485

Hrázní cesta, silnice, Land-, Dammstrasse.
Us. Hrázská cesta. Plk.

Hrázový, Damm-. Plotna h. Schlacken-
blech. Techn.

Hrazský = hradský. Hrazská poprava,
Burggericht. Výb. I. — Hrázský, od hráz,
vz Hrázní.

Hrb, u, hrbek, bku, hrbeček, čku, m., gnbb-B,
grf>b-ať&, lit. grubbus, nerovný (o cestě). Schl.
Auswuchs, Erhabenheit. H. v nose (maso
zbytné). Sal. — H., vyvýšenina na hřbetě,
der Höcker, Buckel. V. H. velbloudův. Us.
Ten má hrb. Us. — H. = pahrbek, vrch,
hora. Hügel, Berg. V.

Hrba, hrbka, y, f., hromada, Haufe. Na
Slov. Plk.

Hrbáč, e, hrbáček, čka, m., hrbatý,
höckerig, ein buckeliger Mensch. D.

Hrbaj, e, m., hybos, hmyz. Krok.

Hrban, a, m., gibbium, hmyz. Krok.

Hrbáník, u, m. = hrobka. Na Slov.

Hrbanka, y, f., leucopsis, hmyz duben-
kovitý. Krok.

Hrbaté, herbaté, ého, n., z Herbathee,
čaj, Thee. Na Slov.

Hrbatě choditi, gebückt. Sych.

Hrbatěti, ějí, ěl, ění, buckelig werden. Jg.

Hrbatina, y, f., höckeriges Wesen, Jg.,
etwas Buckliges.

Hrbatiti, il, cen, ení, höckerig machen. Jg.

Hrbatka, y, f., plectrantbus. Rostl.

Hrbatnouti, tnul a tl, utí, buckelig
werden. Us.

Hrbatosť, i, f., die Buckeligkeit. Jg.

Hrbatý. Je h. Us. Přiléhá to jako h. ke
zdi. Č. Buckelig, höckerig. — H., nerovný.
H. cesta. L. Uneben, höckerig. Vz Hrbovatý.

Hrbek, bku, hrbeček, čku, m., ein kleiner
Auswuchs, Höcker. H. pod lalokem, uzel,
jinak hltán. V. Krtice mají rozličné hrbky.
Sal. Vz Hrb. — Hrbek, bka, m., hrbáček,
malý človíček hrbatý. D. Vz Hrbáč. — H.,
Hrbatý vůl. Der Buckelochs. Krok.

Hřbelce, e, n., hřbelec, lce, m., hřbélko,
a, n., hřebilec, hřebilce, hřebelec, hřeblo,
hřebílek, česák, cídidlo, drápačka, česadlo,
hřebélko, hřbílko, jímž se kůň atd. česá,
Der Striegel, die Schrape. Šp. H. na koně,
na hovězí dobytek. Šp. Hřbelcem vlasy če-
sati. V. Hřbelcem koně česati. Us.

Hřbelcovati, hřebelcovati koho: koně,
striegeln. Vz Hřbelce.

Hřbelcovitý, striegelförmig. Jg.

Hřbelec = hřbelce.

Hřbélko, vz Hřbelce.

Hřbet (zastar. chřbet, chirbet; na Slov.
chrbet, chrbát), u, hřbétek, hřbítek, tku,
hřbéteček, čku, m. H. = vrch věci vysedlé,
eine Erhöhung, der Rücken. Hřbétek ruky
čili dlaně (vysedlina u palce). — H. hory,
hřeben, čeřen, páteř hory. D. Der Berg-
rücken, Kamm des Gebirges. H. plochy
(Flachrücken), ostrý, skalnatý (Schneide-);
jesep, Riff. Š. a Ž. — Hřbítek nosu. Der
Rücken. — H. hovada, vrchní jeho strana,
der Rücken. Srnčí h. D. H. koně. Jel. H.
osličí. — H. člověka, záda, der Rücken. Na
hřbetě nahoře jsou lopatky, na těchto paže
(ramena) s loktem a předloktím, které s dlaní
a prsty ruku činí. Pt. H. křiviti. Na hřbetě le-

