457

= můj zlatoušku! Mein Täubchen. — H.,
houba. Vz Holubinka.

Holubičí, Täubin-, von der Täubin. Jg.
H. peří. Duch sv. v tváři (v podobě) h. Ctib.
— H. = tichý, jako holubice. H. nevěsta,
národ (slovanský). Kom.

Holubička, y, f., vz Holubice.

Holubin, a, o, holubí. Zasténá pláčem ho-
lubiným. Rkk. O tvaru tom vz Fr. Prusíka
rozpravu v Sitzungsber. víd. akademie svaz.
83. str. 12., pak Pokrok 1876. č, 200. str. 5.

Holubincový, Taubenhaus-.

Holubinec, nce, m., holubník, Taubenhaus.
V. — H., trus holubí, Taubendreck. Na Slov.
a Mor.

Holubinka, y, f. = holubice. Puch. —
H., houba, Täubling. H. modrá, červená,
zelená (zelinka). Jg.

Holubka, y, f., houba = holubinka.
Aqu. —

Holubkyně, e, f. = holubice. Berg.

Holubní, Tauben-. H. budník = holubník.

Holubnice, e, f. = holubník.

Holubník, u či a, m., holubinec, holubnice,
der Taubenschlag, das Taubenhaus, der Tau-
benkorb. D. — H., a, n., jestřábek, der Tau-
benfalk.

Holubný = holubí. Na Slov.

Holubovatý, -ovitý, taubenähnlich; tau-
benfärbig. D.

Holý, holičký; hol, a, o; adv. holo, hole.
Holý, holi., strněm. chalo, nyní kahl, lat.
calvus m. galvus. Schl. — H. = bez vlasův,
oblezlý, hladký, kahl. H. pes, pták, hlava,
místo (holizna), D., brada, díl těla, D., ptáčata
(bez peří), V., ryba (bez šupin, ku př. úhoř).
L. H. zvěř (bez parohů, das Kahlwild). Šp.
S holou hlavou někam jíti. Us. Holému snadno
se hlava oholí. (Snadno práci vykonáš, kde
žádné není). Lb., Jg. Nesnadno se s holým
rváti. Jakoby holého smyl (o spěšné práci;
někdy také o špatné, lenivé práci. Č. ). Ros.
Na holou se posadil. Us. O milý holý, což
velmi bolí, když koho okolo hlavy trdlem
holí (= bíti. Vz Trest. Č. Udělá to dříve,
než se holá Káča uplete, ana ještě nesedí
(slyšel jsem v Renčově u Rakovníka od
oráče). Holý jako myš, jako bič, jako prst.
Č. Vz Chudoba. — H., co samo je, kde nic
přičiněno, čirý, pouhý, kahl, bloss, leer, ohne
Zusatz. H. slova, sůl, hřích, namítání, D.,
jed, plat, nezdraví, papír (nepopsaný). Jg.
To maso je holá kosť. Us. Holá kůže a kosti.
Jest holá pravda. D. Holými slovy (bez pří-
kladův). Karyon. Na holých slovech božích
dosti má. Kom. Holýma rukama (samýma).
V. Co svede s holýma rukama (s prázdnýma) ?
Ros. S holou se rukou neukázal (vždy něco
přinesl). L. II. jméno, voda, nesmysl; to jest
holá lež; holou pravdu mluviti. Nt. Není to
holou věcí paměti, lépe: není to toliko věcí
p. Km. Holýma rukama se bránil (bez zbraně).
L. Holou hubou o něco přijíti. Us. Přílišná
štědrota, holá žebrota. Us. Líná ruka, holé
neštěstí. Jg. Byl bit na holou (zachuli). Us.
Nebylo možno holým okem viděti (bez skla).
Hlas. Vše pouhé, holé, ryzí zlato. D. Kaplice
vytesaná z holé skály. Pref. Na holé zemi
ležeti (bez stlaní). Us. Ten nedá bez holého.
Jg. Holá věta, vz Věta. Na holých vozích

