476

noci h. — kdy: o posvícení, o svatbě, po
službách božích atd. — aby. Hude, aby se
obveselil. — adv. Huďte dobře a zvučné.
Br. Nedobře hudeš (netrefuje se řeč). Jel.

Houška, hoška, y, f., háj u Boleslavi. Mus.

Houškati, na Mor. = hojkati. Lpř.

Houštěk, šťku, m., omáčka, Tunke, Sauce.
Kuch. kn.

Houští, í, n., houšť, i, f. Vz Hustina.

Houštví, n. = houští. Dickicht, Gestrüpp.
Jg. —

Houž (zastar. húž), i, houžev, žve, na
Slov. houžva, y; houžka, houževka, houžička,
houžvička, y, f. = ohebný prut, zvl. skroucený
k vázání něčeho, die Wiede, Rejtel, gewun-
denes Reis. — St. skl., Jád. Řetěz tlustý
přetie jako houžev mečem. Dal. H. se strhala,
odsadila, H. u vesla: svírka. H. k upevnění
voru k břehu: těhelnice. Stran synonym vz
Kláda. — H., železný kruh na řebřině, do
něhož lišeň se strká. Us. — H., nákrčník,
Halsband, halže. Kron. trub. — H., kruh
u pluhu k povyšování neb snižování hřídele,
kněžna, die Zucht. D. — Č. Vz Houžník. —
H. = provaz, Strick. V., Št. Konopná houžev.
Háj. Na dubu na houžvi ho za hrdlo pověsili.
Háj. H. a smečka lýčená jemu na hrdlo vlo-
žena. Háj.

Houževačka, y, f., provaz, Strick, Seil
von Bast = houžev, houž. Lex. vet.

Houževes, vsi, f., Seibersdorf.

Houževnatosť, i, f. = houževnosť.

Houževnatý, houževný, zäh. H. sláma,
hrachovina, Jg.

Houževník, a, m. — provazník, Seiler,
zastr. Aqu.

Houževnosť, i, f. Vz Houž, tuhosť. Plk.
Zähigkeit, Biegsamkeit. — H. = skrbosť,
skoupost', neužilosť. V., Št. Die Kargheit,
Knickerei, Knauserei, Filzigkeit.

Houževný, houževní, co se dá na houžev
kroutiti, ohebný, biegsam. Jg. — H.
tuhý, zähe. H maso, Ros., dřevo. — H.. =
skoupý, skrbný, karg, zähe, filzig. H. člověk,
V., Br., Kom., hospodyně. Sych. — Jg. Vz
Houžvička.

Houžka = prut ohebný, die Wiede. Us.
— 2. Skrblík, Filz. Nebuď houškou. Lom.
Vz Houž, Houžvička.

Houžňák, a, m., skrbee, Knicker. Res.

Houžník, u, m., kolík, kterým se u pluhu
houž před zhlavím zatkne, aby se nevysmekla.
Dch. —

Houžovatěti, ěl, ění, zähe werden. D.

Houžovatosť, i, f., tuhosť, Zähigkeit, D.

Houžovatý, houžovitý, houžový, hou-
ževný, zähe. H. maso. — H. skoupý. H.
lakomec, karg, filzig. Jg.

Houžvař, húžvař, e, m., kdo houžve dělá,
der Wiedmacher, Seiler. Troj.

Houžvička, y, f., vz Houž. = H., y, m., dle
„Despota“, houžka, skrblík, skrbec, stuchlík,
Filz, Geizhals. Jest h-ka. D.

Houžvík, a, m., houžvička, Filz. Jg.

Houžviti, hužviti, hužbiti, il, en, ení =
utahovati, týrati, plagen. -- co. Práce hužbí
tělo. — co čím: tělo své těžkou prací. MM.
se = týrati se, sich plagen. — se s kým.
Rybay. Na Slov. — H. se = skoupým býti,
skrbiti, kargen. Reš,

Houžvitý = houžovatý. Jg.

Hovad, vz Ovad.

Hovaděti, hovadněti, ějí, ěl, ění, zum
Vieh werden. — Všechen zhovaděl. Ros. —
čím. Častým vídáním divadel ukrutných srdce
lidské hovadí. Hos. Předm.

Hovadí, od hovada, Vieh-. H. úd, hlava,
noha, hřbet, lékař, Jg., lalok, huba, V., ocas,
D., mozky, krev, Us., moucha (střeček, ovad,
Bremse). Reš. Hádání z opatření střev hovadích.
V. Vz Hovadní.

Hovádko, a, n. Tlusté h*. hezké, a bohaté
moudré. Č. Vz Hovado.

Hovadně, hovädsky, viehisch. H. žíti.
Martini.

Hovadněti = hovaděti.

Hovadní moucha (hovadnice, ovad, troup,
koňský sršeň), Viehbremse. V.

Hovadnice, e, f. = hovadní moucha. V.

Hovadnosť, i, f., hovadství, Viehigkeit,
viehische Art. Tkadl., Lom. Tělesnosť a h.
nerozumná má býti zavržena. Kom. V h-sti
pohřížen bývá. Hus.

