471

nejmilejší, nech se dále bere; Nepleť se hosti
v hospodářovy věci, své měj na péči; Hosť
se mrzí na hostě a hospodář na oba; Před
hostem ženy nechval, čeládkou se nechlub,
koněm se nehonos; Když h. se ráno na
cestu chystá, o nocleh se domlouvá; Buď
hostem dotud, dokud svatba trvá; Hosté
pozváni, postele ustlány; Nebuď pro hosta
zásoben, ale buď mu rád; Nebudou-li hosti
hrdi, nebude dům těsen. Pk. Vz Rb. str.
266. — H. boží, Páně = hrom, blesk, der
Blitz. Šm. — H. = ženská čmýra, Menstrua-
tion. Mám hosti. Přišli hosti. Us.

Hostajenství, n., zastr., Gastfreundschaft.
Tkadl.

Hostajnosť, i, f., zastr. Gastfreundschaft. Jg.

Hostajnov, a, m., hora blíže Přerova.
Hostajnov jej imě (jest jí jméno). Rkk. 45.
Vz Hostín.

Hostajný, hostinský, přívětivý, gastfreund-
lich. S ním hostajnie bydliti. Tkad. — H.
= lhostejný, rozmařilý, měkký, zart, weich.
Ctib. — Jg.

Hosták, a, m., člověk cizí, po světě, hlavně
za obchodem pracující, kupec. St. skl., Výb.

I. Der Fremde, namentlich der fremde Kauf-
mann. Cf. Host.

Hostašov, Nová Ves, Ostášová na Mor.

Hostaven = ostaven, h je přídech. Výb. I.

Hostcový, hostce se týkající. Fluss-, Gl.
70., rheumatisch. H. bolesť, Gliederweh. Ja.

Hostec, hustec, tce, m., rheuma, der stok-
kende Fluss im Körper, Jg., Rheuma, Rheu-
matismus. Rozličné flusy, jimž pospolitý
(obecný) lid hostee říká. Tys. H. pravý, ne-
pravý (rheumatismus verus, spurius). Ja. Zim-
nice z hostce (nátcha), Flussfieber. Jg. —
H. = summa neduhu nejistého původu. H.
se pohnul, vydal (vyraženina); h. přišel, pře-
nesl se mi z ruky do nohy. H. se zacituje (za-
říkává). Na Slov. — H., nějaké býlí. Na Slov.

Hostečný, hostec mající, rheumatisch. Plk.

II. zimnice. Flussfieber. Rostl.
Hostěhrad, u, pl., Fischerhäusel u Znojma.
Hostěhradice, ic, pl., Hosterlitz u Znojma.
Hostek, tka, m., malý host.
Hostění, n. H. koho. Die Bewirtliung.
Hostenský, Wirth-, Gast-. Zák. sv. Ben.
Hosterlitz, Hostěhradice u Krumlova na

Mor. — H., Hostice u Šumperka na Mor.

Hosti, i, f., hosť, ženská, der weibliche
Gast. St. skl., Leg. — H., cizí, eine Fremde.
Po řeči tvé znáti, že jsi hosti. Pass. — H.
= nepřítelkyně, eine Feindin. Lenosť je zdraví
tvého hosti. St. skl. — Vz Hosť.

Hostibijce, e, m., Gastmörder. Jg.

Hostibijstvo, -bojstvo, a, n., der Gast-
mord. Jg.

Hostice, f., místo na Mor.

Hostič, e, m. = hostitel. Rk.

Hostie, e, f., z lat. hostia, oplatek posvě-
cený. Hostie. D.

Hostík, a, m., žvástal, Plauderer. St. skl.

Hostili-us, a, m., král římský.

Hostimil, a, m., Gastfreund. Sych.

Hostimilný, gastfrei. Rk.

1. Hostín, lépe Hostýn, Hostajnov, a,
m., hora s kostelem na Moravě u Přerova
(blíže Bystřice), kde Češi a Moravané Tatary
porazili. Vz více v Rkk., S. N. III. 902.

