493

Hříví, n., hřivka = hříva.

Hřivna (ne: hřívna), y, f., hřivenka,

hřivnička, die Mark, marca, skr. griva (krk),
strsl. grivMna monile, strbl. hriva (nákrčník),
původně tedy okrasa krku, nákrčník zlatý
n. stříbrný; později h. zlata n. stříbra.
Gl. H. = váha 16 lotů či 120 gramů. Ein
Gewicht von 16 Loth o. 120 Gramm. H.
vídeňská, rýnokolínská, kastilská, čistá, smí-
šená. Nz. H. zlata n. stříbra drží 16 lotů
aneb 8 uncí. V. H. peněz těžká (64 grošův).
H. královská (56 grošův). H. pokutní (48 gr. ).
Za hřivnu 64 groše počítáme. Brikc. Kte-
réžto placení počítajíc na pražskou hřivnu
a stříbro na fejn, učiní 8 zlatých 5 grošů
4 peníze české; H. stříbra normberské váhy
toliko po 1 zlatých 14 groších a 6 penězích
českých platiti vymíněna byla. Pr. I. 91. —
H., talent. Br. — H. = peníz, Geldstück.
Hřivenku k potřebě chovati. Us. — H., ná-
krčník, Mat. verb., zastr. — H. = schopnosť,
Talent, Schärflein. Hřivničkou svou spolu-
bratřím laskavě posloužiti usilovali. Kom.
Svou h-nu zakopati; lichviti svou h-nou. D.

Hřivnáč, e, hřivňák, a, m., druh divo-
kých holubův, wilde Taube, Ringel-, Holz-,
Blocktaube. Ve vlastním jméně h vypadlo:
Řivnáč.

Hřívnatý, bemähnt. Jg.

Hřívní, hřívový, Kamm-, Mähnen-. H.
sádlo, D., mol (nemoc). Ja.

Hřívnice, e, f., alectoria. Rostl.

Hřivnový, Mark-. Vz Hřivna.

Hřívový, Mahn-. Rk.

Hřivý = hravý. H. zvířata. Br. Gern spie-
lend, tändelnd.

Hřiz, hřiž (na Mor. hrouz), e, hřizek,
zka, hřizec, zce, m., ryba, die Kresse. D.

— Ovčí h., ryzek, giftiger Hirschling. Jg.
Hřiza, y, f., dlouhé roucho, langes Kleid. Br.
Hřízavý, grimmend. Krab.

Hřizec, zce, m. H. ovčí, lanýž, Hirsch-
trüffel. Plk.

Hřízeň, zně, f., hření, das Wärmen; skleník.

Hříženice, e, f., odnož, der Senker,
Steckling. V.

Hřížiti (na Mor. hrouziti), hřížím, 3. pl.
hříží, hříž, il, žen, žení; pohřížiti = pod
vodu dávám, topím, do země strkám, tauchen,
senken. — co: révu, prut (do země klásti).

— koho, se kam: v omyl. Mor. V jakou
pohromu ho chuť po milostné vlasti hříží.
Gníd. Ruku pod vodu h.

1. Hrk, adv. Hrk brk, jen to nezmať. Us.

2. Hrk, u, hrček, čku, m. Husch, Krach.
Potoky milým hrkem tekou. Ráj. Hrkem
běžeti, se valiti, se hrnouti. Jg. Až krev
hrkem se valila. Zlob. Hrkem se mu víno
do hrdla octlo. Sych. Vandrovní jdou hrkem,
na hrk = rechtem. Na Mor. Brt.

Hrkačka, y, f., ve vých. Čech., Jir., jinde:
řehtačka, chřestačka, klapačka, jíž se na
veliký pátek hrká. Die Ratsche.

Hrkadlo, a, n., drnčidlo, ein Schnarr-
werk. D.

Hrkálek, lku, m., hrkálka, y, f., rolnička,
die Schelle. Na Slov. Koll.