jeli do lesa pro dřeva na stavbu (bez košin
a bez řebřin). Na Mor. Mřk. —Holé kolo n.
holé, ého, n. (subst. ), Schwungrad. Na Mor.
Kinský. — Plat holý (ewiger Zins) slove
ten, který kdo na lidech a na dědinách má
bez držení lidí těch, na kterých ten plat jest
a beze všeho panství, tak že pro nedání
téhož platu nemóž na lidi sáhati jako pán
jich, aby je k tomu mocí připravil, než toliko
právem zemským, vezma komorníka má
k dobytkom a k dědinám, ne k lidem hleděti.
A z té příčiny slove h. plat, že jest bez
panství a lidí bez skutečného držení. Vš.
204., 205. (Gl. 65. ). Má na statku N. holého
věčného platu 600 kop grošův. Vš. — H.
= nezakrytý, bloss. Pod holým nebem. Mus.
Holým mečem (dobytým). Mus. H. díra (na
patě). Na Mor. — H. = nahý, ubohý, bloss,
arm, nackt, kahl. Jg. Holý jsem jako turecký
svatý. Č. Jsem zdráv, ale co holý to holý.
Jg. Holý nahého neokryje. Č. Mám se jako
h. v trní. Jg. Vz Chudoba. Holo ako na
dlani. Mt. S.

Holzmühl. Dřevěné mlýny u Jihlavy.

Homatný (zastr. ), hmotný, tělesný, körper-
lich, materiell. Jád. Na Mor. hamatný. Mrk.

Hombok, Hlubočky, Hluboká u Olomouce.

Homer-os, a, m., slavný básník řecký.
Vz více v S. N. III. str. 852. — 856.

Homerský smích = veliký, jak jej Homer
popisuje.

Homileta, y, m., dle, Despota'. Vykladač
textu sv. písma, Homilet, Schriftausleger.

Homiletický, z řec., vykladací, homile-
tisch. H. umění. Kram.

Homilie, e, f., vyložení textu písma sv.
Eine Homilie. Jg.

Homítati, hin und her werfen. Us. Srv.
Chomítati se, Nachomítnouti se.

Homoeopathie, e, f., z řec, ö/iowc podobný
a ľiá&oc; trpení, léčení podobných nemocí
podobnými prostředky i. e. takovými, které
by na zdravém člověku podobnou nemoc
způsobiti mohly. Dávky léčiv homoeopatic-
kých jsou velmi skrovny. Opak jest allo-
pathie. Vz více v S. N. III. str. 859. —
Homoeopath, a, m. — Homoeopathické léčení.
Rk. —

Homofag, a, m., z řec, jedlík syrového
masa. Homophag. Rk.

Homofonie, e, f., z řec, souhlas. Rk.
Homophonie, Gleichlaut.

Homogenický, z řec, stejnorodý, rovné
přirozenosti, Rk., gleichartig. V mathem. =
stejnoměrný. Stejnoměrný výraz. Stč. Ve fy-
sice = stejnorodý. S. hmota. Stč.

Homok, u, m., létavý, drobný písek, Flug-
sand. Na Slov. Koubl.

Homol, a, m. Ty nemáš žádného homola
(jsi nevtipný, hloupý). Us. v Krkonoš., Jg.
Hast keinen Fischthran. Rk.

Homolan, a, m., conus, plž. Krok. Kegel-
Schnecke, Tute. Rk.

Homolanka, y, f., conia, vinýš. Krok.

Homolatka, y, f., lesteva, hmyz. Krok.

Homolatosť, homolovatosť, -vitosť, i, f.,
Kegelförmigkeit. Ros.

Homolatý, homolitý, homolný, homolo-
vatý, homolovitý, kegelförmig. H. vrch, Ros.,
milíř, věnec. Jg.