2. Hostín, vz Hostinné.

3. Hostin, a, m., Hösting místo na Zno-
jemsku. — Jg.

Hostina, hostinka, y, f., hody, přátelské
posezení, Gastmal, Gasterei, Mal, Traktament.
Jg. Na h-nu, v h-nu zváti, jíti; na h-ně býti
(na hostech); po h-ně jíti (na h-nu jíti). Ros.
H-nu strojiti (dávati). D. Nákladné h-ny. Sych.
K hostině pozvati. Kom. H. dlouho na noc
trvala. Jv. Kde samá h., tam nedaleko hlady.
Pk. — H. = posvícení, Kirchweih, na Slov.
— H., býti kde jako hosť, der Aufenthalt
als Gast. Jg. Tři dni h-nou zůstali. Zák. sv.
Ben. H-nou kde býti. Šm. — H. = cesta,
pout, bavení za hranicí, die Reise, die Fremde.
Jg. Odjeti v h-nu. L. — H., hostinné zboží,
Gastgut. Pr. pr.

Hostincový, Gasthaus-.

Hostinec, nce, m., hospoda, krčma, Gast-
haus, -hof, Einkehrhaus, eine Schenke. Jg.
H. u bílého lva, u modré hvězdy, u černého
koně atd. Us. H. zájezdný, Einkehrhaus. Rk.
Do h-ce zajeti; v h-ci býti, bydleti, se zdr-
žovati, někoho hledati, slézti, jísti, se stra-
vovati. Us. — H., hostinský pokoj, jizba.
Gastzimmer. D.

Hösting, Hostín, Hostim u Budějovic na
Mor.

Hostinice, e, f., hostěnice = světnice, kde
se hosti přechovávají, jedí n. spějí, ložnice,
V., hostinský pokoj, Schlafkammer, Gast-
zimmer. Sych. — H. = hostinský dům, ho-
spoda, Gasthaus. St. skl. — Jg.

Hostinkář, e, m., rád hostící, der gern
gastirt. Jg. — H., kdo rád na hostinách
bývá, Schmauser. Plk.

Hostinné, ého, n.; Hostinný, ého, m.;
Hostinné, ého, f. (dle „Nový"); něm. Arnaa,
mě. v Čech. v kraji jičín. Vz více v S. N.
III. str. 901. — Hostinné, n., daň placená
od cizích kupců. Gl. 70.

Hostinnosť, i, f., Gastfreundschaft. Jg.

Hostinný. H., pro hosti, hostinský. Gast-.
H. dům, jizba (hostinice), právo, slovo (cizí),
víno. Jg. — H. přítel, u kterého hostinou
(hospodou) stávám n. on u mne. Der Gast-
freund. L. — H., kdo rád hostí, gastfrei. Jg.
Kdež jsi nejvíc po hostinu (dativ, vz Po),
ať se tvoji k tobě vinú. Výb. I. 887. —
Hostinné dědiny, Zinsäcker. Vz Gl. 70.

Hostinský, -sky, po -sku, od hostí, pro
hosti, Gast-. H. dům (hospoda), V., kůň,
Gel., právo, V., pokoj, Jg., kuchyně, Us.,
pocta (dar), Kom., Jupiter. Jg. — H. = cizí
hostinný, fremd. H. zem, lid, řezník, svědek,
kněz, učení, obyčej, pivo (přespolní). Jg.
Brániti se svědky hostinskými. Brikc. H.
kupectví (fremde Waare), pivo (das fremde
Bier). Gl. 71. — H. = rád hostící, gastfrei.
D., Plk. — Jg. Po h-sku někde hráti, zpí-
vati. Šm.

Hostinství, í, hostinstvo, a, n., bytí ho-
stinské, chování koho za hosta. Gastfreiheit.
Jg. Vypovídám ti hostinství. V. H-ství mi-
lovný. Sych. Panuje tam dostatek s h-stvím.
Puch. — H. = cizosť. Jg.

Hostirád, a, m., Gastfreund. Rk.

