Předchozí (454)  Strana:455  Další (456)
455
co z čeho. Vítr zemi z květův holí. Jg. —
koho jak. Holí ho bez břitvy (loupí ho ze
statku, škrábe ho, okrádá chytře, 2. obelhává,
šidí ho). D., Č. Holiti koho bez mýdla (dříti,
o peníze okrádati). L. Na sucho mne holí,
kdo se mnou při stole sedí bez žertu (=
týrá mne). Jg., Šm. H. se po vousu, proti
vousu. koho čím (kde): trdlem okolo
hlavy = bíti. Ros. Jedním tesem h. (jedním
rázem utíti). L. Břitvou a mýdlem h.
Holizna, y, f., holina, lysina, Blösse,
nackter Fleck. D.
Holka, y, f., holčice, e, holčička, holčinka,
holá dívčice, mladice, ein Mädchen, Mägdlein;
Tochter. Vokat. sg. holko; o vokativu holka
vz A. H. černo-, modrooká. Má mnoho holek
(dcer). Us. H. sloužící, služebná. H. rozpustilá.
Us. Holka bez hocha, ryba bez vody. C. H.
jako lusk (— a pod luskem hrachovina). H.
jako růže pichlavá. Vz Hezký, Tělo. C. H.
jako homolka (kulatá, tlustá), Lb.; h. jako
čamrda (čiperná), Lb., Jg. H. ta má vousy
(rozumná). Jg., Lb. — H., smrť, smrťholka,
der Tod. Ros.
Holkář, e, m., běhající za holkami, ein
Mädchenjäger. D.
Holkyně, ě, f., mladá ovce; ovce ovčá-
kova, kterou panskou picí krmi. Us., Jg.
Holland, vz Holand.
Holo, kahl, entblösst, arm. H. se nosí
(bez vlasů). Rostliny h. stojící (nemající na
koříncích dosť země). Puch. — Zhola = na-
prosto.
To je zh. nemožné. Koc. Zh. nic neví.
Us. — Do hola. Cestu do hola vymýtiti.
Gníd. Někoho do hola (na holo) ostříhati.
Vz Holý.
Holobedrý, hosenlos. Rk.
Holoblizník, u, m., virgilia, rostl. lušti-
natá. Rostl.
Holoboř, e, m., holazeň = holé místo
v lese. Šp.
Holobrad, a, holobrádek, dka, m., holo-
bradý, bezbradý, holovous, cucák, Glattbart,
Milchmaul, Gelbschnabel, Laff. V., Jg. Ne-
škodil by tomu holobrádkovi ostrý hoblík
(přísnější vychování). Sych. Stran přísloví
a pořekadel vz: Dozráti, Křídlo, Mléko, Ne-
dopiti, Rozuměti, Střevíce, Větvička, Vous.
Holobradý = holobrad, unbärtig. H. hýsek.
Sych. —
Holobřich, a, m., der Kahlbauch, Nackt-
bauch. Rk.
Holobřišný, -břichý. H. ryba, kahlbauchig.
Krok. —
Holofous, a, holofousek, ska, m., holo-
fousý = holobrad. L.
Hologast, Holgast, a, m., mě. v Pomoří,
Wolgast. Krok.
Holohlav, a, holohlávek, vka, m., holo-
hlavý, ein Kahlkopf, kahlköpfig. D. — H.,
pták krkavec. Krok.
Holohlavý, pl., jm. místné. Mus.
Holohlavý, vz Holohlav.
Holohumnice, e, f., holomnice = mlat,
humno, Dreschtenne. D., Br.
Holochvost, a, m., der Nacktschweif,
potkan, Ratte. Koll.
Holokrajka, y, f., ephyra, slimýš. Krok.
Holokřídlý, křídel ještě neopeřených,
kahlflügelig. L.
Holomče, ete, n., Bürschchen; 2. smrk bez
větví, eine astlose Fichte. Jg.
Holomecký, Schergen-. H. úřad. Jg.
