507

Hučně, s hukem, hlasně, geräuschvoll,
laut. H. si zpívati. Jg.

Hučnice, e, f. = hlučnice, hlučná silnice,
hlavní veřejná silnice, Haupt-, Land-, Heer-
strasse. Na Mor. a na Slov. D., Llk.

Hlučno bučno v paty zimno. Oben hui,
unten pfui. Sm.

Hučný = hlučný, heulend, brausend, sau-
send. L.

Hučpan, a, m. = lenoch, který nikam jíti
nechce (z něm. Hutschbank?). Us. u Jilem.
Jg. —

Hudák, a, m. = hudec, Musikus. Na Slov.

Hudanina, y, f. = hudlanina. Rk.

Hudati = hloupě mluviti dumm reden.
Hudal = pleskal. Ve vých. Čech. Jir.

Hudba, y, f. Die Musik, Singekunst, Ton-
kunst. Jg. H. jakožto umění; hra na nástroj
hudební. H. vokalní a instrumentalni. H.
vokalní, kterou činí hlasy lidské; h. instru-
mentalní, která se činí hudebními nástroji.
Dle účelu: církevní, dramatická či divadelní,
koncertní, komorní, vojenská, taneční. Kromě
toho skládaná, národní. Církevní: mše, gra-
dualia, offertoria atd.; dramatická: zpěvohra,
meziaktí, ballety atd.; komorní: symfonie,
sonata, okteta, septeta, sexteta, kvarteta,
terzeta. H. salonní. Vz více v S. N. III. str.
952. — 955. H. k slavnosti nějaké, církevní
či kostelní, při stole (stolní); vokalní (zpěvní,
hlasová); provázená n. s průvodem; hudba
zpěvní = skladby pro zpěv; h. instrumentalní
skladby pro hudební nástroje, Hd., ple-
chových nástrojův, Blechharmoie. Čsk. H.
tklivá, posvátná, smyteční. Šm. Poplatek
z h-by. J. tr. Hudbě se učiti; h-ou se zaná-
šeti; znalec h-y. Nt. Víno a h. obveselují
srdce. Ben. V. Posádka vytáhla s hlučnou
hudbou. D. H-bu provozovati. Us. Ve mlýně
h. neplatí. Mus. Vz Dějepis české hudby
v S. N. II. str. 315. — H., hudební nástroj,
ein Instrument. Hudby, musikalische Instru-
mente. V. — Vz Hudební.

Hudbař, e, m. = hudec. — H., Musik-
freund. Ros.

Hudbička, y, f., malá hudba. — H., me-
lodie, nápěv, Melodie. Krok.

Hudbomilovný spolek, philharmonischer
Verein. Dch.

Hudbověda, y, f. Die Musikwissenschaft.
Dch. —

Hudcová, é, f., žena hudcova, Eheweib
eines Musikers. D.

Hudcovský, Musikanten-. Rk.

Hudcový, Musikanten-. H. struny, Saiten
am Instrumente. Rkp.

Hudě, ěte. n., house, Gänslein. Hudě na
pastvu! — H. = dítě, Kind. Us. v Buděj.

Hudebna, y, f. Musikinstitut, -anstalt. Rk.

Hudebné, ého, n., Musikalienimpost. Rk.

Hudební, Musik-. H. nástroje, Musik-
instrumente: I. strunové: a) smytcové: housle,
basa, bráč, čelo (basetl); b) drnkavé (strun-
kavé): harfa, cithera, piano. Na smytcové
hraje se smytcem po strunách, přes kobylku
natažených. Piano má klavesy. — H. Dechové
n. foukací: a) mosazné: trouba, polnice, kří-
dlatec, pozón; b) dřevěné: fléta, klarinet,
oboé. Do oněch fouká se vzduch nátrubkem,
do těchto obústkem. — III Tlukací, bicí:

buben, kotel, tříhránek. Na ty tluče se pa-
ličkou. Pt. Vz Nástroj. — Hudební skladby:
taneční: polka, valčík, kvapík, čtverylka;
divadelní: ouvertura (úvod), opera; kostelní:
mše, oratorium; koncertní: symfonie, rondo,
sonata atd. Pt. Vz Hudba. — H. nástroj,
umění, slavnosť, Rk., smysl, sluch, skladba,
Nz., písmo, skrácení, spolek. S. N. Vz Ná-
stroj hudební. Hudební nauka, kus, ton. Hd.
Obchod, obchodník ve věcech hudebních;
prodej, sklad věcí hudebních (hudebnin, slovo
novější). J. tr.

Hudebnice, e, m., Tonkünstlerin, Musi-
kantin. D.

Hudebnictví, n., Tonkunst. Jg.

Hudebník, a, m., Tonkünstler, Musikant.
Ros. —

Hudebniny, pl., f., hudební skladby, Musi-
kalien. Us.

Hudebnosť, i, f. Tonreichthum; musika-
lische Befähigung. Rk.

Hudebný — hudební. Kom.

Hudec, dce, m., hudeček, čka, m., kdo
hude (hra) na nějaký nástroj, zvl. na housle,
ein Spieler, Musikant, Geiger. Jg. H. na Housle
hude. V. Hudci mu v hrdle hudou (má smrtelný
chropot). Č., Lb. Vz Smrť. Tehdy ti zaplatí,
kdy pán Bůh hudcům. Vz Nikdy. Č.

Hudečnice, e, f. = hudebnice. Reš.

Hudení, n. = hudba. Kon., Jel. Delfín
ryba ráda poslouchá h., troubení a pískaní.
Preť. —

Hudenice, e, f. = hudebnice.

Hudeník, a, m. = hudec. Th.

Hudidlo, a, n. = housle. Techn. — H. =
udidlo. Na Mor. a jinde. Mřk.

Hudkyně, ě, f. = hudebnice. D.

Hudlanina, y, f. = rozhuda, Quark mit
Butter, Toleranz. Jg.

Hudlař, e, m., kdo nepořádně, nedobře,
nesprávně, nepěkně něco dělá. Der Hudler,
Stümper, Pfuscher. Jg. Kožišnický hudlař.
D. H., huntíř, houlil, kadolt, kadout, Šp.,
břidil.

Hudlařiti, vz Hudlovati.

Hudlařka, v, f. Stümperin, Pfuscherin.
Jg., D.

Hudlařský. H. dílo. Ros. Po hudlařsku
všecko dělá. Jg. Stümperhaft, Stümper-,
Pfuscher-, Hudler-.

Hudlařství, n., die Hudelei, Pfuscherei,
Stümperei. Ros.

Hudlati = housti (s příhanou), fiedeln. —
komu co. Skočnou museli jim pořád h. Puch.

Hudlovati, hudlařovati; hudlařiti, il, en,
ení — břiditi, kaziti, hudeln, stümpern,
pfuschen. — co. Již to dohudlař n. dohudluj.
Ros. — na čem. Hudluje na češtině. Sych.

— se s čím. Co se jen s tím hudluješ (marně
se namáháš)? Ros. — Jg.

Hudrmanice, e, f., hundrmanice, kundr-
manice. Schlampe, Haderweib. Dch. — H.,
Mauldrescherin. Vz Hudrmaník.

Hudrmaník, a, m., kdo svůj šat trhá,
z něm. Hadermann. Mz. — H., tlučhuba,
Mauldrescher. Us.

Hudrmaniti, il, ění, mit dem Maul dreschen.
Rk. —

Hudrovati, kollern, jako krocan křičeti.

— na koho. Krocan naň hudroval. Us.