442

sogar. Co pokoutně činí, Hanba jest hned
mluviti. Berg. Jest jednostejná cesta a hned
nic zajeti neráčíte. Ms. 1548. — H. = touž
dobou, zugleich, gleichzeitig, unter Einem.
A ta pokuta má hned jemu při též summě,
pro niž se vede, odhádána býti. Pr. — Než

— hned, ebe-gleich. Než přísnými slovy se
jich dotazovati počali, hned se k všemu při-
znali. Har. — Jak-hned (pojednou), sobald-
so. Jak první udeří, hned jiní po něm bijí.
Har. — H., ihned = brzo. V. — Hned-hned
= brzo-brzo. Hned to činili, hned ono. Us.

— Jg.

Hněď, i, f., hnědá barva, braune Farbe.
H. barvíková, fládrová, chromová, kaselská,
kolínská, kotlová, lupková, mahagonová,
nachová, sagová, Kh., uhelná, zemnitá. Rk.

Hnědák, a, hnědouš, e. hnědoň, ě, m.,
hnědec, hnědek, hnědý kůň. Der Braune. Č.
Vz Hnedka, Hnědý.

Hnědásek, ska, m., Grasvogel (Schmet-
terling, motýl). Rk.

Hnědec, dce, m. = hnědák.

Hnědek, dka, m., hnědý kůň, lichtbraunes
Pferd. Vz Hnědák.

Hnědel, e, hnědelec, lce, m. Brauneisen-
stein. H. holandský, kolínský, světlý, tmavý,
vláknovitý, Kh., hlinitý, Krok., bahnatý. Mus.

Hnědeň, dně, f., die Braune. II. sagová,
brauner Lack. Techn.

Hnědenec, nce, m. Dingel, rostl. Rk.

Hněděti, ěl, ění, braun werden. Techn.

Hnědina, y, f., ein brauner Fleck.

Hněditi něco, etwas braun machen. Rk.

Hnědka, v, f., hnědoš, hnědouš, kůň
hnědý. Mus. Die Braune, Fuchs.

Hnedka, hnedky, hnedle, hnedličky, hned-
linko = hned.

Hnedle = hned hle. Svíčka h. dohoří.
Vz Hned.

Hnědobarevný, braunfärbig, Rk.; -černý,
braunlichschwarz, Rk.; -červený, braunroth,
Presl.; -liška, y, f., Braunfuchs. Rk.

Hnědoň, ě, m. = hnědák. Rk.

Hnědoplavý, braunfalb, Rk.; -popelatý
či popelavý, aschigbraun; -rudý, bräun-
lichroth; -ryšavý, braunröthlich. Rk.

Hnědosť, i, f., braune Farbe, die Bräune. Jg.

Hnědoš, e, m. = hnědák.

Hnědotečkovaný, braungetüpft, Rostl.;
-uhelný, Braunkohlen-. H. tvar, Braun-
kohlenformation, plást, Braunkohlenlager,
-flötz. Rk.

Hnědouhlí, n, Braunkohle. H. bahenní,
Moorkohle.

Hnědouš, e, m. = hnědák.

Hnědovlasý, braunhaarig; -vlný, braun-
fluthend; -zelený, braungrün. Jg., Rk.

Hnědý. Barva hnědá: hřebíčková, vla-
sová, uhlohnědá, kaštanová, tombaková, dře-
vová, jaterní. Min. Braun. Kaštan je hnědý.
V. Hnědé barvy. V. Z temna hnědý. V. Hnědý
kůň, hnědoš, hnědouš, hnědák, višňák. Šp.
H. uhlí, slad. Rk.

Hněsti (zastr. ), hnísti, hnětu, hnetu, hnětl,
hnetl, hněten, hneten, hnětení = míchaje sti-
skati (ku př. těsto), tlačiti, kneten, drücken; trá-
piti, quälen. — co, koho: těsto (míchaje
stiskati). D. Střevíc mne hněte (tlačí). Us.
Každý ví, kde ho střevíc hněte. Jg., Šm.

