51!

Hutnictví, n., hutnický obchod, Gewerbe
der Hüttenleute. Ros.

Hutník, a, m. H. skelní. Kram., Jg. IL,
kdo v huti pracuje. Též správce n. držitel
huti. V., D. Hüttenarbeiter, D., Hüttenmeister,
Hammerherr. V.

Hutnoměr, u, m., Pyknometer. H. nádob-
kový, stupnicový, Beauméův, universalní,
Nicholsonův, Mohsův, Charlesův, Fahren-
heitův, Kalinův, Cartierův. Ck.

Hutnosť, i, f., die Dichtigkeit eines festen
Körpers. Jg. H. = číslice udávající podíl,
o který jistý nerost za přiměřené teploty
těžší n. lehčí jest než tatáž míra vody. Ku
př. hutnosť zlata = 19 t. j. každý kousek
čistého zlata je 19krát těžší nežli zrovna tak
veliká míra vody. Vz Znak. Bř. H. (hustota)
země, Dichte der Erde. Š. a Ź. Vz Hutný.

Hutnotok, u, m., nerost, Schwarzerz. Jg.

Hutnouti, ul, utí, pozříti, schlucken. D.

Hutný, hutní, Hütten-. H. les. Zlob. —
H. = nadělaný, pevný, hustý, něm. dicht. Vz
Hutnosť. H. sukno, plátno, tělo atd. Ros., Sedl.

Hútoriti = hovořiti. Na Slov. B.

Hutrejch, vz Utrejch.

Hutský, Hütten-. H. cesta. Zlob.

Hůvno = hovno.
Huzný (vz Huzo), Steiss-. H. péra. Krok.

Huzo, a, n., nejzadnější konec trupu nad
ptačí řití. Steiss. Ssav.

Húž, vz Houž.

Húževnosť, i, f., houževnosť, veliká skou-
posť. Jir.

Húžovatý, nyní houžovatý, houžovitý,
houžový, houževný. H. maso Ros.

Hužvačiti se, sich ärmlich behelfen. Na
Mor. B.

Hůžviti = houžviti. Na Slov. Rk.

Hval, a, m., mugil, ryba prsoplýtevná. Krok.

Hvalovitý, hvalu podobný. Krok.

Hvar, a, m., ostrov dalmatský, vlas. Lesina.
Mus. —

Hvězda, y, f., hvězdka (hvězdice, e, zastr. ),
hvězdička, y, ť. H., každé nebeské těleso
mimo slunce, měsíc a naši zemi. S. N. Der
Stern. H. stálá (stálice), bludná (planeta), Jg.,
ranní n. jitřní, s ocasem (ocasatá, vlasatá,
vlasatice, kometa), V., psí (canicula, syrius;
psí menší, procyon), Háj., h. sv. Jakuba (pa-
lička, orion, jugula), Jg., hvězdy kosy. V.
Kuřátka (Kvočna s kuřátky). V. H. mořská
či severní či točnová či polarní (stežejní,
stežejnice, severka). V. H. průvodní (Leit-
stern). D. H. večerní (večernice), jitřní (jitřena,
jitřenka), padající; hvězdy měnivé. Nz. Hvězdy
jsou buď stálice buď oběžnice. Pt. Hvězdy:
stálice, planety (souběžnice) a komety (vla-
satice). Tl. H. obtočnová (Circumpolarstern);
hvězdy první, druhé třídy či velikosti. Š.
a Ž. Hvězda vychází, zapadá, Š. a Z., padá
(v obec. mluvě: se čistí); zakrytí, skupení,
mapa, katalog, seznam, soustava hvězd. Nz.
Znamení hvězd. V. Po hvězdách choditi
(1. když hvězdy svítí n. 2. spravovati se jimi).
Jg. Byla zima až hvězdičky skákaly. Jg. Oči
jak hvězdičky. Čištění hvězd. D. Když se
hvězdy čistí, čistí se celé nebe (bývá potom
jasno). Č. Mohl by hvězdy utírati = vysoký.
Šm. Dle hvězd koráby plovou. Pk. Nepo-
dobna h. h-ě a člověk člověku. Pk. H-y čítať

