. Krok. Vz
Hmyzožravci.

Hmyzstvo, a, n. = hmyz. Rostl.

Hmyže, ete, n. = hmyze.

Hňácal, a, m., kdo hňácá. Us. Vz Hňácati.

Hňácati, hňácnouti. Ten hňácá (tlachá).
Ten toho nahňácá (natlachá). Us. — co
kam. Ten to do sebe hňácá (hltá). Rk. —
kým: sebou hnácnouti (upadnouti). Us. —
koho (praštiti). Vz Hmácnouti.

Hnací kolo, pec; průvod; list; náklady,
průvodce. Rk., J. tr. Treib-, Schieblings-,
Schubs-.

Hňácnouti, vz Hňácati.

Hnáč, e, m. = honec.

Hnanec, nce, m., něm. Schiebling. Seznam
hnanců, náklad na hnance. J. tr.

Hnanecký, Schieblings-. H. pas. Schubs-
pass.

Hnání, n., das Treiben, Jagen. V. Hnání
koně, Us., větru, Har., vody. V. Užívá vody
k hnání kol mlýnských, někdy lépe: kola
mlýnská žene vodou. Pk. — H., půtka, se-
dání, Wettrennen, Turnier. Když učiní h.
s ním, jej tak dobře uhodí. St. skl. — H.,
beh, Lauf. Pošel od přílišného se hnání. Sych.

Hňáp, a, m. (potupně), veliký člověk, ne-
mehlo, der Trampel, das Trampelthier; h.,
u, m., hňápy = nemotorné, veliké nohy,
plumpe Füsse. Ten má hňápy! Us.

Hňápa, y, m. = hňáp. — H., y, f., ne-
motorná ženská, eine Trampel. Jg. — H.,
nemotorná ruka. Ten má hňápu. Na Mor. Mřk.

Hňápati; hňápnouti, pnul a pl, ut, utí =
nemotorně kráčeti, plumpen. — kam. Ne-
hňápni na to. Us. H. do sebe (hltavě jísti,
begierig essen). Sych. — se kudy, se kde
(hloupě kráčeti, trampeln, mit Füssen tappen.
Jg. Hňápe se blátem, v blátě. — Jg.

Hňapný, chopný, vtipný, leicht fassend,
pfiffig. Us. Turn.

Hňápy, vz Hňáp.

Hnát, u, hnátek, tku, hnátec, tce, m., kosť
z masa obraná, der Knochen. D. V hnáty
byl silný. St. skl. Hnáty někomu spřerážeti.
Us. Mozk v hnátech. Čern. Kdo ví, kde své
hnáty složí? Us., Kor. Kdo nepracují, těm
maso; kdo pracují, těm hnáty (kosti). Prov.
— H. zvl. stehní kosť, hnát v stehně, der
Schenkelknochen, nebo přední kosť pod ko-
lenem (holeň, das Schienbein). H. hořejší,
spodní (holeň). Hnáty někomu přeraziti. D.
Hleď se, abys hnátův nepolámal. Sych. —
H. = ruka. Pass. 993.

Hnatáček, čka, m., Langarmkäfer. Rk.

Hnátek, tku, m., kleiner Knochen. — H.,
tka, m., vlastní jméno.

Hňátek, tku, hňátky, pl., pečivo podlouhlé
majíc podobu hnátů (hnětinky). Us. Petrovic.
Dch. Eine Art Backwerk bei Hochzeiten. Rk.

Hnáti (v obec. mluvě v již. Čech. hňát.