Neví nikdo, kde ho střevíc hněte, než ten,
kdo v něm chodí. Klat. Šak (= však) nás
botečky nehnětú. Mor. P. To mne velmi
hněte (trápí). Hněte ho svědomí. Ros. Něco
je hněte a bolí. V. — co čím: rukama. Aqu.
Hněte ustavičně srdce mé teskností. Jg. —
co komu. To mně srdce hněte. Us. — se
kdy. Dlouho se při mši hněte (se mučí). L.
— že. Hněte nás to, že jste nás lstivě pod-
skočili. Sych.

Hnět, u, m., hnětení, der Gram. Plk.

Hnětanka = hnětinka. Us. v Klat.

Hnětení, n., das Kneten. — H. svědomí.
Das Drücken des Gewissens. Sych. Vz
Hněsti.

Hnětenice, e, f. = hnětinka. Aqu.

Hnětilý = hnětlivý, drückend. H. svě-
domí. Plk.

Hnětinka, hnětka, y, hnětenice, e, f.,
placka, ku které se těsto hněte, ein Knetling,
gekneteter Kuchen, Brodkuchen, Platz, Jg.;
placka bez droždí, Süsskuchen. Er. P. 87.
— H. = hňátek. Us. — Jg.

Hnětka, y, f. = hnětinka; 2. hnětené
těsto, gekneteter Teig. D.

Hnětlivosť, hnetlivosť, hnětnosť i, f., = sta-
rosť, hryzení, žrání, nepokoj, Kummer; zvl.
v svědomí, Gewissensbisse. Kom.

Hnětlivý, hnětlivý, hnětoucí, co hněte,
drückend, nagend. H. jho, Jel., svědomí.
Br. H. jed žere v srdci. Plk.

Hnětný = hnětlivý. Koll.

Hnětu, vz Hněsti.

Hněv, u, m. H. = pohnutí (zastar. ). Hněv
těl nebeských. Jg. — H., nevole, popudlivosť,
náruživosť, vášeň, Zorn. H. krutý, Rkk., ší-
lený, Hlas., horlivý, Troj., veliký, Us., ná-
ramný, Jel., náhlý, dlouho trvající, krátký,
na oko, Us., zastaralý. V. Náhlý, nakloněný,
kvapný, nekvapný, nepopudlivý, pohnutí —
k hněvu. V. Hněvem se popuditi, hněvem
hořeti, se zapáliti, se rozpáliti, se unáhliti,
proti někomu hořeti, se rozhorliti, plápolati;
hněvem přemožený, roznícený, zapálený,
řvoucí, se sápající. V. Hněv buditi. Kat.
2010. V hořkosti hněvu býti. V. Uroditi hněv
(počíti se hněvati); Zapálení v hněvu. V.
Hněv svůj na někom n. na někoho vyliti,
vypustiti. D. Na někoho h. svůj vypustiti.
Br. Ustaň v hněvě svojem. Rkk. Zaměši se
krutým hněvem. Rkk. Hněvy uchvatichu obě
straně. Rkk. Hned se z toho hněvu rozpálila.
Háj. Nedej se hněvu přemoci. Solf., V. K hněvu
někoho popouzeti. V. Zapaluje se h. Jel.
Hněvem rozpálený. Flav. H. ho pojal. D.
Šel s hněvem. Kom. H. oslepuje rozum. Chč.
619. Bude mně h. z toho. Výb. I. 214. Řekl
jsem s hněvem. Kom. Z hněvu, v hněvu,
s hněvem. V. Z hněvu soudí. Har. Proti ně-
komu h. v srdci chovati. H. dlouho držeti.
Kram. Boží h. na sebe udělati. D. H. boží
krotil. Háj. Někoho v hněvu krotiti. Vrat.
Od hněvu upustiti. D. H. odložiti, odvrci,
pustiti, přemoci, ukrotiti, odložiti; zdržeti se
od hněvu; uskrovniti hněvu; hněvu nechati.
V. Skrocování, uskrovnění hněvu. V. H. ho
pomíjí. D. Hněv s mysli pustiti. St. skl. Mimo
sebe h. pustiti. Br. H. z srdce svého vypustiti.
Háj. Počkej, až ho h. pomine. Solf. H. mine,
pomíjí. H. jeho se utišil. Hlas. V hněve se