478

zpěvy (vaudeville, ), h. na čtyři ruce, na housle.
Hd. H. s míčem, zištná, v biliár, S. N., h. na
kendu = na škavu. Vz více tam III 911.
Zlovážnou hru počínati, prováděti. Šm. Pod-
vod ve hře. J. tr. Jeho hra je výtečná. Nz.
Hra dovolená, zapověděná, vz Hazardní.
Mistrovskou hru strojiti. V. Hry a kratochvile
obecné strojiti, V., provozovati. Jg. Hrou
získati (vyhráti). D. Hrou čas krátiti, mařiti.
V. Statek hrou promrhati. V. Hra o tebe.
Vš. Obávaje se, aby mu ta hra, kterouž na-
strojil, zpátkem nešla. V. H. jde oč. O tebe
h. jde n. jde o tebe. L. Trudná hra s ním
(nesnadno s ním zacházeti). L. Jeho hra (pře)
dobře stojí. Ros. Dětinské hřičky (loutky).
V. S dětinskými hříčkami zacházeti. Ros.
Hřiček dětinských nechati. V. Od hřiček
dětinských (od dětinství). V. Když hra nej-
lepší (nejmilejší), přestaň. Lb., Jg. Když se
ti hry nejvíce chce, tehdy přestaň; Komu
milá hra, neuzří dobra. Pk. Ještě hra nemá
konce. Vz Konec. Č. Všech her nebuď pastýřem.
Flaška. Má h. dobře stojí. Vz Štěstí. Č. I ve
hře přítele poznáš. Č. H. v karty a kostky.
Vz Rb. str. 266. Stran přísloví vz ještě:
Hráč, Hráti, Vyhrání. — H. = žert, Scherz,
Spass, Spiel, Schäkerei, Tändelei. D. H.
v slovích (Wortspiel). D. Míti z někoho n.
z něčeho hřičku. Ros. Hřičky si z něčeho
strojiti. Plác, Br. Jako ze hry práci odbývá.
Sych. Není mu do hry. Jg.

Hrab, u, m., hrabina, y, f., na Slov. a na
Mor. = habr, die Hagebuche. MM. — H. =
hraběž, loupež, Räuberei. Jg.

Hrabací, Grab-.

Hrabač, e, m., kdo hrabe. V. H. sena
(Recher), obilí (Rapper). D. — H. = hřeblo,
die Krücke. V.

Hrabačka, y, f., die Recherin.

Hrabadlo, a, n., Scharrwerkzeug. Ros.

Hrabák, hrabal, a, m., kdo hrabe, der
Gräber; ein Raffer. Dch.

Hrabalka, pompilus, hmyz. Krok

Hrabání, n. H. strouhanky, das Streu-
rechen. D.

Hrabanina, hrabanka, y, f., hrabanky,
pl., f., špendličí n. jehličí lesní shnilé shrabané,
strouhanka, stelivo, Nadel-, Waldstreu, die
Schütte im Walde. Jg. D. Hrabati h-nu. D.

Hrabati, hrabám, a hrabu, eš, e atd.; hra-
bávati. Vz Mazati. H., scharren, raspeln,
kratzen; sháněti, scharren, raffen. Jg. — abs.
Pes, hovado, kůň hrabe, D., slepice, kuře
hrabe. Kuře učí slepici hrabati. Jg. Ani kuře
nerádo darmo kutí a hrabe. Ani slepice darmo
nehrabe. Us. — co: seno, obilí, Ros.; pe-
níze, zboží (sháněti, lichviti). V. — (se)
kde (hrabati, herumscharren, wühlen). Kol
kopek h. H. ve všech škulinách. V. H. se
v zemi, Kom., v zlatě. Us. — čím. (Kůň)
nohou hrabe. Er. P. 476. H. nožem, drápy,
Us., seno hráběmi. Kom. Prstíčkem hrabalo.
Er. P. 467. — co po kom: seno po někom
h. (dohrabávati). Jg. — (se jak) kam. Seno
do kopek; slámu na hromadu. Us. Hrabá
jako v kapustu. Vz Nejapný. Lb. Každý
pod sebe hrabe. Č. On ví, k čemu se hrabe
(kam čelí, měří). V. Každý hrabe uhlí ke
svým vejcím. Pk. Vždy sě ke zdi hrabí.
Alx. 1132. Vší žádostí hrabe se k zemským

věcem. Boč. Když se k těm válkám hrabalo.
Star. let. — co odkud: uhlí hráběmi z hro-
mady. Vys. Hráběmi seno s vozu h. Us. — na
koho. Král počne na Rudolfa jako bez vesla
proti vodě h. Dal.

