450

Hodlám (chystám) to pro syna, pro zimu,
pro léto. Ros. — co komu (chystati, jed-
nati). Lom. — H. si (hověti si). Na Mor. —
si kdy: po práci. — co k čemu: K ji-
nému času (odkládati). V. — s inft. Hodlám
do Prahy jeti, na hon jíti, Sych., do lesa
jíti. Dokud se hněvati hodláš? Us. — H.
opisuje budoucnosť. Vz Míti.

Hodlovati = přiměřovati, přispůsobovati,
anpassen, zuschicken. Jg. — se, co k čemu:
svůj vtip k něčemu h. Troj. Všecky věci
k šťastnosti se hodlují. Jel. — co čemu.
Hodlujte mysl štěstí. Jel. Hodluji mysl vůli
božské. Jel. — co pro koho odkud. Než
zase pro čeleď drobné ryby z podtrubí ať
se hodlují. V.

Hodmo, hozeně, házeje, vrhmo, wurf-
weise. Hodmo bíti. Ros. Hodmo, bodmo,
vše bije. Vz Stejný. Lb. Končířem h. bojo-
vati. V. H. počítati. D.

Hodně = náležitě, slušně, jak se hodí,
příležitě, schicklich, tauglich, gehörig. V. —
H. právě, právem, mit Recht. Něčemu se h.
podiviti. V. Život náš h. se přirovnává k orloji
hodinnému. V. — H. = důstojně, würdig.
V chrámě h. choditi. Br. — H. = velmi, notně,
sehr, tüchtig. Dnes hodně pršelo. H. se pod-
napiti. Jg. H. si tam pobyl. D. Ti mu h.
vymleli, vyprášili. H. jísti, píti, se smáti. Jg.

Hodněti, ěl, ění, würdig werden. Th.

Hodní, Fest- (božíhodní). Rk.

Hodnosť, i, f., hodnůstka = slušnosť, ná-
ležitosť, příležitosť, Schicklichkeit, Gelegen-
heit. H. k mluvení. Troj. — H. = cena,
Werth, Gehalt. Ať je to rovné ceny (hod-
nosti). Kom. Bez h-sti (darmo). V. Podlé
h-sti statku. Zlob. — H., zásluha, důstojnosť,
Verdienst, Tüchtigkeit, Würdigkeit, Würde,
Werth. Sám svou h. lehčíte. Sych. Za h-stí
láska panská. L. — H. = důstojenství, úřad,
eine Würde, ein hohes Amt, Ehrenstelle.
Někoho při jeho h-sti zanechati. D. Hodnosť
mění každého, ale ne často v lepšího. L. To
tvé h-sti příleží, abys... Sych. O tu h. co
psi o kosti se hryzli. Sych. Na h. vyšel,
o mravy přišel. Trnk., Č. Hodnosti — starosti.
Č. Dokud byl kratší v h-sti, byl o loket
delší v moudrosti; H. s úřadem chodí za
rodem, někdy i za rozumem; Za h-mi bě-
hání, motýlův lapání. Pk. H. úředníka na
se vzíti. J. tr. Povýšiti někoho na h. (aka-
demickou). J. tr. — H. = schopnosť, Taug-
lichkeit. H. k úřadu. Zříz. zem.

Hodnosta, y, hodnostář, e, hodnostník,
a, m., ein Würdenträger. Rk.

Hodnota, y, f. H., hodnosť = něm. Werth,
cena = něm. Preis. J. tr. H. podoby, místní,
číselná, h. od nuly rozdílná; n-násobná h.
úkonu; tyto dvě veličiny mají stejnou hod-
notu; vyměření, vyhledání, příjem, vyše-
tření, měřidlo, zlehčení h-ty; kolek dle h-ty
věci; pokuta dle h-ty. J. tr. Vlastní h.
(kterou nás samy věc stála), h. odhadní, dle
návěstí (Valuta nach Bericht), průměrná,
skutečná; h. požívání, peněz; vyceniti něco
dle hodnoty peněžní; h. myšlená (Idealwerth),
přibližná, jmenovitá (Nominal-); h. v peně-
zích, v účtě; h-tu v hotových obdržeti; vyro-
vnání h-ty, kolísání h-ty; h. a jádro mince; h-ty
ubývá; h-tu vyměřiti, zvětšiti, vyšetřiti. Šp.