Hostitel, e, m., pl. -lé, hostící, Gastgeber,
-wirth. Jg. — Hostitelka, y, f., hostitel-
kyně, Gastgeberin. Omyl. 27.



	471

	nejmilejší, nech se dále bere; Nepleť se hosti v hospodářovy věci, své měj na péči; Hosť se mrzí na hostě a hospodář na oba; Před hostem ženy nechval, čeládkou se nechlub, koněm se nehonos; Když h. se ráno na cestu chystá, o nocleh se domlouvá; Buď hostem dotud, dokud svatba trvá; Hosté pozváni, postele ustlány; Nebuď pro hosta zásoben, ale buď mu rád; Nebudou-li hosti hrdi, nebude dům těsen. Pk. Vz Rb. str. 266. — H. boží, Páně = hrom, blesk, der Blitz. Šm. — H. = ženská čmýra, Menstrua- tion. Mám hosti. Přišli hosti. Us. Hostajenství, n., zastr., Gastfreundschaft. Tkadl. Hostajnosť, i, f., zastr. Gastfreundschaft. Jg. Hostajnov, a, m., hora blíže Přerova. Hostajnov jej imě (jest jí jméno). Rkk. 45. Vz Hostín. Hostajný, hostinský, přívětivý, gastfreund- lich. S ním hostajnie bydliti. Tkad. — H. = lhostejný, rozmařilý, měkký, zart, weich. Ctib. — Jg. Hosták, a, m., člověk cizí, po světě, hlavně za obchodem pracující, kupec. St. skl., Výb. I. Der Fremde, namentlich der fremde Kauf- mann. Cf. Host. Hostašov, Nová Ves, Ostášová na Mor. Hostaven = ostaven, h je přídech. Výb. I. Hostcový, hostce se týkající. Fluss-, Gl. 70., rheumatisch. H. bolesť, Gliederweh. Ja. Hostec, hustec, tce, m., rheuma, der stok- kende Fluss im Körper, Jg., Rheuma, Rheu- matismus. Rozličné flusy, jimž pospolitý (obecný) lid hostee říká. Tys. H. pravý, ne- pravý (rheumatismus verus, spurius). Ja. Zim- nice z hostce (nátcha), Flussfieber. Jg. — H. = summa neduhu nejistého původu. H. se pohnul, vydal (vyraženina); h. přišel, pře- nesl se mi z ruky do nohy. H. se zacituje (za- říkává). Na Slov. — H., nějaké býlí. Na Slov. Hostečný, hostec mající, rheumatisch. Plk. II. zimnice. Flussfieber. Rostl. Hostěhrad, u, pl., Fischerhäusel u Znojma. Hostěhradice, ic, pl., Hosterlitz u Znojma. Hostek, tka, m., malý host. Hostění, n. H. koho. Die Bewirtliung. Hostenský, Wirth-, Gast-. Zák. sv. Ben. Hosterlitz, Hostěhradice u Krumlova na Mor. — H., Hostice u Šumperka na Mor. Hosti, i, f., hosť, ženská, der weibliche Gast. St. skl., Leg. — H., cizí, eine Fremde. Po řeči tvé znáti, že jsi hosti. Pass. — H. = nepřítelkyně, eine Feindin. Lenosť je zdraví tvého hosti. St. skl. — Vz Hosť. Hostibijce, e, m., Gastmörder. Jg. Hostibijstvo, -bojstvo, a, n., der Gast- mord. Jg. Hostice, f., místo na Mor. Hostič, e, m. = hostitel. Rk. Hostie, e, f., z lat. hostia, oplatek posvě- cený. Hostie. D. Hostík, a, m., žvástal, Plauderer. St. skl. Hostili-us, a, m., král římský. Hostimil, a, m., Gastfreund. Sych. Hostimilný, gastfrei. Rk. 1. Hostín, lépe Hostýn, Hostajnov, a, m., hora s kostelem na Moravě u Přerova (blíže Bystřice), kde Češi a Moravané Tatary porazili. Vz více v Rkk., S. N. III. 902.	