45G

= člověk holý, ubohý, chudák ničeho nema-
jící, ein armer Schlucker, Teufel. — H. =
ubohý lid, hluza, luza, sběř, chatra, láje,
slota, chamovina, arme Leute, Bettelvolk,
Lumpengesindel, das Pack, das Gesindel, der
Pöbel. Jg. — H., neúrodná země. Reš. —

— H., haraburdí, škváry. Hack und Mack.
D. — Vz Gl. 65.

Holotiti, il, cen, cení, holým činiti, obna-
žiti, entblössen, kahl machen. — koho čím.
Nechtěj ho bezectným tím postupkem h. Jg.

— z čeho: Ze slávy h. L. — se v čem.
Holotí se v lupkách, krystallisirt. Rostl.

Holotivý, was sich krystallisirt. Rostl.

Holoubě, ěte, n., pl. -ata, holoubátko, a,
mladý holub, junge Taube. Br. — 2. Holou-
bátka, nečistota v nose, šišně, der Butz,
Schnuder. — 3. Holoubě, kuří řit, kuří oko,
mozol na noze, Leichdorn. D. — H. ve vi-
nařství, angeschwollenes Auge. Z Us. Šk.
Vz Víno.

Holoubec, bce, m. = holoubek.

Holouběcí, von der jungen Taube.

Holoubek, bka, m., vz Holub. — H.,
holubec, tanec.

Holoubětina, y, f., Taubenfleisch. Rk.

Holoubkovati se s kým = milkovati,
liebkosen.

Holoubkový, Tauben-. St. skl.

Holoubky, houby, der blaue Täubling.

Holoústý, kahl-, nacktmündig. H. živo-
čichové (mlži). Krok.

Holoušek, ška, m., holeček, Herzenskind.
Us. -

Holovec, vce, m., živočich, baculites. Krok.

Holoví, n., mnoho holí, viele Stangen,
Stäbe. Plk.

Holovíčník, a, m., ryba okounovitá. Krok.

Holovina, y, f., Leiterstange. Na Slov. Us.

Holovka, y, f., holové železo, Stangen-
eisen. D.

Holovnice, e, f. = holohumnice, der Tret-
platz, Tenne. Plk.

Holovousy, pl., m., dle Dolany; jm. místa.
Mus. —

Holový, Stangen-. H. železo. D.

Holozub, a, m., dicholopus, pták kuro-
vitý. Krok.

Holozubý = kolozubý, zahnlos, -lückig.
Na Mor.

Holožilec, lce, m., gymnozoon, živočich
z třídy býložilců. Krok.

Holstra, y, f., pouzdro na pistole, Pistolen-
halfter, vagina. H. k ručnicím. Pam. arch.
1869. str. 519., Gl.

Holštein, Holštýn, a, m., Holštýnsko, a,
n., země v Německu, Holstein. — Holštýňan,
a, m. — Holštýnský. Vz více v S. N. III.
str. 848. — 2. Holštýnsko, ves na Mor.

Holtyně, e, f = holkyně.

Holub, a, holoubek, bka, holoubec, bce,
holoubeček, čka; m., holubice, holoubě, ěte,
n., die Taube; h. (samec), der Täuber, Tau-
berich. Vz Holoubě. Schl. myslí, že toto
slovo snad z lat. columba povstalo. H. z hnízda,
hnízdný (plodný), okenář (h., který se nikde
nedrží), bubňák, bubláč (h. bublavý, bube-
nický), chocholouš, rusňák (h. rousný, rous-
natý), purclík, voláč (volatý), poslice n. po-
slička, divoký či lesní (a) menší doupňák či

