475

Housenčí hnízdo, semeno. Um. les. Raupen-.

Houseněnka, y, f., rostl, řeřichovitá, eru-
caria. Rostl.

Housenice, e, f., housenka, die Raupe. D.

Houseničí, -ničný, Raupen-. Rk.

Houseničník, u, m., ichneumon, ovad
do housenek živých vejce kladoucí. Raupen-
tödter. L,

Houseník, u, m., nástroj, kterým se hou-
senky se stromův sbírají, das Raupeneisen.
H. nůžkový (na seřezávání hnízd housenčích).
Vz Nástroj zahradnický. Cn. — H., Gänse-
kraut. Rk.

Housenka, y, housenice, e, f., die Raupe.
Housenka obyčejná, chomáčovitá (spěnuška,
D. ), h-ky pospolité. Jg. Vz Motýl, Larva.
Chomáč, hnízdo, zámotek h-nek. Šp. H-ky
listí objedly. Háj. H-ky usmrtiti, sbírati. D.
H-ky stromy ožraly. Sp. H-ky: mze, zájedí,
zákožnice, der Zehrwurm, die Dürrmaden,
Mitesser. Dítě nedošlé má h-ky. Lk. Vůl
stůně na h-ky. Us. Ten má h-ky (= trhání)!
Rk. — H-ky = žába, houby na chřtánu,
zhorek; neduh dobytčí, vyraženiny na ja-
zyku, které se rozjídají tak, že jazyk uhnívá,
die Maulseuche, Zungenkrebs. Kráva má
h-ky na jazyku. Us., Jg.

Housenkář, e, m., Raupenleser. D.

Housenkárna, y, f., Raupenkammer,
Raupenhaus Seidenhaus), na bource. Rk.

Housenkovitý, co má mnoho housenek.
H. strom. Ros.

Housenkový, od housenky, Raupen-.

Houser (zastar. húser), a, houserek, rka,
m., husák, der Gänserich. Rád by houserem
berana vyloudil (malým darem větší. Vz
Sobec). Č., V., Houserem berana vystrčiti
vz Strach, Č., vystrašiti. Pam. Kut. Ne včera
jest před húserem běhal (není od včerejška).
Mus., Šm. — H-ry, na Mor. = tašky, roupy.
D. — H. = husák, bolení v kříži, zlatá žíla,
Kreuzwehe, goldene Ader. Na Mor., Jg. —
Pozn. Na Mor. u Uher. Hranic husák =
Gänsehändler, houser — kačer. Mřk.

Houserový, Gänserich-. H. sádlo, písk,
trus, Ras., Sal., štěbetání. Tkadl.

Housírek, rka, m., pták. Kinský.

Houska, y, f., malá husa, Gänschen. Reš.
— H., housčička, houstička, na Mor. husečka;
žemle, žemlička (z něm. Semmel); z černé
mouky: bandur, eine schwarze Semmel, ein
Weck. H. vánoční (vánočka, Weihnacht-
Stritzel). Us. Ne samým chlebem živtě člověk,
ale také houskami. Č. To jest jako h. na
krámě (za určitou cenu). Jg., Šm., Lb. Jídlo
ze spařených housek v Krkonoších: kulha-
vice. Kb. — H. másla (podlouhlé podoby,
Keil), h. sladová či sladu (na dlouho hoze-
ného, Malzstritzel); železa (železa kusy po-
dlouhlé, do nichž se z rud slévá, eine Eisen-
gans). Š. a Ž. Pekař peče žemličky a pes
sere housky. Us. — H., nástroj k zavření
vozu jako šubka, hamulec, der Hemmschuh.
Jg. — H., na Mor. housenka, die Raupe.

Houskový, Semmel-, Stritzel-.

Houslař, e, m., hudec, der Geiger, Violinist,
Violin-, Saitenspieler. Krok. — H., houslíř,
e, m., der Geigenmacher. Troj.

Houslařka, y, f. Saitenspielerin; Geigen-
macherin. D.