Hrkanice, e, f., řada. H. knoflíků, eine
Knopfreihe. Jg.

Hrkati, hrkám a hrči; hrkávati; hrknouti,

knul a kl, utí, krachen, scheppern, schnarren.
Jg. — abs. Velkonoční hrkačky hrkají, ne-
zvoní. Jg. Voda hrká (prýští se). Us. (Turn. )

— čím. H. šablenkou. Sš. Pís. 570. — kudy.
Hrdlem krev hrkala. Jg., Voda skulinami
hrká. Us. — jak (instr. ) Úprkem hrknouti
(padnouti). Jg. — kde. To v něm hrklo!

V hodinách to hrklo. Hrká v tobě jako ve
starých hodinách. Pk. Hrkne to ve mně.
Er. P. 396. Mouchy, komáři štípajíc hrkají
okolo mé tváři. Rad. zv. Na střeše holubi
hrkají. Jg. — odkud. Krev z něho hrkala;
krev mu hrkala z úst. — Jg.

Hrkavka, y, f. = hrkačka. Kom.

Hrkavosť, i, f. Neigung zum Schnarren.

Hrkavý, hrkající, schnarrend. D.

Hrkel, e, m., dřevo ve strojek píšťaly za-
strčené. Plk.

Hrklavice, e, f., Klappertopf. Rk.

Hrklavý = hrkavý.

Hrklosť, i, f., prchlosť, Raschheit. Jg.

Hrklý = prchlý, kvapný, rasch. Nebuď
tak hrklý do toho. Jg.

Hrknouti, vz Hrkati.

Hrkot, u, hrkůtek, tku, m. Das Krachen,
Brausen, Murmeln. Kom. Hrkot vody. Ráj.
Voda teče hrkotem. Us.

Hrkota, y, f., kdo se ustavičně hlasitě
a hrkavě směje. Na Mor. Mřk.

Hrkotati, na Slov. hrkútať = hrkot vy-
dávati, krachen, rauschen; vrkati, girren.

Hrkotavý = hrkotný.

Hrkotný, rauschend, rumpelnd. Rk.

Hrlo = hrdlo.

Hrma, y, f. Schamberg, Schambeinhöcker.
Ras. —

Hrmavice, e, f., blyskota, Donnerwetter.
Na Slov. Koll.

Hřmejní, rostl. Koubl.

Hřmejniť, řmejniť, v Krkon. = hřmot dě-
lati, lärmen. Kb.

Hřmění, n., das Donnern. V.

Hřměný, na Slov. hrměný. Hrměná střela
= blesk. Plk. H. hlas. Donnerschall. Ptr.

Hřmet, zastr. = hřmot.

Hřměti, hřmíti, hřmím, hřmí; hřmi,
hřměme; hřměl, hřmění, hřmívati, hřímati,
hřímávati, donnern, wettern, wittern. Jg. —
Hřmí, hřímá. V. Dalo se do hřmění; pře-
stalo hřmíti. V. Hřmí trouby, bubnové s tru-
bami. Jel. — odkud. Hřmí z vysoka. Berg.

— proti komu. Br., Kom. — čím. Hřímáš-li
podobným hlasem. Štelc. Hřímati různicemi.
Vš. Domové jejich tanci hřměli. Zyg. Kraje
radostným hlaholem hřměly. Č. — kdy.

V tom okamžení zahřmělo. Ml. — na koho
(odkud, čím): na hříšníky s kazatelny.
Sych. H. na koho. Kom. Papež na Jiřího
klatbami hřímal. Prot. 46.

Hrměžď, ě, m., zastr. = hlemýžď, Schnecke.
Žid. —

Hřmíně, ěte, n., Lärmmacher. Jest jako
h. = čilý, silný, zdravý. Us. u Hořic.

Hřmitel, e, m., hřimatel, der Donnerer,
Gníd.

Hrmoliti, il, ení, drobné pršeti, schwach
regnen. Us.

