451

určení nezdá se hodný býti. Pr. Někoho hodně
vymluviti. Pr. Ale že z mnohých a hodných
příčin taková práva jsou se napraviti nemohla.
Pr. Nepostaví-li se k svědomí bez hodné
příčiny. Er. Daje šesti nedělím bez hodných
příčin projíti. Er. V hodný, slušný čas. D.
Začež hodnou mzdu vzal. Har. Nehodný
konec vzal. Plk. — H. = veliký, notný, valný,
gross, derb, dicht, fein, bündig. Jg. H. mráz,
výprask, poleno, kůň, výška, kus (chleba). Jg.
Hodnou chvíli tu pobyl, poseděl. D., Sych. H.
kořisť, znalec, piják, důtka; urazil h. kus cesty.
Nt. — H. = znamenitý, vzácný, vážný, schät-
zenswerth, brav, achtbar, tüchtig, würdig,
wacker. Jg. H. člověk, hosť, D., poctivosť.
Troj. Na místo hodný muž. D. Nehodná smrť.
Plk. Hodného si vážiti. V. Za nejhodnějšího
někoho držeti (míti). V. — H. = slavný. H.
den, dies festus. Ev.

Hodogese, e, f., z řec., ukazování cesty;
navedení k učení na vysokých školách. —
Hodogetický, úvodní. Hodogetika, y, f.

= hodogese. Rk.

Hodokvas, u, m., hody, Festmahl, Schmaus.
D. — H., a, m., hodokvašan, a, m., hodovník,
der Schmauser. Háj.

Hodokvasiti, hodovati, schmausen. Brikc.

— v čem: v požívaní krasoumném. Šm.
Hodokvasný = hodovný. Ten opat byl

velmi h. Let. 262. — Háj.

Hodokvašan, a, m. H-né ti to vidouce
nechavše tance rozběhli se. Háj. Vz Hodo-
kvas.

Hodolein, Hodolany u Olomouce.

Hodonice, nic, pl., dle Budějovice, místo
v Znojemsku, Hödnitz. Jg.

Hodonín, a, m., mě. na Mor., Göding.
Hodonka, y, f., zimnice, na Slov. Bodaj
ťa popadla hodonka, co by ťa držala do půl
sedma roka; do půl sedma roka, zrovna
sedum roků, až by ti padali červi z tvého
boku. Mor. P. Vz Lék. Wechselfieber. Rk.

Hodoválek, lka, m., kdo rád na hody
chodí. Hus.

Hodovalný, hody milující, Gasterei lie-
bend. Žalt. vit.

Hodovan, a, m. = hodovník, hosť, Gast.
4 stěž. ctn.

Hodovánek, nka, m., hodující, Schmauser.
Jg. -

Hodování, i, n. H. hlučné učiniti, Háj.;
h. nastrojiti. Troj. I by hodovánie hlučné,
slavné. Rkk. 40. Schmausen, Schmauserei. Jg.

Hodovánky, nek, pl., f., hody, slavnost',
i kvas. Freudenfest, Freudenmahl. Měli jsme
dnes h-ky. Ros. H. přistrojiti. Pam. Kut.

Hodovati, hodovávati = hody strojiti,
gastiren; častovati, traktiren; na hodech
jísti a píti, banketiren, schmausen. Jg. —

— na co: na obecný groš. V. — koho
čím: vínem (častovati). L. — s kým. Chudý
s bohatým nehoduj, moudrý s bláznem ne-
žertuj. Rým. — s kým kde. S císařem za
jedním stolem hodoval. V. — jak: s roz-
množením nápojův. Chč. 627. V hojnosti h.
Chč. 627. — jak dlouho. H. do noci.

Hodovna, y, f. Gast-, Banketsaal. Rk.
Hodovní síň, Us., dům, Gasthaus. Aqu.
Hodovnice, e, f., kvasovnice, Schmaus-
schwester. D.

Hodovník, a, m., kdo hody dává, Schmaus-
geber, Prasser. — 2. Pozvaný host, Gast.
V. — 3. Řadovník, něm. Zechbruder. V.

Hodovný, Fest-, Mahl-, Schmaus-. H.
kvas, lahůdky, krmě (k hodům náležející).
Br., Jel. — H., hody rád dávající, na nich
bývající, gastfrei, gastlich, kostbar im Essen,
schmausliebend. Jg., Br., V., Sych.

Hodový, Fest-, Schmaus-. H. den. Us.

Hodrcati, kodrcati = hýbati, bewegen,
schaukeln, schütteln. — čím: řebříkem. —
se kde. Ten kluk se na kolébce hodrcá,
kodrcá. Us.

Hoduje = zvlášť, vhodně, náležitě, adv.
Totoj (Toto je) pak hoduje křesťanská viera.
Št. —

Hodujie = vhodný, náležitý, přiměřený,
passend, schicklich, das rechte Mass haltend.
V. hodují věci šlechetnosť záleží. Výb. I.,
Št. Neznáti hodujie (hodují) miery. Št. O pů-
vodu tvaru toho vz Fr. Prusíka rozpravu
v Sitzungsber. víd. akademie nauk, svaz. 83.
str. 409.

Hody, vz Hod.

Hof, Cimov v Dol. Rak.; Dvor v Kraj.;
Dvorce na Mor.

Hofart, a, m., rufian, leno; na Slov. po-
druh, Inwohner. Plk., Jg.

Hofarta, y, f., z něm., nad kurvami kurva.
Hus.

Hofer, a, m., z něm., zastar., chalupník,
der Häusler. Vz Gl. 63.

Hoferský = podružský. Zins-, Mieth-. Jg.

Hoffentlich, něm., doufám, že...; jakž
doufám; snad; jakž mám naději; Us.; jakž
mne naděje vede. V. Jak jest naděje, přítel
můj se brzo uzdraví. Kom. Nejstručněji po-
ložiti lze pouhé, bohdá'. Přítel můj se bohdá
brzo uzdraví. Brs. Také: tuším. Prk.

Hoffnungsthal, Doly (na Dolách) u Li-
tovle na Mor.

Hofmistr, a, m., z něm., správce domu,
hodu, jídla, der Hofmeister. V. — H., vy-
chovatel. Erzieher. — H. nejvyšší království
českého. Vz Gl. 63.

Hofmistrovati, als Hofmeister fungiren.
Rk. — koho = poučovati, kárati. Us., Prk.

Hofmistrovství, n., Hofmeisterschaft,
-stelle. Rk.

Hofrychtýř, e, m., z něm. Hofrichter, za-
staralé, sudí dvorský. V., Gl. 63.

Hohendorf, Vrchová, Vrchoves u Val.
Meziř. na Mor.

Hohenegg, Vojník v Štýrsku.

Hohenfluss, Vysoký potok u Šumberka
na Mor.

Hohenstadt, Zábřeh na Mor.

Hohenthurm, Starja ves v Korut.

Hohndorf, Buchvalov v prus. Slezsku.

Hoho! mezislovce podivení. Us.

Hohol, a, m., Spatelente. Mus.

Hohotati. Nastrojí mistrné hohotání, až
se třebas i někdo zasmáti musí. Blah. mus.

Hohtati, hochtati, křičeti jako sovy, heulen
wie die Eulen. Jel., Žid.

1. Hoch, a, hošek, ška, m., pták, Rohrvogel;
Reiher. Jg.

2. Hoch, a, m.; pl. hoši, u starých také:
hoši. Mkl., Hš. Hošek, ška, hošík, a, hošíček,
čka, m., hůše, hoše, ete, n., pacholík, chlapík,