2. Hostín, vz Hostinné. 3. Hostin, a, m., Hösting místo na Zno- jemsku. — Jg. Hostina, hostinka, y, f., hody, přátelské posezení, Gastmal, Gasterei, Mal, Traktament. Jg. Na h-nu, v h-nu zváti, jíti; na h-ně býti (na hostech); po h-ně jíti (na h-nu jíti). Ros. H-nu strojiti (dávati). D. Nákladné h-ny. Sych. K hostině pozvati. Kom. H. dlouho na noc trvala. Jv. Kde samá h., tam nedaleko hlady. Pk. — H. = posvícení, Kirchweih, na Slov. — H., býti kde jako hosť, der Aufenthalt als Gast. Jg. Tři dni h-nou zůstali. Zák. sv. Ben. H-nou kde býti. Šm. — H. = cesta, pout, bavení za hranicí, die Reise, die Fremde. Jg. Odjeti v h-nu. L. — H., hostinné zboží, Gastgut. Pr. pr. Hostincový, Gasthaus-. Hostinec, nce, m., hospoda, krčma, Gast- haus, -hof, Einkehrhaus, eine Schenke. Jg. H. u bílého lva, u modré hvězdy, u černého koně atd. Us. H. zájezdný, Einkehrhaus. Rk. Do h-ce zajeti; v h-ci býti, bydleti, se zdr- žovati, někoho hledati, slézti, jísti, se stra- vovati. Us. — H., hostinský pokoj, jizba. Gastzimmer. D. Hösting, Hostín, Hostim u Budějovic na Mor. Hostinice, e, f., hostěnice = světnice, kde se hosti přechovávají, jedí n. spějí, ložnice, V., hostinský pokoj, Schlafkammer, Gast- zimmer. Sych. — H. = hostinský dům, ho- spoda, Gasthaus. St. skl. — Jg. Hostinkář, e, m., rád hostící, der gern gastirt. Jg. — H., kdo rád na hostinách bývá, Schmauser. Plk. Hostinné, ého, n.; Hostinný, ého, m.; Hostinné, ého, f. (dle „Nový"); něm. Arnaa, mě. v Čech. v kraji jičín. Vz více v S. N. III. str. 901. — Hostinné, n., daň placená od cizích kupců. Gl. 70. Hostinnosť, i, f., Gastfreundschaft. Jg. Hostinný. H., pro hosti, hostinský. Gast-. H. dům, jizba (hostinice), právo, slovo (cizí), víno. Jg. — H. přítel, u kterého hostinou (hospodou) stávám n. on u mne. Der Gast- freund. L. — H., kdo rád hostí, gastfrei. Jg. Kdež jsi nejvíc po hostinu (dativ, vz Po), ať se tvoji k tobě vinú. Výb. I. 887. — Hostinné dědiny, Zinsäcker. Vz Gl. 70. Hostinský, -sky, po -sku, od hostí, pro hosti, Gast-. H. dům (hospoda), V., kůň, Gel., právo, V., pokoj, Jg., kuchyně, Us., pocta (dar), Kom., Jupiter. Jg. — H. = cizí hostinný, fremd. H. zem, lid, řezník, svědek, kněz, učení, obyčej, pivo (přespolní). Jg. Brániti se svědky hostinskými. Brikc. H. kupectví (fremde Waare), pivo (das fremde Bier). Gl. 71. — H. = rád hostící, gastfrei. D., Plk. — Jg. Po h-sku někde hráti, zpí- vati. Šm. Hostinství, í, hostinstvo, a, n., bytí ho- stinské, chování koho za hosta. Gastfreiheit. Jg. Vypovídám ti hostinství. V. H-ství mi- lovný. Sych. Panuje tam dostatek s h-stvím. Puch. — H. = cizosť. Jg. Hostirád, a, m., Gastfreund. Rk. Hostitel, e, m., pl. -lé, hostící, Gastgeber, -wirth. Jg. — Hostitelka, y, f., hostitel- kyně, Gastgeberin. Omyl. 27.