Hřmot, (zastr. hřmet), u, m., třesk, hluk,
Gekrache, Lärm, Getöse, Gerassel, Donner,
Jg. H. slov. Jel. Tak veliký h. od nich vzejde,



	493

	Hříví, n., hřivka = hříva. Hřivna (ne: hřívna), y, f., hřivenka, hřivnička, die Mark, marca, skr. griva (krk), strsl. grivMna monile, strbl. hriva (nákrčník), původně tedy okrasa krku, nákrčník zlatý n. stříbrný; později h. zlata n. stříbra. Gl. H. = váha 16 lotů či 120 gramů. Ein Gewicht von 16 Loth o. 120 Gramm. H. vídeňská, rýnokolínská, kastilská, čistá, smí- šená. Nz. H. zlata n. stříbra drží 16 lotů aneb 8 uncí. V. H. peněz těžká (64 grošův). H. královská (56 grošův). H. pokutní (48 gr. ). Za hřivnu 64 groše počítáme. Brikc. Kte- réžto placení počítajíc na pražskou hřivnu a stříbro na fejn, učiní 8 zlatých 5 grošů 4 peníze české; H. stříbra normberské váhy toliko po 1 zlatých 14 groších a 6 penězích českých platiti vymíněna byla. Pr. I. 91. — H., talent. Br. — H. = peníz, Geldstück. Hřivenku k potřebě chovati. Us. — H., ná- krčník, Mat. verb., zastr. — H. = schopnosť, Talent, Schärflein. Hřivničkou svou spolu- bratřím laskavě posloužiti usilovali. Kom. Svou h-nu zakopati; lichviti svou h-nou. D. Hřivnáč, e, hřivňák, a, m., druh divo- kých holubův, wilde Taube, Ringel-, Holz-, Blocktaube. Ve vlastním jméně h vypadlo: Řivnáč. Hřívnatý, bemähnt. Jg. Hřívní, hřívový, Kamm-, Mähnen-. H. sádlo, D., mol (nemoc). Ja. Hřívnice, e, f., alectoria. Rostl. Hřivnový, Mark-. Vz Hřivna. Hřívový, Mahn-. Rk. Hřivý = hravý. H. zvířata. Br. Gern spie- lend, tändelnd. Hřiz, hřiž (na Mor. hrouz), e, hřizek, zka, hřizec, zce, m., ryba, die Kresse. D. — Ovčí h., ryzek, giftiger Hirschling. Jg. Hřiza, y, f., dlouhé roucho, langes Kleid. Br. Hřízavý, grimmend. Krab. Hřizec, zce, m. H. ovčí, lanýž, Hirsch- trüffel. Plk. Hřízeň, zně, f., hření, das Wärmen; skleník. Hříženice, e, f., odnož, der Senker, Steckling. V. Hřížiti (na Mor. hrouziti), hřížím, 3. pl. hříží, hříž, il, žen, žení; pohřížiti = pod vodu dávám, topím, do země strkám, tauchen, senken. — co: révu, prut (do země klásti). — koho, se kam: v omyl. Mor. V jakou pohromu ho chuť po milostné vlasti hříží. Gníd. Ruku pod vodu h. 1. Hrk, adv. Hrk brk, jen to nezmať. Us. 2. Hrk, u, hrček, čku, m. Husch, Krach. Potoky milým hrkem tekou. Ráj. Hrkem běžeti, se valiti, se hrnouti. Jg. Až krev hrkem se valila. Zlob. Hrkem se mu víno do hrdla octlo. Sych. Vandrovní jdou hrkem, na hrk = rechtem. Na Mor. Brt. Hrkačka, y, f., ve vých. Čech., Jir., jinde: řehtačka, chřestačka, klapačka, jíž se na veliký pátek hrká. Die Ratsche. Hrkadlo, a, n., drnčidlo, ein