doupnáč, na Slov. sivák; b) větší hřivnáč),
slavný, popsaný, vrabcový, modravý, mořský,
Jg., kropenatý (kropenáč), strakatý (strakoň,
strakoš). Šp. — Holubové a) kurovití: h.
chocholatý, nikobarský; b) praví: divoký,
domácí, hřivnáč, doupňák, hrdlička, stěho-
vavý, turecký. Vz více v S. N. III. str. 849.
atd. Holub lká, upí, houká, brouká, bublá,
vrká, bubní, bubnuje. Jg., Šp. Točí se jako
holub na báňce (na báni; vz Báň). Vz Nestálý.
č. Točí se jako h. na vejcích. Jg. Zapletl
se co h. v koudeli. Vz Nesnáze. Č. Lepší h.
v ruce, než jeřábek na střeše. Č. Nikomu pe-
čený h. (pták, vrabec) do huby (do úst) nevletí.
Vz Pracovitosť. Lb. Pečené holuby do úst
nikomu nelietajú. Mt. S. Pečené holoubky
nedá pán Bůh do houbky. Pk. Krkavci sobě
lítají, holubi váznou v léčkách. Na Slov. Na-
dýmá se jako h. Jg. Střílí mezi h-by = lže.
Ros. Střílí co v h-y; Zastřelil h-a (zalhal si).
Vz Lhář. Lb. H. za holubem. Mt. S. Někdo
má rád houby, jiný holuby. Lb. Češi, když
o někom chtějí říci, že klamá, říkají, že střílí
mezi h-by. Jg. H-ba zastřeliti = dobrosrdeč-
ného obelstíti. Šm. Umí střílet mezi h-by.
Jg. Ve všecky hambalky tepe, v h-by střílí
a pod každé sedlo trefí (o chytrém proku-
ratorovi). Smrž. Leckams v h-by mysliti (bez
smyslu býti). Reš. Vidíš, jakos mezi h-by
trefil (věci na kloub přišel, na pravé místo
přišel). Na Slov. Milovník h-bův. Klec na
h-by. Šp. — H. = pyšný, ein Stolzer. Pýchou
nadutí h-bové nad jiné se vypínají. Kor. —

— H. = hlupák, ein Pinsel, Tölpel. Nejsi
než h.; pravýs h. Us. Teď h-be zrno! (teď
ti zrno až do huby dáme!). Č. Neumí ho-
lubův lapati. Č. Vz Hloupý. — Ten má h-ba
(fiňáry, za ušima). Us. — Holoubek, laskavě
= srdce, zlatoušek. Můj holoubku! Jg. — Vz
pták. — H. v nose, Butz. Vz Holoubě.

Holubář, e, m., Taubenhändler. Ros.

Holubařiti, il, ení, Taubenhandel führen.
Ros. —

Holubářka, y, f., Taubenhändlerin. Jg.

Holubárna, y, f., holubáreň, rně, f.. (zastr. ),
holubinec, Taubenhaus. Jel.

Holubářský, Taubenhändler-. H. obchod.
Ros. —

Holubářství, n. Taubenhandel; Tauben-
liebhaberei. D.

Holubastý = barvy holubí. Na Slov.

Holubatý, Tauben-. H.. vejce (holubí).
Er. P. 63.

Holubec, bce, m., Bergblau. Presl.

Holubecí = holubný. Na Slov. Jg.

Holubecina, y, f., holubí maso, Tauben-
fleisch. Na Slov.

Holubenec, nce, m. = holoubě. Ms.

Holubí, Tauben-. H. peří, vole, vejce,
sprostnosť, přirození, trus (holubinec), kotce,
komora, poklop, pavalka, hnízdo, budka,
barva, sokol, Jg., zob (žrádlo), Šp., veš (šel).
Holubí truňky dělá, protož se hned ožere.
Mus. — V bot. H. nůžka, Taubenfuss; bylina
(verbena), Taubenkraut; kroužek, Eisenkraut.

Holubice, e, f., holubička, holubinka, y,
f., die Täubin. V. Holub točí se okolo holu-
bice. Jel. Jako ovčička a holubička. Lom.

— Má h-ci. Vz Opilec. Lb. Má holubičko