503

skatelka, vosiperny, vrabličky, vrkočky, vr-
kočnice, zámečnice, zázvorky, zedničky, ze-
lenky, zelinky, zelovky, zemanky, zimavky,
zimlatka, zimničky, zlatnice, zobřečky, žáby,
žamžam, žitavky, železnice, žloutenky,
žloutky, žlutanky. Am., Šp., Sř. Vz Živa
1854. str. 346. —347. Baby, bělačice, bělice,
bulky n. černé bulky, jableční, holopovky,
chocholaté, kamenité, okrouhlice, parysky,
planečky, Jg., štěpná, hnilice, hnilička planá.
Šp. Koš hrušek. Hrušky trhati, vařiti, sušiti,
česati. H-ky na vdolky, do buchet česati,
vařiti, sekati. Us. Já o hruškách a on o slí-
vách. Vz Nedorozumění. Č. Za času sluší
hrušky česati, višně trhati a svým časem
jahody sbírati. Jg., Lb. Když hrušky zrají,
tehdáž se česati (třásti) mají. Č., Lb. Ne-
klať hrušek, až dozrají. D., Šp., Lb. Správní
lidé neklátí se se stromu co plané hrušky.
Jg. Než bude h-ky česati, musí do času če-
kati. Lom. Hrušky kyselé bývají, když se
zelené česají. Lom. Musíť tvrdé hrušky jísti
(horkosti zakoušeti. Vz Bída). Č. Nezapo-
mene on hrušek v popeli (o chytrácích, zisku
svého pilných. Vz Chytrý. ). Ros. Hrušek
v popeli nezaspí n. nezapomene (pamětliv je
prospěchu svého, 2. o opatrném, pozorném).
Č. Nechal hrušky v popele. Mus. Musí soused
s sousedem kyselá jablka i plané hrušky
hrýzti a za, dobré přijíti. Jg. Ne všechněm
hrušky, druhým jablka. (Ne vše pro všecky
se hodí). Jg. Ukazovati někomu hrušky na
vrbě (dudka na kostele, straku na vrbě) =
za blázna ho míti. L. Umí hrušky třásti,
avšak jich nepřevaří. Vz Chytrý. Lb. — H.
u kordu (knoflík, Degenknopf, Háj., Čsk. ),
u meče, u šavle, u sedla, Sattelknopf. Jg. —
H. dřevěná, okrouhlá, šroubovní (šroub
n stolu). Jg. Schraubenstock. — H. (zámek
do huby, aby nemohl křičeti), Birne, Maul-
schloss. Rohn. — H., závaží n váhy. Na
Slov. Plk.

Hruškolistý. Rostl.

Hruškoň, ě, f. (nov. ). Birnbaum. Krok.

Hruškoví, n. = hruší. V.

Hruškovice, e, f., Birnwein, Birnmost. Plk.

Hruškovitý, birnförmig. Us.

Hruškový. H. strom (štěp, hruše, hruška),
ovoce (hruška), V., dříví, list, koláč (s hruš-
kami), Jg., povidla. Rk. Birn-.

Hrušník, hrušečník, u, m. = hruškovice. L.

Hrušný, Birn-. H. jablko, jabloň, na Slov.
kutna, die Quitte. D.

Hrušovany, dle Dolany, Rohrbach v Br-
něnsku; Grusbach ve Znojmště. Jg.

Hrušoví, n. = hruškoví. — H., zelina,
pyrola. Jád. — H., ves v Boleslavsku. Jg.

Hrušťák, u, m. =: hruškovice. Techn.

Hruštice, e, f. = hruška. — H.,. závaží
u váhy, na Slov. Plk. — H., rostl. vřesovitá,
pyrola, Birnkraut, Wintergrün. Rostl.

Hruta, y, f., svazek lnu, Flachsbündel.

Hrútiti, vz Hroutiti.

Hruviti sě = tvrdým, nelaskavým býti,
hart, unfreundlich. Kat. 345.

Hruvý, hmotný, materialní; hruvě =
hmotně. Kat. 2098., 2101.

Hruz, a, hruzek, zka, m., na Mor. a na
Slov.: hřiž, der Gründling; na Slov. h., u,
též břevno v močidlech na konopě. Koll.

