453

dostatečný k učení jiných. Aesop. — od
čeho. Krajina ode všech věcí hojná. V. H.
země od vína, od obilí. Har. Cyprus jest
hojný od vína. Pref. 111. — na co. Země
hojná na obilí, na zlato, na víno, na kovy,
Ros., na kamení, na útěchu, D., na dobytek,
Br. — čím: bohactvím, zbožím. Troj. Duben
hojný vodou, říjen pivem. Č. — v čem:
v řeči, v mluvení (Bart. 4. 10. ), V., v ště-
drosti, Smrž., v milosrdenství. Br. — čeho.
Ros. V té zemi okolní neviděl jsem tak roz-
košné a všech úrod hojné cesty, jako etc.
Har. I. 199.

Hojsačka, y, f., Maid. Rk.

Hojsák, a, m., der Junker. Rk.

Hojsati, sich wie ein Junker, wie eine
Maid benehmen. Rk.

Hojškati = hojkati. Na Mor. Lpř.

Hokynář, e, m., překupník, der Höker,
Vorkäufer. V.

Hokynařiti, il, ení, hökern, höken. Kom.

Hokynářka, y, f. = hokyně, die Hö-
kerin. V.

Hokynářský, Höker-. H. krám, Us., ob-
chod. Ros.

Hokynářství, n., die Hökerei. V.

Hokyně, ě, f., gt. pl. hokyň. Vz -yně.
Hökerin. V., Br.

Hokynný, Höker-. H. věci (vejce, máslo).
Mus.

Hokynovati hokynařiti. V.

Hola, y, f., holizna, holé místo, otevřené,
das Freie. — H. — na Slov. = hole, vrch
holý, bez stromův, kde se stáda pasou. Plk.
Vz Hole. Alpe. (V Karpatech).

Hola! mezislovce pobuzení. Puch.

Holáček, čka, m., ein abgerissener Mensch.
Rk. —

Holák, a, m., ein roher Mensch. Rk.

Holan, a, m., člověk holý, který ničeho
nemá, Us. — H., opterichtys, ryba úhořo-
vitá. Krok.

Holand, a, m., Holandsko, a, n., Hol-
land. Holand Nový, vz Australie. — Ho-
landčan, a, Holander, dra, m. Ale lépe: Ho-
lanďan než Holandčan. Vz -an. Ein Holländer.
Pije jako Holander (Holandr). Vz Opilství. Č.

Holandr, u, m., holendr, stroj k dělání
krup (od slova „holandský", Holländer Grau-
penmühle). Český krupník jest jinak stavěn.
Vys. — Vz Holand, a, m.

Holandský. H.. sukno, krajky, Us., jazyk,
literatura. Vz více v S. N. III. 839. Holländisch.

Holany, pl, m., jméno místa. Dle Do-
lany. Mus.

Holátko, vz Hole, 3.

Holazeň, zně, f., vz Holoboř.

Holba, z něm. Halbe, půlpinta.

Holčátko, a, n., holoplisk, holoplíštěk=
ptáče ještě neopeřené, unbefiederter Vogel. Šp.
— H. = děvče, Mädchen.

Holče, ete, n. = holčátko.

Holčí, Mädchen-. H. košile, čepec. Us.

Holčice, e, f., holčička, y, f., holka, ein
schon ziemlich grosses Mädchen. D.

Holčictví, holčinství, n., děvictví, dívčí
věk, Mädchenalter. D.

Holčina, y, f., holčinka, holka. Mädchen. Č.

Holčisko, a, n., ein grosses, ein schlechtes
Mädchen. D.

Hold, u, m., z něm. (die Hulde, Holde), za-
slíbení víry a poddanosti pod přísahou pa-
novníku zvl. na panování nastupujícímu, též
lenní poddanosť. Huldigungseid. K holdu
jezditi. Zříz. Těš. Z holdu propustiti. Zlob.
Má na nich holdu žádati a slibu. Kn. Tov. k.
24. — H., pocta, poddávání se, die Unter-
würfigkeit, Verehrung, Huldigung. A ne aby
hledal rozkoší a holdu. Br. Hold komu uči-
niti, vzdáti, oddati, skládati. Rk. — H., die
Unterhänigkeit, poddanost. Přisaháme JMti
pravé a dědičné člověčenství a hold. Kn.
Tov. kap. 24. — H. = daň, poplatek do-
brovolný n. nucený a chození po něm (že-
brání). Frohnabgabc. Holdem jíti (žebrotou).
Mají-li klášter vystavěti, tedy na to jdou
holdem. Štelc. Že drželi jsú hold, mé vinné
desátky. Půh. 1480. — H. zvl. plat ve válce
nepříteli dávaný. Brandschatzung. Aby žád-
nými holdy a daněmi jako jiní obtěžováni
nebyli. Br. H. na někom vzíti. Mus.

Holdán, a, m., Landstreicher. Sych.

Holdéř, e, m., Vasall. Br.

Holdoš, e, m. = běhoun, darebák, Herum-
Streicher. Na Slov., Jg.

Holdování, í, n. Vz více v S. N. III.
str. 842. Vz také: Hold, Holdovati.

Holdovati, hold skládati, huldigen; si
podmaniti, sich unterwerfen; plat, daň od
někoho bráti, Frohnabgabe, Brandschatzung
nehmen, berauben; pochlebovati, schmeicheln.
Jg. Vz Gl. G4. — komu (čím). Slabý moc-
nějšímu holduje (hold skládá). L. Man má
svému pánu h. přísahou. Pr. man. — koho
(čím) = podmaniti si, plat bráti, oloupiti.
Boleslav všecku krajinu Lucskou zholdoval.
Háj. Člověk rozumem holduje pod moc svou
všecka zvířata, L. Lidi velice zholdovav,
ujel. V. Co zas holduješ (chceš lichocením
dostati)? Žena muže holduje prosíc, aby při-
koupil šátkův. Lom. Senem a ovsem sedláky
h. (za plat, za daň atd. od nich bráti). Háj. —
co kam. Pan Viktorin holdoval to zbožie
(ty lidi) ku Pardubicem, na Pardubice. Arch.

1. 159. — koho z čeho: z peněz někoho
h. (je od něho bráti). Reš. — se komu
(poddati se). Holdovalo se mu mnoho měst.
Mart,

Holdovní, Huldigungs-. Jg.
Holdovnictví, n., hold, die Zinsbarkeit;

2. holdem chození, das Herumstreichen, Er-
pressen der Gaben. Jg.

Holdovník, a, m. = holdéř. — H. = hol-
doš. — H., Erpresser von Gaben, Brand-
schätzer. Jg. —

Holdovný, unterwerfend; zinsbar, unter-
würfig. Rk.

1. Hole, adv. = naprosto, zcela, ganz
und gar, glatterdings. Že hole milosti míti
nemohou.. Pulk. To je h. nemožno. Us.
Hole (prostě) svú vinu povědieti. Št.

2. Hole, e, f., na Slov. = místo holé, bez
křoví a stromův, zvl. hora taková, kde se
stáda, pasou. Alpe. Vz Hola,

3. Hole, ete, holátko, a, n., holé dítě,
kahl. Milé holátko; holečku, něm. Herzens-
kind. D. Čiňte se holátka (děti). Us. Vz Holec.
— Holátko, nezralá třešně, ovoce, unreifes
Obst. Us. u Kutné Hory. -~ IL, neopeřené
ptáče. Lpř. Na Mor.