480

Hradčany, pl., m., v obec. mluvě: Hrad-
čana, čan, pl., n. (jako: vrchy a vrcha. Mk. ),
časť města Prahy, Hrad a jeho okolí, hrad-
schin. Hradčany z gruntu vyhořely. Háj. Na
Hradčanech, k Hradčanům, pod Hradčany.
Háj. Do Hradčan. Vz Hradčín.

Hradčín, a. m., šp, m. Hradčany.

Hradební, hradebný, Schanzen-. H. sklepy,
koš, nástroj. Bur. — H. zeď, Scheidewand.

— 1698.

Hradebnický. H. nářadí. Schanzzeug. Čsk.

Hradebnictví, n., Befestigungskunst. Čsk.

Hradebnictvo, a, n., Genietruppe. H.
staví hradby a skládá se ze dvou plukův.
Vz více v Čsk. I. 5., 34.

Hradebník, a, m., der Pionnier, Schanz-
gräber. Bur.

Hradec, dce, m., malý hrad, die kleine
Burg. Vz Hrad. — Jméno některých měst,
kdež jindy hrad, hradec býval. H., Gradec,
něm. Gratz, Grätz. — H., malé mě. v rak.
Slezsku. H. Slovinský, mě. v Štýrsku, Win-
dischgrätz. H. Štýrský, slovin. Gradec Nemški,
v Štýrsku, Graetz, Gratz. H. Jindřichův, gt.
Hradce Jindřichova (dle Otcův), v Čech.,
Neuhaus. H. Levý. H. Nový. H. Králové,
gt. Hradce Králové, dat. Hradci Králové atd.
Králové jest gt. od Králová královna a
při skloňování se nemění. Tedy ne: do
Hradce Králova, neníť to Hradec Králův,
nýbrž Králové (paní; královny). Cf. Kupcová,
é, správcová, é. Něm. Königgrätz; ale měl
by se jmenovati: Königingrätz, jako Köni-
ginhof, Dvory Králové, gt. do Dvorů Krá-
lové (ne: Králových). Jm. přídavné: kralo-
hradecký jest jako jméno německé chybně
tvořeno od „král", jako: kralodvorský a proto
nyní mnozí správněji píší: královéhradecký.

— Hradečan, a, pl., Hradečané. Vz Hrad-
čan. Gratzer. — Hradečanka, y, f. — Hra-
decko, a, n. - - Hradeckým. Hradecský, vz -ský.

Hrádek, dku, m., Kastell, Schlösschen.
V. Vz Hrad. Kamenný h. Rkk. — H., malé
městečko zdmi ohrazené. V. — Jméno někte-
rých míst v Čechách a v Uhřích, ku př. H.
v severních Čechách, něm. Grottau. Levý H.
(na Vltavě). H., Erdberg, na Mor. Mus. —
H., vyklenutí země či výbol v stopě jelení,
dančí, srnčí a černé zvěři. Der Burgstall.
Bürgel, das Krümmen. Šp. — H. hůra,
der Boden im Hause. Us. Ber., Dch. — H.,
innere Verschanzung, Reduit. Bur.

Hradicí, Befestigungs-. H. řád mlýnský,
Mühlensehützordnung.

Hradič, e, m., zahrazovač, der Schützer.
D. Vz Hraditel.

Hradidlo, a, n., Wasserfang. Rk.

Hradil, a. m. = hraditel. Dch.

Hradisch, Hradiště u Olom.

Hradisko, a, n., špatný hrad. — H. =
hradiště. D.

Hradiště, ě, n., místo, kde hrad jest neb
býval, die Burgstätte. Gl. 72. — 2. Sám
hrad a, hradba jeho, die Burg. Jg. — H.,
jméno některých míst. H. na Moravě, Hra-
discht. H. Mnichové, Ms.; nyní: H. Mnichovo,
gt. do Hradiště Mnichova. Vz Mnichovo. II.
v Boleslavsku. H. nad Metují, Nové Město
nad Metují. H., klášter, u Olomouce. H.
Uherské, Ungarisch-Hradisch.