Hrůza, y, (zastar. hrůze, e, f. ), f., strach
s drkotáním, der Graus, das Grauen, Ent-
setzen, die Schreckniss, der Schrecken,
Schauder, Furchtbarkeit, Gräucl. D., Jg. Vz
Hrozný (strašný, děsný). Od hrůzy srdce
v tele trne. MM. Měl všecky v kázni a hrůzi.
V. Obstoupila ho h. Sych. Bezedná propasť
nám k hrůzi otvírá se. Kom. K hrůzi jim
byl. Plác. K hrůzi veliké budeš. Br. V takové
se moci a hrůzi ukázal, že.. Br. Hrůzou na-
plniti, hrůzy nahnati. V. H. ho pochází, po
něm jde. D. Spopadá tělo mé h. Br. Podjala
mne jakás hrůza. Ros. H. mne pochází, pře-
chází, obchází, pojímá. Užasl jsem hrůzou.
D. Podjala h. pokrytce. Br. H. mne napadá.
D. Hrůzou jatý. Har. H-zu na sobě míti. V.
H-zou se třásti, se třísti, zdřevěněti, ztrnouti;
hrůzou koho odehnati, odvrátiti, odvésti (od-
strašiti). V. Z h-zy (h-zou) vlasy vstanou. Aqu.
Jde z něho h. H. k srdci šla. Kom. Hrůzou
nás pochází mráz, trneme, vlasy se ježí. S.
N. Veliká h. poče obcházeti súsedy. Pass.
414. H-zy noční (obludy). V. — H. = množ-
ství, síla, Menge. H. peněz tam bylo. Ros.
H. lidí. Us. Až h. křičí. Us. (náramně). Až
h. veliký (velmi). D. — H., hrození, hrozba,
pohrůžky, Drohung. Prosbami i hrozbami po-
křiče na své. Troj. Však uslyšavše hrůzu.
Ottersd. — Jg. — H. = Hroznata. 1544.

Hrúziti, vz Hříziti.

Hrůzno, vz Hrozno, Hrůzný.

Hrůzný, od „hrůza", šp. m. hrozný. Jedno-
a dvouslabičná subst. krátí dlouhou kme-
novou samohlásku v odvedených od nich
přídavných jménech: sůl — solný, chvála —
chvalný, skála — skalný, víra — věrný, stůl
— stolní, vůle — volný, půst — postní. Mk.,
Šm., Jg. — Pozn. V obec. mluvě: škůdná;
místy: důbrý. Vz -ný. Hrozný. Syn.: strašný,
děsný, úžasný.

Hrůzobudivý, schauererregend. Dch.

Hrůzodiv, u, m., schreckliches Wunder.
Mus. —

Hrůzonosný, schreckenbringend. Hank.

Hrůzoplodný, schreckenzeugend. H. mysl.
Mus. —

Hrůzotichý, schreckenstill. H. odchod. Č.

Hrůzoucí hrůza. Us.

Hrůzovka, y, f., osamělé stavení. Ptr.

Hrůzovláda, y, f. Schreckensregierung,
Terrorismus.

Hrůzožasný. Hank. Schaudervoll.

Hrůzyplný, schreckenvoll. Mus.

Hružlatý, holperig. Presl.

Hrvát, vz Chorvát.

Hrvol, u, m., vole ptačí, Kropf, na Slov.
Plk. —

Hryz, u, m., hryz, i, f. = hryzení. Sal.
Hryzy svědomí. Dch. — H., u, m., rypák,
Rüssel.

Hryzák, a, m., kdo hryze, Nager, Beisser.
Reš. — H., zvíře hryzoucí, Nagethier. D.

Hryzal, a, m., dobytek hryzoucí. Vz
Hryzák. Dch.

Hryzavý, hryzoucí. H. červ, Reš., svě-
domie. Hugo. Nagend.

Hryzec, šp. m. ryzec. Vz toto.

Hryzel, e, m., atypus, pavouk. Krok.

Hryzení, í, n., das Nagen, Beissen, nagen-
der Kummer, Kränkung. Jg. H. kosti (hlo-