(= lenošiti). Mt. S. Hvězdičky andělů očičky,
měsíček nebes poutníček Hrš. Pod hvězdou
měří stěny. Vz Opilství. Č. Ani hvězdy nemá
(opuštěný). Vz stran přísloví: Opuštěný. Č.
Svítil si na hvězdy. Vz Chybování. Č. Chce
hvězdy zobati. Č. — Hvězdy = položení
hvězd. Das Sternbild. Hvězda narození. —
H. = los, der Glücks- oder Unglücksstern.
Jg. H. dobrá, šťastná, zlá, odporná, nešťastná.
Jg. Z hvězd prorokovati, hádati; ve hvězdách
čísti. Jg., V., Rk. Pod zlými hvězdami začali
plaviti se. Jel. Nedbám o hvězdy (na hvězdy),
kdy mi měsíc svítí. Méně dbá o hvězdy,
komu slunce svítí. Komu slunce svítí, nemá,
proč by sobě hvězd neb pochodní hledal.
Kom. Znáš se na tom, jako vlk na hvězdách.
L. — H. O věcech ku hvězdám podobných. H.
v hodinkách o 12 zubích. H. oční — duha,
obloha, der Augenstern; jinak hvězdy =
víčka na oku, Augenlider. H. na makovici.
H. větrová, Windrose. — H. mořská, ryba.
Sternfisch. H. na čele koně, plama bílá, střelka,
der Stern, die Blässe. Jg. — H., houska
hvězdě podobná, Sternsemmel.

Hvězdář, e, m., kdo běh nebeský pozo-
ruje, astronom, der Sternkundige, -seher. —
2. Kdo z běhu planet a hvězd o budoucích
věcech hádá, astrolog, der Sterndeuter. V.
Kohout přirozený h. Rad. zvíř.

Hvězdářka, y, f., die Sterndeuterin.

Hvězdárna, y, f., die Sternwarte. Jg.

Hvězdářský. Uměním h-ským se obírati,
zacházeti. V. Die Sternkunde betreffend.

Hvězdářství, í, n., hvezdářstvo, a, n.,
umění hvězdářské. Die Sternkunde, Stern-
wissenschaft, astronomia; hádání z hvězd,
astrologia, Sterndeuterei. Jel. V h. zběhlý.
Jg. H. (astronomie) fysické, nautické, lodnické,
počitací, pozorovací, praktické, sferické,
theoretické. Nz.

Hvězděnec, nce, m., nauclea, Rostl.

Hvězdění, n., ein Sternbild, Gestirn. Víd.
list. —

Hvězdice, e, hvězdička, y, f. Das Sternchen.
Vz Hvězda. — H., znaménko, které v knihách
se dělá. Kom. — H., vz Ostrokožci. — H.,
zelina mající květ na způsob hvězdy, das
Sternkraut.

Hvězdička, vz Hvězda, Hvězdice. H-ku
vyraziti (u ševců). Dch.

Hvězdičkovatý, sternchenartig. H. květy.
Um. les.

Hvězdičkový, Sternchen-.

Hvězdinec, nce, m., actinocarpus. Rostl.

1. Hvězdinka, y, f. Seestern. Berg.

2. Hvězdinka, y, f., actinea. Rostl.
Hvězditi, 3. pl. dí, il, ěn, ění, hvězdami

osaditi, besternen. L.

Hvězditý, hvězdný, gestirnt. Us.

Hvězdka, y, f., Sternchen. Vz Hvězda.

Hvězdkovitý, sternförmig. Krok.

Hvězdlhář, e, m., hvězdář, hvězdopra-
vec, Sterndeuter. Kom.

Hvězdnatík, u, m. astronium. Rostl.

Hvězdnato, hvězdno, sternhell. Dnes jest
h. Sych.

Hvězdnatosť, i, f., hvězdnosť, plno hvězd,
Sternhimmel. Jg. — H., podobnosť k hvězdám,
Sternförniigkeit. — H., shvězdění, Sternbild.
V. —