1. Hraditi, bezosobné. Hradí = padají
kroupy, es schlosset. Hradilo = padaly kroupy.
Na Mor. Jg.

2. Hraditi, 3. pl. -dí, hraď, -dě (íc), il, hra-
zen (v obec. mluvě: hražen; na Mor. hraděn),
ení; hradívati. H., pevniti, verzäunen, ver-
machen, befestigen, verwahren, verschanzen.
Jg. — co. Les hradí zemi. V. Město stavěti
a hraditi. V. Vodu h., zahraditi. D. Oboru
hraditi. Boč. — co, se čím. Dům dveřmi
a závorami, město zdmi a příkopy, štěpnice
plotem h. Jg. Nehraď se plotem, ale hraď
se přátely. Č. — se před kým: před ne-
přítelem. V. Jedni před druhými se hradí-
vali. V. — se, koho (akkus. ) proti čemu:
proti útokům. H. křesťanstva (gt. ) proti
komu, šp. m. křesťanstvo. Brt. — se od
koho. Od dobrého souseda netřeba se hra-
diti. Ros. Plotem se od sousedův nehraď.
L. Vz Soused. — co kde. Kdyby ten plot
sešel, aby sousedé každý za svým hradil.
Ms. 1485. Hradil zahradu pod loukou, nad
loukou, za loukou, před domem atd., aby
mu tam dobytek nechodil. Us. — se s čím.
Pole jeho hradí se s naší zahradou (mezuje).
Us. —

Hřádka, y, f., záhon, Beet, Kom.

Hřadlo, a, n., ohřivadlo, Wärmzeug. Berg.

Hřadní hejtman, Schlosshauptmann. D.

Hřadní, Stangen-. H. slepice, (ze hrady,
domácí), Haushenne. Vz Hřad.

Hřadník, a, m., Burgverweser. Mus.

Hradobit, u, m., hrád, krupobití. Hagel.
Ž. kap. 148.

Hřadovati na strom zasednouti, Stand
nehmen, einfallen (o ptácích). Šp.

Hradový, Burg-, od hradu. H. dvéře,
vrata, čeleď (Nách. ), průčelí, hora, Jg.

Hřadový strom, na kterém pták hřaduje.
Šp. Vz Hřada.

Hradský, hrazský, na hradu bydlící, ein
Burgbewohner. Čeleď h. V. — H. cesta =
veřejná, Landstrasse. Vz Gl. 72. — H., ého,
m., kdo hradu střeže, der Burgwächter. Mus.,
Bls. —

Hrách, hrachu (vz á; a nacházíme i ve
V. hráchu), hrášek, šku, hrášeček, čku,
hrašček, šečku, na Slov. hráštěk, m. Die
Erbse. Mladé lusky: dlašky, kleštice, klíště
(klíšťata). D. H. domácí, zahradní, sázený,
bohatý, pozdní (lenoch), cukrový, planý,
kulatý, polní, nízký, německý, ledvinkový
či turecký (fizole), luskový, D., vlaský (ci-
zrno), zaječí (vlčí, husí vika, kohoutek),
holubí (lesní), škrkavičný (římský), tyčkový,
kozí, L., zelený, malý, veliký, bílý, dozralý,
varčlivý, Sp., anglický ranní, čtverhranolušt-
natý, kapucínský, hollandský veliký, ko-
runní, kulatý (polní či ladvíkový), kytkovitý,
španělský veliký pozdní, Kh., pražený (pu-
čálka). Jg. H. vypadává, D., louští se, yy-
lušťuje se; h. týčiti, loupati, louštiti, Šp.,
seti, sázeti. H. vychází, klíčí. Us. H. je „na
víchách", je-li o žních na poli do kotoučův
stočený; h. se do kyt váže (do snopův po-
dlouhlých). Š. a Ž. Setí hrachu; mouka, po-
lívka z hrachu (hrachová). Us. Bylo to ve-
liké jako hrách. Us. H. s kapustou (nelad,
všecko dohromady). L. Lepší h. doma, nežli
v hostině zvěřina. Jg. Hrách na peci rozsé-