Housle (na Mor. a na Slov. husle), huslice,
housličky (husličky), gt. houslí, pl., f.; místo
houdle od hud (houdti, housti), Ht., d se
před l rozlišilo v s, vz D; sl tedy z dl.
Schl. Jir. myslí, že toto slovo neutvořilo se
z houdle a že se d nezměnilo v s, nýbrž že
utvořeno z: ga-le. — H. = citara, Cither.
D., Br., Pass. — H. = lýra. V. — H. =
nástroj hudební dutý s krkem, na němé čtyři
struny přes kobylku kolíčky se napínají. D.
Die Geige, Violine. H. hlasné. Mor. P. Na
housle housti, hráti. V. Housličky se smyčcem
smýkají. V. Škola, hra na housle. Hd. Nebe
plno housliček. Má to v prstech jako slepý
housle a žebrák veš. Dal svini housle a oslu
buben. Jg. Kdo nevděčnou pánům pravdu
hude, houslemi o hlavu míti bude. Scip. Hlad
naučil osla (medvěda) na housle hráti. Jg.
Jest jako housličky (tenký, dünn). Prsa má
jako housličky. Us. — Vz Hudební. — Hou-
sličky ústní = drnkačka, das Brummeisen.
V. — Housle u lehčidla ve mlýně, kterými
příčka zvednouti i spustiti se může, der
Hebearm, die Hebeleiste des Lüftzeuges. D.
Pod housle dává se kámen, aby běhoun
v jedné míře ostal. Mysliveč — Housličky,
nástroj mučicí, skřipec, řebřík, das Folterseil,
das Schnüren, die Martergeige, der Marter-
block. Kom. — Housličky na nebi = hvězda,
die Leier. Jg. — Vz více v S. N. III. str. 907.

Houslička, y, housličkář, e, m., špatný
houslař, ein Dorfgeiger. D.

Housličky, vz Housle.

Houslíř, e, m., vz Houslař.

Houslista, y, m. = houslař.

Houslovati, lépe: hráti na housle, geigen.

Jg. —

Houslovitý, geigenförmig. H. svlačec.
Rostl.

Houslový, Geigen-. Jg. H. klíč, Violin-
schlüssel. Rk.

Housti, hudu, huď, houdl (zastar. hudl),
přechod. min. času: houd, ši; huden, hudení.
Housti m. houdti, d se rozlišilo v s. H. =
hráti na hudebním nástroji, musiciren, geigen,
fiedeln. Jg. Učiti housti. D. Mistr nouze na-
učil Dalibora housti. Jg. — co. Počal housti
jinou (vida, že o krk běží. Vz Úmysl). Ć.
Každý svou píseň hude (o nesvorných). Jg.
Kdo nevděčnou pánům pravdu hude, houslemi
o hlavu míti bude. Scip. — komu. Hluchému
snadno housti. Jg. Sám sobě hude, sám vesel
bude. Mus. Kdo sobě hudeš, sám vesel budeš.
Vz Vina. Hvězdy jinak, než jim houdli,
tancovaly. Kom. — na co. Umí to, jako pes
na loutnu housti. Krab. H. na varhany, Štelc,
na loutnu, V., Jel., na harfu. Reš. Teď na
psotu jako na varhany hudu. St. skl. —
(komu) kde. Darmo ve mlýně housti. Jg.
H. ve mlýně. Alx. V hospodě h. Us. Ve
mlýně nehuď a ožralce, když spí, nebuď, neb
ve mlýně nebude hudba zníti a ožraly dokud
spí, dotud budeš pokoj míti. Rým. Hudci mu
v hrdle hudou (má chropot). Jg. Když ne-
mocnému hudci v hrdle hudou (když chroptí).
Lk. — komu kam. Hudci mu v hrdlo hudou.
Vz Hudec Č. — kde, před kým. David
hude před ním. V. — na čem. H. na rozličných
hudbách a strunách. Aesop. — komu za
co: za peníze. — jak dlouho: od rána do