	440

	vrbová, bekyně sosnová, přástevník medvědí, bourovec hruškový n. martináč veliký, bou- rovec habrový, atlas, ß) Můry, die Eulen: můra osenní, m. luční, m. zelná, můra sosno- kaz, m. gamma, m. vrbová n. stužkonoska červená, m. jasanová n. stužkonoska modrá. /) Píďalky, die Spanner: píďalka zimní, p. angreštován. harlekýn. - - d) Motýlové drobní, Kleinschmetterlinge: obaleč moučný, zaviječ jableční, zaviječ dubový, mol obilní, mol šatní, mol čalouní, m. kožišní, m. špižírní, perna- tuška pětiperná a šestiperná. — 4. Hmyz dvoukřídlí, Zweiflügler, a) Mouchy, die Fliegen: moucha domácí, m. bzučivá n. bručál, m. zlatá, m. masařka, střeček koňský, stře- ček hovězí, střeček ovčí, ovád bzikavka, mouchy roupcovité, mouchy příživné, mouchy vrtavé, mouchy čmelákové. — b) Komáři, die Mücken: komár písklavý, k. golubecký, mo- skytové, k. dubenčivý, tiplice. — c) Blechy, die Flöhe: blecha obecná, b. písečná. — 5. Síťo- křídlí, die Netzflügler: mravkolev obecný, denívka zlatooká, chrostík žlutorohý, šídlo vodní, vážky (vážka ploská, v. čtyrskvrnná), jepice podeňka, jepice dlouhochvostná n. moucha tisanská, všekaz kousavý. — 6. Rovnokřídlí, Geradflügler, a) Běžci, Läufer: škvor obecný, šváb obecný, šváb americký, rusi n. tarakáni, kudlanka nábožná, pako- bylka vyzáblá, lupenitka zelená. - - b) Skákaví, Springer: krtkonožka obecná neb štír krtko- nohý, cvrček polní, cvrček domácí, saranče n. kobylka stěhovavá, saranče vrzavá, marša hnědá, kobylka zelená. — 7. Polokřídlí, Halbflügler. a) Lichokřídlí, Ungleichflüg- lige: a) Stěnice zemní, Landwanzen: ploštice zdobená, ploštice šedá, ploštice bezkřídlá, štěnice obecná n. stinka. — /?) Stěnice vodní, Wasserwanzen: vodoměrka obecná, znako- plavka žlutošedá, splešťule blativá. — b) Stejnokřídlí, Gleichflügler. a) Křísi, Zirpen: křís manový n. cikada, pěnodějka obecná, svítilka surinamská. — c) Mšice, Pflanzen- läuse: mšice růžová, mšice krvavá, mšice topolová, červec nopálový, červec lakový. — 8. Bezkřídlí, Flügellose: veš dětská. Jhl. (Pokorného názorný přírodopis živočišstva II. vydání, str. 145. — 204., vzdělal Jehlička. V Praze u Tempského 1870. Vz tam více). Plno lidu jako hmyzu. Kom. Hmyza, y, f. = hmyz, zastar. Hmyzadlo, a, n. = hmyz, zastr. 1404. Hmyzati = hmyzeti. Hmyzdati se = hmyzeti. Hmyze, ete, n., hmyz. Lom. Hmyzení, n., das Gewümmel, Gewühl. Hmyzeti, (h. se, D. ), 3. pl. -ejí, el, ení; hmyzděti (hmýžděti, h. se, Zlob. ), 3. os. pl. ějí, ěl, ění; hmyzívati (hmyzdívati); hmyziti (h. se), 3. pl. zí, il, ení; hmyzati, hmyzdati se = hemzati se, hemziti se, lézti, wimmeln, wiebeln, knebeln, kriechen wie ein Insekt. — abs. Hmyzející mravenci. Troj. — kam. Hmyzilo se všecko do těch nejdrobnějších věcí. Kom. — odkud. Červi z nohy hmyzají. Kom. — čím. Úd od těla odťatý musí hniti i Červy hmyzdětí. Jel. — se kde. Červi se ve všem těle hustě hmyzdali. Jel. Hmyzí, Insekten-. Hmyzojed, Immenkäfer.	Hmyzokam, u, m., Entomolith. Krok. Hmyzosloví, n., -zpyt, u, m., Entomo- logie, Insektenlehre. Jg. Hmyzot, u, m., hemzot, das Gewimmel. Hmyzový, Insekten-. Hmyzoznalee, lce, -zpytec, tce, m., En- tomolog. Hmyzožravci, ů, m., pl.: Krtek, D., rysek, ježek atd. Š. a Ž. Vz násl. Hmyzožravý, insektenfressend. Krok. Vz Hmyzožravci. Hmyzstvo, a, n. = hmyz. Rostl. Hmyže, ete, n. = hmyze. Hňácal, a, m., kdo hňácá. Us. Vz Hňácati. Hňácati, hňácnouti. Ten hňácá (tlachá). Ten toho nahňácá (natlachá). Us. — co kam. Ten to do sebe hňácá (hltá). Rk. — kým: sebou hnácnouti (upadnouti). Us. — koho (praštiti). Vz Hmácnouti. Hnací kolo, pec; průvod; list; náklady, průvodce. Rk., J. tr. Treib-, Schieblings-, Schubs-. Hňácnouti, vz Hňácati. Hnáč, e, m. = honec. Hnanec, nce, m., něm. Schiebling. Seznam hnanců, náklad na hnance. J. tr. Hnanecký, Schieblings-. H. pas. Schubs- pass. Hnání, n., das Treiben, Jagen. V. Hnání koně, Us., větru, Har., vody. V. Užívá vody k hnání kol mlýnských, někdy lépe: kola mlýnská žene vodou. Pk. — H., půtka, se- dání, Wettrennen, Turnier. Když učiní h. s ním, jej tak dobře uhodí. St. skl. — H., beh, Lauf. Pošel od přílišného se hnání. Sych. Hňáp, a, m. (potupně), veliký člověk, ne- mehlo, der Trampel, das Trampelthier; h., u, m., hňápy = nemotorné, veliké nohy, plumpe Füsse. Ten má hňápy! Us. Hňápa, y, m. = hňáp. — H., y, f., ne- motorná ženská, eine Trampel. Jg. — H., nemotorná ruka. Ten má hňápu. Na Mor. Mřk. Hňápati; hňápnouti, pnul a pl, ut, utí = nemotorně kráčeti, plumpen. — kam. Ne- hňápni na to. Us. H. do sebe (hltavě jísti, begierig essen). Sych. — se kudy, se kde (hloupě kráčeti, trampeln, mit Füssen tappen. Jg. Hňápe se blátem, v blátě. — Jg. Hňapný, chopný, vtipný, leicht fassend, pfiffig. Us. Turn. Hňápy, vz Hňáp. Hnát, u, hnátek, tku, hnátec, tce, m., kosť z masa obraná, der Knochen. D. V hnáty byl silný. St. skl. Hnáty někomu spřerážeti. Us. Mozk v hnátech. Čern. Kdo ví, kde své hnáty složí? Us., Kor. Kdo nepracují, těm maso; kdo pracují, těm hnáty (kosti). Prov. — H. zvl. stehní kosť, hnát v stehně, der Schenkelknochen, nebo přední kosť pod ko- lenem (holeň, das Schienbein). H. hořejší, spodní (holeň). Hnáty někomu přeraziti. D. Hleď se, abys hnátův nepolámal. Sych. — H. = ruka. Pass. 993. Hnatáček, čka, m., Langarmkäfer. Rk. Hnátek, tku, m., kleiner Knochen. — H., tka, m., vlastní jméno. Hňátek, tku, hňátky, pl., pečivo podlouhlé majíc podobu hnátů (hnětinky). Us. Petrovic. Dch. Eine Art Backwerk bei Hochzeiten. Rk. Hnáti (v obec. mluvě v již. Čech. hňát.