499

Hroudovatý, -ovitý, schollig.

Hrouště, čte, n., Holzbirn. Rk.

Hroužiti, il, en, ení, versenken. Vz Hřížiti.

Hrovadlný. H. narostlina, vyrostlina, eine
Art Gewächs. Herb.

Hróza = hrůza. Kat. 2617.

Hrozavý, hrozný, schreckend. Jg.

Hrozba, y, f., pohrůžka, die Drohung,
Drohworte. Lepší prosba nežli hrozba. Trnk.
To prosbou, to hrozbou (odpůl prošením,
odpůl hrožením). Vz Nucení. Č.

Hrozebný, drohend, graus, schrecklich.

1. Hrozen, znu, hrozník, u, hrozníček, čku,
m., na Slov. hrozno, hrozénko, a, n., na Mor.
haluzka, střapec, die Traube. Jistý druh květu.
— H. vinný, hrozník vína. Nerostou z trní
hroznové. V. H. čím bližší k zemi, tím
lepší. Čk. Víno v hroznech. Krab. H. se
rozsypal (rozkvetl). Us. Hrozny zrají. D.
H. zabarvený, drupa. V. H. bez zrn: krample;
odříznutý: osečí. Šp. Vína dle barvy hroznů
jak slovou, vz Víno. — H. na konci děla,
die Traube am Bodenstück der Kanone. Jg.

2. Hrozen, zna, m., hlupák, Tölpel. Lex.
vet. — H., vz Hrozný.

Hrozenácký = hrozitánský. Krok.

Hrozící, vz Hroziti.

Hrozínky, hrozénky, ův, m., pl., hro-
zénka, hrozínka, y, f., v obec. mluvě: ro-
zínky = usušené bobulky z hroznův. Die
Rosine, Cibebe. H. veliké (cibeby): levantské
(nejlepší), italské, francouzské, španělské;
h. malé: korinty. S. N. Bez pecek; sultánky.

Hrozinkový, hrozénkový, Rosinen-. H.
med, víno. D.

Hrozitán, a, m., hrozitánský člověk. Mus.
Ungeheuer.

Hrozitánský, hrozný, veliký, gross-
mächtig, schrecklich gross. H. člověk, jablko,
chlap. Jg. To byl chlap hrozitánský. Us.

Hrozitel, e, m., der Droher. — Hro-
zitelka, y, f., die Droherin.

Hrozitelnosť, i, f.. Bedrohlichkeit. Bern.

Hrozitelný, hrozný, bedrohlich. Bern. —
H., veliký, sehr gross.

Hroziti, 3. pl. -zí, hroz, -ze (íc), il, žen,
žení; hrozívati, drohen, dräuen. Jg. — abs.
Bouře, příval, spousta hrozí. Jg. Hrozí tuze,
málo může. Č. Kdo škoditi nemůž, hrozí
(hrůza bez moci je marná). Jg. Vz Hněv.
Kdo hrozí, vystřihá, Pk., Ros., Č. Když
hrozíš, nasadíš také svého půl. (Cf. Kyj má
dva konce). Nebo: Medle hroz svého půl
(nic mi neuškodíš. Vz Nebáti se). Lb. Mus.,
Č. Hroz ty, neb pros, vše jedno (o zatvr-
dilých). Jg. Dnes tam strašlivě hrozí (bouří,
hrom bije, straší). Ros. — čím. Zeď hrozí
pádem (je na spadnutí). Us., Kom. Mrak
ledem hrozí. Rkk. Již pros nebo peklem
hroz, přece při nich nic nespravíš. Br. —
komu. Hrozí kočce, ale z daleka. Vz Báz-
livý. Lb. — komu čím: klukovi metlou,
lidu vězením; někomu smrtí, válkou, Ros.,
založením ohně, J. tr., pálením, Arch. I. 78.,
prstem. V., Kom. Lab. 66. Pokojně jede ne-
hrozí jí ani robotami ani platy velikými.
Chč. 299., 607. — komu pro co kde.
Hrozil mu pro krádež před svědkem za
mými zády. — se čeho. Hrozím se toho.
V. Zlých věcí se hrozí. Kom. H. se všeho

nečistého. Kom. H. se smrti. D. Stínu se
často hrozíme. D. — se před čím, šp. m.
se čeho. Jv. — s inft. Hrozí nás zničiti,
lépe: že nás zničí, hrozí nám záhubou. Km.
— se čím. Let. 45.

Hrozivosť, hrozlivosť, i, f., Schreck-
lichkeit. Jg.

Hrozivý = hrozebný. L.

Hrozlivý = hrozivý.

Hroznata, y, f., Methodius (Meth. šp.
odvozeno od metus). Vz Gl. 75.

Hroznatěnka, y, f., haloragis. Rostl.

Hroznatěnkovité rostl., cercodiae. Rostl.

Hroznatka, y, f., osmunda. Rostl.

Hroznatý, plný hroznů, jako hrozen,
traubig, traubenreich. H. réva, květ. Vz
Hrozen. Jg.

Hroznavka, y, f., kudravec, Trauben-
kraut. Berg.

