512

Hustera, y, f., taran, cyprinus zerta, die
Zärte, rostl. D.

Hustěti, ěl, ění, hustnouti, dick werden. Jg.

Husti, vz Housti.

Hustič, e, m., der Regulator, Techn.,
Duplikator, Kondensator, stroj k zhuštění
páry atd. — H., hustitel, Verdichter.

Hustilka, y, f., Kompressionsluftpumpe. Ck.

Hustina, huština, houština, y, houšť, i,
houště, ě, houšťka, y, f., houští, í, n. (hustý
les, hustá porostlina), Gebüsch, Dickicht,
Horst, Jg. H. v lese, hustiny lesův. Vychází
lev z houště své. Br. Když Vlasta v houšti
oštěpem ni mečem nemůže vlásti. Dal. —
Houšť = množství, Menge. Plk. — Jg.

Hustitel, e, m., vz Hustič.

Hustiti, 3. pl. -stí, husť, -stě (íc), štěn,
ění, hustívati, dichten, dick machen. — co
čím: smetanu moukou.

Hustka, y, f., šátek, Sacktuch. Na Slov. Plk.

Hustnatý, lépe: hustý, dicht. Jg.

Hustnouti, stnul a stl, utí, dick, dicht
werden. Krev zhustla. Jel. — čím. Sukno
valchováním hustne. Jg.

Husto = hustě, dick, dicht; häufig. Jg.
Husto jich leželo. Ráj. Z husta se rozpráví.
Ros. Velmi zhusta mřeli lidé. Háj. Z husta
lid tu knihu v rukou má. Jel. Z husta to
u nás vidíme. Kram. — Jg.

Hustobrvý, mit dichten Augenbrauen.

Hustoděrý, löchervoll. Jg.

Hustohustý, sehr dicht. Č.

Hustokapalný, dichttropfend. Rostl.

Hustoklasý, dichtährig. H. žito. Krok.

Hustokvětý, diehtblüthig. H. strom. Jg.

Hustolistý, dichtbelaubt. H. růže, strom. Us.

Hustoměr, u, m., manometrum, Dichtig-
keitsmesser. Sedl.

Hustomlhý, hustomhlý, dichtnebelig.
H. stín. Jg.

Hustooký, vieläugig. H. síť, punčocha. Us.

Hustopeč (Hustopeče, Plk. ), e, mě. na
Mor., Auspitz. Vz S. N. III, 992.

Hustořadý, dichtgereiht. H. zástupy. Ráj.

Hustosť, i, hustota, y, f., die Dicke, Dicht-
heit. H. krve, plátna, sukna, dřeva v lese
(Hustina, houšť), vlasův atd. Jg. — H. =
množství, die Menge. Jg.

Hustovětevnatý, dichtzweigig. Rostl.

Hustovětvý = Hustovětevnatý.

Hustovlasý, dichthaarig. Us.

Hustovlný, dichtwollig. Rostl. H. beran. Us.

Hustovzduchý, dickluftig. Rk.

Hustozubec, bce, m., ssavec vepřovitý,
anaphlotherium. Presl.

Hustý; komp. hustější, hustší; adv. hustě,
hustičký, hustinký, husťounký, dick, dicht.

— O tekutinách. H. krev, V., tma, Br., pára,
omáčka, D., pivo, bláto. Jg. V hustých tmách
bloudi. V. V hustie tmie. Rkk. Hustá sme-
tana (omáčka atd. ) jako kejdy. Č. H. jako
déšť. Pk. — O suchých věcech. H. les, V.,
plátno, sukno (nabité, nadělané), Jg., hřeben.
D. Tělo, čím více zamyká částek v menším
rozložení, tím jest hustší. Jg. Husté a tlusté
udělati. V. V hustie lese; hustá tráva. Rkk.

— H. = častý, zahlreich, oftmalig. Hustí a
silní morové. Jel. H. křivda, příkladové,
střelba. Jel., Troj.

