470

Hospodník, a, m., piják, Trunkenbold.
Us. Dch.

Hospodný = hospodský, Herberg-. Jg.
— H., ého, a, m., der Wirth.

Hospodné, ého, n., plat z hospody, Geld
für die Herberge. Berg.

Hospodovati = hospodou býti, einkehren.
Bib. — 2. Po hospodách se váleti, in Schenken
stecken. Plk.

Hospodský, Wirthshaus-. H. stavení, živ-
nosť, právo. Jg. — H., kdo rád hospodu
dává, gastwirthlich. Proch. — H., ého, m.,
kdo hospodu drží. Gastwirth, Gastgeber. H.
natahuje. D. Když h. na křídu dává, tu mnohý
skáče; ale maje platiti, ošívá se a pláče.
Pk. Veselý h. si svůj smích a smutný své
slzy od hostů zaplatiť dá. Hnš. — Hospod-
ská, é, f. Dle „Nová". Die Schenkin, Wir-
thin. Jg.

Hospodyně, ě, na Mor. hospodyň; ho-
spodyňka, y, f., která dům spravuje, die
Wirthschafterin, Wirthin, Hausmutter, -frau,
Gattin, Jg.; hospodu, stravu dává, die Kost-
frau; h. = která šetrně dům spravuje, eine
gute Wirthin. Jg. Stran gt, pl. vz -yně.
Ve smyslu, manželka' často v Pass. To je
dobrá h. Us. Poklid jeví hospodyňku (neřád
sviňku). Korunk. S hospodyněmi od svinské
brány cech mívá (je špindíra nešvarná). Č.
Šikovná h. polévku z vody čisté připálí na
tři prsty. Sk. — H. boží = 1. sv. Martha;
2. selka, která samostatně statek spravuje
(mocná h. ); 3. die Wirthschafterin. Gl. 69.

Hospodyniti, 3. pl. -ní, il, ění, wirth-
schaften. — kde. Proto že v tom domě ho-
spodynila. Br.

Hospodyňka, y, f., vz Hospodyně.

Hospodyňský, dobře hospodynící, haus-
hälterisch. Jg. H. žena, V., manželka. Sych.

Hospodyňství, í, hospodyňstvo, a, n.,
hospodynění, Hauswirthschaft (der Frauen).
Z mládí hospodyňstvu zvykati. V. K hospo-
dyňství pilně je veď. Lom., D. Hospodářství
domácí jest více hospodyňství a náleží více
ženským. Puch.

Hospůdka, vz Hospoda.

Hosslowitz, Oslňovice u Vranova na Mor.

Hosť, m., hostb, goth. gasts, lat. hostis, Gast
(sr. řec. yaćtr^)), ze skr. ghas = jísti; sr.
hostina, hostiti. — Strč. skloňování: Sg. 1.
hosť, 2. -i, -ě, 3. -i, 4. hosť, -ě, 5. -i, 6. -i, 7.
-em (ěm); pl. 1. -ie (é), 2. -í (óv), 3. -em,
4. -i, 5. -ie (é), 6. -ech (ích), 7. -mi. Kt.
Slovo toto skloňuje se nyní polykli-
ticky dle tří vzorcův: Kosť, muž a páv:
sg. 1. hosť, host; 2. -i, -ě, -a; 3. -i, -u (ovi);
4. hosť, -ě, -a; 5. -i, e; 6. -i, -u (ovi); 7.
-em, -em; pl. 1. -i, -é; 2. -í, -ův; 3. -em,
-ům; 4. -i, -ě, -y; 5. -i, -é; 6. -ech, -ích; 7.
-mi, -i, -y. Obecná mluva česká skloňuje
, hosť' podlé, Páv'; ale skloňování dle, Kosť
a Muž' má prednosť, jakož i na Moravě vůbec
skloňují. (Brt. ) H. přešlo od kmenů na -i
(Kosť) ku kmenům na -a měkkým (Muž) n.
tvrdým (Páv). Gb. Uved. do ml. str. 38. — H.
= příchozí, cizí, cizinec, ein Fremder,
Ausländer, Gast. Host slove, ktož jest člo-
věk z panství některého knížete, kteréž nenie
poddáno knížeti našemu. Opět země rozdílné
činí hostě, ale ne kraj: protož znamenaj kaž-