Hroznatý, plný hroznů, jako hrozen, trau-
big, traubenreich. H. réva, květ. Vz Hrozen.
Jg. -

Hroznavka, y, f., kudravec, Trauben-
kraut. Berg.

Hrozně, hrůzu činíc, erschrecklich, ent-
setzlich, schrecklich, schauderlich. Jg. H. se
naň díval lev. Jg. — H. = přílišně, ukrutně,
náramně, hrubě, überaus, ungemein, erstaun-
lich, gewaltig, heftig. Jg. Muž h. veliký. H.
se báti. V. Něčemu h. se diviti. H. mě hlava
bolí. H. škaredý. Us. Bylo tam h. horko. Jg.

Hrozněnec, nce, m., bacobotrys, rostl,
vřesovitá. Rostl.

Hrozníček, čku, m. = hrozen. — H.,
hroznová bylina, lebedník, Dorfgänsefuss;
Traubenkraut. Jg.

Hrozník, u, m. = hrozen.

1. Hrozno, a, n. = hrozen, die Traube.
Na Slov. — H. psí, schwarzer Nachtschatten.
Na Slov.

2. Hrozno = hrozně. Na něhož hrozno
hleděti. V. Zde je mi tuze h. Sych. H. je
slyšeti, jak... Sych.

Hrozhohled, a, m., dinops, ssavec neto-
pýrovitý. Ssav.

Hroznosť, i, f., strašlivosť, die Schreck-
lichkeit. H. morská. Us. H. tváří nepřátel-
ských. Plk.

Hroznostrašný, schrecklich. H. ranami
koho bíti. Žalansk.

Hroznovec, vce, m., coccoloba. Rostl.

Hroznoví, n., Weintrauben; Trauben-
stängel.

Hroznovitý, traubenförmig. H. hráně, Us.,
květ. V.

Hroznovník, u, m., uvaria. Rostl.

Hroznový, Trauben-. H. krev, Br., šťáva
(víno). D. — H. koření, bylina (hrozníček);
lupina či kožka či mázdřice oka. Trauben-
haut. — Jg.

Hroznožalostivý. H. hněv. Žalansk. Aeus-
serst kläglich.

Hrozňule, e, f., botryllus, mlž. Krok.

Hrozný; hrozen, zna, zno; komp. hroz-
nější; adv. hrozně, hrozněji. H. od hrůza;
ne: hrůzný; ů se krátí v o: stůl — stolní,
vůle — volný, půst — postní. Mk. Vz
Hrůzný, -ný. — H., z čeho jde hrůza,
strašný, strašlivý, ukrutný, grässlich, dro-
hend, fürchterlich, entsetzlich, grausam, schau-



