458

Homole, e, homolka, homolečka, homo-
lička, homolinka, y, f., ein Kegel. Homole
cukru (Hut; ne: klobouk), másla (hrouda,
der Weck); suchých fíků (hruda, Klumpen),
Jg., sýra, Plk., vrcha (vz Vrch). Vrch špi-
čatý jako homole. Pref. Nic jsem Vám ne-
ukrad, jen jedinkou homolinku. Č. Vz Ho-
molka. — H., mě. Hummel n. Landfried
v Kladsku. Jg. — H. = kužel, Spinnrocken
sammt dem Wickelwerk. Plk.

Homolec, lce, m., Giftkraut. Jg.

Homolečka, -lička, y, f., vz Homole. —
Homolečky, čípky, Zäpflein. H. do zadku.
Jád. H. z mýdla, soli a žloutku (do pošvy),
Mutterzapfen. Jád. — Jg.

Homolinec, nce, m., capulus, plž. Krok.

Homolitý, vz Homolatý.

Homolitka, y, f., Spitzpocke, Ja.; Trüffel
(houba). Rk.

Homolitý, vz Homolatý.

Homolka, y, f., malá homole. — H. z tva-
rohu, Quarkkäse, na Mor. tvarožek. Za ho-
molku něco koupiti (za facku). Vz Laciné.
Č. Jak by ho h-kou postřelil. Vz Leknutí.
Č. Tím ho uctil jako krále h-kou. Vz Ne-
milý, Č. H. s kmínem. Er. P. 5.

Homologický, z řec., souhlasný, stejno-
jmenný, stejně položený. Rk.

Homolovatý, -ovitý, kegelförmig. H. kola,
konische Räder. Techn.

Homolový, cukr, Hutzucker. Rk.

Homoly, pl., m., dle Dolany, Hummeln,
ves v Buděj. Mus.

Homolý, vz Komolý.

Homon, u, m., ozdoba ženské hlavy ve
způsobě kužele, Kopfputz. Gl. — 2. = Množ-
ství, hromada čeho. Menge, Schwall. Ctib. —
3. Váda, Zank, Hader, Streit. Jg.

Homonym, u, m., ôfio'ivv/'O-- (ô/tái; öroiin),

stejnojmenný. Vz Stejnojmenný. KB. 315.
V h-mě jedno slovo dvojího jest významu.
KB. 224.

Homonymický, z řec., stejnojmenný,
gleichnamig. Rk.

Homota, zastar. = hmota.

Homotný, zastar. = hmotný.

Homulice, e, f., telephium, rostl.

Homulinec, nce, m., andrachne, rostl.
pryžcovitá. Rostl.

Hon, u, m., honění, die Jagd. H. vztahuje
se na zvěr, lov na ryby. Jg. Činiti hony.
Jg. Na h. jíti, na h-ně býti. Nt. Vz Honba.
— H. = běh, Lauf, das Rennen. Hnali se
naň (po něm) honem prudkým. Troj. On
před tím v honech utíká. V. Adv. honem,
hony = skokem, spěšně, rychle, schnell, eilends.
Honem běžeti, přiběhnouti. V. Hony skoky.
Us. Honem přivoditi. D. Honem vstaňte, dě-
lejte. Ros. Jdi, pojď lionem. Nic není honem;
nedá se tak honem (udělati). Prov. Jg. Ne-
mohl jsem to honem najíti. Jg. — H., hony
(liona), cesta u polí, Treib-, Feldweg. Ne-
žeň na poli, jdi na hony. Us. — H., délka
125 krokův, eine Strecke von 125 Schritten.
Od Jeruzaléma vzdálí pět honův. V. Už jsem
byl od ní troje hony. Er. P. 446. Asi patery
hony. Br. Na Želivsku v Čechách 60 kro-
kův délky na poli. Sř. Vz více v Gl. 66. —
Hony všecka pole, luka, vinice i lesy
k jedné vsi neb městu přináležející, aneb jen

díl, strana nějaká, D. Die Flur, Esche. —
Hony (hona, pl., n. ) = jitro, Joch, Hufe,
Gewende. Br. — Hony, závodní místo, die
Lauf-, Rennbahn. V. Harcují a kolí na honech.
Ráj. Nech ho v honech (lid říká: Nech ho
u čerta). Mus. — H. bobrový (hnízdo), der
Bieberbau. — H., u pily kolečko na pastorci,
das Schwungrad. Us. — H. Po honech, ruck-
weise. Čsk.

