510

H. u pekařů veliké poleno k pečení housek.
Dch. —

Huntéř, huntíř, e, m., řezník do města
mimo cech maso donášející, Gassler, Hau-
sirer, Landfleischhauer. Jg. — 2. Kazič, hun-
tující. Ros. Vz Hudlař. Sudler.

Huntéřovati, huntéřem býti, Landfleisch-
Hauer sein. Jg.

Huntovati, zabíjeti dobytek, schlachten.
Aqu. — co, koho: koně, obilí, šaty (cu-
chati, káleti, kaziti, hunzen, verderben, be-
sudeln). Jg., Plk. — co komu. Ptá se, kdo
to hází, nehuntujtež mi dobytka. Svěd. 1569.
— H., dříví na hunty štípati (vz, Hunť
u pekaře). Dch.

Hup, u, hupek, pku, m., Sprung. Hupem,
hupy, hupkem, hupky, z něm. hüpfen. Mz.
Sprungweise, in einem Sprunge. Kočka z pytle
hupky vyskočila, Kram. Hupky s divanu.
Puch. Hupkem, hupky tancovati, hupkem
skákati. Ros. Hupky běžeti = spěšně, skočmo.

V již. Čech. Kts. Koně na pastvě hupky
sepiati, aby nemohli ani krokem jíti, ani utí-
kati, nýbrž aby jen kratinké kroky dělali
nebo jen krátce skákali. Na Mor. Mřk.

Hupavka, y, f., vejce prázdné, kterým
o velikonocích ťukají. Jg.

Hupečky, hanušky, sejkory = vdolky
z bramborů. Us. v Krkonoš.

Hupek, vz Hup.

Hupkati, hupati, hupkovati; hupnouti,
pnul a pl. utí. Kolem stolu h. Č. Hüpfen,
springen.

Hůř, komp. příslovce: zle, ärger. Pořád
je hůř a húř. D. Den ode dni hóřež, hóřež. Št.
Hóřeť. Ras. Čím dále, tím hůře, jak ona bába
řekla (povídala, když se schodů spadla. Vz
Nešťastný). Lb., Č.

Hůra, vz Hora. — H., půda (pod stře-
chou), der Boden.

Hurdálek, vz Churdálek.

Hurdy = hurtem, mit Gepolter.

Hurdyburdy = horempátem. — Hurdy-
burdy burc = spadnutí s velikým hurtem.
Ros.

Hůrek, rka, m., svršek v kartách. Der
Ober. Zabil, přebil hůrkem. D.

Hůrka, y, f. Vz Hora.

Hurkačka, y, f., houpačka, eine Schaukel.
Jg. Vz Hurkati.

Hurkati = houpati, schaukeln. Us u Ji-
lemnice.

Hurolec, lce, m., nerost. Presl.

Hurt, u, m., z něm. Mz. — H. = hřmot,
Lärm, Getös, Poltem. Jg. Veliký h. dělati.
Plk. Nic v duchu tichosti nedělá, všecko
s hurtem, křikem. Kom. — H. = rychlosť,
kvapná síla, postrk, Hurtigkeit, Ungestüm,
Hitze, Heftigkeit. Jg. S hurtem a valem vy-
jíti; hurtem, úprkem doskočiti (vpadnouti).
V. Hurtem naň uhodil. Jdi hurtem. Jg.
S hurtem se vyptával. Br. Ne hned všecko
s hurtem před sebou berou a trescí. Náhlým
a kvapným hurtem něco činiti. Br. H-tem
zatlouci. Br. S hurtem na někoho udeřiti.
Ros. — Jg.

Hurtadlo, a, n., čím se hurtuje. Ros.

Hurtaj, hurtoš, e, m., ein Polterer. Koll.

Hurtasiti, il, en, ení = zhurta volati,
naléhati, heftig anreden, zusetzen. Div. z och.

Hurtě, lépe: hurtem, s hurtem (V. ), zhurta,
rychle. Nemámeť adj. hurtý. Jg.

Hurtnouti = hurtovati.