1. Hrabátko, a, n., vz Hrabě.

2. Hrabátko, a, n., záhon, Blumenbeet.
Hrabatský = hraběcí. Aesop.
Hrabavý či kurovitý. Vz Pták. — H. =

loupežný, rapax, Rkk. 17.; lakomý. Us.

Hrabě, ěte, n.; hrabátko, a, hrabatičko,
a, n.; (zastar. hrabě, ě, m.; hrabí, í, n. ). Hrabě,
z něm. Graf., g se proměnilo v h. Vz G,
F. Na Slov. gróf. Hrabě jest rodu středního
jako kníže, ale významem také rodu muž.,
tedy: Hrabě přišlo n. přišel; viděl jsem hrabě
n. hraběte. Vz Kníže. D. Stran titulu vz:
Osvícenosť a Urozenosť. Pojal dcerku hrabě
(hraběte) českého. Dal. Vz Hrábě (konec).

Hrábě, í, pl., f., na Slov. hrable, l se
vsulo. H., hrabadlo = příčné dřevo hřebíky
nabité; držadlo slove: hrabiště. S. N. Der
Rechen, die Harke. H. na pýř. D. Hráběmi
hrabati. H. dřevěné, železné. Us. Každé hrábě
k sobě hrabou. Č., Šp., Lb. Vz Osud. Každé
hrable k sebe hrabú. Mt. S. Dej si za klo-
bouk h. (posmívají se děvčata hochu, který
sám jediný za kloboukem žádné kytky nemá
jako ostatní, již ji od svých děvčat byli do-
stali, zvlášť o žních). V Želivsku. Sř. — H.,
na Slov. dřívko u kosy k dělání řádkův.
Koll. — H., brány orné, die Egge. V. —
H., vor n. plť, kterou na malých říčkách
v horách dříví chytají. Jg. Rechen. — H.
v hodinách, der Rechenbogen. Plk. — Pozn.
Na Mor. kvantita slov., hrabě' a, hrábě'
opačna jest: hrábě, Graf; hrabě, Rechen. Brt.

Hraběcí, Grafen-, gräflich. H. slečna, stav,
D., pokoj, stůl. Ros. Vaše h. milosť Us. Vz
Hrabě.

Hraběcký, gräflich. Hraběcky, po hra-
běcku žíti. Us.

Hraběctví, n. = hrabství.

Hraběnčin, a, o, der Gräfin gehörig.

Hraběnka, y, f., hrabinka, die Gräfin.
Hraběnku z ní udělal. V.

Hraběrník, hraberník, u, m., hrabovník,
nebozez k vrtání hrábí, Rechenbohrer. Dch.

1. Hrabí, n., na Mor. = habří. — 2. H.,
zastr. = hrabě.

Hrabice, e, f. H. je kosa delší než travní,
která má rožně n. rožníky zaklinované do
příčního ramena v kosišti začepovaného. S.
N. Die Getreidesense. H. kosa s dlouhozu-
bým hrabadlem spojená, hrabičná kosa, Ge-
treidesense; též a to vlastně samo to hra-
badlo přidělané, jímž se hromádky dělají.
Sensengerüst, Hakenzeug. D. Hrabicí seno,
ječmen, oves sekati Us. Na Moravě rožínky.
Mřk.

Hrabičný. H. kosa. Vz Hrabice.

Hrabin, a, o = hraběcí. Sal.

Hrabina, y, f., hrabinka = hraběnka, die
Gräfin. Psal o tom hrabině jedné. Št. —
H. = habřina. Na Slov.

Hrabiště, ě, n., hrabisko, a, n., násada
u hrábí. Der Rechenstiel. D. Hrabištěm jetel,
seno obraceti. Puch.

Hrabivosť, i, f., loupežnosť, Raubsucht.

Hrabivý = loupežný, räuberisch. Výb. I.