472

Hostitelna, y, f., die Herberge. Dch.

Hostitelný, gastfreundlich. Krok.

Hostiti, 3. pl. -stí, il, štěn n. stěn, ění;
hostívati = někoho častovati, bewirthen; ho-
stem býti, zur Herberge sein, herbergen; se
= stěhovati se, wegziehen. Jg. - abs. On tam
dlouho hostil (hostem byl). Kom. — koho
(kde): ďábly u sebe. Kom. Dobre ho hostili:
kyjom kyjovali, polenom mastili. Mt. S. —
kde. On nyní ve tvém srdci hostí (hostem
je). L. — se kde. Bídy se hostí v stavu
manželském. Žalans. U nás se hřích hostí.
Plk. — se. Že se již tu dlouho hostil (hostem
byl). Br. Jeden se hostí, druhý postí. Vz
Bohactví. Lb. — se odkud: z města, V., ze
země (vystěhovati se). Zříz. z 1564. Všecko
zlé ať se od nás hostí. Plk. — se koho.
Nešťastný, kdo se Boha hostí (vzdaluje). Jg.

— se s kým. Šm.

Hostivec, vce, m., der Zinsbauer. Gl. 71.

Hostivice, vic, pl., ves u Prahy. Dle
jiných: Hostivice, e, f. — Hostivický.

Hostivít, a, m. = hostirád. Rk.

Hostka, y, f., hostkyně, Gastfreundin.
Krok. — H., Hoška, y, f., městečko, Gast-
dorf. Trefil Mělníkem v Hošku, až se Roud-
nice zatřásla. Prov., Jg.

Hostkovice, pl., dle Budějovice, místo
v Jihlavště.

Hostnice, e, f., Gastsaal, -zimmer; Re-
stauration. Rk.

Hostník, a, m., Gastgeber. Rk. Vz Ho-
stitel. —

Hostokryje, pl, f., jméno místa. Mus.

Hostouň, ě, f., ves v pražském kraji. —
Hostouňský.

Hostovati = hostiti, bewirthen. Kinsk.

Hostroha zastr. = ostruha. Troj.

Hostýn. Vz Hostín.

Hošák, a, m., Bursch; Stutzer. Rk.

Hošek, hošíček, vz Hoch.

Hošík, vz Hoch.

Hoška, vz Hostka.

Hot, vz Čihý.

Hotař, e, m.. hlídač polní n. vinohradský.
Der Feld- o. Weinbergsbüter. Půh. Ol. 1105.
(Gl. 71).

Hotart, a, m. = Gothard. Gl. 71.

Hotel, fr., (otel), panský dům, dvůr; ho-
stinec. Rk.

Hotov, vz Hotový.

Hotovák, a, m., kdo pomáhá plaviti, ein
gemietheter Ruderknecht, Jg.

Hotovati = hotoviti, fertig machen, be-
reiten. — co: cestu. Ps. ms. — co komu:
dar. Plk. Komuž já ubohá ten věnek ho-
tuju ? Mor. P. — se na co: Št, na vsie.
Rkk. 22.

Hotově = neváhavě, ochotně, v hotovosti.
Kat, 3420. Fertig, Bereitwillig. Jg. H. slou-
žiti, V., něčeho někomu poskýtati. Kom.
H. a snažně něco činiti. Kram. Vz Hotový.

Hotovec, vce, m., ein Kapitalist. Us., Jg.

— H. = broskev. Jg.

Hotovenství, í, n. — služba, die Dienst-
fertigkeit, Výb. I. H. naše se vší přízní na-
před. Arch. IV. 341. — H., špižírna, Vor-
ratskammer. Ps. ms.

Hotovičký, ganz fertig. Jg.

Hotovina, v, f., Vorrath. Rk.

Hotovitel, e, m., Verfertiger, Erzeuger,
Macher. H. nebo zhotovovatel mužského
oděvu = mužský krejčí (na tabulích; ne:
zhotovitel, poněvadž děj trvá, se opakuje).

