474

Houbovatý, houbovitý, m. hubovatý, vz
ou. Schwammig, schwammartig. II. kosti
v nose. Plk. H. dříví. Rostl. H. bradavičky
na jazyku. Presl.

Houbovec, vce, m. = houbokam.

Houbovina, y, f., hmota v hubách jsoucí,
funginum. Rostl.

Houbovitý, schwamm-, pilzartig. Rk.

Houbovka, y, f., býložilec. Rostl.

Houbový, hubnatý, schwammig. D. —
H., co k hubám náleží. Schwamm-. H. pry-
skyřice. Rostl.

Houbožilec, lce, m., mycozoon, býložilec.
Krok.

Houbucha, y, f., fungia, býložilec. Krok.

Houcati = bouchati, pochen. Na Mor.

Houdati se = smilniti, Unzucht treiben,
zastr. se s kým v čem. Uhlídal Jana Čer-
vinky manželku, ihned se dal v lání, mluvil,
že jsi arciduplkurva haldecká, že jsi v hal-
dách houdala se s lotry. Svěd. 1570.

Houdek, dka, m., hudec, šumař, zvl. který
na housličky, ochtábky hrá, Musikant, Vio-
linspieler, Fiedler, geringerer Musikant. Us.
u Plz. Jg, Mus. — Houdek, dku, m., nástroj
hudební houslím podobný o 3 strunách. Jg.

Houderovati, o dřevu, kterého nelze
dobře hoblovati. V Krkonš. Kb.

Houf, u, houfek, fku, houfec, fce, houfík,
u, houfeček, čku, houfíček, čku, m. H. =
množství, stádo, zástup, hromada, halda,
der Haufen, Ludel. D. H. lidu vojenského.
Ros. H. valný (vojsko mezi předním a zadním
vojem, der Gewalthaufen). Gl. 71. H. zbytný
(záloha, die Reserve). Gl. 71. H. lidu po-
spolu. V. Houfem, v houfě. V. K starému,
většímu houfu pospíchati (starým býti). V.
K houfu starému (většímu) se odebrati
(= umříti. Vz Smrť). Č., V. H. dobytka,
ptákův, dříví (hranice); h. udělati; na jeden
h. něco skládati. V. Po houfích, D.; h. je-
lenův. Us. Houfec čelní, Vortrab. Čsk. —
H. bílý, 300 mučedlníkův, jichž den 24. srpna.
Gl. 71. — H. = písta u kola, die Radnabe. Us.

Houfec, fce, m., vz Houf. H. lidu. V.

Houfek, fku, m., vz Houf. Mus.

Houfenice = houfnice.

Houfně, hromadně, stádně, schar-, haufen-,
truppenweise. H. vytáhli, se shěhli. V.

Houfní = obyčejný. Kb.

Houfnice, e, f., houfenice = dřevěný prak,
nástroj válečný, jímž se kamení houfné há-
zelo. Hölzerne Schleuder. Později = nástroj
válečný mezi dělem a moždířem prostřední
k házení granátův, die Haubitze. V. Z houfnic
stříleti. Háj. Vz Dělo. Houfnice, dělo pů-
vodu českého. Němci udělali z toho Hau-
fenitz, Haubitz. Z houfnic metají, střílejí
a házejí se granáty a brokové granáty č.
šrapnely, brokové pušky, svítící koule. Vz
S. N. III. str. 905.

Houfník, u, m., kroužek menší na houfě
(na kole; vz Houf na konci). Der Ring an
der Radnabe, Speichenring. D.

Houfný, hromadný, valný, häufig. Ros.

Houkati, hukati, houkávati; houknouti,
knul n. kl, utí, hao, hu! schreien, heulen.
Rk. Sova, hřivnáč, doupnák (divoký holub),
volavka houká. Us. Opilý, myslivec houká.
I v noci sedě slavík houká. Puch. — na

koho = volati, rufen. Us. Ten si na mne
houkl! Mřk. — na koho odkud atd. Skotáci
na sebe s jednoho i s druhého vrchu houkali.
Us. S nebe hrom houkal. Puch. Houkali na
nás z kusů (stříleli); houkali z děl proti ne-
příteli, do města. — se = boukati se, sich
belaufen, ranzen (o sviních). Svině se houkají
(boukají, řoukají). Na Mor. a místy i v Čech.
Pořouknutá svině. Na Mor. Mrk.

Houkavý, heulend, schreiend. Vz Hou-
kati. II. holub. Ros.

Houlava, y, f., metelice sněhová, Schnee-
gestöber. KB.

Houleti se = procházeti se, spazieren.
Světoz.

Houlil, a, m. = hudlař, Pfuscher. Dch., Šp.

Houliti, il, en, ení, jasniti, vyjasniti,
klären, heitern, ausheitern. Jg. — se. Nebe
se houlí (se jasní). Us. — co: chléb (vá-
leti, formen, wälgern). Rk. H. nůž = ztu-
piti na brousku. Us. H. co, také = kaziti,
pfuschen. Jg.

Houně, ě (zastar. húně), huňka, huněčka,
y, f., eine Kotze. V. Stran odvození vz Mz.
33. Houní se přikryti. Us. Houní se odívati.
Reš. Kočí houní koně přistírá. Kom.

Houněný plášť. Kotzen-. V. — H., sukně
houněná, ein Kleid von Kotze.

Houníř, e, m., Kotzenmacher. Rk.

Houp, a, m., otevřhuba, zevel. Maulaffe.
Plk.

Houpací, Schaukel-. H. provaz. Schwung-
seil. Rk.

Houpač, e, houpal, a, m., der Schaukler,
Hutscher. Jg.

Houpačka, houpalka, y, f., die Schaukel,
Hutsche. H-ku si udělati. Na h-čce se hou-
pati. S h-ky spadnouti. Na h-ku vylézti. —
H., die Schwinge. Techn.

Houpal, a, m. = houpač.

Houpání-se na hrazdě. Vz Hrazda vi-
sutá, Houpati.

Houpati, houpávati; houpnouti, pnul a pl,
ut, utí, schaukeln, hutsehen, wippen. Jg.
— se, koho kde, na čem: na provaze,
na prkně, se na noze, Us., na houpačce, na
hrazdě. Us. Holub se houpá na haluzi. Sych.
— se. Podlaha se houpá. Us. Lodí se houpá
(kolébá). D. Houpá se sedě, stoje. Tš. —
koho: lišku = šiditi, prellen. — H. na Mor.
— skákati.

Houpavisko, a, n., Moorgrund. Č.

Houpavý, kdo n. co houpá neb se houpá,
schaukelnd. D.

Houra, y, m., Schaukler. Rk.

Hourati = houpati koho na čem, schau-
keln. Dítě na rukou h. Us. — čím kde.
Vítr na poli pšenicí houral. — se čím.
Hourá se žito větrem. Jg., Rk.

Houravý, houpavý, schaukelnd. Us., Jg.

Housar = houser. Rk.

Housař, e, m. = husař. Rk.

Housařka, v, f., husařka, Gänseweib.
Boč. —

House, ete, n., pl. housata, Gänseküch-
lein. Jg.

Houselní, Geigen-, Violin-. Rk.

Houselnice, e, f., rostl., Geigenholz.

Housenák, u, m., das Raupeneisen. D.
Vz Houseník.