Hodnověrně, víry hodně, glaubwürdig. V.

Hodnověrnosť, i, f. Glaubwürdigkeit.
Jel. Historická h. Nt.

Hodnověrný, převráceně m. věrohodný;
v složení člen základní bývá někdy prvním
m. druhým: vrtohlav, tlučhuba, vydřihosť,
kazisvět, pudivítr, Kazimír, kolozubý. Mk.
H., glaubwürdig. H. výpis, svědek, V., zpra-
vodaj, spisovatel. Nt.

Hodný; hoden, dna, dno; komp. hodnější;
hodně, hodněji. — H. = hodící se, příhodný,
příslušný, způsobný, tauglich, fähig, geschickt,
passlich. Jg. Hodným povětřím plaviti. Troj.
Rada nehodná. Ráj. Papír nehodný. V. —
k čemu. K vojenské službě. Er. K učení
nehodný. V. Ke všelikému skutku dobrému
nehodní. Br. Hovado k oběti hodné. Br. Člověku
k službě hodnému. 1494. Kteříž by k tomu
hodni (způsobilí) byli. Arch. I. 56. K boji
hodný. L. Voda k pití nehodná. Har. H.
k úřadu. Zříz. zem. Hodný věk k vdáni. Troj.

— čemu, komu. Jest vám to hodné (pro-
spěšné), abych šel. Živ. Jež. Úředník hodný
zemi. Arch. I. G7. Větší muku trpěti bude
hodnu svým hřiechóm na duši. Št. kn. šest.
101. Košile hodna císařovu životu. Příkl.
z kron. Ms. Nad orání nic dobrému člověku
hodnějšího. V. — na koho, nač, jak. Vidí
se mi věc nehodná na muže moudré. Plk.
H. jsi mi, ale len na oko. Mt. S. Děvčátka
hodny (= hodná) na pohled. Er. P. 191.
Dvaja starší boli na oko hodní šuhaji. Pov.
75. Kdo by se nám na ten úřad hodný býti
zdál. Pr. — v čem. Bych v tom byla hodna.
Alx. — čím. Hodnější rozumem, věrú, spra-
vedlností. Vš. 13. — H. = drahý, kdo za
něco stojí, werth. V. Sluší hodné za podobné.
Lom., Č. Zač statek hoden jest (stojí). Zlob.

— čeho. Není těch peněz hodno (nestojí za ně).
Us. — H. = zasluhující něco, werth, würdig.
V. Dobrodiní prokazovati nehodnému. V.
Za hodného souditi. D. — čeho: cti, chvály,
poctivosti, podivení, milování, dlouhého života,
politování, milosrdenství, hanění, pohanění,
památky, V., podívání, vidění, spatření, ne-
návisti, Kom., vážnosti, paměti, trestu, D.,
dvojí cti hodný (titul kaplanův a farářův.
Vz Titul), Jg., víry, pozoru. Hoden služebník
pokrmu svého. č. Hoden jest dělník pokrmu
svého. Chč. 380. Přítel zkoušený a meč
broušený v potřebách každý jest peněz hodný.
Prov. Hoden dělník záplaty (platu) své. Hodna
poklička toho hrnečka. Kdo není málem
spokojen, ten není mnoha hoden. Jg. Hoden
trámu i konopi (šibenice). Pk. Hoden krá-
levstvie. Arch. I. 67. — Alx. 1098.; Št. kn.
šest. 42.; Št. N. 152. — aby. Hodný, aby ho
všichni chválili. D. Není hoden, aby byl ctěn.
V. Hoden, aby visel. D. Není hoden, aby ho
zem nosila. Jg. Není hoden, aby mu střevíce
zul, vody podal. V., Č. — s inft. Nebo hodni
byli trestáni býti. Br. Hodno mu věřiti. Aqu.
Na nějž plíti hodno. V. Jenž by nebyli hodni
sviní pásti. Chč. 374. — H. = náležitý, gehörig,
wichtig, triftig, hinlänglich. Pakli by póvod
se svými spravedlnostmi na hotově býti ne-
mohl a hodné příčiny předložil. Kol. 13.
Dobré zboží. Kol. 6. Sedlákům... ve dsky
vkládati se nemá leč z příčiny velmi hodné.
Kn. T ov. 67. Žádný poručník v cizí při bez