Schnarr- werk. D. Hrkálek, lku, m., hrkálka, y, f., rolnička, die Schelle. Na Slov. Koll. Hrkanice, e, f., řada. H. knoflíků, eine Knopfreihe. Jg. Hrkati, hrkám a hrči; hrkávati; hrknouti,	knul a kl, utí, krachen, scheppern, schnarren. Jg. — abs. Velkonoční hrkačky hrkají, ne- zvoní. Jg. Voda hrká (prýští se). Us. (Turn. ) — čím. H. šablenkou. Sš. Pís. 570. — kudy. Hrdlem krev hrkala. Jg., Voda skulinami hrká. Us. — jak (instr. ) Úprkem hrknouti (padnouti). Jg. — kde. To v něm hrklo! V hodinách to hrklo. Hrká v tobě jako ve starých hodinách. Pk. Hrkne to ve mně. Er. P. 396. Mouchy, komáři štípajíc hrkají okolo mé tváři. Rad. zv. Na střeše holubi hrkají. Jg. — odkud. Krev z něho hrkala; krev mu hrkala z úst. — Jg. Hrkavka, y, f. = hrkačka. Kom. Hrkavosť, i, f. Neigung zum Schnarren. Hrkavý, hrkající, schnarrend. D. Hrkel, e, m., dřevo ve strojek píšťaly za- strčené. Plk. Hrklavice, e, f., Klappertopf. Rk. Hrklavý = hrkavý. Hrklosť, i, f., prchlosť, Raschheit. Jg. Hrklý = prchlý, kvapný, rasch. Nebuď tak hrklý do toho. Jg. Hrknouti, vz Hrkati. Hrkot, u, hrkůtek, tku, m. Das Krachen, Brausen, Murmeln. Kom. Hrkot vody. Ráj. Voda teče hrkotem. Us. Hrkota, y, f., kdo se ustavičně hlasitě a hrkavě směje. Na Mor. Mřk. Hrkotati, na Slov. hrkútať = hrkot vy- dávati, krachen, rauschen; vrkati, girren. Hrkotavý = hrkotný. Hrkotný, rauschend, rumpelnd. Rk. Hrlo = hrdlo. Hrma, y, f. Schamberg, Schambeinhöcker. Ras. — Hrmavice, e, f., blyskota, Donnerwetter. Na Slov. Koll. Hřmejní, rostl. Koubl. Hřmejniť, řmejniť, v Krkon. = hřmot dě- lati, lärmen. Kb. Hřmění, n., das Donnern. V. Hřměný, na Slov. hrměný. Hrměná střela = blesk. Plk. H. hlas. Donnerschall. Ptr. Hřmet, zastr. = hřmot. Hřměti, hřmíti, hřmím, hřmí; hřmi, hřměme; hřměl, hřmění, hřmívati, hřímati, hřímávati, donnern, wettern, wittern. Jg. — Hřmí, hřímá. V. Dalo se do hřmění; pře- stalo hřmíti. V. Hřmí trouby, bubnové s tru- bami. Jel. — odkud. Hřmí z vysoka. Berg. — proti komu. Br., Kom. — čím. Hřímáš-li podobným hlasem. Štelc. Hřímati různicemi. Vš. Domové jejich tanci hřměli. Zyg. Kraje radostným hlaholem hřměly. Č. — kdy. V tom okamžení zahřmělo. Ml. — na koho (odkud, čím): na hříšníky s kazatelny. Sych. H. na koho. Kom. Papež na Jiřího klatbami hřímal. Prot. 46. Hrměžď, ě, m., zastr. = hlemýžď, Schnecke. Žid. — Hřmíně, ěte, n., Lärmmacher. Jest jako h. = čilý, silný, zdravý. Us. u Hořic. Hřmitel, e, m., hřimatel, der Donnerer, Gníd. Hrmoliti, il, ení, drobné pršeti, schwach regnen. Us. Hřmot, (zastr. hřmet), u, m., třesk, hluk, Gekrache, Lärm, Getöse, Gerassel, Donner, Jg. H. slov. Jel. Tak veliký h. od nich vzejde,