511

co hus v nebi. Vz Nepotřebný. Č. Vše s něho
spadne, co s husy déšť (co s husy voda).
Vz Nestydatý. Č. Dbá on, jakoby mu hus
zapískla. (Nedbalý). Č. Chodí-li hus před
Martinem po ledě, chodí po Martině po blátě.
Šp. Je to platno, jakoby husu polil (vz Ne-
poslušný). Není lepší zvěřiny jako naše hu-
sička, Pk. Ty huso (hloupá jako hus). Cf.
Ty husí sádlo. Pk. Když se h. na krmníku
otřese, po každé s ní groš spadne (čím méně
h. se pohybuje, tím více tloustne. ) Sk. Mladá
husa vařená s rýží, šp. dle něm. junge Gans
m. Husí droby. Vz Drob. Brt. — Hus (houska),
kus železa trojhranatý v hutěch, die Eisen-
gans. Jg. — Hus, husa = hloupý, eine dumme
Gans. Hus za moře, hus domů. Ros. Když
hus za moře zaletí, přiletíc zase přece husí
ostává, V. To je hloupá husa! — Hus, i či
a, m., příjmí mistra Jana z Husince. Vz S.
N. III. str. 983. —988. O svěcení jeho dne
(6. července), vz Gl. 76.

Husacina, y, f., husina, husí maso, Gänse-
fleisch. Na Slov.

Husáček, vz Husák.
Husačka, y, f., která husy pase, Gänse-
mädchen.

Husák. 1. Houser, Gänserich. — 2. Husi-
pas, husař, der Gänsehirt. — 3. S příhanou:
Husita. Vz Gl. 76. — 4. H., lépe: úsad, lou-
pání v kříži, bederní nemoc, Lendweh, Kreuz-
schmerz. Míti husáka. Ja. — Jg.

Husar, a, m. maď., lehký uherský jezdec,
der Husar. Dle Šf. raději ze starosrb. gusar
= vojín, loupežník, a to z cizího gursar,
kursar, korsar, chorzar. Vok. husare, vz
Doktor. — H., člověk drsný, živý, ein rauher,
strenger, lebhafter Mensch. Jg. To je husar
člověk. Plk.

Husař, e, m., obchodník s husami, Gänse-
händler.

Husárek, rku, m. Druh kolovrátku, ein
hohes Spinnrad. Dch. — H., rka, m., malý
husar.

Husarka, y, f., Husarenweib.

Husařka, y, f. H-ky aby nepřekupovaly
husí ani telat. Arch. Plz. 1497. Gänsehänd-
lerin.

Husarský, Husaren-. H. pluk, sedlo, D.,
taška. Bur.

Husařský, Gänsehändler-. H. kotce. St.
let. 434.

Husarův, -ova, -ovo, dem Husaren ge-
hörig.

Husařův, ova, ovo, dem Gänsehändler
gehörig.

Husc, e, f. = husce, zastr., Semmel. Bhmr.

Husce, e, f. = houska, bochen podlouhlý
chleba n. čehokoliv. Háj. Ein Weck, Stolle. Jg.

Husečka, y, f., houstička, Semmelchen.
Na Mor.

Husenec, nce, m., house, das Gänseküch-
lein. Jád.

Huseník, u, m., arabis, Schafkraut, rostl.
řeřichovitá. H. horní, zední, písečný, dras-
lavý, chudobkovitý. Rostl.

Huserka, y, f. = husařka, Gänseweib. Boč.

Husí, Gänse-. H. maso (husina), trus (hu-
sinec), droby (drůbek), chlév (husinec), krm-
ník, krmení, sádlo, kůže, sněm (sr. židovská
škola). Jg., D. H. kůže = scvrknutá kůže

na těle lidském zimou, horečkou, úzkostí,
strachem. S. N. — V bot. H. jazýček (be-
raní jazyk, Wegerich), mýdlo (stříbrník,
Gänserich, Fingerkraut), nůžka a) kloboučky,
lví stopa, Löwenfuss; b) Gänsefuss; c) der
scharfe Hahnenfuss.. Jg.

Husice, e, f., zastar., husička, vz Husa.

Husičky bílé, Zwergbohnen. Puchm.

Husina, y, f., husí maso, Gänsefleisch. Aqu.

Husinec, nce, m.: 1. husí chlév, Gänse-
stall; trus, Gänsedreck. Husince sbírati (husí
trus) = marnou práci konati. Vz Malicherný.
Lb., Jg. — H., místo v kraji píseckém, ro-
diště mistra Jana Husi. Vz S. N. III. str. 990.

Husipas, husopas, a, m. = husák, Gänse-
junge. D.

Husípatka, y, f., tanec polce podobný.
Dch.

Husita, y, m., dle „Despota", nom. pl.
husiti, husité, husitové. Vz -ta, A (ta). Husův
přívrženec, ein Husit. — Husitský, (lépe
než: husitický), huský m. husský, Husiten-.
H. víra, válka.

Husitstvo, a, n., husitství, n., husitská
víra, Husitenglaube. Kom.

Huska, y, m. a. f. = husák, husačka,

Huslař, e, m., der Geiger.

Huslarina, y, f., Laute. Rk.

Husník, u, m., Gänsesteige. Rk.

Husný, od hus, Gänse-. — Husný, ého,
m. = husák. — Husná, é, f. = husačka,

Husoberně, ě, f., Hausbrunn, místo v Olo-
moucku.

Husobijka, y, f. = husobitka.

Husobitka, y, f., žena zabíjením a pro-
dejem hus se živící, Gänseschlächterin. Us.

Husonohý, gänsefüssig. L.

Husopas, vz Husipas.

Husova, y, f., Moravská Husova, Mährisch -
Hause, místo v Olomoučtě. Mus.

Husovský, husitský, Husiten-. Husovské
plemeno. Boč.

Huspeničník, u, m., collema, rostl. lišej-
níková, Rostl.

Huspenina, y, f., stydlá jícha, Gallerte,
Sulze. D. Na Slov. studeno, a, n. studené,
ého, n. Stydlé jíchy (huspeniny). Kom. H.
štičí, kaprová, — H., rosolina, hmota polo-
pevná, měkká, poloprůhledná, třasavá. Rostl.

Huspeninatosť, i, f., Sulzigkeit, Gallert-
artigkeit.

Huspeninný, Sulz-, Gallert-. H. roztok,
polévka. Techn.

Huspeninovitý, -ovatý, gallertartig.
Rostl.

Huspeninový, z huspeniny, Gallerten-.
H. pokrmy. Tys.

Huspenník, u, m., die Gallertflechte. Rk.

Hustě, komp. houštěji, houště, V., hustěji
(novější). Vaň. Dick, dicht, enge. Hustě stála
kopie, jakžto tresť neb sláma v snopě. Alx.
Zemi hustě naplnili. Háj. Na hrad hustě stří-
leli. Háj. S hradu dolův h. se valili. Sal. H.
něco sázeti, síti. Us. Lidé h. mřeli. D. Pane
Bože houšť. Er. P. 76.

1. Hustec, lépe: hustič.

2. Hustec, stce, m. = hostec, Rheuma-
tismus. Na Mor.

Hustěhvězdný, sternbesäet. H. nebe.
Nejedl.