Hotoviti, 3. pl. -ví, hotov, -tově (íc), il,
en, ení; hotovívati = strojiti, chystati, zu-
bereiten, bereiten, fertigen, anschicken, ver-
fertigen. Jg. — co: knihy, Kom., jídla. Jg.

— se k čemu: k válce, Jg., k utíkání, V.,
k duchovnímu stavu, Apol., se k smrti. Plk.
Kdo chce pokoji, hotov se k boji. Pr. —
se proti komu s čím. Tak aby on věděl
proti nim se s obvodem h. Ms. 1631.

Hotovizna, y, hotovizeň, zně, f., na vých.
Mor. H = zásoba, Vorrath; hotové peníze,
Barschaft, bares Geld. Ros. H-znou platiti;
mnoho peněz v h-zně zanechal. L.

Hotovo, adv. Na hotově, po hotově =
u ruky, připravený, in Bereitschaft, bereit,
fertig. Jg. Všecko na hotově má. Br. Jste-li
s večeří na hotově. Klat. Já budu na h-vě.
Klat. Se vším na h-vě byli. Pref. Dáno mu
tisíc zlatých na hotově (na hotovosti). V.
Po hotově býti; něco po h-vě míti. D. Vše
stojí poho-vě. Kram. Nebezpečenství na ho-
tově jest. Prov. Na hotovo sednouti (sed-
nouti si k jídlu). Rk., Jg. Vz Příslovka,
Krátce (na krátce).

Hotovosť, i, f., připravenosť, Fertigkeit,
Bereitwilligkeit, Bereitschaft. II. do sněmu.
Apol. H. k boji (Schlagfähigkeit). Čsk. H.
v kasárnách (Bereitschaftsdienst, Kasern-
bereitschaft). Čsk. H. přísná. Čsk. Král vida
jejich h. Troj. II. mysli. Th. H. k něčemu.
Rk. — H. = hotové peníze, hotovizna, die
Barschaft. Má na h-sti 1000 zlatých. Us.
Kolik máte peněz na h-sti? Sych. Nemá
mnoho na h-sti. Sych. Zůstala mu malá h.
v rukou. Zanechal na h-sti 100 zl. Us. Jg.
Kauce činí l000 zl. v h-sti. Ml. Výdaj (vy-
dání) na h-sti; jistina v h-sti; prostředky
v h sti. Šp. — H. veřejná = vojsko k ochraně
vlasti hotové, Landesaufstand, Aufbot, Land-
wehr. Jg., zemská, Landsturm (v Tyrolsku,
Uhřích a Vorarlberku). Čsk., J. tr. Veřejná
h. pro ochranu vlasti aby nařízena byla. V.
H-stí hnouti. Act. Ferd. I. Veřejnou h. proti
nepříteli naříditi; v hotovosti býti. Tamtéž.
V čas války veřejnou h. zříditi. Ml. — H.
zápisy činží, Zinsregister, Urbarienliste.
Zlob. —

Hotový; hotov, a, o; hotově; = přistro-
jený, připravený, přichystaný, bereit, fertig.
Hotovi vsici nohu v krok i ruku v braň.
Rkk. 11. Buď hotov, půjdeme. Ros. Hoto-
vého jsou vtipu. Jel. Hotové ruky býti. V.

— čím v co. Hotoví nohou v krok. Us.

— na čem. Hotov pěšky i na koni (na vše
připraven; Vz Odhodlaný. Lb. ). Č. s čím.
Hotovi jsouce se svou braní, toliko počátku
očekávajíce. Háj. — k čemu: k boji, V.,
k službě, St. skl. V. 5., k seči, Alx. 1443.,
1116., k smrti. Výb. II. 2. Hotov k tažení,
D., k odplavení. D. H. k ráně, k odchodu.
Us. Hotovi jsouce každému k jeho potřebě
vždycky. O. z D. Aby tím hotovější byli
k dílu. Pr. — Št. kn. šest. 25. — na co: na
cestu. Jg. Lid musí s pány hotov býti na
vojnu. Chč. 445. — s inft. Hotovi jsouce
oba potýkati se. Br. Jsem hotov slyšeti. Br.