Husův, ova, ovo, Hus-. Husova kazatelna,

jinak zvána Kačena, kuželovitá skála u Lhoty
Vilasovy v kraji berounském, ve farní osadě
petrovické na bývalém panství vysokochlu-
meckém. Dch. Husova ulice v Praze.

Huš, interj. pobádajícího, husch! Po jednou
huš, podruhé kuš (jednou hyc, podruhé nicNebo: Jednou mnoho, podruhé nic). Jg., Č.,
Lb. Vz Marnotratný. Huš tele na vlka! D.
Huš tele na mráz (rázností slabý silného pře-
máhá)! Lb. — Huš = jdi pryč (volání na
svině). Mřk.

Huša! = huš!

Hůše, ete, n. = hoch. Us. v Krkonoš.

Huška, y, f. A tu se již některým Pražákům
hlavatým k vrchu hušky sahalo a v hrdlo
nalévalo. Bart. 276., 11. — H., tak volají
prasata, zvl. když je odněkud vyhnati chtí.
Huška, huška! Us., Jg.

Huškati, na Slov. = štváti, hetzen. —
koho na koho: psa. Bern.

Húšť, i, f., hustota. Kat. 1849.

Hušťák, a, m. = předměstí. Na Slov. a na
Mor. Rk. (B. ).

Huť, i či ě, Zlob., huť, i, Reš., f., na Slov.
huta, y, f., z něm. Hütte. Gl. 76. — Huť =
stavení, v kterém jsou peci a jiné přípravy
ke zdělávání rud a výrobkův z nich dobytých.
Vys., S. N. Huti železné, utrejchové, slévárny,
amalgamovny na stříbro, olovo, cín, měď atd.
K nim patří pražírny (v nichž se rudy praží,
aby zkřehly), tlukárny (puchérny, v nichž
se rudy na drobno roztloukají), peci (vysoké,
pálací, roztápěcí, šachetní, nístěje, zkujňovací
č. ohniště). Huti skelné (peci na pálení, stoupa
a mlýn na drcení křemene, pec skelná k roz-
tápění skloviny, pec chladicí, pec roztaho-
vací). H. sklenná, die Glashütte. Gl. 7(i. —
Dělníci v hutích: hutníci, úředníci hutní,
představený huti, hutmistr n. hutní správce.
Vz více v S. N. III. str. 992. — H. vůbec
dílna, v které se co dělá. H. tesařská, kame-
nická, zámečnická. Eine Hütte, Werkstatt. V.

Hůta, y, f. Jíti na hůty = na táčky, na
hrátky, na přástvu, na besedu, na návštěvu.
Zu Besuch gehen. Jg., Šm.

Huťa, huťapa, y, m., troup, Dummkopf.
Kram.

Hutař, e, m., polní hlídač, Feldhüter. Na
Mor. —

Hutařiti, il, ení, hüten. Jg,

Hutařský, Hüter-. Jg.

Hutařství, n., Hüterdienst. Jg.

Hutati = troubiti na kozí roh. Horn blasen.
Na Mor. — H., hltati. Na Mor. B.

Hútati, na Slov. mysliti, denken, nachsin-
nen. — co. Cos hútala? Koll.

Hútka, y, f., na Slov. = myšlénka, der
Gedanke.

Hutkaplíř, e, m., roštéř, Röster. V.

Hutman, a, m. z něm., hlídač, Wächter.
Tristr.

Hutmistr, a, m., z něm. Hüttenmeister. Jg.

Hutné, ého, n., der Hüttenzins.

Hutní, Hütten-. H. pec, písař, pán, nemoc,
Jg., úředník, řád, J. tr., stavení, čeládka,
dělník, dílo, hospodářství, chasa, kolo (vodník,
k hnání stroje hutního), náklad, správce, stroj,
šťádlo, úřad, výrobek. Vys.

Hutnický, Hüttenmann-. H. obchod, Ros.,
bouda, Zechenhaus. D.