žeti (lenošiti). Lehnouti si na břicho a hřbetem
se přikryti. (Ležeti bez stláni). L., Č., Lb.
Pilně hřbetem hýbati (pracovati). Č. Na
hřbetě někomu seděti, Jezditi (týrati ho;
osedlati ho, opanovati). Č. H. obrátiti, dáti.
Vz Útěk. H. si otlačiti. Us. H. (záda, zadek)
vydutý, dutý, rovný, prohnutý, úzký, ši-
roký, plochý, plný atd. Šp. Dostati po hřbetě
(ránu, bití). Přes h. někoho přemrštiti (ránu
mu dáti). Mus. Svrbí ho h. (chce bití). Příhbí
v páteři, na hřbetě. V. Filec na hřbetě (hrb).
V. H. držeti někomu. Jg. Že jí h. a stranu
držíte (naháníte). Ctib. Jinak: h. držeti =
neustoupiti, odpírati. Jg. H. za sebou míti
(něco, nač by se bezpečil). II. obraceti komu,
hřbetem se obrátiti ke komu. D. H. uká-
zati (odvrátiti se, žádosť oslyšeti). Ros.
Jinak: h. obraceti, ukázati, hřbetem se obra-
ceti = utíkati. V., Bart. 273., 30. H-ty obrá-
tivše k nepřátelům. Let. Co za hřbetem je
(minulé). Za h. hleděti (za sebe, zpět). Kom.
Do očí se nám pěkně staví, však ale za
hřbetem nás pomlouvá. Sych. Za h. klásti,
vložiti, zamítati, založiti (nepracovati, od-
kládati, zanedbati). V. Své hříchy za hřbet
zakládati. Br. Za h. něco položiti, hoditi.
Vz Nedbalý, nevšímavý. Č., J. tr. Jak ná-
leží komu h. (kosti) narovnati (bíti). Vz
Trest. Č. Kdo měšec tratí, nechť hřbetem
platí. Jg. Co v břichu, nikdo nevidí; co na
hřbetě, na to všichni oko mají. L. Všecko
na hřbetě nosí. Vz Chudoba. Č. Více vzal
na h., nežli unésti může. Vz Nesnáze. Č.
Jde po hřbetě na mši (má pohřeb). Vz Smrť.
Č., Jg. — H. nože. Vz Nůž. Knížka se
zlatým nápisem na hřbetě. L. Hřbítek na
listě. V. H. u přeloženého plátna. Us. H.
lopaty (silnější čásť od ucha k špici jdoucí).
H. pily (na druhé straně naproti jsou zuby).
Vys. H. pušky. — H., přezdívka. Ty hřbete!
Lümmel!

Hřběti, hřbím, ěl, ění = pohřbenu, po-
chovánu býti, begraben liegen. Tu tělo hřbí.
Pass., Výb. L, Št. — kde. V kostele, v hrobě.
Pass.

Hrběti, ěl, ění = hrbatěti.

Hřbetitý, breitschulterig. Jg.

Hřbetnatý = hřbetitý.

Hřbetní (zastr. chřebtní), hřbetový. Rück-,
Rücken-, H. kosť (páteř), Jg., trubice, V.,
žláza, D., micha, Krok.

Hřbetnice, e, f., hřbetní kosť, páteř. Jg.
Das Rückgrat.

Hřbetoper, a, m., notopterus, ryba ka-
provitá. Krok.

Hřbetovati, co: plátno, zusammenlegen.
Vz Hřbet.

Hřbetovina, y, f., kůže ze hřbetu. Šp.
Rückenleder.

Hřbetovní, hřbetový, Rück-. H. páteř =
hřbetnice.

Hřbetový, na Slov. hrbtový, hřbetní,
Rück-. H. kosť (páteř), mozk, micha, žíla,
žláza, koš (na hřbet), chlap (hrubý). Jg.

Hrbí, n., hrby, Unebenheiten, Schollen. MM.

Hřbieti, zastr. = pochovávati. Jir.

Hřbílko, vz Hřbelce. — H., vlasy krátké,
tuhé, přiléhající. Rostl.

Hřbílkovati, hřbílkem, hřbelcem česati,
striegeln. — koho: koně, krávy. Dch.