Předchozí (473)  Strana:474  Další (475) |
|
|||
474
|
|||
|
|||
Houbovatý, houbovitý, m. hubovatý, vz
ou. Schwammig, schwammartig. II. kosti v nose. Plk. H. dříví. Rostl. H. bradavičky na jazyku. Presl. Houbovec, vce, m. = houbokam.
Houbovina, y, f., hmota v hubách jsoucí,
funginum. Rostl. Houbovitý, schwamm-, pilzartig. Rk.
Houbovka, y, f., býložilec. Rostl.
Houbový, hubnatý, schwammig. D. —
H., co k hubám náleží. Schwamm-. H. pry- skyřice. Rostl. Houbožilec, lce, m., mycozoon, býložilec.
Krok. Houbucha, y, f., fungia, býložilec. Krok.
Houcati = bouchati, pochen. Na Mor.
Houdati se = smilniti, Unzucht treiben,
zastr. se s kým v čem. Uhlídal Jana Čer- vinky manželku, ihned se dal v lání, mluvil, že jsi arciduplkurva haldecká, že jsi v hal- dách houdala se s lotry. Svěd. 1570. Houdek, dka, m., hudec, šumař, zvl. který
na housličky, ochtábky hrá, Musikant, Vio- linspieler, Fiedler, geringerer Musikant. Us. u Plz. Jg, Mus. — Houdek, dku, m., nástroj hudební houslím podobný o 3 strunách. Jg. Houderovati, o dřevu, kterého nelze
dobře hoblovati. V Krkonš. Kb. Houf, u, houfek, fku, houfec, fce, houfík,
u, houfeček, čku, houfíček, čku, m. H. = množství, stádo, zástup, hromada, halda, der Haufen, Ludel. D. H. lidu vojenského. Ros. H. valný (vojsko mezi předním a zadním vojem, der Gewalthaufen). Gl. 71. H. zbytný (záloha, die Reserve). Gl. 71. H. lidu po- spolu. V. Houfem, v houfě. V. K starému, většímu houfu pospíchati (starým býti). V. K houfu starému (většímu) se odebrati (= umříti. Vz Smrť). Č., V. H. dobytka, ptákův, dříví (hranice); h. udělati; na jeden h. něco skládati. V. Po houfích, D.; h. je- lenův. Us. Houfec čelní, Vortrab. Čsk. — H. bílý, 300 mučedlníkův, jichž den 24. srpna. Gl. 71. — H. = písta u kola, die Radnabe. Us. Houfec, fce, m., vz Houf. H. lidu. V.
Houfek, fku, m., vz Houf. Mus.
Houfenice = houfnice.
Houfně, hromadně, stádně, schar-, haufen-,
truppenweise. H. vytáhli, se shěhli. V. Houfní = obyčejný. Kb.
Houfnice, e, f., houfenice = dřevěný prak,
nástroj válečný, jímž se kamení houfné há- zelo. Hölzerne Schleuder. Později = nástroj válečný mezi dělem a moždířem prostřední k házení granátův, die Haubitze. V. Z houfnic stříleti. Háj. Vz Dělo. Houfnice, dělo pů- vodu českého. Němci udělali z toho Hau- fenitz, Haubitz. Z houfnic metají, střílejí a házejí se granáty a brokové granáty č. šrapnely, brokové pušky, svítící koule. Vz S. N. III. str. 905. Houfník, u, m., kroužek menší na houfě
(na kole; vz Houf na konci). Der Ring an der Radnabe, Speichenring. D. Houfný, hromadný, valný, häufig. Ros.
Houkati, hukati, houkávati; houknouti,
knul n. kl, utí, hao, hu! schreien, heulen. Rk. Sova, hřivnáč, doupnák (divoký holub), volavka houká. Us. Opilý, myslivec houká. I v noci sedě slavík houká. Puch. — na |
koho = volati, rufen. Us. Ten si na mne
houkl! Mřk. — na koho odkud atd. Skotáci na sebe s jednoho i s druhého vrchu houkali. Us. S nebe hrom houkal. Puch. Houkali na nás z kusů (stříleli); houkali z děl proti ne- příteli, do města. — se = boukati se, sich belaufen, ranzen (o sviních). Svině se houkají (boukají, řoukají). Na Mor. a místy i v Čech. Pořouknutá svině. Na Mor. Mrk. Houkavý, heulend, schreiend. Vz Hou-
kati. II. holub. Ros. Houlava, y, f., metelice sněhová, Schnee-
gestöber. KB. Houleti se = procházeti se, spazieren.
Světoz. Houlil, a, m. = hudlař, Pfuscher. Dch., Šp.
Houliti, il, en, ení, jasniti, vyjasniti,
klären, heitern, ausheitern. Jg. — se. Nebe se houlí (se jasní). Us. — co: chléb (vá- leti, formen, wälgern). Rk. H. nůž = ztu- piti na brousku. Us. H. co, také = kaziti, pfuschen. Jg. Houně, ě (zastar. húně), huňka, huněčka,
y, f., eine Kotze. V. Stran odvození vz Mz. 33. Houní se přikryti. Us. Houní se odívati. Reš. Kočí houní koně přistírá. Kom. Houněný plášť. Kotzen-. V. — H., sukně
houněná, ein Kleid von Kotze. Houníř, e, m., Kotzenmacher. Rk.
Houp, a, m., otevřhuba, zevel. Maulaffe.
Plk. Houpací, Schaukel-. H. provaz. Schwung-
seil. Rk. Houpač, e, houpal, a, m., der Schaukler,
Hutscher. Jg. Houpačka, houpalka, y, f., die Schaukel,
Hutsche. H-ku si udělati. Na h-čce se hou- pati. S h-ky spadnouti. Na h-ku vylézti. — H., die Schwinge. Techn. Houpal, a, m. = houpač.
Houpání-se na hrazdě. Vz Hrazda vi-
sutá, Houpati. Houpati, houpávati; houpnouti, pnul a pl,
ut, utí, schaukeln, hutsehen, wippen. Jg. — se, koho kde, na čem: na provaze, na prkně, se na noze, Us., na houpačce, na hrazdě. Us. Holub se houpá na haluzi. Sych. — se. Podlaha se houpá. Us. Lodí se houpá (kolébá). D. Houpá se sedě, stoje. Tš. — koho: lišku = šiditi, prellen. — H. na Mor. — skákati. Houpavisko, a, n., Moorgrund. Č.
Houpavý, kdo n. co houpá neb se houpá,
schaukelnd. D. Houra, y, m., Schaukler. Rk.
Hourati = houpati koho na čem, schau-
keln. Dítě na rukou h. Us. — čím kde. Vítr na poli pšenicí houral. — se čím. Hourá se žito větrem. Jg., Rk. Houravý, houpavý, schaukelnd. Us., Jg.
Housar = houser. Rk.
Housař, e, m. = husař. Rk.
Housařka, v, f., husařka, Gänseweib.
Boč. — House, ete, n., pl. housata, Gänseküch-
lein. Jg. Houselní, Geigen-, Violin-. Rk.
Houselnice, e, f., rostl., Geigenholz.
Housenák, u, m., das Raupeneisen. D.
Vz Houseník. |
||
|
|||
Předchozí (473)  Strana:474  Další (475) |