Hona, ův, pl.. n., nebo: hony, pl., m. Vz
Hon.

Honácký, Viehtreiber-, Viehhändler-. H.
hůl, obchod. Ros.

Honáctví, n., Viehhandel. Ros.

Honačiti, il, ení, Viehhandel treiben, Vieh-
treiber sein. Jg.

Honák, a, m., Viehhändler, Viehtreiber.
Honáci n. pastevci dobytka, V. H. oslův
(oslař), mezkův, sviní (sviňař). D.

Honař, e, m., honec, volař, Ochsen-, Vieh-
treiber. Boč.

Honba, y, f., hon. H. = závod, běh k cíli,
das Wettrennen. Honba ke kroužku, das
Ringrennen. Har. — H., lov, die Bursche,
Jagd. Vz Hon. Velká n. hlavní neb obecná
honba, die Hauptjagd, das Treibejagen, - h.
v tenata, das Zeugjagen; h. na koni, das
Rennjagen; na černou zvěř, die Saujagd, D.;
na vysokou n. prostrední n. malou zvěř; h.
vysoká, nízká. H. zvířecí, ptačí, klepací (když
se zvěř klepáním vyhání), francouzská štva-
nice, obstavená, dravcem, sokolem, zábavná,
s jestřábem n. se sokolem; anglická h. na
lišky. Us. H. vyvázaná (ausgebundene Jagd),
přiznaná, vodní, v zátahu či zatažená (když
jest zvěř plachtami neb sítěmi zatažena). Šp.
Ani chlupu na honbě nestřeliti; čas honby;
v honbě sběhlý. S. N. Na honbu jíti. Jg.
Na něco honbu činiti. Vz Myslivosť. — H.,
o práci. To byla honba (naháňka, shon)!
Das war ein Tanz! D.

Honbiště, ě, n. loviště. Revier. Rohn., Šp.

Honcovati se = honiti, brünsten, ram-
meln. Zajíci se honcují (běhají). D. Když
(hovada) obřezí, již více se nehoncuji a sam-
cům svým nepropůjčují. Lom. — H. se, rej-
diti, sich herumtummeln. D.

Honcule, e, f., václavka, Herbstsehwamm.
Na Slov. D. — H., rozpustilá, nectná žen-
ština, kurva, flatterhaftes Mädchen, Schand-
hure. Bern. — Jg.

Hončí, honicí, Jagd-, nachjagend. H. pes,
chrt, kůň, lodí. D. — H. = závodní, Renn-,
Turnier-. H. hra, zbroj, kůň (kolčí), V., dřevce,
Biancof., korouhev (= korouhev honců). Gl.

Hončík, u, m., řeznický provaz na drobný
dobytek, ein Metzgerstrick. Us.

Honebné, ého, n., Jagdzins. Rk.

Honební, Jagd-. H. právo, lépe: právo
myslivosti, honby, právo honiti. Šb. H. obvod,
půda, pych, robota, host, hospodářství, spo-
lečnosť, pozemek, lístek (lístek na honbu),
okršlek, pozemek, patent, zákon, nástroj. Sp.
Vz Lovčí, Lovecký, Myslivecký.

Honebnosť, i, f., die Jagdbarkeit, Jagd-
gerechtigkeit, H. upraviti, lépe: uspořá-
dati myslivectví n. myslivosť. Sb. Slova, ho-
nebnosť' v Jg. slov. není; myslivectví, Kom,
myslivosť, Kom., Háj., Har., V., Kron. tur.,
D. Vz tato slova.