Holomectví, n., Schergenamt; družina,
Anhang, Klientschaft, Aqu.
Holomectvo, a, n., die Schergen, Häscher.
Rk.
Holomek, mka, holomeček, čka, m., mladý
člověk, neženatý, jonák, mladík,
lediger Mensch,
Bursche. Dvorný h. Výb. I. H. rybničný,
nyní: pěšák, mládek. Šp. Teichwächter. Po-
honiti jako h-ka, že nesedí ustavičně dvorem
s čeledí jako ženatý. Kn. Rož. Holomci ať
ve dne v noci na zámku jsou (sluhové). V.
Pohnal mě holomkem a já paniu mám. Mus.
— St. skl., Pass., D. — H. = právní služebník,
který pána z držení statku vysazoval listem
obranním, lat. executor, dráb, Gerichtsdiener.
Ros. H, na zájem neb s listem obranniem
nebo na věno, když čeho potřebí jest, jezdí.
Vš. 34., 325., 327. — 328., 334., 382. Komorník
zájem učiní a spolu s holomkem ten zájem
poženu. Gl. 64. — H. katovský, pochop, katův
služebník,
Henkers-, Schinderknecht, Häscher.
Jg. H. ukrutnosti jeho. Kom. — H. = holec,
holota; vydřiduch,
der Schnapphahn. D. H.,
holota, Wicht, D. — H. V městském právě
sluje h. také = samec. Brandl. kn. drn. 130.
Holoměnka, y, f., comephorus, ryba. Krok.
Holomnice, e, f., na Slov. = holohumnice.
Holomouc, e, f. Poněvadž obecná čeština
o v násloví nemiluje, tedy mu předkládá v,
h: voko, vopice, voves, hoko, hoves (m. oko,
opice, oves, oko, oves), odtud i: Holomouc
m. Olomouc. Mk. Olmütz. Vz Olomouc.
Holomráz, u, m., počasí mrazivé bez sněhu
a bez deště, kahler Frost, Barfrost, Blach-
frost. D. Na Slov. — H., holé zmrzky země,
když bláto bez sněhu umrzne. Dch.
Holomský, Häscher-.
Holomství, n. Häscherschaft. Jg.
Holomstvo, a, n., holomkové, Rotte. Jg.
Holomúc, vz Olomouc.
Holomudec, dce, m., holé moudí mající,
nedospělý, der Minderjährige. Pr. Kut., Th.
Kšaftovní svědci nemohou býti ženy, holo-
mudci, služebníci. Pr. M. Brikc.
Holonohý = bosý, barfuss. Jg.
Holoplisk, a, holoplíštěk, štka, m., holo-
plíště, ěte, n., pl. -ata = ptáče ještě neope-
řené. Vz Pískle, ein unbefiederter Vogel. — 2.
Člověk mladý, holý, nevycvičený, mrně, mr-
ňouse, škvrně. Die Krabbe, loses Kind, Fratz.
Král v srdci má pokoru mieti, vždy na to
pomně, že sě je takéž urodil holoplíštětem
nestatečným jako jiný. Št. Holoplusk bradáče
učí. Bern., Lb. Vz Všetečný.
Holopustý, cele pustý, ganz und gar
öde, Č.
Holorep, a, m., macra, kývoš. Krok.
Holořitka, y, f., naucoris, hmyz. Krok.
Holorožka, y, f., pedicia, hmyz. Krok.
Holortec, gt, holoretce, m., gymnostomum,
rostl. mechovitá. Rostl.
Holosť, i, f., Nacktheit, Kahlheit. Jg.
Hološ, e, m. plecháč, Glatzkopf. Us., Jg.
Holoť = holet'; h., křišťál. Rostl.
Holota, y, f., holotka, y, f. = holé pachole,
holec,
Bube. Ros. — H., chlapec psy na lov vo-
dící,
psovod. 1236. Záv. Der Hundsbube, — H.
Předchozí (454)  Strana:455  Další (456)