Hovadný, hovadský, Vieh-, viehisch. H.
boháč, radosť, Jel., člověk, Br., hodování,
Kom., hřích. Lom. H. a smilní lidé. Marti m.
Hovadná rodičů k dítkárn milosť. Kom.

Hovado, a, hovádko, a, n., das Vieh. Ne-
rozumné hovado. V. H. pitomé, čtvernohé,
dělné, krmné, okrocené, škodné, V., domovní.
Kom. Beránek, hovádko tiché, nemstitelné.
Štelc. H. rozděleného kopyta. Ús. Stojí, jako
hovado u jeslí. Vz Hloupý. Č., D. Vz Dub,
Hovádko, Dobytek. Škoda hovadem vzešlá,
vz Rb. str. 265. Z hoväda bývá len mäso.
Mt. S. — H. = člověk hovadských obyčejův,
Vieh, viehischer Mensch. Jest pravé hovado.
D. — H., každý živočich, zvíře nerozumné,
Thier. Toms. — Hovado, a, n., hovad, ovad,
kobylí n. koňská moucha, střeček. Reš., Leg.,
Aqu. —

Hovadskosť, i, f. = hovadnosť.

Hovadský; -sky, po -sku, od hovada,
hovadu náležející, Vieh-, viehisch. H. kopyto,
noha. V. Ze spatření střev hovadských hádati.
V. H.. maso. Eus. - - H. = co k hovadu po-
dobné, jemu příslušné jest, nerozunmé, viehisch.
H. život, obyčej, Ros., práce, rozkoš, D.,
chlap. Us. Chlipěti jest h. věc. Kom. Opilci
h-sky si počínají. Kom. Lidsky mluvil a h-sky
živ byl. Smrž.

Hovadství, n. = hovadský život, způsob,
zhovadělosť, viehische Art, viehisches Wesen,
Viehheit. V. To je h. Učinil h. Us. V stavu
h. žíti. Koll.

Hovárati = hovořiti.

Hovědce, e, f., hovězí dobytek, das Rind.
H. otehnati. Rkk.

Hovědí = hovězí, Rind. Lék. kn.

Hovědina — hovězina,

Hovědlivý, komu hověti třeba, was zu
schonen ist. Ms. 14. stl.

Hovějnosť, i, f., Schonung, Nachsichtig-
keit. Jg.

Hovějný = hovící, schonend. — komu.
H. sobě, přísný jiným. Jel.

Hovělosť, i, f. = hovějnosť. Rk.

Hovění, hovení, n., šetření, Nachsicht. D.

Hovénko, vz Hovno.

Hověnství, n., zastr. = hojemství. D.