Hurtoš = hurtaj.

Hurtoun, u, m., kus, dělo, Stück, Ka-
none. Jg.

Hurtovati; hurtnouti, tnul a tl, utí =
hurt, hřmot činiti, lärmen, poltern, Getös
machen; heftig reden. Jg. — čím to hur-
tuješ? —na koho (naléhati, aby si s něčím
pospíšil). — se. Něco se tu hurtlo (stürzte
mit Getöse). Ros.

Hurva, y, f. = kurva. V.

Hus, i, husa, y, husice, husce, e, husička, y,
f., (zastr. huska, husečka). Gt. pl. husách šp.
m. husí, hus Die Gans. Houser samec, der
Gänserich; hus samice, die Gans; house
(mladá hus), housátko, das Gänschen. Jg.
Hus podlé „Kosť", ale v dat. a lok. pl. má
prý husím a husích m. husem a husech, což
se na pravdě nezakládá, nejsouť tvary, hu-
sím a husích, ´ jichž jen v obec. mluvě uží-
váme, nikdež z dobrých spisovatelův dolo-
ženy. H. domácí, divoká, svatomartinská
(pečená, kterou mistři tovaryšům o sv. Mar-
tinu na stůl dávají). Jg. Po druhé sedící:
podnešťka, podnešťavá. House, housátko,
podnéště, podnýště. Husička, baňce, baňčátko,
banička. H. vyspělá. Prvoškubka (která po-
prvé byla škubaná), druhoškubka. Houser,
husák. Husí trus, lejno. Posada, chlév na
Husy (husinec). Kdo husy pase: husák, husař,
husařka, housařka, huserka. Tučné místo pod
křídlem husi: záštip, záštipec, záštipek. H.
kýhá a štěbetá. Husy nasaditi, škubati, ši-
škami n. šlýškami krmiti. Šp. — H. polní,
turkyně, berneška. Husy na sádlo krmiti. S.
N. Šla sem husím dávati. Svěd. 1569. Na husy
se volá: hudě n. husy! D. Ovsa husem, sle-
picem, kačicem. V. H. nese, sedí, vodí housata,
Jg. Husa se podnesla (když vyseděvši hou-
sata podruhé vejce snáší). Us. II. mořská,
popelavá, lžiční (lžičák). Jg. Kde hus, tu
smrad a štěbety, kde ženy, tu svár a kle-
vety. Jg. Kde husy, tu lejna, kde žena, tu
kleveta. Jg. Dočkej času, co hus klasu. Jg.
Vrabce vydělá a stráví (projí) hus. V. Usiluj
se hus dostati, dokud vrabce trávíš. Č. Obé
dobré hus i prase. Jg., Č. Lepší dnes kus,
než zejtra hus. Jg. Z velikých ptákův vepř
a z menších hus, tu můžeš sobě ukrojiti po-
ctivý kus. Rým. Všaks snad se mnou husí
nepásl. Mus. Nebude svět s divokými husami
hlídati (věčně žíti). Jg. Svět s divokými hu-
sami hlídati (mrtvým býti). Pk. Bodejž tě
husy pošlapaly; bodejž tě husa kopla (zadní
nohou, pečenou nohou. Vz Kletba). Jg., Č.
Mluv tehdáž, když hus prdne a veš zakašle
(nikdy = mlč). Jg. Hleděti, co husy na zelí.
Har. Když člověk mezi husy kámen hodí,
ta křičí, která cítí. Na Slov. Až hus prdne,
řekni: Zdráva byla, kmotra! Vz Tlachal. Č.
Když se jedna hus napije, pijí jiné všecky.
(Po jednom mnoho jiných blázní. Vz Po-
mluva. Lb. ). Jg., Č. Když jedna hus pije,
pijí jiné všecky (Sr. Když jeden zívá, zívá
i druhý). Č. Rozumím, odkud hus pije (chytrý).
Č. Divoké husy na odletu, konec i babímu
létu. Č. Vládneť jako hus v nebi. Č. Moudrý
jako hus v nebi (hloupý). Č. Je tam platen