	499

	Hroudovatý, -ovitý, schollig. Hrouště, čte, n., Holzbirn. Rk. Hroužiti, il, en, ení, versenken. Vz Hřížiti. Hrovadlný. H. narostlina, vyrostlina, eine Art Gewächs. Herb. Hróza = hrůza. Kat. 2617. Hrozavý, hrozný, schreckend. Jg. Hrozba, y, f., pohrůžka, die Drohung, Drohworte. Lepší prosba nežli hrozba. Trnk. To prosbou, to hrozbou (odpůl prošením, odpůl hrožením). Vz Nucení. Č. Hrozebný, drohend, graus, schrecklich. 1. Hrozen, znu, hrozník, u, hrozníček, čku, m., na Slov. hrozno, hrozénko, a, n., na Mor. haluzka, střapec, die Traube. Jistý druh květu. — H. vinný, hrozník vína. Nerostou z trní hroznové. V. H. čím bližší k zemi, tím lepší. Čk. Víno v hroznech. Krab. H. se rozsypal (rozkvetl). Us. Hrozny zrají. D. H. zabarvený, drupa. V. H. bez zrn: krample; odříznutý: osečí. Šp. Vína dle barvy hroznů jak slovou, vz Víno. — H. na konci děla, die Traube am Bodenstück der Kanone. Jg. 2. Hrozen, zna, m., hlupák, Tölpel. Lex. vet. — H., vz Hrozný. Hrozenácký = hrozitánský. Krok. Hrozící, vz Hroziti. Hrozínky, hrozénky, ův, m., pl., hro- zénka, hrozínka, y, f., v obec. mluvě: ro- zínky = usušené bobulky z hroznův. Die Rosine, Cibebe. H. veliké (cibeby): levantské (nejlepší), italské, francouzské, španělské; h. malé: korinty. S. N. Bez pecek; sultánky. Hrozinkový, hrozénkový, Rosinen-. H. med, víno. D. Hrozitán, a, m., hrozitánský člověk. Mus. Ungeheuer. Hrozitánský, hrozný, veliký, gross- mächtig, schrecklich gross. H. člověk, jablko, chlap. Jg. To byl chlap hrozitánský. Us. Hrozitel, e, m., der Droher. — Hro- zitelka, y, f., die Droherin. Hrozitelnosť, i, f.. Bedrohlichkeit. Bern. Hrozitelný, hrozný, bedrohlich. Bern. — H., veliký, sehr gross. Hroziti, 3. pl. -zí, hroz, -ze (íc), il, žen, žení; hrozívati, drohen, dräuen. Jg. — abs. Bouře, příval, spousta hrozí. Jg. Hrozí tuze, málo může. Č. Kdo škoditi nemůž, hrozí (hrůza bez moci je marná). Jg. Vz Hněv. Kdo hrozí, vystřihá, Pk., Ros., Č. Když hrozíš, nasadíš také svého půl. (Cf. Kyj má dva konce). Nebo: Medle hroz svého půl (nic mi neuškodíš. Vz Nebáti se). Lb. Mus., Č. Hroz ty, neb pros, vše jedno (o zatvr- dilých). Jg. Dnes tam strašlivě hrozí (bouří, hrom bije, straší). Ros. — čím. Zeď hrozí pádem (je na spadnutí). Us., Kom. Mrak ledem hrozí. Rkk. Již pros nebo peklem hroz, přece při nich nic nespravíš. Br. — komu. Hrozí kočce, ale z daleka. Vz Báz- livý. Lb. — komu čím: klukovi metlou, lidu vězením; někomu smrtí, válkou, Ros., založením ohně, J. tr., pálením, Arch. I. 78., prstem. V., Kom. Lab. 66. Pokojně jede ne- hrozí jí ani robotami ani platy velikými. Chč. 299., 607. — komu pro co kde. Hrozil mu pro krádež před svědkem za mými zády. — se čeho. Hrozím se toho. V. Zlých věcí se hrozí. Kom. H. se všeho	nečistého. Kom. H. se smrti. D. Stínu se často hrozíme. D. — se před čím, šp. m. se čeho. Jv. — s inft. Hrozí nás zničiti, lépe: že nás zničí, hrozí nám záhubou. Km. — se čím. Let. 45. Hrozivosť, hrozlivosť, i, f., Schreck- lichkeit. Jg. Hrozivý = hrozebný. L. Hrozlivý = hrozivý. Hroznata, y, f., Methodius (Meth. šp. odvozeno od metus). Vz Gl. 75. Hroznatěnka, y, f., haloragis. Rostl. Hroznatěnkovité rostl., cercodiae. Rostl. Hroznatka, y, f., osmunda. Rostl. Hroznatý, plný hroznů, jako hrozen, traubig, traubenreich. H. réva, květ. Vz Hrozen. Jg. Hroznavka, y, f., kudravec, Trauben- kraut. Berg. Hroznatý, plný hroznů, jako hrozen, trau- big, traubenreich. H. réva, květ. Vz Hrozen. Jg. - Hroznavka, y, f., kudravec, Trauben- kraut. Berg. Hrozně, hrůzu činíc, erschrecklich, ent- setzlich, schrecklich, schauderlich. Jg. H. se naň díval lev. Jg. — H. = přílišně, ukrutně, náramně, hrubě, überaus, ungemein, erstaun- lich, gewaltig, heftig. Jg. Muž h. veliký. H. se báti. V. Něčemu h. se diviti. H. mě hlava bolí. H. škaredý. Us. Bylo tam h. horko. Jg. Hrozněnec, nce, m., bacobotrys, rostl, vřesovitá. Rostl. Hrozníček, čku, m. = hrozen. — H., hroznová bylina, lebedník, Dorfgänsefuss; Traubenkraut. Jg. Hrozník, u, m. = hrozen. 1. Hrozno, a, n. = hrozen, die Traube. Na Slov. — H. psí, schwarzer Nachtschatten. Na Slov. 2. Hrozno = hrozně. Na něhož hrozno hleděti. V. Zde je mi tuze h. Sych. H. je slyšeti, jak... Sych. Hrozhohled, a, m., dinops, ssavec neto- pýrovitý. Ssav. Hroznosť, i, f., strašlivosť, die Schreck- lichkeit. H. morská. Us. H. tváří nepřátel- ských. Plk. Hroznostrašný, schrecklich. H. ranami koho bíti. Žalansk. Hroznovec, vce, m., coccoloba. Rostl. Hroznoví, n., Weintrauben; Trauben- stängel. Hroznovitý, traubenförmig. H. hráně, Us., květ. V. Hroznovník, u, m., uvaria. Rostl. Hroznový, Trauben-. H. krev, Br., šťáva (víno). D. — H. koření, bylina (hrozníček); lupina či kožka či mázdřice oka. Trauben- haut. — Jg. Hroznožalostivý. H. hněv. Žalansk. Aeus- serst kläglich. Hrozňule, e, f., botryllus, mlž. Krok. Hrozný; hrozen, zna, zno; komp. hroz- nější; adv. hrozně, hrozněji. H. od hrůza; ne: hrůzný; ů se krátí v o: stůl — stolní, vůle — volný, půst — postní. Mk. Vz Hrůzný, -ný. — H., z čeho jde hrůza, strašný, strašlivý, ukrutný, grässlich, dro- hend, fürchterlich, entsetzlich, grausam, schau-