	476

	noci h. — kdy: o posvícení, o svatbě, po službách božích atd. — aby. Hude, aby se obveselil. — adv. Huďte dobře a zvučné. Br. Nedobře hudeš (netrefuje se řeč). Jel. Houška, hoška, y, f., háj u Boleslavi. Mus. Houškati, na Mor. = hojkati. Lpř. Houštěk, šťku, m., omáčka, Tunke, Sauce. Kuch. kn. Houští, í, n., houšť, i, f. Vz Hustina. Houštví, n. = houští. Dickicht, Gestrüpp. Jg. — Houž (zastar. húž), i, houžev, žve, na Slov. houžva, y; houžka, houževka, houžička, houžvička, y, f. = ohebný prut, zvl. skroucený k vázání něčeho, die Wiede, Rejtel, gewun- denes Reis. — St. skl., Jád. Řetěz tlustý přetie jako houžev mečem. Dal. H. se strhala, odsadila, H. u vesla: svírka. H. k upevnění voru k břehu: těhelnice. Stran synonym vz Kláda. — H., železný kruh na řebřině, do něhož lišeň se strká. Us. — H., nákrčník, Halsband, halže. Kron. trub. — H., kruh u pluhu k povyšování neb snižování hřídele, kněžna, die Zucht. D. — Č. Vz Houžník. — H. = provaz, Strick. V., Št. Konopná houžev. Háj. Na dubu na houžvi ho za hrdlo pověsili. Háj. H. a smečka lýčená jemu na hrdlo vlo- žena. Háj. Houževačka, y, f., provaz, Strick, Seil von Bast = houžev, houž. Lex. vet. Houževes, vsi, f., Seibersdorf. Houževnatosť, i, f. = houževnosť. Houževnatý, houževný, zäh. H. sláma, hrachovina, Jg. Houževník, a, m. — provazník, Seiler, zastr. Aqu. Houževnosť, i, f. Vz Houž, tuhosť. Plk. Zähigkeit, Biegsamkeit. — H. = skrbosť, skoupost', neužilosť. V., Št. Die Kargheit, Knickerei, Knauserei, Filzigkeit. Houževný, houževní, co se dá na houžev kroutiti, ohebný, biegsam. Jg. — H. tuhý, zähe. H maso, Ros., dřevo. — H.. = skoupý, skrbný, karg, zähe, filzig. H. člověk, V., Br., Kom., hospodyně. Sych. — Jg. Vz Houžvička. Houžka = prut ohebný, die Wiede. Us. — 2. Skrblík, Filz. Nebuď houškou. Lom. Vz Houž, Houžvička. Houžňák, a, m., skrbee, Knicker. Res. Houžník, u, m., kolík, kterým se u pluhu houž před zhlavím zatkne, aby se nevysmekla. Dch. — Houžovatěti, ěl, ění, zähe werden. D. Houžovatosť, i, f., tuhosť, Zähigkeit, D. Houžovatý, houžovitý, houžový, hou- ževný, zähe. H. maso. — H. skoupý. H. lakomec, karg, filzig. Jg. Houžvař, húžvař, e, m., kdo houžve dělá, der Wiedmacher, Seiler. Troj. Houžvička, y, f., vz Houž. = H., y, m., dle „Despota“, houžka, skrblík, skrbec, stuchlík, Filz, Geizhals. Jest h-ka. D. Houžvík, a, m., houžvička, Filz. Jg. Houžviti, hužviti, hužbiti, il, en, ení = utahovati, týrati, plagen. -- co. Práce hužbí tělo. — co čím: tělo své těžkou prací. MM. se = týrati se, sich plagen. — se s kým. Rybay. Na Slov. — H. se = skoupým býti, skrbiti, kargen. Reš,	Houžvitý = houžovatý. Jg. Hovad, vz Ovad. Hovaděti, hovadněti, ějí, ěl, ění, zum Vieh werden. — Všechen zhovaděl. Ros. — čím. Častým vídáním divadel ukrutných srdce lidské hovadí. Hos. Předm. Hovadí, od hovada, Vieh-. H. úd, hlava, noha, hřbet, lékař, Jg., lalok, huba, V., ocas, D., mozky, krev, Us., moucha (střeček, ovad, Bremse). Reš. Hádání z opatření střev hovadích. V. Vz Hovadní. Hovádko, a, n. Tlusté h. hezké, a bohaté moudré. Č. Vz Hovado. Hovadně,* hovädsky, viehisch. H. žíti. Martini. Hovadněti = hovaděti. Hovadní moucha (hovadnice, ovad, troup, koňský sršeň), Viehbremse. V. Hovadnice, e, f. = hovadní moucha. V. Hovadnosť, i, f., hovadství, Viehigkeit, viehische Art. Tkadl., Lom. Tělesnosť a h. nerozumná má býti zavržena. Kom. V h-sti pohřížen bývá. Hus. Hovadný, hovadský, Vieh-, viehisch. H. boháč, radosť, Jel., člověk, Br., hodování, Kom., hřích. Lom. H. a smilní lidé. Marti m. Hovadná rodičů k dítkárn milosť. Kom. Hovado, a, hovádko, a, n., das Vieh. Ne- rozumné hovado. V. H. pitomé, čtvernohé, dělné, krmné, okrocené, škodné, V., domovní. Kom. Beránek, hovádko tiché, nemstitelné. Štelc. H. rozděleného kopyta. Ús. Stojí, jako hovado u jeslí. Vz Hloupý. Č., D. Vz Dub, Hovádko, Dobytek. Škoda hovadem vzešlá, vz Rb. str. 265. Z hoväda bývá len mäso. Mt. S. — H. = člověk hovadských obyčejův, Vieh, viehischer Mensch. Jest pravé hovado. D. — H., každý živočich, zvíře nerozumné, Thier. Toms. — Hovado, a, n., hovad, ovad, kobylí n. koňská moucha, střeček. Reš., Leg., Aqu. — Hovadskosť, i, f. = hovadnosť. Hovadský; -sky, po -sku, od hovada, hovadu náležející, Vieh-, viehisch. H. kopyto, noha. V. Ze spatření střev hovadských hádati. V. H.. maso. Eus. - - H. = co k hovadu po- dobné, jemu příslušné jest, nerozunmé, viehisch. H. život, obyčej, Ros., práce, rozkoš, D., chlap. Us. Chlipěti jest h. věc. Kom. Opilci h-sky si počínají. Kom. Lidsky mluvil a h-sky živ byl. Smrž. Hovadství, n. = hovadský život, způsob, zhovadělosť, viehische Art, viehisches Wesen, Viehheit. V. To je h. Učinil h. Us. V stavu h. žíti. Koll. Hovárati = hovořiti. Hovědce, e, f., hovězí dobytek, das Rind. H. otehnati. Rkk. Hovědí = hovězí, Rind. Lék. kn. Hovědina — hovězina, Hovědlivý, komu hověti třeba, was zu schonen ist. Ms. 14. stl. Hovějnosť, i, f., Schonung, Nachsichtig- keit. Jg. Hovějný = hovící, schonend. — komu. H. sobě, přísný jiným. Jel. Hovělosť, i, f. = hovějnosť. Rk. Hovění, hovení, n., šetření, Nachsicht. D. Hovénko, vz Hovno. Hověnství, n., zastr. = hojemství. D.