dého člověka býti hostem u nás, kterýž
v jiné zemi než v naší obydlé má a sídlo
nebo rozdělení jedné země od druhé činí
hostě, ale ne panství. Brikc. Hostem byl 1.
dle starého brněnského městského práva
každý, kdo nebyl na Moravě nebo v opav-
ském vévodství zrozen. 2. Dle čes. městského
práva a) kdo nebyl poddaným čes. krále;
b) kdo nebyl v Čechách zrozen. 3. Cizinec,
peregrinus, zvl. cizí kupec. Hosté n. kteří
nejsou usedlí v zemi. 4. Jinému pánu pod-
daný. Vz více v Gl. str. 69. Host do domu,
Bůh do domu; Staročeská byla ctnosť, rád
byl viděn v domě host; Dobrý h. vždy ho-
spodáři vítán; Hosta chlebem, solí, nezdvo-
řáka holí (odbývej). Č. Každý je na světě
hostem. Er. P. 514. Více zpozoruje h. v ci-
zím domě za hodinu než hospodář za rok.
Č. Jakého vzácného hostě pan vladař oče-
kávati ráčil. Břez. — Hostem v něčem býti
(ne doma, nepovědomým). Novotný v světě
host. Kom. — H. = kdo u druhého pije, jí,
užívá; hodovník. Der Gast zu Tische. V.
Hosti zváti a ctíti. V. Často na hostech bý-
vati (hosti mívati). D. Jsme ustavičně na
hostech. Us. Bude-li možná se uprázdniti,
hostem Vaším budu. Sych. H. bez rozmluvy
za bečku stojí. Jg. Nevaď se s čeledí, když
v domě h. sedí; Při hostech lepší jest za
tolar škody, než za haléř hanby; Neohryzuj
kostí, nech něco i pro hosti; Kdo v dluhy
zabředl, nebývá bez hostí; Kdo vína lituje,
ten hostí nečastuje; Krása bez příjemností
nepřivábí mnoho hostí; Věrná láska nezbytný
h.; k vůli hostu konec postu; Řídká návštěva
vzácný host; Sám sedím, ač tu hostí dosť,
s neznámými jaká veselosť. Pk. H. s břichem
toliko a zubami (m. zuby) hoden sedět jest
s oslami (m. osly). L. Mnoho hostí, málo
jísti. Jg., C, Lb. (Vz Nuzný). Nezvané hosti
pod stůl sázejí (za pec sázívají, na Slov. );
Šaty na hostech trhati (příliš pobízeti k jídlu;
na Slov. ); Nebývej tu hostem, kde pleš (kněz)
a vrkoč (žena) vládne mostem; Nezvaní hosti
nebývají vzácni; Na hody nezvaný (host) bývá
u dveří častován. Č. Nevolaný h. má miesto
za dverami. Mt. S. V hostech veselo, ale
doma lépe; Zvi méně hostí, bude chleba
dosti. Pk. Hosti se scházejí, bude musika
(když se na jednom místě více známých
sejde). Lb. Vz Pečený. — H., kdo hostě,
hosti přijímá, Gastwirth, Gastfreund. Pojď
hosti, připrav na stůl a máš-li co před ru-
kama, dej mi jísti. D. — H., přijatý v cizím
domě a bavící se tam přes nějaký čas či za
záplatu či darmo. Der Gast. Jg. Hosti míti,
ctíti; kdež hosti chovají a víno dávají; štědře
a ochotně k hostem se míti. V. Někde h-em
býti. Ben. V. Anděly za hostě přijímali. Br.
Hostě vítati. Háj. K hostem přívětivý. D.
Hostem státi u někoho (hospodou přes čas).
Není třeba hostem býti u přítele (jako doma
slušno býti). Přišel hostem v dům jeho;
Zima zlý host. Jg. Kdo má peněz dosti,
vítej milý hosti. Rým. Neznámosť jest ne-
vděčný h. Ženská milosť je jako host, panská
přízeň též jako sen; růžový květ, to tré jde
zpět. II. častý a dlouhý brzo se příkří. Jg.
Host a ryba třetího dne páchne (tuchne).
C, L. H. prázdný málo vzácný. Č. Když h.